D-FENS
Letošní oslavy svátku 17. listopadu nijak nevybočily z trendu. Jako obvykle nebyly prosty komických a absurdních momentů.
Politici se dostavovali v různých dobách na Národní třídu i na jiná místa, aby je tam lepšolidé sametově kádrovali a hodnotili, zda je ten který jedinec kompatibilní s prefabrikovaným étosem dne “boje za svobodu”, jinak zinscenovaným komunistickým převratem, jehož účelem bylo předat moc , ale současně zachovat moc marxistů v dlouhodobé perspektivě a vyhnout se násilí, které na nich lid mohl spáchat.
Andrej Babiš
Chodí na Národní klanět ráno, aby stihl ranní směnu ve Vodńanských drůběžárnách. Asi myslí, že kavárna tou dobou ještě spí. Nicméně kavárna nikdy nespí. Sametovým kádrováním neprošel, protože prý byl estébák. Důkazy pro to nejsou.
Petr Pavel
Soudruh Petr Pavel sametovým kádrováním prošel, protože byl rozvědčík v útvaru, který řídíla ruská GRU napřímo. Důkazů je o tom hodně. Svazáček, komoušek, lampasáček, rozvědčík, taková malá špinavá inicativní komunistická sviňka. Lidé mu tleskali a děkovali .
Zajímalo by mně, co dělal a jak se cítil soudruh Pavel 17.11.1989. Věděl, že to je všechno jen divadlo?
Tomio Okamura
Sametovým kádrováním neprošel, přestože mu v listopadu 1989 bylo 2,5 roku.
Jiným příznivcům SPD tolik štěstí nepřálo. Tento 81-letý příznivec SPD v metru obdržel mimořádný příděl pravdy a lásky , takže musel vyhledat lékařské ošetření. Jak vidno, pro bodnořezná poranění netřeba importovat chirurgy ze severní Afriky, stačí tuzemský ksindl.
Veřejnost
Přítomným jedincům sice nic nebrání politikům nadávat, zlobně na ně pískat, vřeštět jako opice a házet po nich věci, aby si pak v podvečer sborově zaspívali “Zloba, závist, zášť, strach a svár, ty ať pominou, ať už pominou.”
Milion chvilek
Vládní neziskovka Milion chvilek svolalo na Staroměstské náměstí demonstraci. Netuším, za co se mělo demonstrovat. Mávalo se tam ukrajinskými vlajkami ve velkém. Propojení mezi Ukrajinou a českým národním svátkem mi zcela uniká.
Jeden z čtenářů našehom webu mi fascinovaně sděloval, že na Václavském náměstí postávala jakási skupina občanů pod sochou německého kolaboranta Václava, držela ukrajinskou vlajku a zpívala Kde domov můj.
Nerozumím, proč tito lidé tady pořád ještě vězí. V této hrozné zemi, kde se formuje ta strašná vláda, kterou si lidé demokraticky zvolili. Proč dobrovolně tak trpí? Ať odejdou na tu jejich vysněnou Ukrajinu a nechají se zabít na frontě za komedianta Zelenského a jeho korupční kamarády, co si vyrábějí záchody ze zlata.
Myslím, že je čas vrátit tomu svátku jeho původní význam. Primárně nemá nic společného s tou událostí z roku 1989, která byla použita jako startovací proces k dočasnému a řízenému předání moci od rudých marxistů k zeleným.
Není to svátek estébáků, komunistických řiťolezců a zfanatizované veřejnosti, která chce válčit ze svých panelákových kuchyní.
Je to skutečný národní svátek, který ukradli. Historie 17. listopadu se začala psát jiného dne, a to sice v listopadu 1939.
Touto kapitolou historie nás nyní provede Oberst Otakkar Foltyn, Sturmführer für Strategische Kommunikation.
17. listopadu 1939 byly uzavřeny české vysoké školy. Stalo se tak zcela po právu, na základě právně nesporného dekretu řádně jmenovaného říšskoněmeckého protektora pana Mgr. Konstantina von Neuratha M.B.A, a jednalo se o opatření preventivní a dočasné, kterým byly školy uzavřeny na nezvytně dlouhou dobu pouhých tří let za účelem ochrany evropských a liberálně socialistických hodnot.
Studenti, místo aby šli bojovat na Ukrajinu für Europa an allen Fronten nebo pořádali veřejnou sbírku na střelu V-1, která doletí až do Londýna, šířili konspirační teorie a dezinformace, například o tom, že Německo stejně prohraje obrannou válku, kterou tehdy sotva zahájilo poté, co polský agresor nevyprovokovaně zaútočil na vysílačku v Gliwicích.
Důvodem pro tato nezbytná opatření ovšem především bylo, že lůza a dezoláti z řad studenstva namísto organizované činnosti v neziskovém sektoru, účasti na festivalu Prager Stolz, whistleblowingu a spolupráce se silovými složkami pořádali opakovaně protesty, které vyvrcholily nepovoleným shromážděním během pohřbu jistého Jana Opletala, který byl vlastní vinou smrtelně postřelen během nepovolené demonstrace 28. října 1939.
Slušní lidé již nehodlali přihlížet další radikalizaci nacioalistických dezolátů, v jejímž důsledku docházelo k popírání evropských hodnot, genderovým stereotypům a produkci CO2. Policejní hrdinové z jednotek Odnungspolizei a SS obsadili vysokoškolské koleje a pozatýkali studentskou lůzu a pročeské svině. V následujících dnech bylo 1200 dezolátních studentů odesláno k převýchově do nízkoprahového komunitního centra v Sachsenhausenu.
Děvet vůdců studentských nepovolených spolků bylo popraveno bez soudu, protože stejně bylo předem rozhodnuto, soudce by to obtěžovalo a sociální sítě ještě tehdy neexistovaly. Jednalo se o tyto dezoláty:
Jan Černý – bílý heteroseuál, český nacionalista a člen fašistické skupiny Vlajka.
Josef Adamec – aktivní český nacionalista a člen Klubu národně socialistických akademiků.
Marek Frauwirth – levicový aktivista židovského původu, nepochybně s negativním vztahem k Palestině a také spolupracující s komunisty.
Jaroslav Klíma – český nacionalista působící v krajně pravicovém Národní m sjednocení.
Bedřich Koula – český nacionalista působící v krajně pravicovém Národní m sjednocení.
Josef Matoušek – aktivní český nacionalista. určitě také někde působil, jedno kde, prostě měl špatné kamarády
František Skorkovský – český nacionalista působící v krajně pravicovém Národní m sjednocení.
Václav Šaffránek – obzvláště zavrženíhodný katolick y orientovaný aktivista, podle všeho ještě horší než kardinál Duka
Jan Weinert – český nacionalista působící v krajně pravicovém Národní m sjednocení
Opatření vyvolalo pozitivní reakce u veřejnosti. Nezávislá média jako Verzeichnis Nachrichten a Neuigkeiten vyzdvihla příkladné nasazení hrdinných policistů v boji za zachování veřejného pořádku a při ochraně evropských a liberálnědemokratických hodnot.
Děkujeme Oberstovi Foltýnovi za objasnění této důležité kapitoly českých, pardon, evropských dějin.
D-FENS
The post Sametové absurdity na Národní first appeared on Pravý prostor .
