To, co se teď začalo chystat v Brně, není žádná kulturní akce, žádný „dialog“, žádná smířlivá akademická konference. To, co se má odehrát na českém území na jaře příštího roku, je nejdrzejší politická provokace za více než tři dekády od převratu 89.
Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) je posthitlerovská organizace, která se nikdy nevzdala teze, že Češi poválečným odsunem Němců, kteří sloužili Hitlerovi jako Pátá kolona, prý spáchali „bezpráví“. Ignoruje při tom samozřejmě fakt, že se tak dohodli vítězné mocnosti.
Teď chtějí tito Němci a jejich dědici pořádat svůj sjezd přímo u nás. Ve městě, které Německo už léta vnímá jako svůj „přirozený most“ do české politiky.
Je to ofenziva. Přesně načasovaná, politicky krytá a mediálně lakovaná tak, aby se z české (vlastně spíše moravské) strany tvářila jako gesto dobré vůle. Jenže kdo zná dějiny, kdo zná povahu landsmanšaftu a kdo vidí, jak se chovají dnešní čeští vládní politici, ten nepochybuje: tohle je další pokus o "normalizaci" sudetoněmeckého revanšistického tématu přímo na naší půdě.
Ostatně provládní klika již stačila rozjet svoji propagandu. Seznam Zprávy vydaly hned tři texty, z nichž jeden otevírá téma „nového smíření v Brně“ — jako by tu někdy bylo „staré smíření“, které jen čekalo na akt obnovení.
Česká televize v pořadu Události servíruje fráze o „evropském příběhu bolesti a usmíření“, což je fráze, která by bez ironie prošla snad jenom v dokumentech produkovaných přímo v Mnichově. Ostatně příznačně právě ve dnech výročí zahájení Norimberského procesu s Hitlerovými pohlaváry. A pro jistotu už o nich mluví jen jako o jakýchsi nacistech, nikoli o německých nacistech.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Neočekávaný dýchánek?
Propojení zdejší Páté kolony číslo dvě s bavorskými a sudetoněmeckými strukturami ostatně neleží někde v pozadí, ale prolíná se českou politikou už tři desetiletí. A nejviditelnější je právě na tzv. moravské ose — síti lidí kolem ODS, KDU-ČSL a některých akademických kruhů - která se dnes sbíhá zejména u osoby premiéra Petra Fialy.
Ten se nestal „německému prostředí nakloněným“ až v posledních letech; už v devadesátých letech byl aktivní v česko-německých programech financovaných nadacemi napojenými na CSU, zejména Hanns-Seidel-Stiftung. Právě tato nadace má dlouhodobé vazby na Sudetendeutsche Landsmannschaft a pracuje na projektech, které mají „posilovat dialog se střední Evropou“. V roce 2014, krátce po vstupu do ODS, se Fiala stal členem parlamentní Skupiny přátel ČR–Bavorsko.
Jeho předchůdce Petr Nečas (další moravský politik v čele ODS) už v roce 2013 jako první český premiér navštívil sudetoněmecký sraz v Mnichově. Stalo se to po sérii jednání mezi českou vládou, bavorskou CSU a vedením Suděťáků. Nečas ze scény zmizel rychle, ale precedens zůstal: český premiér uznal SL jako partnera.
Později se do podobné linie zapsal i lidovec Daniel Herman, tehdy ministr kultury za KDU-ČSL. Ten se sudeťáckých sjezdů účastnil opakovaně a v roce 2016 pochleboval na pódiu SL způsobem, který byl do té doby zcela nevídaný.
Václav Klaus odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu mimo jiné kvůli obavám z obnovení sudetoněmeckých majetkových nároků. Merkelová a spol. ho v roce 2009 uklidnili „zárukou“, že se tato otázka neotevře. Jenže česká vláda vedená tehdy Topolánkem a později Sobotkou tuto garanci nikdy nepřijala. Brána zůstala pootevřena. Stačilo pár let, aby se mezera opět otevřela do široka.
Tohle je naše volba: Zdraví ve svých rukou!
Už máte doma "medíky" s těmi podivuhodnými houbami, které mají často přímé zázračné účinky i na nejtěžší choroby? Právě nyní jsou k dispozici další pozoruhodné novinky. V podzimních dnech téměř nepostradatelné.
Brzy přibudou další. Pan Daniel Fiala, kterého známe z několika pozoruhodných rozhovorů s Petrem Hájkem, je totiž právě na další cestě po Číně. Hned po návratu se opět objeví před našimi kamerami. A kromě jiného chystá předvánoční překvapení pro ty nepodvolené, kteří nákupem přes Protiproud pomáhají udržet svobodné informace ve veřejném prostoru.
Stačí kliknout na červený pruh Objednat zde - a jste součástí těch, kterým není lhostejné ani jejich zdraví, ani situace v naší zemi!
Objednat zde
Co přijde potom
Organizátoři akce tvrdí, že jde jen o „kulturní setkání“. To je stejný argument, jaký zněl v devadesátých letech v Polsku, když se hovořilo o „kulturních návštěvách“ německých organizací v polských vojvodstvích — a o pár let později Polsko čelilo největšímu tlaku na revizi poválečných uspořádání od sjednocení Německa.
Nikdo asi nečeká, že by landsmanšaft druhý den po "brněnském" sjezdu podal u bruselských soudů žalobu o navrácení majetku — takhle se to ve 21. století nedělá. Tlak probíhá podle známé koncepce Overtonových oken: symbolický akt → mediální normalizace → politické posuny → právní interpretace.
Sudetoněmecký landsmanšaft má totiž několik vrstev, které se v mainstreamových médiích spojených s Německem vůbec nezmiňují. Oficiální stanovisko landsmanšaft opakuje každoročně jeho předseda Bernd Posselt: „Vertreibung war Unrecht.“ Vyhnání bylo bezprávím. To je základní doktrína organizace. A landsmanšaft ji nikdy nezrušil. Posselt současně několikrát uvedl, že „Evropská unie poskytuje prostor k řešení historických křivd“.
Další rovinou je bavorské politické krytí. Bavorsko oficiálně uznává SL jako „vysoce váženého partnera vlády“. SL má v bavorském zemském rozpočtu stálou pozici financovaného subjektu. To není folklór, to je státem podporovaná politická organizace s jasnými cíli, která má přístup k právníkům, historickým institutům, mediálním týmům i státní infrastruktuře.
A nakonec: symbolické kroky v Brně nejsou nahodilé. V roce 2015 se vedení města omluvilo za „divoký odsun“ a označilo události roku 1945 za „pochybení“. Tento text vítala nejen německá média jako Die Welt, ale především samotný landsmanšaft. A teď, o deset let později, už napochodují na brněnsképozvání přímo do moravské metropole.
Není těžké pochopit důvod. Jinde by si to nezkusili. Brno ustoupilo jednou — proč by neustoupilo podruhé?
Trójský kůň
Sjezd v Brně není lokální kauza. Je to národní stres-test. Test, který má zjistit, zda Česká republika ještě umí chránit své historické základy, nebo zda je definitivně rozpouští v europolitické bažině. A jestli je něco dnes rovněž jasné, pak to, že končící vláda Petra Fialy tento test připravila skrze svou domovskou organizaci.
O loajalitě současného prezidenta vůči těmto zájmům ani netřeba hovořit. Celá časová souslednost, tlak v médiích, diplomatická prohlášení i lokální logistika navíc ukazují, že jsme svědky operace, která má být připravena dříve, než se za účasti SPD a Motoristů snad pozmění politická struktura naší země.
POZOR! NOVÉ ZBRANĚ K SEBEOBRANĚ!
Nemusejí to být jen ty palné, které jsme v pořadu Noční hlídka představili za asistence plukovníka Marka Obrtela. Tentokrát v tomtéž pořadu uvidíme sebeobranný arzenál úplně jiného druhu.
Nejpozději od covidu přece nikdo nepochybuje o tom, že nám jde o zdraví a životy i prostřednictvím daleko méně viditelných útoků. Povíme si o nich - a hlavně o nejnovějších "zbraních" a metodách, jak jim čelit, v rozhovoru Petra Hájka s Jiřím Černotou.
Sledujte již zítra, v sobotu 22. listopadu od 18 hodin - či kdykoliv poté!
Jestli dnes někdo tvrdí, že odpor je „národovecký výkřik“, měl by si položit jinou otázku: proč se bojí pojmenovat sudetoněmecký landsmanšaft pravým jménem? Proč vadí, když občané chtějí jistotu, že české země nebudou znovu otevřeny německým nárokům?
Není to náhoda. Je to snaha udělat z pasivity normu. Z mlčení povinnost. A z odporu vlastenců skandál. Stále stejné metody.
Budoucnost české suverenity se ale naštěstí ještě nerozhoduje jen v Bruselu a v Berlíně. Rozhodne to, zda mlčky dovolíme, aby se předválečná německá politická agenda usadila opět přímo na našem území. Jestli existuje chvíle, kdy být bdělý přestává být volbou a stává se povinností, pak je to právě teď.
Pozvání Sudeťáků od brněnské organizace velmi připomíná Bilakův a Indrův "zvací dopis" pro Brežněva. Je ale horší o to, že zatímco Sovětský svaz byl náš osvoboditel od Němců, tohle jsou přímo ti, kteří předválečné i válečné útrapy našim národům způsobili a pomohli Hitlerovi republiku rozvrátit. A jsou tu zpět, "vtaženi za hradby" coby příslovečný Trójský kůň.
Jako první zareagoval Klub českého pohraničí, který už na podzim organizoval protestní akce v Praze i v Brně a zveřejnil vlastní deklaraci proti konání celé akce. Řada brněnských spolků i jednotlivých zastupitelů začala požadovat, aby město zveřejnilo přesný rozsah podpory, financování a spoluúčasti na akci landsmanšaftu. Ale to nestačí.
Zvedne se zásadní vlna odporu?
