Je to již téměř tři roky, co jste si zde mohli přečíst o zavedení prvních čtyř druhů hmyzu k lidské konzumaci. EU tento hmyz neschválila pouze pro přímou konzumaci, kdy na první pohled poznáte, že jíte hmyz.
Cvrček domácí, larvy potemníka, kobylky a mouční červi mohou být přimícháni v mnoha různých poživatinách, aniž by to kdokoli z vás na první pohled poznal.
EU odmítla zavést nařízení, že potraviny s hmyzem musí být viditelně označovány. Takové nařízení bylo vydáno pouze v některých zemích, včetně Itálie, Maďarska, Polska a Rumunska.
Tam musí být potraviny s hmyzem nejen viditelně označeny, ale také umístěny na speciálních regálech. Nicméně jinde stačí, když je uveden latinský název daného druhu hmyzu „bleším“ písmem ve výčtu ingrediencí.
Co se během těch téměř tří let změnilo? Objevil se hmyz i v potravinách, kde byste to nečekali?
To se snažil zjistit německý YouTuber, který se touto tematikou také blíže zabýval. A šokovalo ho, když zjistil, že mezitím se hmyz objevil i v potravinách, kde dřív nebyl.
To, že se nakonec skutečně začal hmyz bez jakéhokoli vědomí konzumentů přidávat do stále více produktů v Německu, samozřejmě nemusí automaticky znamenat, že se tak děje ve velkém i u nás.
Nicméně pravidla u nás platí úplně stejná jako v Německu, takže výrobce, který patří ke klimatickým fanatikům, by se mohl rozhodnout, že své produkty patřičně „ochutí.“
Navíc se i v našich obchodech běžně prodávají potraviny z celé EU, kde jsou většinou stejné „hmyzí“ zákony jako v Německu či u nás.
Vzhledem k tomu, že jak EU, tak Fialova vláda odmítly zavést podobná nařízení jako ve výše zmíněných zemích, úplně postačí, když bude obsah hmyzu uveden miniaturním písmem a navíc latinsky.
Zboží kontaminované hmyzem může být navíc i v regálech, kde jsou potraviny bez hmyzu, takže odlišit tyto výrobky není snadné.
Německý YouTuber varuje před obsahem hmyzu v potravinách, neboť za již téměř tři roky, co je hmyz ke konzumaci povolen, se skutečně začal v potravinách, kde jej jen málokdo očekává, objevovat:
Pokud tedy jezdíte za nákupy do Německa a nechcete konzumovat hmyz, pak zde máte indicie, jak poznat, že je obsažen právě v té potravině, kterou kupujete.
Kompletní seznam potravin, pro které byl hmyz povolen, najdete zde.
Zpočátku se objevovalo jako možné vodítko také uvedení, že potravina není vhodná při alergii na korýše, nicméně někteří výrobci údajně toto varování vůbec neuvádí!
Všude je však latinský název. Názvy všech druhů hmyzu, který je již schválen pro lidskou konzumaci, najdete v odkazu výše, níže je krátce připomenu:
Acheta domesticus je cvrček, který je zatím nejčastější přísadou do potravin.
Tenebrio molitor označuje moučného červa, který se používá zejména v práškové nebo zmrazené formě (i ve zmrazených polotovarech).
Locusta migratoria je kobylka stěhovavá, která je povolena v celku nebo v mleté formě.
Alphitobius diaperinus je larva potemníka stájového, která se v potravinách objevuje nejméně.
Tolik tedy ve zkratce k názvům, které musí být uvedeny v rámci složení produktu.
Původně se tvrdilo, že hmyz bude natolik drahý, že se to pozná i na ceně daného produktu, takže bude stačit nakupovat levnější potraviny (mouku, polotovary, pečivo apod.).
Jenže EU hmyzí farmy i potraviny s hmyzem dotuje, což může vést naopak k tomu, že se potraviny s přídavkem hmyzu nemusí cenově nijak zásadně lišit.
EU svoji podporu hmyzích poživatin zdůvodňuje následovně:
Ekologie: Hmyz produkuje o 80 % méně skleníkových plynů než hovězí maso.
Ochrana zdrojů: Hmyz potřebuje o 90 % méně vody než tradiční hospodářská zvířata.
Zdroje bílkovin: Hmyz obsahuje až 70 % hmotnostních bílkovin prémiové kvality.
To vše je samozřejmě jen bohapustá propaganda. Kdo se o toto téma zajímal, ten ví, že hmyz není nijak výživný ani bezpečný, jak EU tvrdí.
Na podrobnější analýzy hmyzu coby potraviny a jeho škodlivých účinků se můžete podívat zde , zde, zde nebo zde , níže jen malé shrnutí:
Zdravotní rizika, o kterých EU ani propagandisté nemluví:
Alergické reakce : Hmyz může u lidí s alergií na mořské plody a roztoče vyvolat závažné alergické reakce; zkřížené alergie jsou běžné a často nebezpečné.
Dlouhodobé důsledky nejsou známy : neexistují žádné dlouhodobé studie o účincích pravidelné konzumace hmyzu na lidské zdraví.
Problém s chitinem : schránky hmyzu obsahují chitin, který lidské tělo nedokáže plně strávit a případně může zhoršit zánět.
Kontaminace a paraziti : hmyz může obsahovat bakterie, viry a parazity. Parazity v nemalém množství našli i u hmyzu chovaného na hmyzích farmách v Evropě.
Způsoby, jak se chránit při nákupu:
Pečlivě si přečtěte seznam složek, hledejte latinské názvy hmyzu, což je u nás i v okolních zemích zatím jediný způsob, jak lze obsah hmyzu poznat.
Všímejte si, zda není u některých potravin, kde by to nemělo být (mouka, těstoviny, pečivo) uvedeno, že nejsou vhodné při alergii na korýše.
Na obalu u potravin s hmyzem je také – jak se ukázalo i při průzkumu v Německu – často uvedeno, že jsou s vyšším obsahem bílkovin.
Na potravinách s hmyzem je také téměř vždy uvedeno, že jde o potraviny „udržitelné“ či „nízkouhlíkové.“ Nicméně to je často uváděno i u některých potravin bez hmyzu. I proto je lepší – pokud tam cokoli podobného uvidíte – ještě zkontrolovat složení (latinské názvy).
Hmyzu se můžete vyhnout i vařením z čerstvých produktů, protože nezpracované potraviny zůstávají bezpečné.
Tolik tedy malé shrnutí. Předpokládám, že nejlepší řešení by bylo zavedení stejných zákonů, jaké mají v Itálii, Maďarsku, Polsku či Rumunsku, kde se nikdo nemusí bát, že omylem zakoupí potraviny s obsahem hmyzu.
Ale to je už na příští vládě, která by se měla o změnu legislativy co nejdřív postarat. Zatím jsem nezaznamenala, že by se toto téma nějak řešilo…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 5 ]
