JAN BARTOŇ
V Česku řešíme vládu a v Německu se už připravují na válku s Ruskem, možná už v roce 2027. Komentář hovoří o posledním létu v míru. To by plánům na další roky odzvonilo.
Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že Rusko může napadnout NATO už v roce 2028. Připomněl zároveň slova některých německých historiků, podle kterých mohlo být poslední mírové léto dokonce už letos. Německý ministr obrany uvedl, že Rusko se snaží o modernizaci své armády. Vojenští analytici předpokládali, že by mohlo napadnout NATO v roce 2029. „Nyní však slýcháme odhady, které poukazují na možnou eskalaci již v roce 2028. A někteří vojenští historici se dokonce domnívají, že jsme již prožili poslední mírové léto,“ řekl v rozhovoru pro německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung . Pistorius zřejmě narážel na slova historika Sönkeho Neitzela z Postupimské univerzity, který na jaře varoval, že ruské vojenské akce by se mohly rozšířit i dál do Evropy a Němci mohou letos zažít poslední mírové léto.
Tento článek je dle mého soudu na hraně poplašné zprávy nebo možná už daleko za touto zprávou.
Nedávno jsem komentoval výsledky šetření o psychickém stavu mladé generace v Česku. Například toto: Mladé lidi také vyčerpává globální krize . Zatímco lecjaký padesátník s klidným svědomím odhodí PET láhev do směsného odpadu, generace Z má vážné obavy o budoucnost planety. „Klimatická krize, válečné konflikty, polarizace společnosti – to vše mladá generace intenzivně vnímá. Často cítí zodpovědnost za svět, ale současně bezmoc ovlivnit globální dění. Tato kombinace je zdrojem hlubokého vnitřního napětí a emocionální únavy,“ vysvětluje psycholožka Navarová. Mladé lidi však vyčerpává i strach z vlastní budoucnosti. Zatímco starší generace často zastávaly heslo: „Nějak bylo, nějak bude“ a rozhodně se nestrachovaly, z čeho jednou zaplatí hypotéku, dnešní dvacátníci si uvědomují, že to rozhodně nebude procházka růžovou zahradou. „Mladí lidé často popisují ztrátu motivace, smyslu a vyčerpání z neustálého rozhodování bez jistoty výsledku. V prostředí, kde chybí stabilita a jasné opěrné body, se vytrácí pocit bezpečí. V psychoterapii říkáme: všechno je o tom, co bude potom. Pokud nevíme, kam směřujeme, můžeme přešlapovat na místě, ztrácet energii i víru,“ dodává psycholožka Navarová. (PhDr. Sylvie Navarová, psycholožka, psychoterapeutka a koučka.)
K tomu lze konstatovat nízkou míru porodnosti – kdo by chtěl přivádět děti na svět v takové „pohodě“ – a nedostatek bytů dostupných pro běžnou populaci, která není schopná platit horentní nájmy a ceny bytů. Je to tedy skutečně naprosto jednoznačná obava mladé generace z budoucnosti? Na první pohled to tak zcela jistě vypadá.
Jaké jsou ale možnosti řešení či nápravy současné situace? Zdá se, že jednání jsou zatím odsunuta na okraj pozornosti. Schůzka Vladimira Putina s Donaldem Trumpem v Budapešti byla odsunuta více méně na neurčito. Maďarský premiér Viktor Orbán sice tvrdí že přípravy „stále probíhají“, ale po schůzce s Trumpem byl rád, že dostal „výjimku“ ze sankcí a může dál nakupovat ropu a plyn z Ruska. Velké evropské státy NATO na jednání s Ruskem odmítají přistoupit. A ve všem, co se děje, má prsty Rusko. Nyní je to pokus o vykolejení vlaku v Polsku, kterého se měli dopustit dva Ukrajinci placení Ruskem, kteří „nepozorovaně“ zmizeli v Bělorusku. (Události ČT1 18.11.2025).
A nezapomínejme, že nám dorůstá další generace v atmosféře válečných příprav. Vzpomínal jsem tu i na zážitky mé generace dětí narozených několik let po konci II. světové války, když jsme na počátku šedesátých let žili v atmosféře stavby Berlínské zdi a Kubánské krize. Je to jakoby přes kopírák opět staronová studená válka (už jsem viděl i její označení jako studená válka 2.0).
Takže v případě, že by skutečně Rusko zaútočilo na NATO a začala by tím III. světová válka, mohli bychom na všechny smělé dekarbonizační plány zapomenout a klima by se také změnilo. A těm, co by po této katastrofě zůstali stále živí, by nebylo co závidět. Zdá se vám to šílené? Mně taky.
Jan Bartoň
The post Válka s Ruskem už bude v roce 2027 first appeared on .
