PETRA RÉDOVÁ
V české politice se začíná množit jeden nebezpečný jev. Ne osobnosti. Ne lídři, ale produkty.
Marketingové figurky, které se vyrobí, nalíčí, pustí do médií a pak občanům předhodí jako „nové hvězdy politiky“. A lidé je pak,bohužel,často volí ne proto, co říkají, ale protože je vidí.
Nejinak je tomu u poslankyně Kateřiny Demetrashvili.
Osoba, která se do Sněmovny dostala ne díky výsledkům, ne díky zásluhám, ale díky perfektnímu balení-marketing, sociální sítě, mediální pozornost. K tomu pár kontroverzí, které se nakonec podaří odvysvětlit jako „mladické chyby“, a rázem je z ní údajně nová morální autorita.
Politik, který moralizuje ostatní, by měl mít něco za sebou.
Něco odpracováno, něco zažito, něco pochopeno.
Tato poslankyně však po maturitě skočila rovnou do stranických struktur a bez jediné životní zkušenosti začala poučovat ty, kteří celý život pracovali, vedli rodiny, stavěli firmy, léčili lidi nebo zachraňovali životy.
Když vám někdo, kdo sotva přežil vlastní pubertu, začne říkat, jak máte žít, koho máte volit nebo jak máte vychovávat děti, něco je špatně.
Ve veřejném prostoru je k dohledání, že v minulosti vyhledávala drogy na internetu a sama sdílela obsah, který by u jiných politiků znamenal okamžitý konec kariéry. Tady však média drží ochranný štít,protože je to “nová tvář”, “mladá krev”, “naděje”.
Standardy platí jen na některé. Na jiné ne.
Její otec je sniper Gruzínské legie bojující na Ukrajině.
To je téma, které by u jakéhokoliv jiného politika vyvolalo zásadní debatu, protože zapojení do cizích legií bývá právně i morálně komplikované.
Tady? Nic. Ticho. Jen další „hrdinský moment“ do mediálního příběhu.
Na rozdíl od lidí, kteří mají znalosti, praxi, výsledky nebo odvahu říkat věci otevřeně, tato mladá politička dostává neúměrný mediální prostor. A proč?
Protože se hodí jako tvář. Protože je „nová“. Protože je snadno říditelná. Protože není zatížená vlastní zkušeností, která by jí dávala schopnost přemýšlet samostatně.
A tak se znovu rodí další “Nerudová 2.0” líbivý obal, uvnitř prázdno.
A víte proč je to problém?
Protože lidé často neřeší obsah.
Sledují obaly. Instagram. Emoci. Tvrdou hudbu na pozadí reels.
A přesně na to marketing těchto umělých politiků sází.
Jenže politiku musí dělat ti, kdo mají pevný charakter a zkušenost,ne ti, které lze posadit do studia a naučit tři nacvičené věty.
Tihle mladí „produkty politiky“ mají tu drzost moralizovat lidi, kteří mají za sebou celý život práce, odpovědnosti, dřiny a reality.
Často se ani nesnaží pochopit, co znamená skutečná zkušenost.
A přitom právě ta je základem dobrého rozhodování.
FB
The post Politický produkt first appeared on Pravý prostor .
