Putin napadá malthusiánství Nového světového řádu: Fúzní energie pro Rusko je národní prioritou
RSS

Putin napadá malthusiánství Nového světového řádu: Fúzní energie pro Rusko je národní prioritou

V  projevu 9. července na 2. „Globálním
summitu výroby a industrializace“ v ruském Jekatěrinburgu prezentoval
prezident Putin brilantní útok na ten vizi postrádající, k hospodářskému
růstu (i k lidstvu) nepřátelský postoj etiky charakteristické pro ten
neo-liberální světový řád, kdy dokonce prohlásil, že pro ruské vedení je fúzní
energie národní prioritou.



Prezident Putin promlouvající k 2500 zástupcům z veřejného a
soukromého sektoru předestřel paradox potřeb rozvoje lidstva, který často
přichází na úkor zdraví biosféry, když řekl: „Není ještě jasné jak kombinovat
dlouhodobý rozvoj a nárůst produkce s udržením přírody a vysokou životní
úrovní.“



Putin v útoku na technokraty nepřátelské vůči růstu, kteří prosazují zastavení pokroku a pokles světové populace, řekl: „Ti už se uchylují k apelům, abychom se vzdali pokroku, což má přinejlepším umožnit udržení situace a vytvoření místního blahobytu pro hrstku vybraných. Spolu s tím se budou muset miliony lidí spokojit jen s tím, co mají dnes, nebo lépe řečeno, co nemají ani dnes: přístup k čisté vodě, potravě, vzdělání a k dalším základním potřebám civilizace.“







Výše – Obrázek různých hmotností paliva
o stejném energetickém obsahu jako plná nádrž benzínu



Putin se od takového cynického světového názoru distancoval prohlášením, že
„je nemožné a nesmyslné pokoušet se zastavit lidský pokrok. Otázkou ale je, na
jaké bázi lze takový pokrok realisticky budovat, abychom dosáhli rozvojových
cílů milénia stanovených Spojenými národy?“ V odpovědi na svoji vlastní
otázku předestřel Putin důležitou roli fúzní energie jakožto základu pro
harmonizaci mezi hájemstvím přírody (biosféry) a hájemstvím kreativního rozumu
(technosféry): „Super efektivní vědecká inženýrská a výrobní řešení nám pomohou
nastolit rovnováhu mezi biosférou a technosférou… fúzní energie, která je ve skutečnosti
podobná tomu, jak se teplo a světlo vytváří v naší hvězdě, slunci, je
příkladem takových k přírodě přívětivých technologií.“



Putin se uchýlil k popisu vůdčí role Kurčatovova institutu, který už
začal s projektem špěpně-fúzních hybridních reaktorů, které budou
v provozu do roku 2020, a jeho role jako tahouna pokročilé vědy, která
bude kreativní silou pro program Mezinárodního termonukleárního
experimentálního reaktoru (ITER) ve Francii, který by měl podle plánu přijít se
svou vlastní plazmou do roku 2025.



Obrození zapomenutého
paradigmatu



Před dávnými časy byly takové projevy, jako ten Putinův, na Západě běžnou
věcí, jelikož vědecko-technický pokrok byl uznáván za základ existence
civilizace.



To ale bylo ještě před tou „novou morálkou“, která se zrodila někdy
v roce 1968 spolu s tou kontra-kulturou typu sex-drogy-rock. To
„starobylé zastaralé paradigma jaderné rodiny,“ které se Woodstock pokusil
nahradit, uznávalo prostou pravdu, že „jelikož jednou všichni zemřeme, tak
k čemu budou naše životy, když nenecháme nic lepšího pro své děti a ty, které
se teprve budou muset narodit?“ Bylo to základem pro víru ve vědu a
technologický pokrok, která vedlo lidstvo k boji proti fašismu za II.
světové války a přivedla ho k překračování hranic své omezenosti, když
začalo zkoumat vesmír a prolomilo tajemství atomu.



Předseda komise pro atomovou energii Lewis Strauss tuto etiku v roce
1958 brilantně vyjádřil, když řekl: „Doufám, že budu žít dostatečně dlouho,
abych viděl, jak je ta samá přírodní síla, která pohání vodíkovou bombu
zkrocena k mírovým účelům. K průlomu může dojít zítra, zrovna tak
jako až za celá desetiletí. Z laboratoří se může zrodit objev zrovna tak
důležitý jako Prometheovo zkrocení ohně.“



Tak proč jsme té fúze nedosáhli?



Je tu pořád správná otázka: Když státníci a tvůrci politika, kteří
v éře po II. světové válce převládali, věřili ve fúzní energii tak
hluboce, tak proč jsme ještě těch vznešených záměrů stanovených jako národní
cíle už někdy do osmdesátých let nebo ještě dříve nedosáhli?



Nejjednodušší způsob, jak to říci, je, že Malthusiánci vyhráli.



V 70. letech utrpěl Západ těžko postřehnutelný puč, který udělal
čistku mezi všemi nacionalistickými vůdci, oddanými hájit své vlastní
obyvatelstvo před znovuzrozením finanční oligarchie, která jen krátce předtím
prohrála svůj boj o dosažení dominance nad světem pod Hitlerem a Mussolinim. Poté,
co byly poslední bašty odporu vůči tomuto puči posledně zničeny např. i pomocí
vraždy Bobba Kennedyho v roce 1968, tak se rychle zformovaly neziskové
organizace jako revoluční gardy, aby tu novou etiku pod taktovkou Klubu 1001,
Římského klubu a Světového fondu divoké přírody vynutily. Tyto organizace byla
nacpané bývalými eugeniky a imperialisty jako princ Bernhard z Holandska
(zakladatel 1001 Přírodního trustu a Skupiny Bilderberg), jeho přítel princ
Philip Mountbatten (manžel současné britské královny) a Sir Julian Huxley.
Všichni tito tři oligarchové byli spoluzakladateli Světového fondu divoké
přírody.



Tyto skupiny financovaly tu novou „vědu o mezích růstu“, aby protlačily
představu, že největší hrozbou pro lidstvo je lidstvo samo, spíše než bída,
válka, hlad nebo jakýkoliv další produkt imperiálního korporativismu
vytlačujícího kapitalismus, jak se věřilo do té doby. Tuto elitistickou etiku
ztělesňoval bez příkras princ Philip, když v roce 1980 řekl: „Růst lidské
populace je nejspíš tou nejzávažnější hrozbou přežití. Stojíme před ohromnou
katastrofou, když v té populaci neprovedeme prořezávku… Nemáme žádnou
jinou volbu.“



Jedním z raných malthusinánů, kteří si urvali kontrolu nad tvorbou
amerických politik, byl v té době Henry Kissinger, který odklonil USA od
politiky pomoci bývalým koloniím naplnit jejich touhu po průmyslovém pokroku
k politice „kontroly populace“, jak o tom vypovídá zpráva NSSM 200
z roku 1974, která praví: „Americká ekonomika bude potřebovat ohromné a
neustále rostoucí množství minerálů ze zahraničí, zvláště z méně
vyvinutých zemí. Tato skutečnost vytváří pro USA zvýšený zájem na politické,
ekonomické a sociální stabilitě dodavatelských zemí. Pokud snížení populačního
tlaku přes sníženou porodnost může zvýšit výhled na takovou stabilitu, tak se
populační politika stává relevantní pro dodávky zdrojů a pro ekonomické zájmy
Spojených států… Ač není populační tlak zjevně jediným v tomto působícím
faktorem, tak všechny tyto typy frustrace budou méně pravděpodobné za podmínek pomalého
nebo nulového růstu populace.“



Ke Kissingerovi se přidal další malthusián jménem George Bush senior, tehdy kongresman předsedající Úkolovým silám pro Zemi, zdroje a populaci, který 8. července 1970 řekl: „Je téměř samozřejmé, že čím větší bude lidská populace, tím větší bude poptávka po přírodních zdrojích… Ústřední otázka pojednává o optimální velikosti lidské populace. Kolik lidí je příliš mnoho lidí ve vztahu k dostupným zdrojům? Mnozí jsou přesvědčeni, že naše současné problémy s životním prostředím ukazují, že to optimum už bylo překročeno.“







Výše úrovně financování potřebné, aby
podle odhadu bylo dosaženo cíle řízené jaderné fúze v určitý rok od roku
1978 – Urychlená (1993), Agresivní (1998), Umírněná (2005), Úroveň z roku 1978,
za níž fúze nelze dosáhnout nikdy
vyznačena vodorovnou čarou, a skutečná úroveň financování na útlumové křivce
dole.



Stejně jako Sir Kissinger, tak i Sir Bush (pasovaní na rytíře v tomto
pořadí v roce 1995 a 1993) přesměrovali Ameriku na agresivní zahraniční
politiku vůči zemím třetího světa, politiku de-industrializace, a ta se
rozběhla i v Americe samotné, jelikož ten produktivní strojírenský sektor
a systém agro-průmyslu postavený na malých a středních podnicích byl rozkládán
v rámci příprav na novou éru neoliberální globalizace. Aby se zajistilo,
že se bude dodržovat ta nová etika „adaptace na meze růstu“ místo neetických
pokusů o překonávání těchto mezí novými objevy, tak takové programy jako kosmický
program Apollo rychle zrušili „z rozpočtových důvodů“, po čemž hned potom začali
záměrně podvracet ambiciózní program fúzní energie, který se rozběhl v 50.
letech a jehož rozpočet vyrostl ze 114 milionů $ v roce 1958 na 140
milionů $ do roku 1968. Ten rozpočet by nadále rostl spolu s úspěchy
prolamujícími rekordy dosahovanými pod vedením Laboratoře plazmové fyziky
v Princetonu, která prolomila mez 44 milionů stupňů, při níž začíná fúze
v roce 1978 a prorazila mezinárodní rekord, když v roce 1986 udělala
plazmu o 200 milionech stupňů.



Místo, aby se financovala fúze a podněcovaly konstrukce nových designů a
prototypů tolik nezbytných pro transformaci společnosti, tak došlo
k pravému opaku, jelikož systematické podfinancování a řízený kolaps
jakékoliv vize vedl k demoralizaci jaderných vědců, kteří nemohli provádět
své experimenty. Ed Kinter, když na protest proti takovým sabotážím praštil se
svým jobem ředitele programu jaderné fúze při americkém ministerstvu
energetiky, tak řekl: „Jdu od takového fúzního programu, který nemá žádnou strategickou
kostru – je to jen sbírka jednotlivých projektíků a aktivit, aniž by to mělo
nějakou definovanou misi nebo časový rozvrh… Plán na zapojení průmyslu do
vývoje fúze byl odložen na neurčito a tak to odnesly přínosy pro průmysl a
ekonomiku, které z takových high-tech snah vypadávají jako vedlejší
produkt, a jsou určitě v každém výzkumu vedlejším produktem
s rostoucí důležitostí, který by normálně rozhýbal technologii a dodatečně
urychlil program fúzních technologií, ty totiž budou zbytečně ztraceny.“



Tu podlou filosofii využívanou k ospravedlnění amerického odmítání
výzkumu jaderné fúze dobře předvedl jeden z otců malthusiánského obrození
Paul Ehrlich, který v roce 1968 napsal tu proslulou Populační explozi (a
donedávna byl šéfem boje USA proti globálnímu oteplování alias klimatické
změně), ten totiž v interview v roce 1989 prohlásil, že poskytnout
lidstvu hojnost energie by bylo stejné „jako dát dementnímu dítěti kulomet.“



Žák a spoluautor Ehrlicha, který se za Baracka Obamy stal „vědeckým carem“
(šéf pro vědu, výzkum a technologie americké vlády) byl biolog John Holdren,
který v roce 1969 napsal: „Rozhodnutím o kontrole populace budou odporovat
ekonomové a podnikatelé toužící po růstu, národovečtí státníci, své víře
propadlí náboženští vůdci a krátkozrací poživatelé blahobytu všeho druhu. Je
tedy údělem všech, kdo mají smysl pro omezování technologie a křehkost
ekologické rovnováhy, aby svá srdce povznesli nad ten chorus prázdného
optimismu – a aby společnost a její vůdce přesvědčili, že neexistuje jiná alternativa
než skoncování s naším nezodpovědným, po všem bažícím a všežravým
populačním růstem.“



Neodvratná smrt malthusianismu



Prezident Putin na to před nedávnem poukázal během interview z 27. června s Financial
Times, když řekl, že ten neo-liberální světový řád, který definoval Západ
v posledních několika desetiletích je už zastaralý. (Odkaz na článek o
tomto interview je níže.) Prezident Putin se svou důraznou podporou pro energii
z jaderné fúze a politikou snahy o návrat globálního průmyslového růstu,
který má vyrůst čínské iniciativy Nové Hedvábné stezky čili Iniciativy Pásu
rozvoje kolem dopravní trasy (BRI) jasně rozpoznal, že ten neo-malthusiánský
světový názor je vetkaný do přediva toho neo-liberalismu. Stejně jako takový
neo-liberalismus popírá objektivní principy pravdy ve prospěch líbivých
populárních keců, tak i neo-malthusiánství může prospívat jen, když jeho oběti
budou konsensem pesimismu zaslepeny vůči pravdě o přirozené schopnosti lidstva
neustále tvrdohlavě vytvářet nové objevy a řečené objevy promítat do nových technologií,
které přivedou náš druh do stavu s čím dál vyšším potenciálem
(materiálním, morální a kognitivním).



Zatímco mathusiánské ovce jsou oddány víře, že lidstvo se může adaptovat
jen na nedostatek v tuhém uzavřeném systému pevně daných zdrojů řízeném privilegovanými
elitami, tak humanisté, k nimž se tak nějak hlásí i Putin a Xi Jinping,
uznávají, že přirozenost člověka se nenachází v biomase lidského stáda,
nýbrž v síle mysli, která nás charakterizuje jako unikátní druh schopný
dosazovat nikdy nekončící objevy a narůstající kreativity ve vesmíru, který lze
charakterizovat stejně, jako Beethoven popsal svou hudbu: jako puntičkářskou,
protože je svobodná.



V tomto prostém prohlášení se odráží mocná pravda, kterou
neo-liberálové a malthusiánci nemohou vystát: Přirozená síla kreativní změny tohoto
vesmíru objevitelná vyspělou silou kreativního rozumu umožňuje koexistenci
zákonnosti se svobodou výhradně za podmínky, že harmonizujeme své vůle a svoji
soudnost láskou k pravdě a ke svým spolu-bytostem.



Matthew
Ehret



July 16, 2019



© Photo: kremlin.ru



Výše uváděný článek o rozhovoru s Putinem:



Putin
říká, že multikulturalismus už „není dále udržitelný“



Článek k tématu odjinud:



WWF volá po globální bídě, aby se zachránila planeta Zdroj: https://www.strategic-culture.org/news/2019/07/16/putin-challenges-malthusians-fusion-energy-national-priority-for-russia/



Zdroj: https://www.strategic-culture.org/news/2019/07/16/putin-challenges-malthusians-fusion-energy-national-priority-for-russia/
The post Putin napadá malthusiánství Nového světového řádu: Fúzní energie pro Rusko je národní prioritou appeared first on Reformy.cz .
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Hry zdarma

Nejlepší hry zdarma.

Půjčka do výplaty online

Výhodná nabídky půjčky do výplaty až 30 000 Kč. Vyřízení online.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Přehled bankovních půjček

Srovnání půjček vám usnadní orientaci mezi různými nabídkami.

Finance na každý den

Prezentujte své podnikání a získejte nové zákazníky na Internetu.

Dnes nejprohlíženější