MONIKA ČÍRTKOVÁ
Opravdu nechápu motivace některých spolubčanů k účasti na oslavách 17. listopadu.
Ráno vstanou a deštivým dnem jdou oslavit státní svátek na Národní třídu. Ovšem, to je dobře, tam se ty události odehrály, a volno je dnes právě proto, abychom na to mohli v klidu zavzpomínat, případně se zúčastnit nějaké vzpomínkové akce.
Dál už to ale logiku nedává.
Zřejmě tam stojí nikoliv proto, aby si důstojně připomněli důležité okamžiky nedávných dějin, ale aby dělali kravál.
Hlavně sledovat, kdo tam jde také, křičet, pískat a vypískat, nadávat, mávat zbytečnými transparenty. Dělit na lepší a horší, na ty, kteří mají právo slavit, a ty, kteří se mají někam schovat.
Co z toho ti lidé mají?
Vždyť je přece jedno, že na Národní třídu dorazí i někdo, koho nemají rádi a s kým nesouhlasí. Místa je tam dost, proč nenechají každého, aby si tam přišel podle libosti a položil tam květiny nebo tam jen tak postál? Působí to tak, že jediným účelem takové účasti je vykřičet svou frustraci nad politickým vývojem.
Státní svátek se slaví zlobou, zlostí, nadávkami.
Ano, přesně takhle si to určitě Václav Havel představoval.
FB
The post Oslava nadávkami first appeared on Pravý prostor .
