Včera byla – přesně jak se očekávalo – schválena dohoda o volném obchodu Mercosur, která zvýhodní především jihoamerické producenty.
Již nyní je jasné, že biti budou zejména zemědělci, neboť zcela neregulovaným produktům z jižní Ameriky nemohou konkurovat. Na evropské zemědělce jsou kladeny velmi vysoké nároky a jsou doslova dušeni Green Dealem.
Nicméně většina evropských vlád se o zemědělce – a tedy ani o potravinovou soběstačnost Evropy – příliš nezajímá. Proti Mercosuru hlasovali jen zástupci několika málo zemí, nicméně kvalifikovaná většina byla pro schválení této dohody.
Proti dohodě hlasovaly Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko, zdržela se Belgie. Ostatní země hlasovaly pro, čímž návrh získal kvalifikovanou většinu (nejméně 15 států zastupujících 65 % evropské populace).
A jak svůj postoj zdůvodňují vlády zemí, které hlasovaly pro Mercosur? Prý to pomůže evropskému průmyslu! Ano, ale jen některému, tomu našemu či slovenskému asi moc ne.
Státy Mercosuru – Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay – nemají mimo možnosti volného obchodu žádné další motivace k nákupu technologií v zemích EU v nějaké větší míře než dosud.
Proč? Země EU jsou stále méně konkurenceschopné. Proč by Jihoameričané nakupovali z EU produkty, na jejichž vysoké ceně se odráží bezpočet různých regulací, uhlíkové odpustky a v neposlední řadě i velmi drahá doprava přes půl světa?
Vždyť například Brazílie má v rámci BRICS své dohody s Čínou či Indií, tak si raději nakoupí potřebné produkty tam. A Argentina má pro změnu dohody s USA, kde byl průmysl také zbaven veškerých „zelených“ regulací a je to navíc blíž (levnější doprava).
V souvislosti s dohodou možná dojde k nějakému menšímu zvýšení nákupu některých technologií, ale nelze očekávat nic, co by evropský upadající průmysl jakkoli „zmátořilo.“
Uvědomme si také, že fosilní paliva či plyn budou díky bruselským regulacím dále zdražovat, což povede k tomu, že se postupně evropský průmysl nebude schopen uplatnit na zahraničních trzích ani za cenu zničení celních bariér.
Již nyní je situace taková, že stále více podniků opouští Evropu. A tento trend bude pokračovat.
Pro jaká odvětví platí dohody v rámci Mercosuru?
Automobilový průmysl, letecký průmysl, obráběcí stroje, chemikálie, farmaceutika: postupné odstraňování vysokých cel (až 35 %).
Víno, lihoviny, sýry s chráněným označením původu, luxusní zboží: lepší přístup na jihoamerický trh (dnes cla až 55%).
A co se má především dovážet z jihoamerických zemí?
Hovězí maso, drůbež, vepřové maso, cukr, rýže a jiné zemědělské produkty.
Je tedy patrné, že postiženi budou zejména zemědělci, je však skutečně otázka, zda to průmyslu pomůže tak, jak se tvrdí. Možná si pro svoji prestiž někteří jihoameričtí boháči zakoupí Mercedes nebo BMW, nicméně nepředpokládám, že by byl zájem jakkoli masový.
U nás by na tom – zcela teoreticky – mohl vydělat automobilový průmysl, nicméně ukazuje se, že kvalitní auta (mnohem levněji) dnes umí vyrábět i Čína. Nemyslím si tedy, že by byl v Jižní Americe – při takové konkurenci – přílišný zájem o tam zcela neznámé Škodovky.
Odpůrci Mercosuru varují zejména před tím, že dohoda zničí evropskou potravinovou soběstačnost. Evropští zemědělci – zejména chovatelé – budou logicky krachovat, protože neregulovaným jihoamerickým produktům nebudou schopni konkurovat.
Nedávno jste si zde mohli přečíst o tom, jak je to s chovem dobytka v Brazílii. Na kvalitní maso zapomeňte. A je třeba si také uvědomit, že při takové dálce nemůže být maso čerstvé.
Předpokládám, že souhlas české a slovenské vlády byl založen právě na EU prezentovaných výhodách pro průmysl. Obě vlády si zřejmě myslí, že průmyslové podniky začnou získávat bezpočet zakázek z Jižní Ameriky.
Pokud jde o zboží, které nemá konkurenci, tak tam je jistý profit pravděpodobný. Jde například o letadla, což se týká zejména Francie nebo o auta, což by se nejspíš mohlo pozitivně dotknout zejména Německa, jehož značky jsou světoznámé.
Jenže jaké další výrobky, které dnes nabízí zaostalá Evropa, nenabízí Čína nebo USA? A bez regulací a mnohem levněji!
Existuje ještě cesta, jak z toho ven? Ano, cesty jsou dvě, ale šance je velmi malá:
Zamítnutí Evropským parlamentem (hlasování by mohlo být těsné, se silnou mobilizací zemědělců a tlakem občanů).
Právní kroky (někteří poslanci Evropského parlamentu a odbory chtějí věc předložit Soudnímu dvoru EU ohledně zákonnosti rozhodnutí , neboť zde byl obejit požadavek jednomyslnosti).
Zemědělci z některých zemí již slibují, že budou v boji pokračovat, nejbližší protest před Evropským parlamentem ve Štrasburku proběhne 20. ledna.
Der Leyenová, hlavní architektka dohody, se vydá do Paraguaye, kde má již příští pondělí dojít k oficiálnímu podpisu se zeměmi Mercosuru.
Dohoda by pak mohla poměrně rychle vstoupit v platnost prozatímně (bez čekání na plnou ratifikaci), i když o ní bude muset Evropský parlament v nadcházejících týdnech nebo měsících ještě hlasovat.
Lze očekávat, že hlasování bude opět v souladu s požadavky EU…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 6 Průměrně: 5 ]
