Dubnové nebe roku 1945 nad Německem nebylo jen kulisou k ohlušujícímu rachotu děl a padajícím bombám. Bylo němým svědkem jiné, tiché apokalypsy, která se odehrávala za zavřenými dveřmi, u řek, v rozbombardovaných domech. Zatímco v berlínském Führerbunkeru si Adolf Hitler 30. dubna 1945 sám vzal život, venku, v rozvalinách kdysi pyšné říše, se odehrával fenomén nebývalého rozsahu – vlna masových sebevražd, která Evropa dosud nepoznala.
