Vánoce v Evropě: Trhy jako ohnisko střetu civilizací. Islamisté útočí. Podíl křesťanů v Evropě stále klesá. Naproti tomu ateističtí Češi milují Vánoce a kupodivu zachovávají i jejich tradiční ráz. Když budete mlčet, bude křičet kamení. Maranatha!
RSS

Vánoce v Evropě: Trhy jako ohnisko střetu civilizací. Islamisté útočí. Podíl křesťanů v Evropě stále klesá. Naproti tomu ateističtí Češi milují Vánoce a kupodivu zachovávají i jejich tradiční ráz. Když budete mlčet, bude křičet kamení. Maranatha!


Velké náměstí v Bruselu během vánočního období bere dech. Fasády bohatě zdobených barokních cechovních domů, Královský dům a gotická radnice jsou nasvíceny červeným, modrým a zeleným světlem, které zalévá celé náměstí.
Moje děti hleděly v němém úžasu, když to spatřily: vysoký vánoční strom uprostřed, nadživotní betlém, hudba z nedalekých vánočních trhů, vyřezávané postavy ve středověkém centru města ožívající v kaleidoskopu světel.



Mizení civilizace
Vánoční trhy se staly v Evropě ohniskem střetu civilizací. V Berlíně a Štrasburku došlo k útokům islamistů. Nejméně deset plánovaných útoků na vánoční trhy bylo zmařeno jen díky protiteroristickým opatřením.
Trhy dnes většinou obklopují betonové zátarasy. Probíhají kontroly tašek a platí zákaz nošení nožů. Otevření bruselských vánočních trhů letos doprovázela demonstrace muslimských aktivistů, kteří házeli dýmovnice a své bojovné pokřiky doprovázeli bubny a pochodněmi.
V mnoha zemích byly vánoční tradice už raději dobrovolně opuštěny. Prý aby neurazily muslimské migranty. Vánoční oslavy a koledy byly zrušeny ve školách v Anglii, Dánsku a Francii, kde velká města nahradila veřejné vánoční akce názvy jako „Zimní cesta“ (Nantes), „Zimní slunce“ (Angers) či „Cíl: krásná zima“ (Saint-Denis). Jak si již vloni v prosinci všiml Itxu Díaz v časopise The Tablet: Vánoce jsou na mnoha místech Evropy tiše vymazávány.
Konzervativně ladění občané pochopitelně burcují proti terorismu a dobrovolnému ustupování coby důkazům islamizace Evropy. Jenže původní Evropané už ve většině případů vymazali Krista z Vánoc dávno sami. Kostely se prodávají nebo mění účel, protože farnosti vymřely nebo lidé do kostela přestali chodit. Náboženská negramotnost je ohromující. Pro mnoho Evropanů jsou veřejné vánoční oslavy spíše ozvěnou minulosti než vyznáním živé víry.


(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});


Odpad
V roce 2018 průzkum odhalil, že 38 % Britů ve věku 21 až 28 let (zhruba dva z pěti) netuší, kdo je děťátko v betlémech, a 37 % neumí vyjmenovat ani Josefa, ani Marii. Méně než 10 % dokázalo vyjmenovat dary, které Pánu Ježíši přinesli mudrci (zlato, kadidlo a myrhu); někteří se dokonce domnívali, že v příběhu sehrál roli Santa Claus. Starší průzkum ukázal, že 55 % nevěřilo v panenské početí a 18 % nevěřilo, že Kristus vůbec někdy žil.
Křesťanství je na ústupu napříč kontinentem. Zpráva Pew Research Center z roku 2025 uvádí, že mezi lety 2010 a 2020 klesl podíl křesťanů v Evropě ze 75 % na 67 %, zatímco podíl lidí bez náboženské příslušnosti vzrostl na 25 %. Většina těch, kteří se označují za křesťany, se pravidelně neúčastní žádné bohoslužby.
Ve stejné době ztratily Francie a Spojené království křesťanskou většinu a Nizozemsko se stalo zemí s většinou „bez vyznání“. Podíl muslimů v Evropě mezitím vzrostl o 16 % (na celkových 6 %), zatímco podíl křesťanů klesl o 9 %.
Miliony Evropanů už jednoduše neznají skutečný vánoční příběh. „Vánoční kulturní války“ jsou tématem varovných komentářů už po desetiletí. Jenže hlavním důvodem, proč je Kristus vytlačován z Vánoc, nejsou ani protivní ateisté, ani muslimové snažící se zasadit křesťanství rozhodující ránu, neboť chtějí vymazat civilizační symbol evropského dědictví.  Hlavním důvodem všeobecné dekadence je pokračující masový odpad od víry v celé západní civilizaci.



DARUJME ZDRAVÍ A VZÁJEMNOU POMOC!




Daniel Fiala se vrátil z další objevné cesty po Číně. Získal nejen další zkušenosti z největší světové líhně zázračných hub, ale navštívil i tamní prastarou lékárnu a nemocnici. A přivezl protiproudařům i něco podivuhodných ukázek.
Především však svou cestou dále rozšířil naše možnosti sebeobrany při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob skrze extrakty uložené v medu. O tom všem si povídal s Petrem Hájkem. A přidal některé autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často vpravdě téměř neuvěřitelné účinky těchto tajemných přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že když v době sílící epidemie sezónní chřipky dáme sobě a blízkým pod stromeček přírodní hráz proti nemocem nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně tím pomáháme k další existenci Protiproudu. Tak krásný a hluboký Advent, nepodvolení!


Sledujte zde



Český paradox
Někteří však přesto dál využívají adventní období jako příležitost k evangelizaci. Zpráva EuroNews z roku 2022 upozornila, že ačkoli podle statistik je Česká republika nejvíce sekulární zemí Evropy (prý asi jen třetina Čechů věří v Boha), z nějakých nevysvětlitelných důvodů jsou české vánoční tradice stále religiózní. Ostatně i pokusy nahradit Ježíška Dědou Mrázem během čtyř desetiletí komunistické vlády naprosto selhaly.
„Může to znít trochu zvláštně, ale navzdory nízké míře religiozity jsou Vánoce pro Čechy nejdůležitějším svátkem,“ říká docent Masarykovy univerzity David Václavík. „Vnímají je ale spíše jako rodinný a tradiční svátek. Náboženský význam je většinou odsunut do pozadí.“ Poznamenává také, že ačkoli jsou tradiční betlémy ve veřejném prostoru běžné. (V Čechách se dokonce vyrobí nejvíce Betlémů na světě!), často musí lidem vysvětlovat, koho jednotlivé postavy představují.
Přesto se mnoho Čechů, zhruba dvě pětiny, během adventu vrací do kostela, a to i mnozí z těch, kteří v Boha nevěří. „Mnoho lidí se ale nechce zamyslet a rozjímat o narození Ježíše Krista. Spíš si dají punč na trhu,“ vysvětluje český křesťan Miloslav, který se poblíž vánočních trhů snaží navázat s lidmi duchovně laděný rozhovor. „Ale určitě platí, že o Vánocích jsou lidé k duchovním tématům přece jen o něco otevřenější.“



Bude křičet kamení
„Je fakt — a zkušenost to potvrzuje — že lidé během vánočního období jsou otevřenější naslouchat i biblickým příběhům a biblickým poselstvím. Jsou citlivější k vnímání duchovních obsahů,“ říká Jan Dymáček z křesťanské organizace Maranatha. „Zda se lidem změní pohled na náboženství jen kvůli Vánocím, to říct nemohu. Rozhodně však jsou ochotnější mluvit o náboženských otázkách.“
Svátky narození Páně s sebou prostě přinášejí příležitost vrátit Krista zpět do našich Vánoc. Koledy, betlémy, slavnostní bohoslužby — to vše připomíná Příběh, který má stále sílu proměňovat.
Sochy s biblickými výjevy stále ještě jako němí svědci jedné upadající velké civilizace zdobí téměř každé centrum evropského města. Nejen jako mrtvé kulisy. Od bruselského Velkého náměstí až po Staroměstské náměstí v Praze připomínají Kristova slova z Lukáše 19:
„Pravím vám, jestliže budete mlčet, bude křičet kamení.“ A tito kamení svědci po celé Evropě vskutku ještě stále promlouvají.
Třeba jim o letošních Vánocích někteří budou ochotni opět naslouchat.
Zdroj

Nejčtenější za týden