STANISLAV KORITYÁK
Dne 13. 11. 2025 představilo MŠMT memorandum, které má zastavit „segregaci Romů„“ v českém školství . První otázka zní, zda systémová segregace v českém školství vůbec existuje.
Pokud ano, přichází na řadu druhá otázka: Zastaví ji nějaké memorandum, které ministerstvo podepsalo s NPI, s neziskovkou PaQ Research a Agenturou pro sociální začleňování? Pojďme hledat příčiny „ neúspěšnosti “ Romů ve škole.
Kdo má změnit myšlení? Romové, nebo Češi?
Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové je nutná změna v myšlení – píše se v článku , publikovaném 13. 11. 2025. Asi nepřekvapí, že má článek vypnuté komentáře. Paní Fuková bohužel neuvádí, kdo by měl provést změnu myšlení. Romové, nebo majorita? Nejen myšlení.
Když napíši, že by Romové měli změnit změnit přístup k myšlení, k práci a také k výchově, budu obratem obviněn z předsudků, že háži všechny do jednoho pytle. Ovšem když se do jednoho pytle hodí majorita (která Romy diskriminuje), nikomu tyto předsudky nevadí. Dokonce ani paní Fukové.
Přesto s vědomím rizika mediálního lynče trvám na tom, že myšlení (a vše, co s ním souvisí) by měli většinově změnit Romové. Oni mají problém se začlenit. Je zvláštní, že jiné menšiny se s majoritou bez problémů sžily. Proč nemáme vládní zmocněnkyni pro práva Slováků nebo Vietnamců?
Že Češi nejsou rasisté, nevědomky potvrdila i paní Fuková
„Dítě se sociálním znevýhodněním či speciálními potřebami nerovná se romské dítě. Spousta dětí z majority pochází ze sociálně slabých poměrů, nemáme ale školy dětí samoživitelek či z chudých domácností. Segregace v Česku existuje. Romské děti nejsou v horších školách kvůli výkonu a schopnostem, ale kvůli příslušnosti k menšině. Potřebují jiný typ podpory než děti se speciálními vzdělávacími potřebami, potřebují důvěru, bezpečné prostředí a uznání identity,“ řekla v článku, z něhož cituji výše, paní Fuková.
Řekla v podstatě totéž co já. Nemáme vyloučené školy pro děti samoživitelek nebo z chudých rodin. Problém nespočívá v ekonomice rodiny dítěte, ale ve výchově. Přesněji v tolerované nevychovanosti dětí Romů, kde je nevychovanost schována za eufemismus „ náročné chování “ .
Zkritizujte chování cikánských dětí a přiletí na vás čert. Nebo pan Klemprár s paní Fukovou, následovaní ČŠI a ČT. Hned v závěsu za nimi poběží Evropská komise s paní Šabatovou v odhodlaném rytmu paní Laurenčíkové. Chápe někdo, proč má jedna menšina tak masivní lobby? Jasně, jsou na ni dotace.
Jak Česká televize zcenzurovala sebe sama
Ještě jednou zopakuji větu paní Fukové, z předchozího odstavce: „ Romské děti nejsou v horších školách kvůli výkonu a schopnostem, ale kvůli příslušnosti k menšině. “ A já si kladu otázku: Proč jsou tyto školy horší? Není to náhodou kvůli chování převládajících dětí? V tomto případě romských? Jaká kázeň a úroveň výuky by asi byla ve třídě plné Vietnamců?
Jak probíhá výuka na „ romské škole “, můžete vidět v dokumentu České televize. Tento dokument byl na oficiálním youtubovém kanálu ČT uveden pod honosným názvem: Škola v Chanově jako naděje na cestu z ghetta. Po několika týdnech dokument z kanálu ČT zmizel. Dá se už najít jen na stránkách ČT, pod skromným názvem Základní škola.
Aby ne. Zobrazuje nepříjemnou pravdu o výuce cikánských dětí. Nejen dětí. Ukazuje, jak k výchově a vzdělávání přistupují rodiče těchto dětí. Cituji učitele, který na této škole působí: „ Je zajímavé, že v romské rodině má ženská silnou pozici. A oni pak přijdou do jiného prostředí, a najednou ta ženská je pro ně méněcenná. Oni na tu učitelku řeknou ty různý ‚ údový ‘ slova. Úplně v pohodě.” Opět se ptám. Proč to neřeší policie? Učitelka má právo na bezpečné pracoviště. Nebo jen malý nevychovanec potřebuje bezpečné klima na své sprosťačinky?
Proč ČR týrá romské děti?
Asi to vnímáte jako protimluv, ale je to tak. Pokud české úřady systémově přehlížejí zanedbávání a zneužívání romských dětí, nesou přinejmenším stejnou vinu jako ti, kteří dětem ubližují. Pokud se rodiče nestarají o své děti, tak je zanedbávají. Jestliže si z dávek, určených dětem, kupují alkohol a cigarety, tak dítě okrádají (na to peníze nedostali).
Jak ke svým dětem přistupují rodiče v Chanově? I to se dozvíme z dokumentu ČT: (9:15): „ Když jsou problémy, tak musím osobně, všichni za nima musíme osobně, když mají důtku, (…) takže musíme za nima domů. “
Není mi jasné, proč za romskými rodiči musí chodit učitelé domů? Neměla by takové rodiče do školy předvést policie, obdobně jako předvede člověka k soudu, nebo ke správnímu řízení? Ano, nechal bych je předvést policií a obratem navrhnul i stíhání pro zanedbání péče o dítě. Nebo pro Romy příslušná ustanovení Občanského zákoníku neplatí?
Asi ne. Nejen to. Stát je v takovém přístupu přímo podporuje. Z dokumentu na stránkách NPI (str. 12) zjistíte, že mezi sociálně znevýhodněné patří „ žáci, kterým doma rodiče nechtějí nebo nemohou poskytnout dostatečnou podporu ve vzdělávání “ . Co to znamená, že se nechtějí o své děti starat?
V České republice systémová segregace neexistuje
To je odpověď na mou první otázku. Segregace daná zákonem, podobně jako bývalo dobrým zvykem v kolébce lidských práv a demokracie, v naší zemi neexistuje. U nás nikdy nevisely cedule „ whites only “ . Spíše naopak. Česká Republika do začleňování cikánských dětí do škol pumpuje obrovské peníze horem, spodem. Přesto se nám na některých školách tyto děti hromadí. Proč?
Příčiny jsou v zásadě dvě. První – v určitých oblastech prostě vysoká koncentrace Romů je. Je logické, že chodí do nejbližší (spádové) školy. Na tom, že někdo bydlí někde, není nic diskriminačního. Je to podobné, jako kdyby za segregované byly označovány polské školy na Těšínsku. Tam je také zvýšená koncentrace polských dětí.
Druhá příčina spočívá v chování určitých dětí, které má kořeny v zanedbané výchově. Nechce nám snad vládní zmocněnkyně pro Romy tvrdit, že nevychovanost, vulgární vyjadřování, agresivita a neochota chodit do školy patří k romským kulturním zvláštnostem. Jakmile se počet problémových dětí zvedne nad určitý počet (uvádí se tři), ostatní rodiče své děti z tohoto toxického prostředí převedou jinam.
Zaveďme menšinové romské školy!
Ještě se chvíli zdržím u menšinových škol s polským jazykem vyučovacím na Těšínsku. Jedním z důležitých pojítek, které polskou menšinu drží pohromadě, je jazyk. Ten se v rodinách i školách dědí z generace na generaci. To u Romů neplatí. Jak zjistíme z dokumentu ČT (min. 14:10), romské děti romsky moc neumí.
Menšinové školy však nezajišťují jen výuku. Jsou střediskem komunitního života, organizují festivaly, výlety, divadelní představení i spolkové akce. „Kde škola zanikne, tam zanikne i komunita. Je to víc než jen budova, je to centrum kultury, přirozené setkávání a předávání hodnot,“ řekl jeden z pedagogů v článku publikovaném 1. 9. 2025. Menšinová identita může být živá, hrdá a moderní. Uchovává jazyk, předává kulturní hodnoty a propojuje generace.
Proč by se touto cestou nemohli vydat Romové? Mohli by tam učit pan Klempár s paní Fukovou a s paní Laurenčíkovou. Mužskou část kolektivu bude tvořit pan Prokop s panem Gargulákem a brzy se možná bude o práci ucházet i pan Nantl. Tito odborníci bez předsudků zvládnou náročné chování a všem bude dobře. Myslím to smrtelně vážně. Romské děti si zaslouží péči lidí, kteří je mají rádi.
Ještě jedna úvaha k zamyšlení. Proč Poláci vnímají existenci svých menšinových škol jako pozitivum, zatímco Romové jako diskriminaci (segregaci)? V čem je rozdíl? Proč Romové a romské organizace romské školy nepovažují za příležitost, jíž se mohou chopit?
Rodiče nehlasují nohama bezdůvodně
Nakonec odpovím na druhou otázku. Jak ukazuje příklad škol polské menšiny, ve vysoké koncentraci romských dětí problém není. Konec konců na většině českých škol je zvýšená koncentrace českých dětí. Všude někdo převládá.
Problém spočívá ve vysoké koncentraci jedinců se závadným chováním. Je jedno, k jaké skupině tyto osoby patří. V důsledku jejich chování všichni ostatní ze školy, kde je nevychovanost tolerována, utečou. To je pravá příčina segregace.
Zdroje: seznamzpravy.cz ( ZDE a ZDE ), Národní pedagogický institut ČR ( ZDE a ZDE )
Stanislav Korityák
The post Pro Romy zákony neplatí? first appeared on Pravý prostor .
