Vídeň je zřejmě první město v Evropě (ne-li na světě), kde je diskriminována heterosexuální většina v rámci využívání veřejné dopravy. Novinka, která má podpořit LGBTQ komunitu, vyznívá o to bizarněji, že se město na druhé straně silně islamizuje.
Opět zde tedy máme onen rozpor mezi LGBTQ a islámem. Ten tyto jedince, které nyní Vídeň zvýhodňuje, považuje islám za nehodné života.
Jedno mi však přece jen vrtá hlavou: Jak poznají, že ten, kdo si žádá o cenově nejvýhodnější „queer jízdenku,“ není heterosexuál?
Vždyť orientace většinou není uvedena v dokladech a jen zřídka je příslušník tzv. „queer komunity“ poznat na první pohled…
Místní dopravní společnost v rakouské metropoli Wiener Linien zavedla novou speciální jízdenku. Takzvaný QueerCityPass nyní umožňuje všem neheterosexuálům využívat celou veřejnou dopravu 24 hodin za 17,90 eur.
To znamená, že tato jízdenka je cenově dostupnější než jiné stávající nabídky.
Rozdíl je obzvlášť patrný ve srovnání s Vídeňskou mládežnickou jízdenkou. Stojí 19,60 eura a je tedy dražší než QueerCityPass . Současně je používání u mladých lidí výrazně omezeno.
Mládežnický lístek lze použít pouze na linkách, které jezdí z místa bydliště do školy, učňovského nebo výcvikového centra. Volné cestování po celé síti, umožněné díky QueerCityPass, s tím není spojeno.
Nová speciální jízdenka je také levnější než Vienna City Card. City Card, tedy denní jízdenka pro nequeer (heterosexuální) osoby, stojí 19 eur za 24 hodin a je tedy také dražší než QueerCityPass, i když obě jízdenky umožňují neomezené využití sítě.
Od FPÖ přichází kritika této diskriminační novinky. Předseda vídeňského klubu Maximilian Krauss řekl JUNGE FREIHEIT: „Sleva pro queer osoby ve Wiener Linien v době, kdy se ceny jízdenek zvyšují pro všechny ostatní, je nepřijatelná.“
Z pohledu FPÖ je obzvlášť problematické, že mladí lidé musí přijímat omezení kvůli dražším lístkům, zatímco jiné uživatelské skupiny mohou využívat celou síť za méně peněz.
FPÖ upozorňuje, že odpovědnost je na městské samosprávě. Starosta Michael Ludwig (sociální demokracie) spoléhá na symbolické speciální nabídky, zatímco jiné skupiny jsou na tom hůře.
Například studenti platí více, ale dostávají méně výhod.
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5 ]
