PZ
Advokát a poslanec Jindřich Rajchl (PRO) byl hostem pořadu KTV Live a tématem bylo ohlédnutí za rokem 2025, které pojal především přes geopolitiku, domácí politiku, média, migraci a stav české justice.
Rajchl otev řel bilanci uplynul é ho roku n ástupem Donalda Trumpa do ú řadu. Připomněl datum 20. ledna 2025 a označil jej za okamžik, kter ý podle n ěj „z ásadním zp ůsobem překreslil celou geopolitickou mapu“. Tvrdil, že do t é doby se ve ve řejn ém prostoru prosazoval tvrdý postoj k Rusku a odmítání vyjednávání, zatímco po Trumpov ě n ástupu se podle n ěj narativ změnil a slovo „chcim ír“ z ve řejn é debaty tém ěř zmizelo. Jako př íklad obratu zmínil prezidenta Petra Pavla, o n ěmž řekl, že „oto čil úpln ě neskutečně“ a že je v tom „p řeborn ík“.
V č ásti rozhovoru, který se v ěnoval zahraničně-politick ým otázkám, Rajchl opakovan ě zdůrazňoval, že Trump se podle něj snaž í tla čit na ukončen í konflikt ů. Uvedl, že „dok ázal fakticky dojednat mír mezi Azerbajd žanem a Arm énií“, že „dok ázal alespo ň č áste čně urovnat spor mezi Izraelem a Palestinou“ a že se snaž í urovnat také válku na Ukrajin ě. Z árove ň tvrdil, že americk ému prezidentovi „tvrd ě h ázejí klacky pod nohy evrop št í líd ři“ a jmenoval Ursulu von der Leyenovou, Emmanuela Macrona a Friedricha Merze. Podle Rajchla se snaž í „za ka ždou cenu udržet v álku v b ěhu“.
Vysvětlen í, pro č se tak podle něj děje, postavil na dvou argumentech. Prvn ím má být pot řeba udržet „v ále čnou ekonomiku“, kterou označil za „dominantn í faktor“ sou časn é Evropy. V této souvislosti mluvil o problémech evropského pr ůmyslu, o zav írání automobilek a ocelá řstv í, o propou štěn í a o tom, že „Volkswagen poprv é v historii zav řel fabriku v Německu“. Druh ým argumentem m ěla b ýt snaha zakrýt ekonomický propad tím, že se Evropa zadlužuje a pen íze podle n ěj „lije zbroja řsk ým korporacím“. Rajchl dokonce prohlásil, že „Evropa te ď jede na v ále čn é ekonomice mnohem víc ne ž to Rusko“.
V č ásti v ěnovan é Ukrajin ě se vracel k t ématu korupce a k tomu, co ozna čoval za z ákulisní pohyby. Zmi ňoval, že se podle něj m ír blí ž í, a hovo řil o tom, že je „p řipravena v ým ěna Zelensk ého“. V rámci stejné pasá že popisoval údajné zásahy ukrajinských institucí a zm ěny v okol í prezidenta. Na záv ěr t éto linky dodal, že už i Emmanuel Macron pr ý řekl, že je potřeba „zm ěnit vztah vůči Putinovi“, protože se podle Rajchla všichni zač ínají „rv át o ruský trh“. Varoval, aby Česk á republika nebyla „posledn í pitomci“, kte ř í budou „m ávat modro žlutou vlajkou“ a pos ílat na Ukrajinu munici.
Řeč byla i o dom ácí politice. Rajchl navázal na výsledky parlamentních voleb a p řipomněl, že se moci ujala „nov á trojkoalice“, a kritizoval bývalou vládu, která podle n ěj „zfal šovala rozpočet“ a zt í žila př ípravu rozpo čtu na rok 2026. Do dom ácího kontextu zahrnul i prezidenta Pavla, o n ěmž řekl, že hraje „svoje hry“ a že mu to přijde „ned ůstojn é“.
Moderátor se Rajchla ptal, kdo podle n ěj vydělal na v álce. Rajchl odpov ěděl př ímo, že „vyd ělali na n í samoz řejmě banky, vydělali na n í zbroja ři“ a že profitovali tak é „vrcholn í politici“, proto že podle něj č ást zbroja řů politiky plat í formou dar ů. V t éto pasá ži mluvil tak é o „vratk ách“ a jako p ř íklad uvedl kauzu „podnikatelsk á dru žstevn í zálo žn á alias Kampeli čka ODS“, kde podle jeho slov „n ěkdo poslal 14 milionů euro a ty pen íze si vyzvedl v hotovosti a u ž je nikdo nikdy neviděl“. N ásledn ě řekl, že podle něj nešlo o n ákup munice, proto že „ani pen íze, ani munice nebyla“. Dosp ěl k z áv ěru, že to byla „ čist á vratka“. V obecné rovin ě pak přidal větu, kterou stylizoval jako pravidlo pro politiky: „Pokud n ěkteř í politici rozhodnou o podpo ře v álky, tak tam jako první musí poslat svoje d ěti.“
Dalš í výrazný blok rozhovoru se týkal ukrajinských uprchlík ů a statutu dočasn é ochrany. Rajchl jako „t řešničku na dortu“ označil situaci na hranic ích, kdy podle n ěj lid é s do časnou ochranou stoj í ve frontách a cht ěj í na svátky odjet zp ět. Konkr étn ě mluvil o „35 hodinov é front ě ve Vyšn ém N ěmeck ém“ a pou ž íval to jako argument, že nejde o lidi v př ímém ohro žen í. Uvedl, že je to „v ýsm ěch“ politice otevřen ých dve ř í, a navrhoval ukon čit institut dočasn é ochrany. Podle n ěj by ti, kteř í p řišli po 24. únoru 2022, m ěli proj ít revizí pobytu a azylovým ř ízením, a kdo „jenom čerpal d ávky“, nena šel si pr áci nebo se dopustil trestného činu či přestupku, měl by podle Rajchla „okam žitě zp átky na Ukrajinu“.
S migra čn ím tématem spojil i kritiku situace na pracovním trhu. Tvrdil, že Ukrajinci podle něj obsazuj í místa v call centrech i bankách, a pronesl v ětu: „Jdi dneska do banky, to tam se česky nedomluv í š.“ Na srovn ání s československ ými emigranty p řed rokem 1989 pak rozv íjel my šlenku, že skutečn ý uprchlík se často nemůže vr átit do zem ě původu, zat ímco návraty na svátky podle n ěj tento status zpochybňuj í.
Kritika médií pat řila k nejostřejš ím č ástem. Rajchl řekl, že „na Česk é televizi je stále tma“, a že se tam „nepohlo v ůbec nic“. Naopak vyzdvihl CNN Prima News a konkr étn ě moder átorku Pavlínu Wolfovou, kterou ozna čil za f érovou a popsal, že se podle něj i mimo vys ílání ptá a sna ž í se orientovat v tématech. Pozitivn ě se vyj ád řil tak é k Nov ě, zejm éna k p ředvolebn í debat ě mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem, kterou moderoval Rey Koranteng. Českou televizi naopak nazval „progresivistick á lep ševick á televize“ a tvrdil, že jej ím cílem není vyvá žen é informování, ale „ š í řit proevropskou probruselskou propagandu“.
V debatě o Česk é televizi se dostal i k financování. Řekl, že se podle něj připravuje n ávrh, aby financování p řešlo z koncesion á řsk ých poplatk ů na st átní rozpo čet, což vn ímal jako krok, který by umo žnil kontrolu hospodařen í p řes Nejvyšš í kontrolní ú řad. Z árove ň ale dodal, že kdyby bylo na něm, Českou televizi by zrušil. Koncesion á řsk é poplatky ozna čil za nesmysln é a tvrdil, že hospodařen í ČT je „jedno velk é turecké hospodá řstv í“. Zárove ň vyslovil n ázor, že komerčn í zpravodajské stanice podle n ěj dnes dělaj í kvalitn ějš í zpravodajství ne ž ČT24.
Rozhovor se n ásledn ě přesunul k policii a justici. Moder átor mluvil o zklamání lidí z praxe v policii i soudnictví a Rajchl reagoval, že oček ává zlep šen í s novými ministry. Jmenoval Lubomíra Metnara, o n ěmž řekl, že je „slu šnej člověk“, ale z árove ň upozorňoval na setrvačnost syst ému. P řiznal, že ho situace frustruje i osobně, protože u soudů vystupuje často, a popisoval rozd íly mezi soudy v Praze a mimo Prahu. Jako pozitivní p ř íklad zmi ňoval vlastn í zku šenost z Jesenicka, kdy soudy podle jeho slov rozhodovaly striktně podle pr áva a „st átnímu zástupci tam dali neskute čn ý kartá č“.
Rajchl tak é upozornil na p ř ípady, které ozna čil za trest ání názorových projev ů. Zm ínil kauzy Martiny Bedná řov é, Zde ňka Vydry a Jakuba Net íka. Kritizoval pou žit í paragraf ů, kter é podle n ěj umožňuj í zneu žit í. Konkrétn ě mluvil o „paragrafu 318a“, tedy o „neopr ávn ěn é slu žbě pro ciz í moc“, který nazval paskvilem a mluvil o jeho vypu štěn í. Za problematický ozna čil i paragraf 405, kter ý popsal jako „stra šně gumov ý“. V jedné pasá ži řekl, že by vr átil i zákaz propagace komunismu, a dodal: „J á nejsem komunista, ale je to prost ě úplná blbost.“
Moderátor do tématu justice vlo žil konkr étní p ř íb ěh ze severn í Moravy, kde m ěl dotyčn ý dostat „t ři měs íce s ro čn í podmínkou“ a rozsudek m ěl m ít „sto bod ů odůvodněn í“. Rajchl reagoval, že se tomu nediv í, a p řidal vlastn í zku šenost s př ípadem, kde m ěl rozsudek údajn ě „asi 700 stran“. Obecn ě pak prosazoval n ázor, že trestn í právo má nastupovat p ředevš ím u ohro žen í života, zdrav í a bezpe čnosti, ne kvůli v ýrok ům na soci álních sítích. „To, že někdo něco řekne nebo nap í še na Facebook a skonč í za to p řed soudem, to je za mě prostě absolutn í nesmysl,“ uvedl.
V návaznosti na otázku, co d ělat se soudci a st átními zástupci, mluvil o kárném ř ízení a o tom, že „kap ři si rybn ík sami nevypustí“. Zd ůrazňoval princip osobn í odpov ědnosti za v ýsledky práce a popisoval situace, kdy se podle n ěj nic nestane ani po dlouh ých letech stíhání a po zji štěn ích soudu o pochybeních. P řipom ínal také p ř ípady lidí, kte ř í podle jeho slov p řišli o zdrav í i úspory v dlouhých sporech, a kritizoval systém od škodňov ání.
V záv ěru se moder átor zeptal na komunální volby. Rajchl uvedl, že strana bude kandidovat ve všech kraj ích, ale ne nutn ě ve všech obc ích, proto že nem á tolik lidí. Na otázku po pozitivní zpráv ě pro Čechy odpověděl, že už samotn ý odchod Fialovy vlády a p ř íchod Babi šovy vl ády pova žuje za „jedno obrovsk é pozitivum“, a zárove ň krotil oček ávání, proto že vl áda podle n ěj nastoupila kr átce p řed V ánoci.
Do záv ěrečn ých v ět vložil sv é priority. Řekl, že bude dělat vše pro to, aby „ ž ádné peníze u ž nešly na Ukrajinu“, aby se zastavilo ETS2 a migračn í pakt, aby se uchránila česk á koruna a právo veta, a aby se omezil vliv Bruselu. Siln ě akcentoval potřebu tvrdš ího postoje v ůči EU a vyzdvihoval spolupr áci ve st ředn í Evrop ě. Přidal tak é osobní závazek sm ěrem k voličům, když uvedl, že jeho prim ární závazek je v ůči občanům Česk é republiky, nikoli v ůči NATO či Evropsk é unii, a že v př ípad ě konfliktu z ávazk ů by „v ždycky vyhr ál závazek v ůči voličům“. Rozhovor uzavřel př áním do roku 2026 a výzvou k podpo ře, kterou označil za podm ínku toho, aby mohl politicky prosazovat zm ěny.
prvnizpravy.cz
The post Zrušit poplatky a posílit hranice. Rajchl tvrdě o ČT i Ukrajině first appeared on Pravý prostor .
