Plánovaný skandální sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu se má konat v Brně 22. až 25. května. Nejde o „nevinné kulturní setkání“, ale o demonstraci síly a symbolů. Organizátor s pěkným českým názvem "Meeting Brno" to podává jako dialog a smíření. Landsmanšaft je přitom organizací, která dlouhodobě zpochybňuje poválečné uspořádání a v českém prostoru záměrně otevírá hluboké rány.
V nedávné době, ale i dříve v uplynulých letech, se proti podobným tlakům ozývaly i významné osobnosti — například exprezident Václav Klaus je mezi těmi, kdo veřejně a opakovaně dávali najevo odpor vůči aktivitám landsmanšaftu a varovali před tím, kam může vést přepisování poválečných jistot. Když dnes někdo tvrdí, že „o nic nejde“, buď nezná dějiny, nebo je záměrně rozmělňuje.
Sjezd Sudeťáků v Brně je drzost a nehoráznost. Český národ nesl na vlastních zádech historickou újmu způsobenou nacistickou okupací a terorem. A poválečné uspořádání vzniklo jako odpověď na katastrofu, kterou Německo nejen ve střední Evropě rozpoutalo.
Přijít po desetiletích a jakoby nic udělat v českém městě velký sjezd této organizace, jejíž představitelé v minulosti vždy zpochybňovali poválečný právní rámec a hráli si s tématy dekretů a „křivd“.
Je to vážná věc i proto, že se tu roky buduje atmosféra, v níž se sudetoněmecká agenda normalizuje, posouvá se „hranice přijatelného“. Veřejnosti zdejší pátá kolona Sudeťáků už dlouho sugeruje, že kdo byť jen pozvedne obočí, je nepřítel dialogu. Jenže tlak se nevytratil — jen se převlékl do uhlazenějších slov.
Proto vznikl i protestní dopis. Signatáři odmítají dlouhodobý tlak landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce a považují sjezd na území ČR za krajně nevhodný. To není paranoia. To je paměť státu.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Nelze zamést pod koberec
Poslední české vlády - ta Petra Fialy pak už zcela nezakrytě - a část politické reprezentace šly landsmanšaftu vesměs na ruku. Když v roce 2016 vystoupil lidovecký ministr kultury Daniel Herman na sudetoněmeckém sjezdu a oslovil účastníky „milí krajané“, byl to pro landsmanšaft „historický“ signál, že česká strana ustupuje. A když dnes slyšíme, že sjezd v Brně je „logický krok“ v harmonickém vývoji vztahů, otázka zní: harmonickém pro koho — a za jakou cenu?
Právě proto má smysl, že vznikl dopis: Petr Drulák, předseda spolku Svatopluk spolu s dalšími signatáři vyzývá předsedu landsmanšaftu Berndta Posselta, aby do Brna (ani nikam do ČR) s touto provokací nejezdil. To je rámec, který bychom měli brát jako výchozí: nedopustit, aby se z české půdy stalo jeviště pro symbolické „návraty“, které u nás znovu otevírají otázky, jež mají být dávno uzavřené.
Jinými slovy: jestli je něco dnes potřeba, tak střízlivost, pevnost a respekt k vlastní historické zkušenosti. Smíření není jednostranná kapitulace. A kdo si myslí, že „to nějak přejde“, ten riskuje, že se jednou probudíme ve chvíli, kdy už se nebude jednat o slova, ale o staronové pořádky, které se budou tvářit jako samozřejmost.
VÝZVA 44 OSOBNOSTÍ
Vyzvali jsme představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby přehodnotili formu i místo plánovaného setkání svého sjezdu, který má proběhnout letos v květnu v Brně. Skutečné smíření nevzniká nátlakem, symbolickými provokacemi ani relativizací minulosti – ale respektem k hranicím, na nichž stojí dnešní dobré vztahy.
Odmítáme dlouhodobý tlak Sudetoněmeckého landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce České republiky. Jeho plánované setkání na území České republiky považujeme za krajně nevhodné.
44 OSOBNOSTÍ vyzývá představitele sudetoněmeckého landsmanšaftu: Nejezděte do Brna!
Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt včera obdržel dopis od předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka s podpisy dalších 44 osobností. Vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu výzvu odmítlo. Spolek Svatopluk nyní zvažuje další kroky.
SOUBOJ POKRAČUJE! SEBEOBRANA M.
Daniel Fiala rozšířil naše možnosti sebeobrany nejen proti zvolna vrcholící sezónní chřipce a jejím následkům. Tisíce vděčných uživatelů jeho přípravků už také vědí, jak účinné jsou při léčení a prevenci i těch nejzávažnějších chorob včetně onkologických .
O tom všem si povídal v dosud posledním rozhovoru s Petrem Hájkem. A přidal autentické reakce z těch mnoha, které dokumentují často téměř zázračné účinky těchto znovuobjevených přírodních pomocníků našeho zdraví.
A je také podstatné, že nákupem přes supramedex.protiproud.info , současně pomáháme k další svobodné existenci Protiproudu. Tak krásný a hlavně zdravý rok 2026, nepodvolení!
Sledujte zde
Vážený pane předsedo,
ve dnech 22. až 23. května 2026 by se měl v Brně uskutečnit sjezd Vašeho sdružení. Žádný skutečný humanista, demokrat ani patriot nebude zpochybňovat aktivity směřující k upřímné spolupráci mezi národy, k překonávání historických animozit a k zmírňování starých křivd. Takové úsilí je nejen žádoucí, ale představuje i jednu z mála cest, jak udržet střední Evropu jako prostor vzájemného respektu a spolupráce.
Obáváme se však, že plánované brněnské setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nepatří mezi akce tohoto charakteru. Označil jste sjezd za „oslavu sdílené kultury, rozmanitosti, dialogu a porozumění“. Tato slova by byla přesvědčivá, kdyby je v minulosti neprovázely kroky a výroky představitelů landsmanšaftu, které šly opačným směrem.
Dějiny střední Evropy jsou posety událostmi, jejichž symbolika vyvolává rozporuplné či bolestné reakce. Moudří a odpovědní státníci usilující o usmíření se k takovým tématům staví s maximální citlivostí, aby nezraňovali paměť těch, kterých se minulost dotkla nejhlouběji. Nikdy by je nevyužívali pro partikulární politické cíle ani je nečinili předmětem nátlaku.
Bohužel právě v tomto ohledu představitelé Sudetoněmeckého landsmanšaftu v minulosti opakovaně překročili hranici historické citlivosti. Zpochybňování poválečných prezidentských dekretů či kritika česko-německé deklarace z roku 1997 se nesly v duchu, který nepřispíval k dialogu, nýbrž k jeho narušení. Takový přístup vyvolává oprávněnou otázku, zda je plánovaný sjezd skutečně motivován upřímným úmyslem smíření. Významná část české veřejnosti je touto akcí znepokojena.
Domníváme se, že za posledních několik desetiletí se politickým představitelům České republiky i Spolkové republiky Německo podařilo postavit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi na rozumný politický základ. Z obou stran to vyžadovalo trpělivý a citlivý přístup, který jsme však často postrádali u představitelů Vaší organizace.
Jelikož bychom byli rádi, aby si česko-německé vztahy i do budoucna udržely konstruktivní duch spolupráce, vyzýváme Vás jako představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, abyste přehodnotili rozhodnutí uspořádat toto setkání v Brně či kdekoliv jinde v České republice.
S pozdravem za signatáře,
Petr Drulák
PROČ DRAMATICKY ROSTE CENA ZLATA?
Brusel chce vydat astronomické částky na zbrojení. To znamená bezprostřední ohrožení měnové stability. A co teprve až nám vezmou hotovost úplně? Staneme se zcela bezmocnými? Je právě v tom, že si to mnozí uvědomují, trvající a stále se zvyšující "zlatý boom"?
Právě na to se ptá Petr Hájek ekonomického a finančního experta Roberta Vláška. V několika rozhovorech jde především o to, jak se systému nepodat, ale účinně se bránit drzosti a totalitě vlád a bank.
Máme sice novou Babišovu vládu, ale vypadá to, že zmíněné otázky ještě zesílí, protože po zničujících letech s fialovou mafií se i náš státní rozpočet zatočí ve spirále obrovského státního dluhu.
Bez ohledu na to, co se stane, nemusíte být mezi ožebračenými - a ještě můžete přispět k přežití a rozvoji Protiproudu!
Sledujte zde
Seznam signatářů:
1. Belica Miroslav, bývalý diplomat a publicista 2. Budil Ivo, vysokoškolský pedagog, antropolog 3. David Ivan, europoslanec 4. Doležal Tomáš, poslanec 5. Drulák Petr, předseda spolku Svatopluk 6. Gulyáš Michal, herec 7. Hájek Petr, novinář 8. Hampl Petr, sociolog 9. Henek Ladislav, novinář 10. Hogenová Anna, vysokoškolská pedagožka, filozofka 11. Hynek Jiří, podnikatel 12. Kavan Jan, bývalý ministr zahraničí 13. Keller Jan, sociolog 14. Klusáček Michal, letecký konstruktér 15. Kociánová Martina, novinářka 16. Konečná Kateřina, europoslankyně 17. Křeček Stanislav, ombudsman 18. Kříž Karel, ekonom 19. Kulfánek Emil, Český svaz bojovníků za svobodu 20. Kuras Benjamin, spisovatel 21. Majerová Zuzana, poslankyně 22. Mrázek Petr, Československý svaz protifašistických bojovníků 23. Panenka Radim, novinář 24. Polanský Jaroslav, novinář 25. Prokop Vít, publicista 26. Rajchl Jindřich, poslanec 27. Semín Michal, publicista 28. Schneider Jan, bezpečnostní analytik 29. Skalický Jan, dopravní expert a vodohospodář 30. Sterzik Daniel, blogger 31. Stoniš Marek, novinář 32. Strejček Ivo, analytik a člen správní rady Institutu Václava Klause 33. Sušová Salminen Veronika, publicistka 34. Šiška Jaromír, podnikatel 35. Štefec Jaroslav, vojenský analytik 36. Šustek Vojtěch, archivář 37. Švihlíková Ilona, ekonomka 38. Téra Michal, historik 39. Turoňová Jana, právnička 40. Vašát Petr, podnikatel 41. Veselý Vlastimil, ředitel Společnosti za obranu svobody projevu 42. Weigl Jiří, ředitel Institutu Václava Klause 43. Zahradil Jan, bývalý poslanec EP 44. Zwyrtek Hamplová Jana, advokátka a senátorka
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Připomeňme si salámovou metodu Páté kolony
Václav Havel 1990–1991 Veřejné vyjádření lítosti nad poválečným odsunem Němců.
Jiří Paroubek 2005 (vláda ČSSD) Omluva za poválečné křivdy; symbolické gesto uznání.
Petr Nečas únor 2013 (Mnichov, Bavorský zemský sněm) Oficiální vyjádření lítosti nad utrpením sudetských Němců při odsunu. Oceněn vedením landsmanšaftu jako „historický zlom“.
Karel Schwarzenberg leden 2013 (prezidentská kampaň) Výrok, že Benešovy dekrety by dnes znamenaly porušení lidských práv.
Daniel Herman 2016 (Norimberk, Sudetoněmecký sjezd) První člen české vlády na sjezdu landsmanšaftu; oslovení „milí krajané“; přijetí „vzájemné omluvy“.
Daniel Herman 2021 (Mnichov) Převzetí nejvyššího vyznamenání Sudetoněmeckého landsmanšaftu (Evropská cena Karla IV.).
Pavel Bělobrádek 2017 (Augsburg, Sudetoněmecký sjezd) Osobní účast místopředsedy české vlády na sjezdu. Další normalizace přítomnosti landsmanšaftu v oficiální politice ČR.
Bohuslav Sobotka 2016 Veřejná obhajoba dialogu se Sudeťáky; tvrzení, že landsmanšaft už nemá majetkové nároky.
Petr Fiala 90. léta / 2021–současnost Vazby na Panevropskou unii; vláda podporuje sjezd landsmanšaftu v Brně 2026.
