Zlato za jediný měsíc nového roku vzrostlo téměř o třetinu a dosáhlo úrovně 5500 dolarů za unci. Současně se americký dolar ocitl blízko čtyřletého minima. Takto vysoká cena drahého kovu již začíná odrazovat jeho hlavní kupce. Objevuje se proto otázka, zda světové centrální banky neodmítnou nadále nakupovat zlato do svých rezerv, čímž by mohly způsobit prudký propad jeho ceny.
Zlato skutečně dosáhlo nového historického maxima 5500 dolarů za unci, zatímco dolar se pohybuje poblíž nejnižších hodnot za poslední čtyři roky. Taková cenová kombinace může centrální banky přimět k omezení nákupů zlata. Již v loňském roce se jejich oficiální nákupy snížily o 20 % na 863,3 tuny, a to právě na pozadí rekordního růstu cen. Podle očekávání budou v letošním roce dále klesat, uvádí Světová rada pro zlato.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Prognózy pod tlakem
Světové investiční domy nestíhají aktualizovat své prognózy, protože ceny zlata rostou rychleji, než samy předpokládaly. Například Goldman Sachs nedávno zvýšil svou prognózu ceny zlata na konec roku 2026 z 4900 na 5400 dolarů za unci. Přesto se současná tržní cena již nyní pohybuje nad hranicí 5500 dolarů za unci.
V Bank of America se domnívají, že zlato může dosáhnout úrovně 6000 dolarů za unci již na jaře tohoto roku. Podobně optimistická očekávání zaznívají i z London Bullion Market Association, kde se pro letošní rok hovoří o cenách mezi 6000 a dokonce 7000 dolary za unci.
„Pokles nákupů o 20 % byl způsoben vysokými cenami a rostoucí hodnotou stávajících zásob, což snížilo zájem ze strany oficiálního sektoru. Nákupy však v roce 2025 pokračovaly, trh se pouze přesunul od agresivního hromadění k umírněnějšímu přístupu,“ domnívá se hlavní ekonomka banky Zenit Marina Nikishova.
SEBEOBRANA: ZLATO LETÍ, PENÍZE PADAJÍ!
Protiproudní televize uvádí v pořadu Sebeobrana nepodvolených "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Ten v rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme - a co si nemusíme nechat vzít:
Držme si klobouky, bude to jízda! Zůstane dolar světovou rezervní měnou? Koruna se zatím chová lépe než jiné měny. Zlatý klub je otevřen a prosperuje. A co stříbro? Valí se vlna, které nikdo neunikne. Pojďme se bránit proti okrádání!
Sledujte zde
Útěk od dolaru
I přes rekordní ceny zůstává poptávka po zlatě zachována, protože jeho hlavní alternativa – dolar a dolarová aktiva – je podle řady analytiků v mnohem horší kondici.
„Agresivní politika USA nadále podporuje investiční poptávku po bezpečných aktivech. Hrozby plnohodnotné obchodní války s Evropou, prohlášení Donalda Trumpa ohledně Grónska, operace USA zaměřené na svržení prezidenta Venezuely či trestní vyšetřování šéfa amerického Fedu Jeroma Powella – to vše vyvolává na trzích nejistotu. Investoři utíkají z dolarových aktiv a upřednostňují investice do komodit, především do zlata, stříbra a dalších kovů,“ říká Nikishova.
Podle jejích slov se celková hodnota zlatých rezerv centrálních bank ke konci prosince 2025 přiblížila hranici 4 bilionů dolarů, což již převyšuje objem světových investic do amerických státních dluhopisů. Příliv kapitálu do zlatých burzovních fondů ETF na konci roku 2025 dosáhl rekordních 88,6 miliardy dolarů, což odpovídá více než 800 tunám fyzického zlata. V důsledku toho vzrostly ceny zlata od začátku roku 2026 již o více než 27,5 % a překročily hranici 5500 dolarů za unci.
Role centrálních bank
Pro drahé kovy jsou pozitivní také očekávání investorů ohledně zmírnění měnové politiky amerického Fedu v roce 2026. Přestože Fed 28. ledna ponechal úrokové sazby na současné úrovni, trh stále věří ve dvě snížení sazeb v průběhu roku 2026.
„Dokud se geopolitická situace nenormalizuje a dolar bude dále oslabovat, trh se neuklidní a nelze očekávat změnu trendu. Světové centrální banky budou pokračovat v nákupech zlata, jen v umírněnější míře,“ dodává Nikishova.
Podle ní je možné, že centrální banky sníží čisté nákupy na pozadí extrémně vysokých cen. Přesto však bude spekulativní i investiční růst cen drahých kovů pokračovat. Zatím nikdo neočekává zlepšení geopolitické situace. Donald Trump otevřeně prohlašuje, že mu vyhovuje oslabování národní měny. Slabý dolar znehodnocuje rostoucí dluh USA, což je krátkodobě výhodné pro současnou administrativu, avšak dlouhodobě povede k růstu výnosů státních dluhopisů a dalšímu prohlubování dluhové spirály.
KRIZE NA DOTEK: 72 HODIN? CO POTOM?
Miliony domácností dostali do schránek "manuál" na přežití prvních 72 hodin kritické situace. Vypadá ale spíš jako výsměch. Stát evidentně není na krize připraven. "ZÓNA PŘEŽITÍ" při různých druzích katastrof (včetně války) je přitom k dispozici. Co to je? Kde ji najít při krizi velkého rozsahu, která může přijít kdykoli?
V rozhovoru Petra Hájka s "průvodcem krizemi" Alešem Přichystalem, autorem skutečného manuálu pro přežití, se dozvíme více. Nejen o neutěšeném stavu, do něhož jsme se nečinností předchozích vlád dostali. Především o světélku na konci tunelu, které alespoň bliká... Sebeobrana nepodvolených je možná!
Sledujte zítra, v sobotu 31. ledna od 18:00 hodin či kdykoli poté!
Sledujte zde
Kdo kupuje a prodává
Centrální banky proto od nákupu zlata zcela neupustí, pouze přejdou k umírněnějšímu tempu. Největším kupcem zůstává Čínská lidová banka, která pokračuje v pravidelných měsíčních nákupech v objemu přibližně 10–20 tun. Do konce roku 2025 zůstane Čína podle předběžných odhadů největším světovým kupcem zlata.
Druhým významným hráčem je centrální banka Turecka, která střídá nákupy zlata s jeho prodeji za účelem regulace vnitřního trhu. Celková bilance však bude s vysokou pravděpodobností pozitivní. Dalším kupcem je indická centrální banka, jež se snaží diverzifikovat své devizové rezervy. Zlato nakupují rovněž centrální banky zemí OPEC+ a SNS, například Kazachstán, Uzbekistán či Omán, i když v menších objemech.
Samozřejmě se najdou i subjekty, které budou při takto rekordních cenách zlato prodávat, avšak nepůjde o masový jev. Některé západní centrální banky, například v Nizozemsku, Belgii či Austrálii, prodávají zlato v malých objemech za účelem vyvážení portfolia nebo financování konkrétních potřeb. Tyto prodeje jsou zpravidla předem oznamovány v rámci dohody centrálních bank o zlatě, aby nedošlo k narušení trhu.
V krátkodobém horizontu může trh se zlatem působit přehřátě, a proto jsou možné korekce v rozsahu 5–10 %. Klíčové však je, že strukturální faktory růstu cen zlata nezmizely, ale naopak se v posledních letech ještě posílily. Pozorujeme zrychlenou de-dolarizaci, stabilní poptávku rozvojových zemí a pokračující globální peněžní emisi. Na tomto pozadí bude zlato dlouhodobě pokračovat v růstu a může velmi brzy dosáhnout hranice 6000 dolarů za unci, uzavírají analytici.
Zdroj
