ANTIVIRUS
Popsali jsme si hlavní způsoby, jak nás technologický korporace (a skrz ně i vlády) šmírujou, vytvářeji naše detailní profily a používaji je k naší manipulaci. Teď se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu – jak ten odsávací kanál co nejvíc ucpat, udržet si nějaký soukromí a odříznout ty mechanismy, který nám denně řikaji, kam se máme dívat, o čem máme mluvit a v jakejch mezích se držet .
Ten poslední element je ten nejdůležitější. Nejde tu jen o reklamy – o těch se obvykle ve spojitosti se sledováním mluví, ale to je to nejmenší a je to spíš pro odlákání pozornosti od toho hlavního. Skutečná hodnota všech těch nahromaděnejch dat je ve schopnosti ovládat lidi a udržovat je tam, kde je Systém chce mít. Ty data vytváří extrémně detailní psychologický profily všech uživatelů, který kromě reklam slouží k předvídání chování, manipulaci názorů a udržování lidí v jejich komnatách ozvěn .
Dobrá zpráva je, že tenhle model můžete hodně narušit, sbírání vašich dat minimalizovat a tu manipulaci neutralizovat. Do jaký míry se vám to podaří, záleží na tom, kolik snahy do toho vložíte, ale i s minimálním úsilím se dá odbourat velká část a nejsou na to třeba žádný technický znalosti.
Platí tady nepřímá úměrnost: ta největší část špehování se dá odbourat úplně snadno. Pár jednoduchejch kroků to omezí na 50% a s trochou úsilí toho zlikvidujete 70-80% . Těžký to začíná bejt, když se chcete pustit i do těch zbylejch 20%, a posledních 5% už je válečná zóna.
Neni ale nutný zastavit úplně všechno. S každym špionážním nástrojem, kterej zahodíte a vyměníte za něco, co respektuje vaše soukromí, a s každym nastavením, který změníte na lepší, snižujete schopnost toho Systému vás sledovat a tudíž efektivitu jeho manipulačních nástrojů.
Chránit si svoje soukromí – a nezávislost – je ale boj. Když to začnete brát vážně a podniknete v tomhle ohledu větší kroky , korporace jako Google si to nenechaji jen tak líbit a snaží se vám v tom na každym kroku bránit a komplikovat to. Když potřebujete bejt opravdu na 100% anonymní, je to hodně těžký.
Průměrnej člověk ale tohle všechno nepotřebuje – stačí mu tu špionáž nějak zásadně omezit . A jelikož většina lidí pro tohle nedělá nic, je úplně jednoduchý hájit si svoje soukromí líp než 95% lidí. Na to stačí pár kroků – a těch pár nejjednodušších toho udělá nejvíc.
Vyměnit Chrome za Firefox má ohromnej význam
Změnit pár nastavení ve Windows má ohromnej význam
Přidat si do prohlížeče uBlock Origin má ohromnej význam
Už jen tyhle tři věci vám daji víc soukromí, než má většina lidí, a můžete to udělat dneska. A opakuju, že to všechno neni jen o soukromí, ale i o úniku od manipulace a sociálního inženýrství , což je míň viditelný, ale podstatně zákeřnější .
Tenhle článek se teda zaměří spíš na ty základy, který může zvládnout kdokoliv , a který odbouraji tak 70-80% tý špionážní mašinerie. Dá se rozhodně dostat dál (a já jsem na tom určitě líp než 99% lidí), ale to už je pro většinu lidí moc úsilí a vyžaduje to nějaký technický znalosti. Kromě toho, kdo se chce dostat za těch ~80%, ten se stejně musí naučit poradit si sám, protože bez toho to nejde.
„Já nevim jak“
Výmluva lidí, proč maji na svejch počítačích a telefonech to úplně nejhorší možný nastavení, je často něco ve stylu „já nevim jak“ (to změnit). Tohle je někdy větší překážka než všechny technický záležitosti dohromady. Je to naučená bezmocnost , kterou Systém miluje a v lidech pěstuje.
Skutečností je, že už tady jste se stali obětí manipulace – Systém vás přesvědčil, že „to neumíte“, že „tomu nerozumíte“, že byste to nastavení neměli měnit, protože „to neni bezpečný“, že byste „měli věřit odborníkům“ (tj. Google a Microsoft). Tohle je lež. Podvedli vás. Zmanipulovali vás.
„Neumíte“ to ne proto, že byste neměli dostatečný schopnosti nebo byli hloupí – neumíte to proto, že vás Systém přesvědčil, že to nemáte umět . Systém vás přesvědčil, že to vyžaduje víc, než vy sami dokážete. To je ten největší podfuck. Systém potřebuje , abyste to „neuměli“, protože jen tak mu můžete dělat poslušnýho otroka. Systém vás naučil věřit jemu místo sobě .
Vemte si příklad, kdy instalujete nějakej software na ochranu soukromí a Windows na vás zařvou, že tenhle software „neni bezpečnej/ověřenej“ a podobně, a jestli to fakt chcete udělat, protože by to mohlo „ohrozit“ váš počítač. Jestli se necháte zastrašit a radši to nenainstalujete, tak jste právě dokázali, že to sociální inženýrství (postavený na sbírání dat) funguje .
Právě jste nechali prolhanýho hajzla (Microsoft), aby vás přesvědčil, abyste se vzdali svýho kamaráda (instalovanej software). Oni (MS, Goolag atd.) tam schválně dávaji fráze, který nejsou moc jasný, ale zní výhrůžně – to je to sociální inženýrství. Systém vás učí „spolýhat na odborníky“, učí vás, abyste sami nic neopravovali a neměnili, přesvědčuje vás, že je to „těžký“ (lež) a že byste tim mohli něco zkazit (možný ale nepravděpodobný) – vy pak ničemu pořádně nerozumíte, protože dáváte od všeho ruce pryč, a pak vás snadno odradí cokoliv, co zní trochu technicky. Všechno je to trik. Problém neni v tom, že něčemu „nerozumíte“, ale že se bojíte myslet samostatně a jednat autonomně . A tenhle strach do vás Systém zakódoval naprosto cíleně.
Správná reakce na hlášku od Microsoftu, že pokračováním by se mohlo stát něco nebezpečnýho, je tahle:
„Samozřejmě, že chci pokračovat, ty kokote Microsoftskej! Tobě tak určitě budu věřit, že za mě posoudíš, co je „bezpečný“ a co ne, ty hovado. Jedinej nebezpečnej seš tady ty, takže laskavě drž hubu a nech mě to nainstalovat.“
Když se rozhodnete udělat něco pro svoje soukromí, musíte očekávat , že vám v tom Systém bude bránit. Když vám MS nebo Google řiká, že děláte něco „nebezpečnýho“, je tak 30% šance, že opravdu děláte něco nebezpečnýho, a 70% šance, že děláte něco hodně dobře a jim se to nelíbí .
Prvním krokem k ochraně vlastního soukromí a autonomie je teda u mnohejch vlastně změna myšlení . Spousta věcí, o kterejch vám Systém řiká, že jsou „složitý“, ve skutečnosti složitá neni. Systém jen chce, abyste si to mysleli a poslušně dělali, co vám „doporučí“. Na většinu věcí, který tu budeme rozebírat, nepotřebujete bejt počítačovej génius – potřebujete jen podniknout pár jednoduchejch kroků a vzít si tak zpátky kus svojí svobody .
Mimochodem… Jen tak pro ilustraci – víte jak vám instalace programů obvykle řikaji, že máte nejdřív „zavřít všechny programy“? Nikdy to nedělám a obvykle jich mám otevřenejch tak 20. Ne že by to varování bylo k ničemu, ale je značně přehnaný. Jediný, co nesmíte mít otevřený, je nějakej program, kterej přímo souvisí s tim, co instalujete (hlavně starší verze toho instalovanýho). Kdyby instalace potřebovala zapisovat do souboru, kterej je právě v provozu, tak se nedokončí. Jenže většina lidí neposoudí, co s tou instalací souvisí a co ne, takže vám radši řeknou „zavřete všechno“.
Ne že by byla špatná praxe to dělat podle instrukcí, ale pointa je, že ta hláška neznamená, co si asi myslíte . Nejen že neni důvod zavírat „všechny“ programy, ale ve většině případů neni nutný zavírat vůbec nic. Možná tak v jednom případě ze 100 se mi stane, že jeden z těch 20 otevřenejch programů fakt musim zavřít (ona ta instalace stejně většinou identifikuje, co přesně je otevřenýho a je třeba zavřít, takže pak zavřu jen to). Kromě toho, nejhorší, co se stane, je to, že se instalace nepovede – pak můžete pořád dodatečně zavřít všechno a instalovat znova.
Dalo by se říct, že všechny tyhle varování jsou nastavený směrem k „maximální opatrnosti“ a pro jistotu vám zakážou 20 věcí, který vůbec nejsou problém, a varujou vás před věcma, který jsou extrémně nepravděpodobný. V lepším případě jen tak „pro jistotu“, v horším případě, aby vás odradili od něčeho, co je pro vás ve skutečnosti dobrý.
Pro větší praktičnost si rozdělíme čtenářstvo do tří kategorií:
Level 1: Pokud chcete provýst aspoň nějaký změny, ale nechcete se vzdát pohodlí a zvyků, zařaďte se sem. Jestli se nechcete vzdát gmailu nebo se vám moc nechce něco nastavovat, je to OK – pořád můžete udělat pár věcí, který jsou jednoduchý a daji se udělat rychle.
Level 2: Tohle bude snad většina. Pokud chcete svoji situaci nějak znatelně zlepšit, jste ochotni se tim aktivně zabejvat, ale omezuje vás čas, technický schopnosti, a „co používaji ostatní“ (WhatsApp), patříte sem. Většina článku bude hlavně pro tuhle skupinu.
Level 3:
Kdo chce jít trochu dál, pro toho budu dávat doplňující informace do šedejch bloků, jako je tenhle. Kdo je Level 1 nebo 2, může tyhle bloky přeskakovat. (Ale třeba v nich stejně najdete něco, co ve skutečnosti můžete použít.)
Zároveň ale tyhle části nebudu nijak extra rozvádět – článek by pak moh mít kilometry. Pokud jste Level 3, měli byste bejt schopni si zjistit a najít věci sami, takže tady budu spíš ukazovat, jaký jsou možnosti a další kroky. Jakmile víte, po čem jít, tak na webu je těch návodů celkem dost, a AI vám v tomhle směru vysvětlí cokoliv, na co se zeptáte.
Zkratky a synonyma, kdyby náhodou někdo tápal:
Google: Goolag, GGL, G Microsoft: MS, M$, MSFT, Microshit atd. Facebook: FB, Fujsbuk apod. WhatsApp: WA Windows: Win, W, W10/W11/W7 (verze) DuckDuckGo: DDG StartPage: SP uBlock Origin: uBO NoScript: NS
Základy – co nepoužívat/nedělat
Hlavní, na co se v tomhle článku chci zaměřit, je zabezpečení webovýho prohlížeče , používání uBlock Origin a NoScript , a pročištění Windows , ale nejdřív si dáme takovej stručnej seznam základních kroků, který jsou jednoduchý a přitom maji ten největší dopad. Těma by se mělo začít.
1. Zahoďte ten nejhorší spyware
Tohle je nejzásadnější krok. Jestli si chcete chránit soukromí, nemůžete používat software, jehož celá pointa je přesnej opak . Mezi to nejhorší patří:
Google Chrome
MS Edge
Opera
Google Search
Google Maps
OneDrive
Google Cloud
Adobe Creative Cloud
MS Office
Dropbox
Pokud něco z tohodle používáte, co nejrychlejc se toho zbavte. Alternativy budou probraný dál v článku.
Neuvádim tu třeba gmail , protože toho se nezbavíte přes noc. Tenhle seznam jsou věci, který by měly jít prakticky okamžitě zahodit a nahradit něčim, co vás považuje za člověka a ne za výnosnej produkt. Místo MS Office existujou třeba Libre Office, zadarmo ke stažení. Jestli to se soukromím myslíte vážně, zaměřte se i na ten Gmail a cokoliv, co ovládá Google, Microsoft, Apple, Amazon nebo Meta.
Mezi další otřesný věci, který je dobrý zahodit, jsou MS Teams, Zoom, Discord, WhatsApp nebo Messenger . Problém je, že tohle jsou komunikační programy, takže jste závislí na tom, co používaji ostatní. Jestli ale chcete věci vylepšit aspoň v užším okruhu pár lidí, tak k tomuhle je taky dobrý si najít nějaký lepší alternativy (Signal, Tox, XMPP, Jitsi Meet).
Tenhle jeden krok sám o sobě udělá hodně a odřízne velkou část špehování, protože prostě vyměníte spyware za normální software. Když máte Firefox, je to, jako když u vás doma v jednom pokoji bydlí služka, která se řídí vašema pravidlama. Když máte Chrome, je to jako když u vás doma bydlí agent CIA, v každý místnosti má nainstalovanou kameru s mikrofonem, dělá si, co chce, a do všeho vám kecá.
2. Zbavte se špionážních účtů a nezakládejte si nový
Mezi nejbrutálnější nástroje špehování patří účty Google, Facebook, Microsoft a podobnejch entit. Pro Windows používejte lokální účet a ne účet MS, Fujsbuk a Instagram zahoďte úplně, a pokud máte GGL, ideálně se ho snažte postupně zbavovat a přecházet na něco jinýho.
Nikdy nepoužívejte „Přihlásit se přes Google“, „Přihlásit se přes Facebook“ a podobně – dáváte tim extra špehovací práva jak tý službě, na kterou se přihlašujete, tak Goolagu nebo Fujsbuku.
Pokud se účtu na G nemůžete zbavit úplně, zvažte omezení jeho používání jen na telefon a udržování počítače/notebooku čistýho od G.
3. Schovejte svoji IP adresu
IP adresa je číslo, který vypadá třeba jako 128.12.64.333 a identifikuje váš počítač na internetu. Tu adresu vám přiděluje poskytovatel internetu a přinejmenším se z ní dá vyčíst, kde se zhruba vyskytujete. Přesnost je různá a závisí na mnoha okolnostech, ale berte to jako něco, co všem na internetu řiká, v jakym jste státě a městě, a někdy vás to dokáže identifikovat až na úroveň budovy.
Tohle vidí každej web, ke kterýmu se připojíte, včetně všech trackerů na něm. Když se k tomu přidaji desítky dalších údajů, který trackery sledujou, vaše identifikace je jistá. Pokud teda chcete mít nějakou anonymitu a nebejt nepřetržitě sledováni, musíte tu IP adresu před webama a trackerama schovat .
K tomu slouží VPN nebo Tor . Princip je jednoduchej: Vy (128.12.64.333) → → → VPN (třeba 86.124.92.147) → → → Web
Web → → → VPN (86.124.92.147) → → → Vy (128.12.64.333)
VPN je mezi váma a tim webem, přeposílá věci sem a tam, a ten web nikdy nevidí vás (128.12.64.333), ale vždycky jen tu VPN (86.124.92.147). Trackery tak vidí nějakou VPN v Holandsku nebo Brazílii a netuší, kde na zeměkouli jste vy. Tor funguje podobně, ale posílá to přes tři různý proxy servery.
VPN si můžete nainstalovat pro celej OS (Windows atd.), nebo jen pro prohlížeč. Pro OS máte zadarmo třeba Proton VPN, do prohlížeče si můžete zadarmo vybrat z různejch možností . Obecně se doporučujou placený služby, protože ty zadarmo jsou různý kvality a můžou klidně taky sbírat data.
Pokud tohle berete vážně, měli byste si najít něco, co má dobrou reputaci a případně si to zaplatit. Pokud chcete jednoduše a zadarmo něco, co je „lepší než drátem do oka“, tak ty pluginy pro Firefox můžou bejt OK. Osobně za nic na internetu nikdy neplatim (i mezi těma možnostma zdarma jsou nějaký dobrý), ale je dobrý si trochu prověřit, co má jakou reputaci. (Jeden způsob je zeptat se Perplexity.)
Když si nainstalujete Tor Browser , má to už v sobě nastavený, takže nic dalšího dělat nemusíte. Takhle vypadá připojení přes Tor:
Ta ikonka vlevo nahoře vám tohle ukáže. Vidíte, že vy se připojujete k serveru ve Francii, ten se připojí k serveru v Rumunsku, ten k dalšímu v Německu, a ten teprv k startpage.com. Startpage vidí jen tu německou adresu a kdyby někdo chtěl stopovat, odkud to připojení opravdu původně prochází, musí se nějak dostat přes další dva servery. Pro „skrytí signálu“ jde teda Tor ještě dál než VPN.
Tenhle „okruh“ tří serverů se vytváří při každym připojení a je vždycky jinej. Když si otevřete ve třech záložkách tři weby, pro každej se vytvoří jinej okruh. Když kliknete na „New Tor circuit for this site“ (na obrázku dole), vytvoří se jinej okruh pro tuhle stránku. To je užitečný, když ten web třeba blokuje IP adresy geograficky – třeba všechny z EU. Pak můžete opakovaně vytvářet novej obvod, dokud nedostanete tu třetí IP adresu mimo EU, třeba v USA.
Jelikož se stává, že weby různý Tor IP adresy blokujou celkem náhodně (třeba když je někdo přes Tor spamuje), tak na konkrétním webu může bejt jedna IP blokovaná a druhá ne. Pak se opět hodí ta změna okruhu. Když se stránka napoprvý nenačte, můžete zkusit, jestli se načte s jinym okruhem.
Všechny Tor adresy jsou ale veřejně známý a některý weby to prostě blokujou šmahem všechno, Goolag Tor nesnáší a škodí mu, jak může, CloudFlare vás taky bude často blokovat, a na některý místa se prostě nedostanete. To je cena za soukromí.
Můžete použít různý strategie. Obvykle používám primárně Tor a když se někam nedostanu, tak se na to bud vykašlu a hledám něco jinýho, nebo když opravdu potřebuju na tu konkrétní stránku, tak použiju jinej prohlížeč (kde mám taky VPN, uBlock Origin, NoScript a další věci).
Se samotnym Tor Browserem si teda asi nevystačíte, ale můžete používat dva prohlížeče. Pokud se řadíte mezi technický antitalenty, výhody jsou ty, že Tor stačí nainstalovat a všechno zabezpečení tam od začátku funguje, a u druhýho prohlížeče se případně můžete vykašlat na nastavování, pokud je to na vás moc. Operujete pak s tim, že Tor=soukromí a druhej prohlížeč je prostě shit, kde vás každej sleduje. I tak je to velká výhra proti situaci, kdy máte jen ten shit, obzvlášť když je to Chrome.
Za mě je VPN/Tor jeden z nejzásadnějších kroků – bez maskování IP neni žádná šance na anonymitu. Pokud vám tohle přijde složitý nebo se vám do toho nechce, ostatní kroky jako Chrome→Firefox vám pořád značně omezí špehování , ale anonymitu nečekejte.
Obecně doporučuju mít Tor Browser a druhej prohlížeč (Firefox, LibreWolf) a používat oba podle potřeby. Tor vám dá anonymitu, když ji potřebujete, a ten druhej můžete používat na běžný věci, přihlašování do účtů atd. Jestli se u toho druhýho nechcete zabejvat IP adresou, tak prostě používejte Tor tam, kde vám jde o anonymitu a větší soukromí. Žádný soukromý , anonymní a zároveň pohodlný řešení neexistuje – vždycky musíte obětovat jednu věc pro druhou. Volba je na vás.
4. DNS zaměřená na soukromí
Kromě IP je další problematickou věcí DNS. Přes tu může unikat vaše skutečná IP adresa, i když používáte VPN, a některý DNS služby vás můžou taky sledovat.
Co je DNS DNS je to, co překládá webový adresy na IP adresy. Váš prohlížeč potřebuje znát IP adresu webu, aby se k němu moh připojit, ale vy samozřejmě píšete do adresy „startpage.com“ a ne 67.63.59.231, protože kdo by si tohle pamatoval? Web domény existujou proto, aby se v tom lidi vyznali, ale skutečný připojení je vždycky přes IP adresu. „Něco“ teda musí vědět, k jaký doméně patří jaká web adresa.
Tohle zajišťuje služba DNS (Domain Name System). Váš počítač nebo prohlížeč nějakou používá a ta mu řiká, kam přesně se má jít, když je adresa „startpage.com“.
Pamatujete si, jak vláda v roce 2022 „vypnula“ některý weby? Udělali to skrz nic.cz, který spravuje celou doménu „.cz“, a to tak, že vypnuli přesměrování domén pro ty konkrétní weby. Například nastavili, aby www.protiproud.cz neukazovalo nikam. Protiproud pořád normálně běžel na 217.11.249.162, stejně jako den předtim, ale váš prohlížeč nevěděl, jak se tam dostat, protože DNS tu adresu nepřeložilo.
Tenkrát jsme si teda mezi sebou šířili ty IP adresy, abysme se na ty weby dostali. Weby to pak vyřešily většinou tak, že si nastavily novou DNS (web adresu), která nemá „.cz“ (aby na to nic.cz nemohlo). Proto spousta alternativních webů dneska nemá koncovku „.cz“, ale „.info“ nebo „.news“ a podobně.
Váš počítač obvykle používá DNS vašeho poskytovatele internetu. Ten tudíž může sledovat, na jaký stránky chodíte (a vláda to z něj může vymámit), i když používáte VPN. Poskytovatele DNS si můžete (a měli byste) změnit, buď ve Windows (Linuxáře ignoruju – ti si poradí sami – a o MacOS stejně nic nevim), nebo v prohlížeči… nebo v obojím.
Pokud jste Level 1 a nechcete nebo bojíte se dělat něco „složitýho“, nejjednodušší možnost je nastavit to ve Firefoxu (nebo jeho odvozenině jako LibreWolf). Otevřete si Nastavení a najděte sekci, která se týká soukromí z bezpečnosti (obrázek vpravo). Bude tam ikonka zámku. Druhá možnost je napsat „dns“ do vyhledávacího okýnka v tom Nastavení:
Měli byste najít sekci DNS over HTTPS : Zaškrtněte „zvýšenou ochranu“ a vyberte si poskytovatele. Pokud je tam NextDNS, můžete vybrat to a máte hotovo. Nevybírejte CloudFlare (viz předchozí článek ). Můžete si taky zadat „vlastní“ a dát si tam Mullvad, kterej má velmi dobrou reputaci pro soukromí (viz obrázek). Mullvad nabízí tyhle možnosti:
https://dns.mullvad.net/dns-query
https://adblock.dns.mullvad.net/dns-query
https://base.dns.mullvad.net/dns-query
https://extended.dns.mullvad.net/dns-query
https://family.dns.mullvad.net/dns-query
https://all.dns.mullvad.net/dns-query
Všechny varianty zajišťujou soukromí – v tom se nijak neliší. Rozdíl meizi nima je ve stupni „zabezpečení“.
To první je základní verze, bez filtrování.
„adblock“ – blokuje reklamy a trackery (podobně jako uBlock Origin)
„base“ – blokuje reklamy, trackery a malware (škodlivej software)
„extended“ – předchozí + „dospělej obsah“
„family“ – předchozí + gambling
„all“ – předchozí + sociální média
Každej další stupeň blokuje víc věcí – tim ale roste pravděpodobnost, že některý weby nebudou fungovat. Pro normální, zodpovědný uživatele je ideální první volba. Pokud chcete nastavit babičce a dědovi něco bezpečnějšího, můžete použít „adblock“ nebo „base“. Tim odříznete spoustu svinstva, ale věci by pořád měly fungovat bez problémů. Tohle můžou případně použít i lidi, který technologii nerozumí a z nějakýho důvodu se jim nechce do prohlížeče přidávat uBlock Origin. (Level 1)
Možnosti „extended“ nebo „family“ můžete nastavit dětem, jednak kvůli bezpečnosti a jednak, aby netropili nějakou „neplechu“. To poslední je buď pro extra paranoidní lidi nebo když to chcete co nejvíc omezit – pak ale budete mít podobný problémy, jako má Tor.
Tohle nastavení platí jen pro prohlížeč a netýká se jinejch programů. Nastavení pro Windows je malinko složitější, ale pořád žádná věda. Vpravo dole na liště najděte ikonku pro internet a klikněte pravou myší:
→
Tam vyberte tu druhou volbu (Otevřít…) a tim se dostanete do nastavení pro internet. Kliknete na „Local Area Connection“ nebo co podobnýho vidíte v části obrázku u jedničky: Otevře se „Local Area Connection Status“. Kliknete na Properties/Vlastnosti. („2“ na obr.)
Otevře se „Local Area Connection Properties“. Tam najdete a rozkliknete „Internet Protocol Version 4 „. (3)
Otevřou se další vlastnosti a ve spodní části je nastavení pro DNS. (Horní IP část nechte, jak je.) (4)
Přepnete na tu druhou volbu, pokud už neni vybraná – zadání DNS manuálně. Tady zadáte dva DNS servery – jeden primární a jeden záložní, kdyby někdy ten první nefungoval. Zadáte tam nějaký, který jsou známý respektováním soukromí.
Možnosti: 9.9.9.10 - Quad9
149.112.112.10 - Quad9
9.9.9.9 - Quad9 s blokováním malware
149.112.112.112 - Quad9 s blokováním malware
208.67.222.222 - OpenDNS
208.67.220.220 - OpenDNS
185.228.168.9 - CleanBrowsing
185.228.169.9 - CleanBrowsing Quad9 a CleanBrowsing zároveň blokujou malware (aniž by při tom cenzurovaly jako Goolag). Quad9 může a nemusí (viz možnosti) a CleanBrowsing má i další možnosti s dalšíma filtrama, podobně jako jsem popsal u Mullvadu. Na odkazech najdete u obojího víc informací.
OpenDNS neni tolik zaměřený na soukromí a někdo k tomu má výhrady, ale je to slušná varianta, která neni Google. Rozhodně nepoužívejte Google (8.8.8.8) a osobně nedůvěřuju ani CloudFlare (1.1.1.1).
Můžete si nastavit oba servery od Quad9 nebo první od nich a druhej od někoho jinýho. Váš OS používá ten první, pokud nedojde k problému. Pokud ten první solidně funguje, bude se používat tak 99% času. Čim víc s nim budou problémy, tim častějc se musí použít ten druhej. Ta první volba je teda důležitější.
Doporučoval bych Quad9 – pro zkušenější uživatele 9.9.9.10, pro míň zkušený 9.9.9.9, protože to i blokuje nějakej ten malware (viry, phishing atd.).
Ideálně si nastavte DNS jak pro Windows, tak pro Firefox. Neni to nijak těžký a nastavíte to jednou a dál se tim nemusíte zabejvat.
Tor Browser používá svoji vlastní zabezpečenou metodu, která tohle všechno obchází, takže tam to nemusíte řešit. Mullvad prohlížeč v sobě má taky svoje vlastní DNS over HTTPS nastavení.
Doporučení pro Level 1:
Firefox: https://adblock.dns.mullvad.net/dns-query
Windows primární: 9.9.9.9
Windows sekundární: 149.112.112.112
5. Vypněte všude „sync“ funkce
Tahle zrůdnost se vyskytuje hlavně u Goolagu a Microsoftu a synchronizuje věci mezi vašema zařízeníma (PC, telefon atd.). Dělá to ale tak, že sype ohromný množství osobních dat na jejich cloudy , takže pro soukromí je to katastrofa. Pokud možno to nikdy nepoužívejte. Je to špionážní mechanismus, kterej vás naláká na trošku „užitečnosti“.
Jestli jste Level 1 a tuhle funkci opravdu nutně potřebujete, tak se nedá nic dělat, ale lepší je naučit se přesouvat věci z jednoho zařízení na druhý (když už je to nutný) přes kabely, flashky, nebo nějakej nezávislej cloud, kterej respektuje soukromí. Ještě lepší je ale mít telefon a počítač oddělený a používat každej na jiný věci. Jakýkoliv „sdílení dat“, ve kterym figuruje Goolag, je vždycky průser.
Jelikož mám jen jedno zařízení, nikdy jsem tohle nepoužil, takže nemám vlastní zkušenost s alternativama. Jako vždy tu ale existujou náhradní řešení. Na synchronizaci a spravování záložek je tu Raindrop.io , na hesla Bitwarden , na fotky a soubory sync.com nebo Tresorit .
Pro pokročilý je tu Nextcloud , kterej má hodně funkcí, ale na to musíte buď provozovat vlastní server nebo si nějakej pronajmout.
Když si vyberete tu sync funkci nepoužívat , musíte v tom bejt konzistentní . Použít to jednou po půl roce nepoužívání je prakticky stejný jako používat to celejch půl roku. Dáte jim o sobě všechny informace zpětně.
Za zmínku stojí ekosystémy jako ProtonMail nebo Disroot , který jsou zaměřený na soukromí a nabízeji zdarma email, cloudový úložiště, kalendář a další věci. Můžete se teda z Goolagu přesunout na jeden z nich a nastavit si všechno tam.
6. Zbavte se špatnejch návyků
Spousta škody vzniká lidem tim, že prostě dělaji hloupý věci – ne proto, že by jim na tom nezáleželo, ale proto, že to prostě nevědí a nechápou, jak co funguje. Což je pochopitelný, protože ty věci se vyvíjeji rychle a GGL, MS a spol schválně dělaji všechno tak, abyste vůbec netušili, že se děje něco nekalýho.
Tady je pár zlozvyků, který byste se měli odnaučit.
Nikdy nepoužívejte „Přihlásit se přes Google“ nebo přes Facebook a podobně
Tohle je fakt mistrovskej kousek zákeřný špionáže , která se tváří jako něco užitečnýho. Vaše osobní data se sypou hned dvěma směrama – jednak ten web nebo služba, kam se přihlásíte, dostává přístup k informacím na vašem GGL/FB účtu (klidně kontakty a podobně – to nikdy přesně nevíte), a jednak dáváte Goolagu nebo Fujsbuku volnou ruku k tomu, aby detailně sledovaly vaši činnost na tom webu. Vždycky se přihlašujte přes anonymní email a heslo.
Nepoužívejte stejný heslo na víc účtech
Když vám někdo ukradne jméno/heslo pro jeden účet, vyzkouší ho všude, kde to jde – G, FB, mailový služby, nákupní platformy, banky. Mít všude stejný heslo je pak průšvih. Hesla by měly bejt různý, dlouhý a složitý, a jejich účel má bejt bezpečnost a ne „abyste si ho dobře zapamatovali“. Na to jsou Password Managery – prográmky/aplikace, kde máte ty hesla uložený. Pamatovat si musíte jen to jedno heslo k tomu Manageru – to ale musí bejt dostatečně dlouhý a neuhodnutelný.
Nedávejte nikomu telefonní číslo, pokud to neni naprosto nezbytný
Fascinuje mě, kolik webů po vás při registraci chce telefonní číslo, a ještě víc to, že jim je lidi dávaji . Když jsem testoval desítky AI platforem, několik jsem jich přeskočil proto, že registrace vyžadovala telefonní číslo. Primární problém byl sice ten, že žádnej telefon nemám, ale kdybych ho měl, tak jim ho rozhodně ani náhodou v žádnym případě nedám! WTF? Na co by měl Anthropic AI mít moje telefonní číslo?! Výmluva na „bezpečnost“ je samozřejmě kravina. Je to o špehování.
Nedávejte na internet „selfies“
Obzvlášť je nedávejte na FB/Insta – jde to do databáze rozpoznávání obličejů. Vůbec byste si měli rozmyslet, než pošlete přes internet jakoukoliv fotku sebe nebo svejch dětí. Spousta dnešních dětí se dostane do AI databází obličejů dřív, než k tomu samy můžou něco říct. Jsou evidovaný v Systému jako by byli kriminálníci, ještě než vyrostou.
Dávejte si pozor na to, co sdílíte na sociálních médiích
Lehkomyslnost, s jakou dneska lidí sdílí osobní data a ještě přes jaký kanály, je děsivá. Sociální média byste měli brát jako nepřátelský teritorium – jako místo, kde se vás někdo záměrně snaží nalákat, abyste toho co nejvíc sdíleli, aby on na tom jednak bohatnul a jednak vás moh efektivně manipulovat. Tyhle platformy ideálně vůbec nepoužívejte; když z nějakýho zvláštního důvodu musíte (žádnej dobrej si nedokážu představit), sdílejte co nejmíň.
Nepoužívejte veřejnou WiFi pro cokoliv senzitivního
O co menší jsou vaše technický znalosti, o to přísnějc to platí. Kdokoliv, kdo technologii pořádně nerozumí, by měl brát cokoliv, kam přistupuje přes tu technologii, jako riskantní zónu. Lidi maji pořád tu naivní představu, že „když to dělá každej, tak to asi bude bezpečný“. Jo? Jako byly bezpečný covid vaxindly? Stejně jako je medicína ovládaná Pharmafií, tak je veškerej digitální prostor ovládanej korporacema, který se aktivně snaží vás identifikovat a vytahat z vás co nejvíc osobních dat. K tomu je tu ale i spousta podvodníků a veřejný WiFiny jsou běžnym terčem s obecně nízkou bezpečností.
Neodklikávejte bezmyšlenkovitě bez čtení všechno, co na vás vyskočí
Tohle platí třeba na otázky, jestli chcete přijmout cookies. Když kliknete, že jo, asi si nedokážete představit, s čim všim souhlasíte. Některý weby maji detailně rozepsaný, s kym ty data sdíleji. Běžně tam maji napsáno, že to sdíleji s 200-300 partnerama. Cože? Jo, tolik. Jednim kliknutím odsouhlasíte, že 300 neznámejch entit dostává všechny informace o tom, co tam děláte. Podle toho, jaký jsou vaše obecný zvyky (žádný blokování, Google a FB účet), ty data můžou zahrnovat zatraceně detailní a obsáhlý informace. Cookies obecně odmítejte natolik, nakolik to jde. Potřebujete je převážně jen tam, kde máte účet. Stejně tak si hlídejte, k čemu dáváte přístup aplikacím na telefonu. Nesouhlaste automaticky se všim, i když vám to Goolag „doporučuje“, a všechny povolení držte na minimu.
7. Zvolte a promyslete si strategii
Když se rozhodnete začít si bránit svoje soukromí a vzít si zpátky aspoň kus ukradený svobody, musíte si promyslet, čeho chcete přesně dosáhnout a jak na to. Cokoliv si vyberete, musíte to dělat konzistentně a pořád , aby to mělo nějakej význam. Když budete dělat věci „správně“ jen v pracovní dny a o víkendu ne, tak o víkendu všem vyzradíte všechny ty data, který jste přes tejden tajili. Takhle postupovat nejde.
Stejně tak nemůžete svůj přístup každý dva tejdny náhodně měnit. Každá změna může způsobit, že se to, co jste tejdny nebo měsíce stavěli, úplně zboří a začínáte znova. Když se před někym snažíte utajit svoji adresu nebo jméno svejch dětí, nemůžete to jednou omylem vyzradit a pak to zase dál „tajit“. To už nefunguje. Jak je to jednou venku, můžete tak leda doufat, že to ten dotyčnej zapomene, ale obecně už je to venku navěky.
Měli byste si vyjasnit, jakou úroveň zabezpečení chcete, a tu si konzistentně udržovat. Čim vyšší úroveň, tim víc úsilí, a tim víc věcí musíte znát a rozumět jim. Začít pár jednoduchejma krokama a dodržovat je bude lepší než se náhodně pokoušet o různý věci, ale každejch pár tejdnů si to celý něčim zkazit.
Příklady:
Super jednoduchá verze
Vyměníte Chrome za Firefox, dáte si do něj uBlock Origin, nastavíte Mullvad DNS, budete používat StartPage místo Google Search.
Tohle je úplně jednoduchá změna, která se dá udělat za jeden den. Je to jen minimum, ale proti předchozímu nastavení pořád velká pozitivní změna . Na co si dávat pozor: nevracet se ke Goolagu.
Trochu pokročilejší verze
To samý, co předchozí verze, plus VPN, což je další velkej krok vpřed. Na co si dávat pozor: používat VPN konzistentně – jakmile se jednou připojíte bez ní, trackery najednou vědí, že ten váš prohlížeč, kterej doteď používal VPN, ve skutečnosti sídlí na vaší skutečný IP adrese, a zapamatujou si to. Celý předchozí používání VPN jde vniveč.
Zároveň je dobrý přejít na novej prohlížeč a VPN ve stejnej moment , aby trackery nikdy neviděly ten prohlížeč s vaší IP adresou.
Ještě o krok dál
Předchozí + Tor Browser + opuštění Facebooku.
Tady už to začíná mít pořádnej efekt, ale o to víc si musíte hlídat, abyste to dělali správně. Na co si dávat pozor: Používat Tor a Firefox odděleně – Firefox převážně jen tam, kde Tor nejde použít. Přes Tor se nepřihlašovat do účtů . Nenastavovat si Tor Browser úplně stejně, jako máte nastavenej Firefox (jako třeba dávat tam ty samý pluginy). Po opuštění FB odstranit všechno, co vás k němu váže – smazat cookies, případně je pro FB zakázat, klidně bloknout FB v uBO kompletně. Vyházet FB ze záložek, z historie atd., abyste se jednoho dne jednim kliknutím neprozradili, že ten smazanej/zahozenej FB účet byl váš. FB bude chtít spojit vaše nový chování se starym účtem.
Čim víc změn provedete, tim víc věcí si musíte hlídat, aby to mělo smysl.
Pokročilá varianta
Předchozí + zahodit Google účet, přidat NoScript a další anonymizační pluginy do Firefoxu (nebo LibreWolf), nainstalovat TinyWall, pročistit Windows, založit si ProtonMail. Na co si dávat pozor: Zabránit zpětný kontaminaci Goolagem – co nejvíc Google zablokovat natvrdo v NoScriptu a opět odstranit všechny stopy jako v předchozím bodě s FB. Nikdy se k němu nevracet. Nepřeposílat si maily z Goolagu na ProtonMail! To je jako byste Goolagu řekli: „sleduj mě, teď bydlim tady“. Naučte se všechno kompartmentalizovat. Používejte ProtonMail s cílem soukromí a na pochybný aktivity (který soukromí ohrožujou) používejte jinej mail. Rozmyslete si, s kym chcete jakou emailovou adresu sdílet. Když víte, že je někdo blbec a je schopnej vaši anonymní adresu veřejně spojit s vašim jménem, tak mu dejte nějakou jinou a ProtonMail před nim tajte. Od začátku si promyslete, jak chcete mít nastavený úrovně v NoScriptu (probereme níž). Nikoho ke svýmu počítači nepouštějte.
Efektivní je věci si promyslet a zavýst všechny změny najednou . Když to budete dělat postupně, špehové můžou bejt schopni vás pořád identifikovat a sledovat, co se u vás postupně mění. Každej samostatnej krok ale má význam. Ta pomalá a postupná cesta jen bude na delší trať. Většina nahromaděnejch dat se uchovává třeba jen půl roku až dva roky. Pak už nejsou dostatečně aktuální. Klíčový data, jako vaše jméno, email a podobně, se ale drží dlouhodobě. Zbavíte se toho tak, že ten „profil“ úplně opustíte.
Vaše jméno v databázích zůstane, jestli už tam je – vy tu databázi ale můžete přestat krmit. To jméno je třeba spojený s vašim Gmailem a Chromem. Když si nainstalujete Firefox a začnete používat ProtonMail, trackery nevědí, že to patří k vašemu jménu. Budou vás sledovat dál, ale jako neznámýho uživatele #8652672. Když neuděláte žádnou blbost, starej profil přestane bejt Goolagu užitečnej. Jakmile ale jednou spojíte svůj ProtonMail se svym skutečnym jménem, Goolag si spojí celou vaši předchozí historii s novou historií profilu #8652672 a jste zase na začátku. Proto je důležitý bejt konzistentní a bránit kontaminaci.
Prohlížečů můžete mít klidně víc než dva a střídat je podle toho, co potřebujete dělat. Tor je na soukromí. Jestli jste pořád v Google/FB ekosystému, tak třeba používejte Brave prohlížeč čistě jen na Google a FB . A na cokoliv dalšího, včetně jinejch účtů, používejte Firefox. Aktivitu přes Tor máte nejlíp zabezpečenou a Google/FB máte izolovanej v Brave prohlížeči a o vaší aktivitě ve Firefoxu nevědí, pokud máte pro Firefox VPN (bez VPN si vás to spojí podle IP adresy).
Můžete mít zároveň nainstalovanej Tor, Firefox, Brave, LibreWolf, Mullvad a třeba Vivaldi a používat každý na něco jinýho. Když to nebude běžet všechno zároveň, Windows to nijak závažně nevytíží. Bez VPN si vás ale trackery spojí podle IP adresy, takže pro takovouhle kompartmentalizaci to chce tu VPN a ideálně používat pro každej prohlížeč jinou. (Nebo stejnou, ale aspoň v jednom prohlížeči holandskej server, ve druhym švédskej, ve třetím americkej…)
Pokud máte telefon a počítač, promyslete si, co chcete jak dělat. Telefon je ke špehování vždycky 100x náchylnější. Takže na počítači se můžete snažit a může to mít velkej efekt, ale jakmile si synchronizujete na počítači něco s telefonem, ten počítač je okamžitě stejně profláklej jako ten telefon. Celej váš systém je jen tak dobrej jako jeho nejslabší článek.
Je dobrý si co nejvíc upravit i ten telefon, ale získat tam nějaký slušný soukromí by vyžadovalo změnit operační systém, což skoro nikdo nezvládne, takže bude nejlepší ho s počítačem a dalšíma zařízeníma nikdy nespojovat. Soubory/fotky si z jednoho na druhý můžete přehazovat přes flashku, kabel, atd. – nikdy přes vestavěný nástroje od Goolagu. Na iPhonu to neni o moc lepší. Pokud možno se nepřihlašujte na telefonu a počítači do stejnejch účtů, včetně emailovejch.
Tim bysme teda měli vyjasněný ty úplný základy. Kdo je Level 1, měl by přinejmenším vyměnit prohlížeč a vyhledávač a nastavit si v prohlížeči DNS a přidat uBlock Origin, protože to je hodně jednoduchý. Další krok je VPN/Tor. To všechno se dá udělat přes noc a má to samo o sobě ohromnej efekt, kterej vám dá náskok před 3/4 lidí.
Žádnej jednoduchej trik vám nezajistí opravdu dobrou anonymitu a soukromí. Na to musíte bejt docela pro. Všechno je o míře soukromí a ceně za ni. Nikdy nespolýhejte na to, že jen proto, že „používáte VPN“ nebo jste vypnuli telemetrii ve Win, máte zajištěný soukromí. Sledování vždycky jen omezujete , nikdy neblokujete kompletně .
Nenechte se oblbnout extrémníma názorama! Jeden extrém je, že uděláte pár věcí a jste anonymní. Tak jednoduchý to neni. Druhej extrém je, že to špehování na 100% stejně nezablokujete, takže to vůbec nemá smysl. To je ještě větší hovadina. Jestli vám tohle někdo tvrdí, hned mu flákněte jednu mezi světla. Je to agent Systému, ať už vědomě nebo jako oběť sociálního inženýrství. Každej krok, kterej uděláte pro svoje soukromí, se počítá.
Řešení – Co používat
Vyhledávače
Zahoďte Google jednou provždy. Je to spyware s cenzurou . Vyhledávání bez cenzury je problematický, ale toho špehování se můžete snadno zbavit.
StartPage
StartPage je jednoduše Google bez špehování. Přebírá výsledky z Goolagu a staví se mezi něj a vás, aby vás GGL neviděl. Nevýhoda je, že tu je úplně stejná cenzura jako na G. Pro Level 1 je to dobrá volba, protože tim nic neztratíte (výsledky vyhledávání jsou pořád stejný), ale něco získáte (soukromí).
DuckDuckGo
Podobná varianta je DuckDuckGo , s tim rozdílem, že výsledky nejsou Google, ale Bing (tj. Microsoft). Je to teda jinej mainstreamovej index s cenzurou, ale zase bez toho špehování. Používám taky DuckDuckGo Lite – je to ořezaná verze bez obrázků a videí, čistě jen textový vyhledávání, ale hlavně přes Tor je to podstatně rychlejší. DDG si postupně buduje svůj vlastní index, ale většina výsledků je zatim z bing.com.
Presearch
Presearch je agregátor, kterej slučuje výsledky z různejch vyhledávačů. Který přesně to jsou ve výchozím nastavení, nevim, ale když si tam vytvoříte účet, můžete si je nastavit sami. Celkem určitě to ale zahrnuje i G (a pravděpodobně třeba i DDG), takže se tu taky nebude stávat, že by to něco běžnýho „nenašlo“.
Ecosia
Ecosia je další agregátor a používá Google, Bing a EUSP. EUSP je nezávislej evropskej index zaměřenej na soukromí. Ten se pomalu rozrůstá, ale vytvořit masivní index, jako má G, neni tak lehký, takže se to vyvíjí pomalu, stejně jako u ostatních nezávislejch vyhledávačů. Specialita tohodle je, že Ecosia používá zisky na sázení stromů .
Bohužel v cestě stojí CloudFlare, kterej mě tam přes Tor nepustí, takže v Tor Browseru tohle asi padá.
KarmaSearch
KarmaSearch je další ekologická varianta, kde zisky jsou na ochranu přírody. Index je Bing.
SearXNG
SearXNG je decentralizovanej agregátor, od nějž najdete desítky variací , provozovanejch různejma lidma. Můžete si na nich nastavit, odkud to má brát výsledky a odkud ne, takže můžete vykopnout Goolag a navolit si tam, co se vám hodí. (Bejvá tam běžně StartPage, Duck, Brave atd.)
Pokročilejší metoda je provozovat vlastní verzi SearXNG na vlastním serveru, kde si můžete všechno nastavit, jak potřebujete.
Tim bysme měli pokrytý varianty, který odstraní špehování, ale pořád používaji indexy mainstreamovejch vyhledávačů. Samozřejmě existujou i další a můžete si najít různý seznamy vyhledávačů, ale tohle jsou asi ty největší. Jestli chcete soukromí, ale chcete vidět ty výsledky, na který jste zvyklí, používejte něco z toho.
Druhej problém s vyhledáváním je ale cenzura a tu tyhle varianty nevyřeší . Na to musí mít vyhledávač vlastní index a na řazení výsledků neaplikovat debilní kritéria jako Goolag. Tady je několik opravdu nezávislejch vyhledávačů:
Brave Search
Brave Search je možná ta „nejmainstreamovější“ varianta, v tom smyslu, že najde běžný věci, výsledky se relativně blíží tomu, na co jsou lidi zvyklí (tj. nechybí tam toho strašný kvanta), ale má to vlastní index. Dostalo mě, když jsem před chvílí zkusil vyhledat „Jak Google zničil Internet“ (ani jsem nepoužil ty uvozovky.
Asi už jste si zvykli, že před prvním výsledkem vyhledávání bejvá často nějaká odpověď vygenerovaná AI. Goolag to používá pro manipulaci narativu – dostanete propagandu, aniž byste rozklikli nějakej výsledek. Totální uvěznění v Goolagu. Brave mi taky dal AI odpověď. Vypadala ale takhle: Z toho mi trochu spadla brada. Jak jste asi poznali, je to sice převedený do spisovný češtiny, ale jinak je to téměř doslovná citace různejch částí mýho článku o Goolagu. (Z tohodle by mohlo sklapnout lidem, který si tvrdohlavě myslí, že AI je vždycky za všech okolností „špatná“ a nemá žádný pozitivní využití.)
Ignorujme, že je to náhodou konkrétně z mýho článku. Samotnej fakt, že něco takhle okrajovýho a nemainstreamovýho se vůbec může objevit na vrcholu výsledků jakýhokoliv vyhledávání, je zatraceně dobrá zpráva, protože je to brutální rána korporátnímu modelu Goolagu, kterej by tohle nikdy nedopustil, a naděje pro přežití svobody na internetu.
Nezávislý vyhledávače se musí potýkat s těžkym úkolem vyrovnat se Goolagu v rozsahu a aktuálnosti výsledků. Žádnej takovej projekt nemá ani zlomek financí, co má GGL nebo MS. Ty indexy teda obvykle nejsou tak rozsáhlý, ale časem se postupně zlepšujou. Brave mi připadá, že docela pokročil už jen za poslední rok-dva.
Každopádně je to varianta nezávislá na velkejch technokorporacích a jejich cenzuře.
Yep
Yep je další vyhledávač, kterej postupně rozšiřuje vlastní index. Založil to Ukrajinec, ale nemá na sobě nabalený žádný pochybný ideologie, který byste v týhle zemi mohli čekat. Záměr je spíš „anti-Google“. Yep mi ale připadá jako velká bída pro vyhledávání v češtině, protože většina výsledků je obvykle polsky. Pokrytí českýho webu je zřejmě zatim malý. Aspoň to je můj dojem – vyzkoušejte a uvidíte.
Marginalia Search
Marginalia Search je zaměřenej na výzkum a nekomerční obsah mimo mainstream. Na hledání běžnejch sraček to neni, ale najdete tu věci, který vám Goolag zatají. Nedávno jsem hledal článek ze Sottu, kterej mám uloženej, abych moh dát někomu odkaz. Do vyhledávání jsem zadával na 100% přesnej název toho článku. Goolag ani Bing (nebo spíš StartPage ani DDG) si ani neškrtly – samý sračky z Wikipedie, masmédií atd. (Bylo to o chemtrails, takže samá propaganda.) Tak jsem zkusil Marginalia a hned první výsledek byl správnej.
Tohle je klasickej příklad, kde GGL a MS doslova cenzurujou všechno ze sott.net a snaží se ten web zneviditelnit. I když zadáte přesnej název článku, tak ho to „nenajde“ (nebo je pohřbenej někde na 10. stránce, což vyjde nastejno). Jsou ale vyhledávače, který takový věci najdou – ačkoliv obecně nenajdou možná polovinu toho, co najde G. Marginalia je teda nástroj, kterej dokáže najít skrytý věci, obzvlášť to, co je hustej text s informacema a ne mainstreamový sračky, kde obsah je 10% stránky a zbytek jsou reklamy, kraviny jako „sdílej na fujsbuku“ a podobně.
Mojeek
Mojeek je nezávislej vyhledávač s vlastním indexem a dobrou reputací v komunitě zaměřený na soukromí. Stejně jako Marginalia, ten článek o chemtrails měl jako první výsledek. Je to ale zase spíš na obcházení cenzury a hledání skrytejch věcí než na mainstreamový blbosti, a v češtině to bude asi obecně slabší, protože když vytváříte obrovskej globální index celýho internetu, tak čeština neni zrovna velká priorita.
Mojeek a Marginalia jsou ty opravdu dobrý nemainstreamový varianty bez cenzury, ale je to spíš pro pokročilý uživatele, který umí anglicky (na češtinu zkuste spíš Brave). Dává to vyšší prioritu nezávislejm zdrojům, blogům nebo vědeckejm pracím před komerčníma sračkama a masmédiama.
Kagi
Kagi je další vyhledávač podobnýho typu s dobrou reputací, ale je placenej (má nějakejch 100 vyhledání zdarma [s registrací], jinak od $5 měsíčně), takže jsem nezkoušel. Bylo by to asi spíš pro někoho, kdo už používá Mojeek a chce jít ještě dál.
Perplexity AI
No a připomenu ještě, že dneska existujou i AI vyhledávače jako Perplexity , kterej využívám docela hojně. Na klasický vyhledávání konkrétního obsahu a webovejch stránek to neni, ale když potřebujete něco vysvětlit, objasnit nebo si něco ověřit, je to super. Hlavně je to dobrý na vyhledávání věcí, který se klasickýmu vyhledávači „špatně vysvětlujou“ – třeba proto, že jakýkoliv klíčový slova vám najdou obecný informace, který vás nezajímaji, nebo máte tak specifickou otázku, že se na ni těžko hledá dostatečně konkrétní odpověď.
Neni to nijak zaměřený na soukromí ani obcházení cenzury (ale s instrukcema a kontextem z Perplexity dostanete i ty alternativní pohledy), ale spíš na dotazy, který v normálním prohlížeči moc nepochodí, protože jsou moc komplexní nebo konkrétní.
Shrnutí
Pro Level 1 , kdy chcete výsledky, na jaký jste zvyklí, ale bez špehování, použijte StartPage nebo DDG .
Pro širší škálu výsledků použijte agregátory jako Presearch nebo SearXNG .
Jestli chcete pomoct životnímu prostředí, je tu Ecosia nebo Karma .
Pro relativně normální výsledky bez cenzury je tu Brave .
Na hledání pohřbenejch, málo známejch věcí je Marginalia a Mojeek .
Existuje toho samozřejmě víc – stačí hledat . (duh)
Mapy
Google Maps je špionáž na steroidech, obzvlášť na telefonu, takže to bych hodil do kontejneru na toxickej odpad. Alternativ je ale celkem dost.
Pro telefony: OsmAnd, Organic Maps, CoMaps nebo Magic Earth
Nemám telefon, takže neznám, ale jsou doporučovaný na soukromí. Zeptejte se AI, co umí a jak se od sebe liší a který splňujou vaše požadavky.
Pro počítač: OpenStreetMap , OsmAnd Web , ACME Mapper
Ty první dvě jsou specificky zaměřený na soukromí – nemaji ale satelitní mapy. Pro satelit už dlouhý léta používám to ACME. Loguje to jen základní data (to obejde Tor/VPN) a průšvihy za svoji dlouhou existenci nemaji, takže dobrá varianta. Často používám měření vzdálenosti, což má dobrý Goolag a tyhle to nemaj, ale to zas funguje pěkně na map-tools .
Slabší je to se „street view“, protože na to kromě Goolagu nikdo nemá prachy. Existujou crowd-source projekty jako kartaview nebo panoramax , ale pokrytí je slabý. Když už musíte nutně použít Google Maps, tak ideálně přes Tor.
Messenger (posílání zpráv)
Se zprávama je problém v tom, že aby vám to fungovalo, musí mít ten program i ten, s kym komunikujete. Toho se vám ve většině případů nepodaří docílit, ale stojí za to k tomu dokopat aspoň pár lidí a tlačit k tomu další.
Jestli čtete Antivirus, tak pravděpodobně máte pár podobně zaměřenejch známejch, který přesvědčíte, aby si nainstalovali něco bez špehování. Budete mít jednu aplikaci na komunikaci s normálníma lidma a jednu na komunikaci se zombíkama. Je to lepší, než bejt na 100% na úrovni zombíků.
Situaci ohledně WhatsAppu popsal GLM trefně takhle:
Jestli opravdu potřebujete WhatsApp kvůli rodině, zacházejte s nim, jako by byl radioaktivní . Nepoužívejte ho na nic jinýho. Nedovolte mu přístup k vašim kontaktům. Nezálohujte si konverzace na Google Drive. Používejte to na levnym telefonu, jestli nějakej máte. Na skutečný, soukromý konverzace používejte Signal.
Na telefonu jednoznačně vyměňte WhatsApp za Signal . Prostě si ho nainstalujte a donuťte k tomu svýho partnera nebo pár kamarádů a začněte používat to. Čim víc lidí na to přejde (a tenhle trend už se
