Nezájem o náhražky: Výrobci umělého masa a hmyzích potravin krachují
RSS

Nezájem o náhražky: Výrobci umělého masa a hmyzích potravin krachují


Již několik let klimatičtí alarmisté prosazují náhražky za maso v podobě hmyzu a laboratorního masa. V rámci EU jsou schváleny 4 druhy hmyzu a povoleny jsou pouze rostlinné náhražky masa.







Laboratorně vyrobené maso je zatím ve schvalovacím procesu, ale je otázka, zda bude mít vůbec tento průmysl šanci na přežití poté, co bude tato náhražka masa schválena.
V USA, kde je umělé maso schváleno již od roku 2024, je to totální propadák, stejně jako v několika dalších zemích světa, kde je již jeho prodej povolen.
Pokud však nahlédneme od roku 2025, kdy měl podle plánů nastat ohromný boom prodeje hmyzích potravin i umělého masa, tak zjistíme, že nic podobného se nekonalo.
V EU ani po třech letech není o hmyz zájem a firmy, které se specializují na hmyzí produkty určené pro lidskou konzumaci, postupně krachují.
A to dokonce i přes fakt, že jsou velmi štědře dotovány z EU. Ale zřejmě ani to nestačí.
Je to nakonec jedině zákazník, kdo může svým (ne)zájmem podpořit – či odmítnout – tuto součást globalistické agendy.
Navzdory globalistickému narativnímu tlaku a propagandě korporátních médií si spotřebitelé vybírají skutečné maso a mléčné výrobky a odmítají laboratorně pěstované steaky a cvrččí proteiny.
Po letech propagandy, která se kolem hmyzu a dalších náhražek masa vede, je patrné, že lidé nekupují to, co jim je údajnými „odborníky“ nabízeno jako strava „chránící klima.“
Některé nedávné zprávy ukazují, že rok 2026 přinese návrat k reálným potravinám.
Za prvé, Ÿnsect, donedávna největší producent hmyzích proteinů v Evropě,  je v podstatě v bankrotu  poté, co se mu nepodařilo zajistit financování potřebné k  pokračování činnosti a realizaci restrukturalizačního plánu .

Ÿnsect ve svém prohlášení uvedl, že „nebyl schopen zajistit potřebné financování pro svůj plán pokračování v požadovaném časovém rámci,“ přičemž uvedl obtíže, kterým čelí startupy v klimatickém nebo zemědělském sektoru při získávání finančních prostředků.
Ÿnsect uzavře své průmyslové zařízení poblíž Dole. Zařízení Keprea  bude pokračovat s  novým zaměřením na výrobu hnojiv z hmyzího odpadu.
Ve svém prohlášení Emmanuel Pinto, prezident Ÿnsect, uvedl, že společnost má nyní pevné technologie a provozní model, i když potřebné financování nebylo možné včas zajistit.
„Doufáme, že významné technické a průmyslové dovednosti vyvinuté týmy v Ÿnsect spolu s navázanými obchodními vztahy najdou produktivní využití a významně přispějí jak k nezávislosti Evropy na bílkovinách, tak k boji proti změně klimatu.“

Jak poznamenává Catherine Salgado z PJ Media, je to  alespoň jeden pozitivní signál , že populace Evropy ještě zcela nepřešla na stranu globalistů:

Ale když mají lidé na výběr, jen velmi malý počet z nich jí ochotně červy, štíry a mravence místo hamburgerů, pečeného kuřete a slaniny. Jistě, elity nikdy nenásledují vlastní rady a nepřestanou jíst maso ve prospěch cvrčků a kobylek.
A globalisté zatím neuspěli v tom, že by evropští občané zchudli natolik, že by si většina z nich nemohla dovolit maso a musela si shánět alternativy. Takže samozřejmě společnost na výrobu hmyzu zkrachovala.

Dalším na seznamu souvisejících příběhů je izraelský startup zabývající se pěstováním masa, který vyvinul buněčné masné produkty, ale také mu  došly finance .

Izraelská společnost Believer Meats, biotechnologická firma vyrábějící kuřecí, jehněčí a hovězí produkty z živočišných buněk, byla nucena ukončit svou činnost poté, co jí došly finanční prostředky.
Rozhodnutí oznámila Anne Schubert, globální vedoucí HR a talentů v Believer Meats, která na LinkedIn napsala: „Po dvou letech budování něčeho skutečně odvážného a výjimečného učinila Believer Meats minulý týden těžké rozhodnutí ukončit činnost.“
„I když výsledek není takový, jaký si kdokoli z nás přál, jsem nesmírně hrdá na to, čeho jsme společně dosáhli,“ řekla Schubertová.
Believer Meats, dříve známá jako Future Meat Technologies, která působí v Izraeli a USA, nevysvětlila ani nesdílela další podrobnosti o uzavření a nereagovala na žádosti o komentář.

Nakonec během posledního týdne Meatable (nizozemský startup zabývající se umělým masem) zavírá poté, co se mu nepodařilo zajistit dostatečné nové financování .

Společnost byla založena v roce 2018 v Delftu a později přesunula své aktivity do Leidenu. Agronomics, která investovala miliony eur do Meatable, uvedla, že startup letos čelil směsi očekávaných i nečekaných rizik a nejistot a nebyl schopen získat dostatečné financování od stávajících akcionářů ani nových investorů.
„Ačkoliv je tento výsledek zklamáním, věříme, že rozhodnutí bylo učiněno odpovědně a v nejlepším zájmu všech zainteresovaných stran,“ uvedl generální ředitel Agronomics Jim Mellon ve svém prohlášení.
Meatable byla spuštěna před sedmi lety  s plánem přivést na trh laboratorně pěstované maso jako udržitelnou a zvířatům přátelskou alternativu k farmám a jatkám.
Společnost uspořádala  první ochutnávku pěstovaného masa  v historii Evropské unie, která se konala v roce 2024 v Nizozemsku, ale kvůli bezpečnostním obavám měla  potíže dostat své potraviny  na pulty.
Evropská unie zatím nepovoluje  prodej laboratorně pěstovaného masa , což přimělo  Meatable zaměřit se na singapurský trh . Také zamýšlela přivézt produkty do Spojených států, ale měla potíže překonat obavy ohledně pěstovaného masa.

Doufejme, že krach podobných podniků povede k tomu, že se nakonec schválení umělého masa v rámci celé EU nedočkáme. Schváleno mělo být původně již v  roce 2024,  ale proti laboratorně pěstovanému masu se postavila koalice 19 zemí, což je v rámci EU většina.
Nicméně EU stále deklaruje, že schvalovací proces neukončila.
Krach hmyzích farem – či změna výroby na hmyzí hnojivo – je také vítaným znamením, že většina Evropanů stále tyto výrobky odmítá konzumovat.
Nicméně zde je opět třeba připomenout, že hmyzích farem jsou nadále po celé EU desítky a jejich produkty se mohou nacházet v mnoha různých potravinách, aniž by to bylo viditelně uvedeno na obalu.
Více o tom, kde můžete hmyz najít a jak rozeznat, že se v dané potravině nachází, najdete zde nebo zde .
Dokud tedy legislativa neumožní rozeznat na první pohled potravinu s hmyzem (aktuálně to lze v rámci EU jen v Itálii, Polsku, Maďarsku a Rumunsku), není důvod k tak velkému optimismu.
To už je ovšem záležitostí nové vlády, která zatím podobné záměry nezmínila….
 
 
 
 


Ohodnoťte tento příspěvek!



[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]















Nejčtenější za týden