THOMAS KULIDAKIS
Kdo sledoval páteční zasedání Poslanecké sněmovny, ten to ví, kdo ne, hned se dozví. Rozmrzelí poslanci všech stran kromě Pirátů toužili rychle odmávat formální potvrzení předchozího hlasování zákonodárců, kteří ve většině rozhodli o členství a vedení v nových výborech. Z nezajímavého bodu se ale stala otrava, neboť řečnický pult taranoval bukanýrský výsadek.
Předseda Hřib a předsedkyně Richterová, kterým sem tam vypomohli další, rozjeli další vlnu stížností na údajné příkoří. Rozkládali, jaká je nespravedlnost, že nedostali funkce ani ve vedení Poslanecké sněmovny, ani v jejích výborech. Než někdo mávne rukou se slovy na první dobrou, že holt se budou dotyční muset asi smířit se základním platem, není od věci se nad pirátskými argumenty zamyslet.
V Poslanecké sněmovně je podle nich ignorována vůle půl milionu jejich voličů, když se Pirátům upírají vedoucí funkce, což má být konec demokracie a popírání poměrnosti v zastoupení. Je zajímavé, že jim nijak nevadilo, že v minulém období SPD také zastupovalo přes půl milionu voličů, a místopředsedu hnutí Tomia Okamury nemělo. Co se týká výborů, tam sice SPD bylo ve vedení zastoupeno, ale Piráti se jejich nároku na místopředsednickou sesli s křikem nezastávali. A to měli pětkrát méně poslanců než SPD.
Argument Pirátů, že zastupovali půlku z necelých 840 tisíc voličů koalice PirStan, a proto měli nárok na místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou, jsou zvláštní počty. Kdyby to byla půlka, nemělo by hnutí Víta Rakušana 33 poslanců, zatímco Piráti 4 z celkového počtu 37 poslanců a poslankyň pro PirStan. Patřičný poměr jistě ctěný čtenář sám spočítá.
Takto bychom mohli pokračovat, ale o matematické přesnosti nářku pirátů si každý na základě výše uvedeného udělá obrázek sám. Na obě nohy naopak nekulhá logika shrnutí místopředsedy SPD Radima Fialy, který jen v krátkosti Piráty od řečnického pultíku informoval, že to prostě je tak, že je ostatní poslanci a poslankyně volit nechtějí.
30 hlasů z 200
Piráti se nejen museli nominovat sami, ale pravidelně dosáhli jen zlomku hlasů. Kupříkladu při druhém pokusu získat místopředsednictví Poslanecké sněmovny obdržela Olga Richterová krásných a kulatých 30 hlasů. Jestliže má budoucí pravděpodobná vládní koalice, tedy hnutí ANO, Motoristé sobě a SPD, Pro, Svobodní a Trikolóra 108 poslanců, opozice včetně Pirátů jich má 92, bez 18 Pirátů se pravděpodobná budoucí opozice těší počtu zákonodárců 74. Pro Piráty tedy nehlasují ani ti, s nimiž tři roky vládli, načež se rok před volbami Piráti tvářili, že nevládli a hráli si na opozici.
A pročpak to tak je, to stojí za zamyšlení. Předně, vzpomeňme na digitalizaci stavebního řízení. Argumentace Pirátů, jak funguje na 80 procent, je úsměvná. Představme si, že lékařská péče funguje na 80 procent. To jako z deseti lidí bude osm uzdraveno a dva umřou? To bychom akceptovali?
Tvrzení předsedy Hřiba, jak je doprava v Praze bájo, ta silniční zhruba průměr velkých měst a MHD super, dostala naposledy pětadvacet na holou ve středu večer. Dopravní podnik (Hřib i coby poslanec chce zůstat v čele jeho dozorčí rady, neboť kačky z kumulace funkcí na hodnotě netratí) doporučil lidem pohybujícím se po Praze, aby využívali metro, neboť povrchová MHD je v kómatu. Škoda je, že metrem se nedá všude dostat, o čemž by kupříkladu obyvatelé části Krč mohli vyprávět své.
Hezky se poslouchá pirátská hymna, že jsou jediní bez korupce. Jistě jen škarohlíd a nepřejícník by řekl bez prokázané. Jisté je, že Zdeňku Hřibovi chodily na účet neoprávněně desetitisíce, a když se to zjistilo, řekl, že si nevšimnul, a peníze vrátil. Buď je bafuňář, který zkusil, jestli projde a když neprošlo, vybruslil, nebo odtržený od reality většiny obyvatel, jichž se slovy snaží zastávat. Ti by si jistě desetitisíců na účtu všimli.
Jakákoliv byla kauza, vždy to Zdeněk Hřib okecal, že nic nevěděl, za to mohli jiní, on totiž nikdy asi nevěděl, co dělají podřízení. Je divu, že se Hřibovi říká v kuloárech „Teflon“? Hřibovo doporučení, ať lidé jezdí MHD, je ve světle aféry s využíváním služebního auta pro kampaň, z něhož se také legračně vymlouval, už jen drzost. Zvěsti, jak se ostentativně vozí MHD a pak to všem vykládá, zatímco za rohem sedá do auta s řidičem, jsou jistě jen pomluvy ošklivců.
Nemůžou si za to Piráti sami?
Nu, a proč tedy se Piráti musí sami nominovat, pak dostanou jen své hlasy a sem tam pár kusů odjinud k tomu? Na své bývalé spojence plivali celou dobu v předvolební kampani. Na ty, kteří na základě voleb formují vládu, plivají doposud, přičemž ani se mi ta nálepkoidní slova o extremistech, populistech, fašistech, náccích, atd. nechce opakovat. Ve Sněmovně za necelé první dva týdny fungování dokázali několikrát přijít s návrhem bodů, které se nedaly hlasovat.
Volbu předsedy Poslanecké sněmovny strávili exhibicí celého svého klubu, přičemž na jejich hlavní motto, jaké je prý Tomio Okamura ohrožení, protože bude dostávat tajné zprávy, musela tajná služba reagovat s tím, že to není pravda, že žádný zvláštní přístup k tajným zprávám předseda Sněmovny nemá.
Ideologie Pirátů se jeví na způsob děl Jiráskových odhodlání jít proti všem, přičemž do roka a do dne se ukáže, jestli velké řeči s výrazovou logikou kulhající na obě nohy a výsledky v hodnotě záporné nuly přinesou voličské hlasy v komunálních volbách. Volič je suverén a může si volit, koho chce, včetně Pirátů. Je dobře, pokud jim voliči vyjádřili důvěru, že ve Sněmovně jsou, není na tom nic špatného. Každá strana má právo nabízet jakýkoliv program a s ním kandidovat.
Mohou se ale Piráti divit, že s nimi ostatní nechtějí spolupracovat, když působí jako křiklounští breptové a naštvávači všude a všech? Ve všech volbách ve Sněmovně se museli nominovat, hlasovat sami pro sebe, neuspěli a místo, aby se zamysleli, proč to tak je, tak přišli s další novotou. Na plénu vykládali, že za to může Andrej Babiš, kterému šlápli na kuří oko, načež dostala Olga Richterová tři desítky hlasů, zatímco Jan Skopeček za ODS tentokrát prošel hlasy pravděpodobné vlády i opozice a místopředsedou Poslanecké sněmovny bude.
www.lidovky.cz
The post Piráti proti všem first appeared on Pravý prostor .
