Klimatičtí alarmisté jsou po celé Evropě systémem podporovanou skupinou, která si zvykla na to, že je ve světě ovládaném sektou apokalypsy soudného dne jejich „pravda“ tou jedinou povolenou.
Jak se však ukazuje, tak nemají problém pouze s těmi, kdo mají diametrálně odlišný názor. Neméně jim vadí i ti, kteří patří k jejich řadám, ale mají na metody, jakými svoji „jedinou pravdu“ šíří, problémy.
Jistý britský klimaskeptik se rozhodl vydat na avizovanou přednášku o klimatu. Po příchodu na místo s neskrývaným rozčarováním zjistil, že ji vede světoznámá skupina Extinction Rebellion (na obrázku v titulku je „sekta“ v akci)), náležející ke klimatické sektě soudného dne.
Přesto se rozhodl zůstat, aby si vyslechl jejich propagandu. V článku, který si můžete přečíst níže, popsal, co na místě zažil.
To, co se tam odehrálo, jen opět dokazuje, že vše kolem klimatického alarmismu skutečně vykazuje znaky „náboženské“ sekty, jejíž věřící se dokonce nesmí ani o píď vychýlit z nastaveného směru.
A pokud má někdo k jejich metodám, jakými se snaží na svoji stranu získat masy, jakékoli námitky, neváhají útočit…
Dále již slíbený příběh. Vypráví jej klimaskeptik, jehož názory jsou zcela jiné než ty, které prezentuje klimatická sekta. Na akci, které přihlížel, však raději mlčel. A není se čemu divit. Pokud by promluvil, zřejmě by dopadl hůř než napadený „klimatický věřící.“
Minulý týden jsem se zúčastnil akce o změně klimatu v Hampton Inspired Hub. Byla inzerována jako aktuální informace o vědě o globálním oteplování. První slova z úst hostitele však byla: „Děkujeme, že jste se k nám připojili s Hampton Extinction Rebellion.“
Skoro jsem vstal, abych odešel, ale venku pršelo a já už měl drink, tak jsem se rozhodl zůstat.
Po obvyklém cyklu o zkáze, smrti a zoufalství, následovaném standardním narativem „když utratíme spoustu peněz za obnovitelné zdroje energie, zachráníme planetu,“ se otevřel prostor pro otázky.
Po několika otázkách jeden pán vstal a řekl, že ačkoli souhlasí s naléhavostí sdělení, taktika Extinction Rebellion lidi spíše odcizuje, než aby je přesvědčovala.
Panelista ho začal přerušovat a poněkud blahosklonným tónem ho nabádal, aby „položil jinou otázku, nebo přestal.“ Muž klidně pokračoval a vysvětloval, jak taková taktika poškozuje podporu veřejnosti.
To zjevně podráždilo jednoho z řečníků, učitele, který se stal aktivistou, a který o chvíli dříve popsal, jak „vzrušující a zábavný“ může aktivismus být.
Zanedlouho muži oznámili, že mu bude odebrán mikrofon. V reakci na to vytáhl malý roh, zatroubil do něj a řekl: „Vidíte? Tohle je otravné. To je můj názor.“ Publikum na něj začalo křičet, aby přestal.
O chvíli později se k němu přiblížili dva velcí muži, chytili ho a táhli ho přes místnost. Bránil se, ale ne násilně, jen se snažil nenechat se vytáhnout za krk a zároveň dál křičel své poselství.
Řečníci, což je pozoruhodné, pokračovali, jako by se nic nedělo. Muž byl fyzicky napaden a vyveden z místnosti za vyjádření odlišného názoru, který v zásadě souhlasil s jejich cíli, ale zpochybňoval jejich metody, ale oni se chovali, jako by to bylo zcela normální.
Tři muži ho nakonec dotlačili k východu. Slyšel jsem hlasitou ránu, když ho vytlačili ven, zřejmě narazil hlavou o zárubeň. Někteří v publiku dokonce jásali.
Další věta panelu, bez špetky ironie, zněla: „My, protestující proti změně klimatu, jsme pokojní.“
Muž byl právě násilím vyveden z místnosti a zbit za to, že jejich chování nastavil zrcadlo, a ani jeden z nich nezasáhl, ani nenavrhl klidnější přístup. Bylo to pokrytecké a upřímně řečeno ostudné.
O chvíli později se tentýž muž doplazil zpět do místnosti a žádal o pomoc. Požádal o zavolání policie, což se také stalo. Když se situace uklidnila, dozvěděl jsem se, že se během rvačky skutečně udeřil do hlavy a udělala se mu boule.
Nemohl stát klidně na nohou a byl otřesený fyzickou potyčkou, ale také vědomím, že nemůže bezpečně stát mezi lidmi, kteří tvrdí, že bojují za lepší svět a zdvořile jim naznačovat, že by se jejich taktika měla změnit.
Tolik tedy zážitek účastníka přednášky nechvalně známé neziskovky, která je součástí klimatické sekty.
Možná vás napadla otázka, proč se tento klimaskeptik nezastal onoho muže. Toho by se však zřejmě neodvážil nikdo z obavy, že dopadne stejně – ne-li hůř – než zbitý divák.
A nakonec je možná jen dobře, že muž, který patří k „věřícím“ díky tomuto přístupu jeho vlastní sekty, která nesnese nejmenší kritiku, začne pochybovat.
Třeba právě tato reakce povede k tomu, že si začne zjišťovat fakta a brzy dojde k závěru, že sekta, k jejíž víře se dosud hlásil, pouze roznáší zmar, lži a propagandu…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 1 Průměrně: 5 ]
