Tento případ se nijak nevymyká z řady jiných, které se dnes a denně odehrávají nejen ve Francii. Je jich už tolik, že ani nemá cenu se rozepisovat o každém z nich. Dokonce i média o nich už mlčí, stejně jako mlčela o tomto útoku.
Mladá Francouzka, která se stále léčí z těžkých zranění poté, co do ní za pokřiku „Alláhu akbar!“ na ulici najel další z řady údajně „psychicky nemocných“ chudáků, se rozhodla ozvat a chce, aby se o jejím případu vědělo.
Především chce upozornit na to, že vláda už podobné útoky, jichž je bezpočet, zcela ignoruje, stejně jako je ignorují média. Oběti se většinou samy neozvou, takže se o jednotlivých případech příliš neví.
Přitom útoků je ve Francii za rok tolik, že počet obětí by v součtu vydal na jeden pořádně velký teroristický útok.
Útok na mladou Francouzku, která byla za bílého dne na ulici, nebyl klasifikován jako terorismus a opět je zde snaha pachatele vyvinit a omlouvat.
Emma Vallain by se měla zotavovat v klidu. Místo toho, zatímco bojuje o to, aby mohla znovu chodit, je nucena odhalit národní skandál:
Francouzský stát záměrně kryje další z mnoha islámských útoků.
5. listopadu byla Emma běhat v Oleronu, když do ní muž – ozbrojený nožem, kanystry s benzínem a náboženskými texty – úmyslně vjel svým autem, odmrštil ji 15 metrů a nechal ji napospas smrti.
Přiznal, že plánoval obětní vraždy „ve jménu svého proroka,“ přesto jeho čin není považován za terorismus.
Křičel „Alláhu Akbar!“, připravil si zbraně a napsal náboženské ospravedlnění útoku. To byl terorismus. Každý to ví, kromě úřadů a francouzské vlády, která předstírá, že se to nikdy nestalo.
Zatímco Emma děkuje občanům, kteří se za ni modlili a pomohli jí zachránit život, přináší mocnou obžalobu státu:
„Francie je nemocná. Vláda odmítá čelit realitě. Vedoucí představitelé Francie nekontaktovali žádné oběti, bagatelizovali útok a odmítl to klasifikovat jako islámský terorismus.
Schovávají se za stejnou patetickou strategii žádné viny, která proměnila národ v hřiště pro džihádisty.“
Vzhledem k tomu, že tento týden bylo desáté výročí útoku v pařížském klubu Bataclan, Emma připomíná, že se za celou dobu od útoků nic nezměnilo.
„Je to ta samá Francie, která po Bataclanu, po Nice, po každém podřezávání hrdel a najíždění auty říkala světu: ‚Nebojte se, je to ojedinělý incident.‘ Až na to, že není ojedinělý.“
A Emma říká to, co politici odmítají poslouchat:
„Nebyl to náhodný zločin. Byla to společenská krize vytvořená vůdci, kteří byli příliš zbabělí na to, aby ochránili své vlastní lidi.
Zatímco úředníci se před muslimy ohýbají, aby se vyhnuli urážce cti, obyčejní francouzští občané jsou nabízeni jako oběti multikulturním dogmatům a politickému popírání.“
Emma Vallain přežila teroristický útok a říká, že francouzská vláda však přežila něco jiného:
„Hanbu z toho, že jsme odhaleni jako národ, který odpírá své vlastní oběti, aby chránil svou ideologii.“
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 3 Průměrně: 5 ]
