PZ
Ekonom a šéf rozpočtového výboru Sněmovny Vladimír Pikora popisuje státní rozpočet jako děravý, neprofesionálně připravený a plný kostlivců. Nová sněmovna stojí před volbou mezi špatným zákonem a rozpočtovým provizoriem.
Státní rozpo čet b ývá často naz ýván zákonem roku, proto že určuje, kolik peněz do syst ému p řiteče a kolik z něj odteče a jak se rozděl í mezi jednotlivé oblasti života st átu. V aktuální situaci v šak podle ekonoma, poslance a š é fa rozpo čtov é ho v ý boru Sn ěmonvy Vladim íra Pikory tento zákon nabývá je ště dramatičtějš í podoby. Nová sn ěmovna přich ází do hry ve chvíli, kdy je rozpo čet na př í št í rok u ž form áln ě připraven ý odcházející vládou a le ž í na stole bez mo žnosti, aby ho nově nastupuj ící politická reprezentace p ředem ovlivnila. Pikora tento stav shrnuje jednoduchou větou, kter á zárove ň vystihuje atmosf éru ve sn ěmovně. „Prost ě takhle n ám to te ďka tady dali a řekli tak berte nebo neberte,“ ř í k á Pikora v po řadu Př í sn ě tajn é na kan á le Xaver Live .
Hlavn í m motivem jeho vystoupení je časov ý tlak, v n ěmž se poslanci ocitli. Rozpočet mus í projít celým legislativním procesem tak, aby byl schválen do konce roku a Česk á republika se vyhnula rozpo čtov ému provizoriu. To by znamenalo, že st át by na za č átku roku fungoval podle starého rozpo čtu a nov á vláda by m ěla sv ázané ruce. Pikora p řipom íná, že rozpočtov é provizorium u ž sice Česko v minulosti zažilo, nikdy však nešlo o stav, kter ý by n ěkdo považoval za v ýhru. Byla to v ždy jen nouzov á varianta v situaci, kdy se politické strany nedokázaly dohodnout jinak.
Pikora podrobn ě vysvětluje, jak cel ý proces schvalování státního rozpo čtu prob íhá. P řipom íná, že rozpočet je sice běžn ý zákon, ale má svá specifika. Jedním z nich je systém t ř í čten í v Poslanecké sn ěmovně, kter é mají p řesně dan ý ú čel. V prvn ím čten í se hlasuje o základních makroekonomických rámcích. Poslanci schvalují celkové p ř íjmy, výdaje a deficit. Jakmile se na t ěchto č íslech shodnou, u ž se k nim podle Pikorova popisu nevracej í. „V tu chv íli si řekneme, že m áme nadefinované, kolik pen ěz přiteče do toho rozpočtu a kolik odteče. Už to nen í mo žn é zm ěnit,“ vysvětluje.
Druh é čten í slou ž í k debat ě o jednotliv ých kapitolách. V této fázi se rozhoduje o tom, kolik pen ěz dostane školstv í, zdravotnictví, obrana nebo dal š í sektory. Zde podle Pikory vzniká prostor pro velkou politickou debatu o prioritách vlády. Poslanci mohou ř íci, že např íklad ve školstv í je p ř íli š peněz, zat ímco zdravotnictví trpí nedostatkem, a p řesouvat prostředky mezi kapitolami. Pr áv ě v t éto fázi se podle n ěj řeš í, co vláda skute čně chce a jak é politiky chce prosazovat.
Třetí čtení pak už slouží pouze k technickým úpravám a drobným korekcím. Může jít o miliardu sem nebo tam, což je pro běžného člověka obrovská částka, ale v rozpočtu přesahujícím dva biliony korun relativně malá. V této chvíli se dokument dolaďuje tak, aby čísla seděla, a poté je rozpočet považován za hotový. Ambicí podle Pikory je, aby třetí čtení proběhlo sedmnáctého prosince, tedy těsně před Vánocemi, což by umožnilo vstoupit do nového roku s platným rozpočtem.
V yfabulovan ý a vylhan ý rozpo čet
O to problematičtějš í se zdá fakt, že podle Pikorov ých slov je rozpo čet, kter ý nová sn ěmovna zdědila, z ásadn ě nedodělan ý. Poslanec ho ozna čuje za vyfabulovan ý a vylhaný a upozor ňuje, že v něm podle informac í od vysokých státních ú ředn ík ů chyb í zna čn é mno žstv í pen ěz. „V tuhle chv íli se zdá, že tam bude chybět něco přes 80 miliard. Z árove ň se zd á, že na straně př íjm ů byly ty př íjmy asi nafouknutý a že ten rozpočet tvrd í, že tam bude 15 miliard, kter ý nakonec asi nedostaneme,“ popisuje. Po se čten í obou efekt ů podle něj vych ází, že v rozpočtu chyb í p řibližně 100 miliard korun a dod ává, že se ob ává je ště horš ího scéná ře.
Pikora m á pocit, že každ ým dal š ím dnem se objevují nové problémy. Hovo ř í o kostlivcích ve sk ř íni a p řipoušt í, že ani dnes ještě nezn áme v šechny. „Evidentn ě tam je mraky kostlivců ve skř íni a já se prost ě boj ím, že ještě všechny ty kostlivce nezn áme,“ ř íká. Zárove ň připom íná, že ú ředn íci postupn ě rozkr ývají dal š í a dal š í nesrovnalosti a nálada v rozpo čtov ém výboru je ovlivn ěna nejistotou, co ještě může vyplout na povrch. Tento pocit nestability považuje za z ásadní problém, proto že jak ékoliv plánování úspor nebo p řesunů peněz se t ím stává výrazn ě složitějš í.
Nov ě nastupuj ící politická reprezentace tak podle Pikory stojí p řed velmi nepř íjemným dilematem. Bu ď přijme rozpočet, o kter ém u ž dnes v í, že je špatně a neodpov ídá realit ě, nebo se rozhodne dokument vr átit k p řepracov ání, co ž by prakticky jistě znamenalo p ád do rozpo čtov ého provizoria. „Problemem je, že když to půjde na přepracov ání, prost ě stoprocentně se to nestihne letos a určitě bude to rozpočtov é provizorium, které nechceme,“ vysv ětluje. Přijet í rozpo čtu v podobě, v jak é je nyní p ředložen, však tak é nepova žuje za optim ální řešen í, proto že by vl áda p řevzala odpovědnost za r ámce, u kterých ví, že nesed í.
Jedním z mo žn ých kompromis ů, kter é Pikora nazna čuje, je varianta, kdy by sněmovna rozpočet nyn í p řijala, aby se Česko vyhnulo provizoriu, a během př í št ího roku by následovala rozsáhlej š í novela. Ani to v šak nen í politicky pohodlné, proto že opozice by mohla vl ád ě snadno vyč ítat, že schv álila nadm ěrn ý deficit. Pikora p řipom íná, že by v takov é situaci musela vládní koalice ve řejnosti obt í žně vysvětlovat, že aktu ální schodek není výsledkem její vlastní rozpo čtov é politiky, ale d ůsledkem dědictv í po p ředchoz í vlád ě. „Budete ř íkat, že to nen í ná š deficit, tak jsme se mi nepřipravili. Takov ýhle tady byl, takhle nám ho p řipravila ta odch ázející vláda,“ popisuje o ček ávanou politickou debatu.
Dal š ím prvkem, který Pikorovi situaci výrazn ě komplikuje, jsou nově nastaven á fiskální pravidla. Odcházející vláda prosadila zákonný rámec, který ur čuje limity pro zadlužov ání státu a maximální povolené deficity. V principu tento krok Pikora podporuje a ozna čuje ho za krok spr ávným sm ěrem, kter ý m ěl br ánit tomu, aby se Česk á republika vydala řeckou cestou neř ízeného zadlu žov ání. V praxi v šak podle něj došlo k tomu, že ještě před před áním rozpo čtu nov ému politickému vedení odcházející kabinet prakticky vy čerpal cel ý prostor, který tato pravidla umo žňuj í. „ Řekla tak a my jsme už na limitu. Takže nem áte šanci s t ím cokoliv d ělat,“ shrnuje Pikora.
Bude se škrtat?
Nov á vláda má tak podle n ěj omezen ý manévrovací prostor. Ví, že v rozpočtu chyb í desítky miliard, zárove ň však narazila na z ákonné stropy, které jí brání deficit dále navy šovat. Standardn í postup, kdy by vláda m ěla několik měs íc ů na př ípravu legislativních zm ěn, rušen í neefektivních program ů nebo ú řadů a promyšlen ých reforem výdaj ů, nyn í není reáln ě možn ý. Pikora upozor ňuje, že z ákony, které mohou vést k systémovým úsporám, se nedají vytvo řit během tř í týdn ů. V takto stlačen ém čase se podle něj debata nebezpečně posouv á ke scéná ři takzvan ých tupých škrtů. „Najednou to je jedno z t ěch řešen í, které se nabízí. Je hrozn ě tvrd ý a prost ě mus íte rychle n ěco vz ít a ř íct tak škrt ám,“ konstatuje.
Ve svém vystoupení se Pikora dotýká i dlouhodobějšího výhledu veřejných financí. Připomíná, že ještě na jaře se počítalo s deficitem pro rok 2026 na úrovni minus 225 miliard korun a on sám na tomto předpokladu stavěl své rozpočtové úvahy. Už v létě se však ukázalo, že skutečnost bude horší a čísla se posouvají k deficitu kolem 286 až 287 miliard. Aktuální zjištění, že v rozpočtu chybí další desítky miliard, podle něj výrazně ztěžuje možnost postupného ozdravování financí státu a oddaluje okamžik, kdy by se rozpočet mohl přiblížit vyrovnanému hospodaření.
Sn ěmovn í „ d žungle “
Vedle technických detail ů veřejn ých financí se Pikora v ěnuje i institucion álnímu uspo ř ádání a vztahu mezi vládou a Poslaneckou sn ěmovnou. Vysvětluje, že každ ý ministr má na parlamentní stran ě sv ého p řirozen ého partnera v podob ě předsedy př íslu šn ého výboru. Ministr financí má proti sob ě š éfa rozpo čtov ého výboru, ministr zdravotnictví zase p ředsedu zdravotnick ého výboru a podobn ě. Tito dva akt é ři spolu mus í spolupracovat, proto že ministr přich ází s návrhy, které pro šly vl ádou, a výbor je následn ě projedn ává a pomáhá je prosadit mezi poslanci. P řipom íná, že mezi ministrem a š éfem výboru není vztah nad ř ízenosti, ale spí še partnersk ého dialogu.
Významnou roli p řisuzuje Pikora odbornosti lid í, kte ř í stojí v čele kl í čov ých institucí. Reaguje na názor, že ministr financ í nemusí být odborník, ale sta č í, kdy ž m á politickou podporu a inteligenci. Tento p ř ístup odmítá a p řirovn ává ho k tomu, jako kdyby ředitel aerolinek nerozuměl letadlům a ř ídil firmu pouze podle č ísel. Uznává, že ministr financ í nemusí mít profesuru z ekonomie, zárove ň však trv á na tom, že bez ekonomick ého vzd ěl ání a hlub š ího porozum ěn í financím jsou šance na dobrou pr áci výrazn ě menš í. „Teoreticky m ůžete ř ídit auto taky p ěkně a nem ít řidič ák. Ale n ějak se shodneme na tom, že by to asi chtělo ten řidič ák mít,“ dodává.
Pikora také otev řeně popisuje, jak m á fungovat d ělba pr áce mezi poslanci v jednotlivých oblastech. P řizn ává, že s ám nerozumí nap ř íklad armád ě a odm ítá p ředst írat opak. Vysv ětluje, že v odborn ých otázkách se poslanci spoléhají na experty ve svých stranách a v p ř íslu šn ých výborech. On sám má být autoritou pro státní rozpo čet a rozpočtovou politiku, zat ímco v oblasti obrany nebo dal š ích speciálních témat se bude ř ídit doporu čen ími koleg ů, kteř í se v nich orientují lépe. Podle n ěj je mnohem poctivějš í takový p ř ístup otev řeně přiznat, než předst írat univerzální odbornost ve v šech směrech a vstupovat do debat, kter ým člověk ve skutečnosti nerozum í.
Navzdory tvrdým slov ům o stavu veřejn ých financí a chaotickém p řed ávání rozpo čtu zůst ává ve vystoupení Vladimíra Pikory patrné osobní nad šen í pro práci, kterou p řijal. Přizn ává, že na něm je vidět entuziasmus a že se na svou roli těšil. Z árove ň si však představoval jin é okolnosti, více času na promyšlen é kroky a mo žnost připravit reformy, kter é by nebyly jen rychlou reakcí na akutní problém. Sou časn ý stav shrnuje jako situaci, kdy mají noví lidé k dispozici minimum času a před sebou maximum rizik. Vše doprov ází p řizn ání, že tak špatnou v ýchozí situaci si p řed rokem nedok ázal p ředstavit.
prvnizpravy.cz
The post Vyfabulovaný a vylhaný! Pikora ostře o děravém státním rozpočtu first appeared on .
