PAUL M.D.
Andrej Babiš může v Agrofertu vlastnit 24,99 % jako fyzická osoba , dalších 24,99 % může držet jeho stoprocentně vlastněná firma „A“ a dalších 24,99 % jeho stoprocentně vlastněná firma „B“. Výsledek? Ani on, ani žádná jím ovládaná osoba nevlastní alespoň 25 %, takže Agrofert může v klidu dál čerpat dotace a získávat zakázky. Legálně. Hra podle pravidel, která si napsal stát.
Kdo je tedy ve střetu zájmů?
Pokud se máme držet „ducha“ ústavy a zákonů, pak klidně i prezident Petr Pavel. Jeho poradce Petr Kolář, jako osoba přinejmenším blízká, má velmi úzké vazby na skupinu CSG. Ta rozhodně nemá zájem na vzniku vlády Andreje Babiše, která otevřeně říká, že chce revidovat zbrojní zakázky i muniční iniciativu. A právě z těchto zakázek má CSG značné příjmy. Střet zájmů? Minimálně stejný jako ten, o kterém se vede dnešní debata.
Jenže místo věcné debaty sledujeme mediální karneval dezinterpretací ústavy, zákona o střetu zájmů a zdravého rozumu. Proto si pojďme systematicky rozebrat fakta a možnosti, které mají jednotliví aktéři na stole. Ať už si čtenář přeje Andreje Babiše chránit, nebo likvidovat, získá zde munici pro obě varianty. Hodnotové soudy nechávám na každém. Přehnaná loajalita k jedné „straně“ spolehlivě vypíná mozkové závity. Analýza může sloužit i k návrhu úpravy zákona tak, aby lépe podchytil takové případy, ať už se bude jednat o Andreje Babiše a zemědělské dotace, nebo po příštích volbách Martina Kupku a dotace orientačnímu běhu, nebo Evy Decroix a regulace kryptoměn.
Co říká zákon?
Ústava
Čl. 70 Ústavy: Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.
Zákon o střetu zájmů
3 (1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce.
4 (1) Veřejný funkcionář (…) nesmí a) podnikat (…), b) být členem statutárního orgánu (…).
4b Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář (…) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek (…).
4c Je zakázáno (takové společnosti) poskytnout dotaci (…) nebo investiční pobídku (…).
Obecně asi většina občanů má zájem na tom, aby si jejich veřejní reprezentanti nemohli přihrávat „malé domů“ a udělat si z politiky byznys (jakoby se to nedělo v podstatě pořád).
Článek 70 ústavy můžeme „odbýt“, protože je obecný a sám se vzdává nějaké přímé definice povolených a nepovolených kroků s tím, že je určí zákon.
Článek 3 (1) zákona o střetu zájmů říká, že veřejný funkcionář nesmí své postavení zneužívat tak, aby přinášelo ekonomické výhody jemu a jeho firmám selektivně. Takže snížení daní právnickým osobám, kde veřejný funkcionář je akcionářem právnické osoby, není střetem zájmů. Navýšení dotačních programů pro své firmy, nebo zadávání zakázek svým firmám střetem zájmů může být. Nicméně ani tento paragraf není konkrétní a lze jej vykládat s ohledem na konkrétní případ. Navíc zde platí pravidlo „Lex specialis derogate legi generali”, tedy že specifická úprava má přednost před obecnou.
Článek 4 (1) zákona o střetu zájmů říká, že nechceme, aby veřejný funkcionář podnikal, nebo řídil firmu. Nemluví o vlastnictví podílů, účastí a akcií ve firmách. V tomto bodě jde již o konkrétní omezení. Toto konkrétní omezení Andrej Babiš neporušuje. Zde je také ona citovaná třicetidenní lhůta, ale ta nás nemusí zajímat.
Článek 4b a 4c jsou z pohledu Andreje Babiše nejdůležitější. Základní podstata zde je ta, že se nejedná o problém jeho osoby a jmenování premiérem. Může být jmenován premiérem a současně může vlastnit 100% akcií Agrofertu. Jen tím dnem musí české úřady přestat vyplácet dotace, poskytovat investiční pobídky a zadávat veřejné zakázky. Potud není problém.
Podle auditu v předchozím období premiérství Andreje Babiše EU rozhodla, že Agrofert má vracet jen „nenárokové“ (tedy ze státního rozpočtu, kde dle paragrafu 14 (1) jsou všechny nenárokové). Nicméně „nárokové“ platby z EU může pobírat dál, protože o nich nerozhoduje vláda a je tedy nižší riziko ovlivnění. Český zákon však „nárokové“ a „nenárokové“ dotace nerozlišuje.
Protiprávní stav?
Závěr tedy je, že prezident může Andreje Babiše jmenovat premiérem a nepodílí ze na vzniku žádného protiprávního stavu. Rovnež riziko „zastavení dotací“ dalším subjektům z důvodu nerespektování zákazu vyplácení dotací Českou republikou Agrofertu, vlastněného premiérem, je pouze hypotetické.
Jak si zachovat dotace i vlastnictví?
A nyní tedy k v úvodu avizovanému řešení problému s vlastnictvím akcií a pobíráním dotací. Už tomu prosím neříkejme střet zájmů, správný pojem je „omezení výkonu některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost vybraných veřejných funkcí s jinými funkcemi“, ale chápu, že pro novináře je těžké to správně přečíst, natož si zapamatovat.
Andrej Babiš si ponechá v Agrofertu podíl 24,99% jako fyzická osoba. Toto není v rozporu s 4b a 4c.
Andrej Babiš převede 24,99% akcií na jím 100% vlastněnou firmu. Toto není v rozporu s 4b a 4c.
Andrej Babiš převede 24,99% akcií na druhou jím 100% vlastněnou firmu. Toto není v rozporu s 4b a 4c.
Argumentace proti současnému uplatnění bodu 1. a 2. může vycházet z tranzitivity vlastnictví. Pokud 24,99% akcií vlastní jím ovládaná osoba, pak je to jakoby je vlastnil on. Nicméně pak je v zákoně nadbytečné spojení „nebo jím ovládaná osoba“. Toto by tam vůbec být nemělo, protože pokud by podíl vlastnila „jím ovládaná osoba“ a současně platila tranzitivita vlastnictví, pak jakoby to vlastnil on a není důvod k dalším slovním spojením. Tím, že toto do zákona zákonodárce napsal, nejedná se o ekvivalenci.
Spojka „nebo“ bez čárky před ní má význam slabé (inkluzivní) disjunkce (tedy, že je platné tvrzení, pokud platí buď první, nebo druhá, nebo obě podmínky (koupím hrušky nebo jablka = koupím hrušky, jablka, nebo obojí)). Zde je tedy výklad takový, že porušení nastává v případě, že je splněna jedna, druhá, nebo obě podmínky současně. Znamená to tedy, že pokud by on i společnost vlastnili alespoň 25%, pak je podmínka porušena. Tím se mohl chtít zákonodárce vyhnout argumentaci silnou (exkluzivní) disjunkcí, kdy by souběžné vlastnictví alespoň 25% jak veřejného činitele, tak jím ovládané společnosti nebylo zakázáno. „Zákon říká A, nebo B, to znamená jedno, nebo druhé, ale ne obojí současně. Pokud platí A i B současně, není to situace, kterou zákon zakazuje.“
Z toho však v žádném případě nevyplývá to, že pokud on i společnost v součtu vlastní alespoň 25%, je podmínka porušena. Formulace by musela být například „veřejný funkcionář a jím ovládaná osoba“, „veřejný funkcionář společně s jím ovládanou osobou“, „veřejný funkcionář přímo nebo nepřímo vlastnící souhrnný podíl“.
Argumentace proti současnému uplatnění bodu 2. a 3. by mohla vycházet z logiky kumulace podílů. Proti tomu však lze namítnout jednak výše uvedené u bodu 1. a 2., ale navíc i pojem „jím ovládaná osoba“, což je singulár. Pokud zákonodárce chtěl zabránit situaci kumulace dvou a více právnických osob, pak by použil plurál, tedy „jím ovládané osoby“, případně jinou výše navrženou a logicky nespornou formulaci.
Můžeme tento výklad porazit u soudu?
Jazykový výklad tedy navržené řešení podporuje. A dostáváme se zpátky oklikou k úvodnímu problému. Je zřejmé, že při soudním procesu by nakonec jazykový výklad byl akceptován, proto by další linií obrany byl výklad teleologický. Tedy „je to tam sice tak napsáno, ale určitě to tak nikdo nechtěl“. A pak se ale dostáváme opět do roviny „pocitové“ a bavíme se o „duchu zákona“, který má sloužit k tomu, aby veřejní činitelé nezneužívali svoje „sezení na dvou židlích“.
A zde opět nastává argumentace prezidentem, který sice není vyjmenován v zákoně o střetu zájmů, ale je nejvyšším ústavním činitelem. A Petr Pavel má blízko ke zbrojařskému průmyslu a zbrojařský průmysl Andreje Babiše premiérem nechce.
Současná dikce § 4b a § 4c umožňuje rozdělit podíl pod 25 % do více entit a tím se zcela legálně vyhnout zákazu dotací. Dokud zákonodárce text novely nezmění, je taková konstrukce v souladu s právem. Jmenování premiérem nemá žádné právní překážky.
Zda bude, nebo nebude Andrej Babiš ovlivňovat politiku ve svůj ekonomický prospěch, je jeho rozhodnutí. Asi víme ze zkušeností, jak to dopadne. Právně mu ale nic nebrání stát se premiérem, konstatovat, že střet zájmů nemá a zajistit si dotace pro Agrofert výše uvedeným způsobem. Pokud se nám to nelíbí, prostředkem jsou volby.
D-FENS
The post Zájem o střet zájmů first appeared on .
