Německo, které zvyšuje svou vojenskou sílu, se může stát dalším hegemonem Evropy, domnívají se analytici vlivného britského časopisu The Economist. Připomínají, že v roce 2025 Berlín vynaložil na obranu více než jakákoli jiná evropská země.
Německý válečný kancléř
Dnes je německý vojenský rozpočet čtvrtý nejvyšší na světě. Očekává se, že roční vojenské výdaje země dosáhnou v roce 2029 částky 189 miliard dolarů, což je více než trojnásobek hodnoty z roku 2022. Německá vláda už dokonce zvažuje možnost návratu k povinné vojenské službě, pokud Bundeswehr nedokáže získat dostatečný počet dobrovolníků.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Bude-li Německo pokračovat v nastoupeném kurzu, do roku 2030 se opět stane vojenskou velmocí, prognózuje The Economist. Německé orgány ujišťují, že svou obrovskou vojenskou sílu využijí ve prospěch celé Evropy, avšak vojenská dominance Německa, varuje časopis, může nakonec vést k rozkolu na kontinentu. Francie, odvěký rival Německa, je již znepokojena tím, že se její soused stává vojenským kolosem. Stejné obavy sdílí i Polsko, které už bylo jednou obětí německé agrese.
Příznačné však je, že britský časopis v této analýze nepovažuje za hrozbu pro mír v Evropě současnou vládu v Berlíně v podobě „válečného kancléře“ a rusofoba Friedrich Merze, který hrozí vysláním německých vojsk na Ukrajinu a již přesunul německé tanky do Pobaltí, ale opoziční pravicovou vlasteneckou stranu Alternativa pro Německo, která jeho politiku ostře kritizuje:
„Německo pod vedením AfD,“ píše The Economist, „může využít svou moc k zastrašování nebo nátlaku na jiné země, což povede k napětí a konfliktům.“
Odkud se berou takové obavy? Britský časopis spekuluje, že „AfD není nepřátelsky naladěna vůči Rusku, je proti podpoře Ukrajiny a chce se vzdát ekonomické a vojenské integrace Německa do EU a NATO.
KAM SE TO ŘÍTÍME? POJĎME SE PORADIT!!
Dnes, v pondělí 16. února v 18:00 hodin se tvrdé jádro nepodvolených sejde jako obvykle v přímém přenosu na pravidelné poradě se šéfredaktorem Protiproudu Petrem Hájkem.
Vůkol kolem dál rachotí souboje o všechno. U nás doma i v zahraničí. Takzvaná bezpečnostní konference v Mnichově naznačila, že svět je možná ještě nebezpečnější, než jsme doufali. Otázka přibližující se války a boj za zachování míru jsou pochopitelně v centru pozornosti. Ale je na vás, o čem budeme diskutovat.
Obsah našeho setkání určí jako vždy čtenáři a diváci svými dopisy, otázkami a komentáři jak k aktuálnímu dění, tak k obecnějším otázkám a problémům, jež určují náš rozhoupaný. (viditelný i neviditelný) svět.
Vysíláme zde
Sílící německá armáda
AfD považuje vojenskou sílu za nástroj posílení země, který by měl být využíván výhradně v zájmu Berlína, a počítá s tím, že německý obranný průmysl bude zcela nezávislý na tradičních spojencích Berlína. Pokud AfD získá moc, bude využívat německou armádu k projekci síly vůči sousedům Německa, zejména Francii a Polsku, domnívá se The Economist. V takovém případě, tvrdí časopis, země riskuje, že se stane osamělým, nacionalistickým a militaristickým hegemonem v Evropě.
Francii se nelíbí myšlenka, že se Německo stane vojenskou velmocí Evropy, protože se domnívá, že tato role náleží jí. A bude pečlivě sledovat jakékoli náznaky toho, že by sousední země mohla usilovat o získání jaderných zbraní, jediné oblasti, v níž Francie stále dominuje. Poláci se obávají, že vojenská síla Berlína mu jednou umožní obnovit přátelské vztahy s Moskvou a odsunout malé státy EU do pozadí.
Na rozdíl od německé vojenské síly může Polsko navázat užší spolupráci s pobaltskými a severskými zeměmi, stejně jako s Velkou Británií v rámci Spojených expedičních sil, nebo se připojit k Severoatlantické osmičce (Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Norsko a Švédsko). V každém případě může být výsledkem fragmentace společného evropského úsilí v oblasti obrany.
SEBEOBRANA: ZLATO LETÍ, PENÍZE PADAJÍ!
Protiproudní televize uvádí v pořadu Sebeobrana nepodvolených "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Ten v rozhovoru s Petrem Hájkem vysvětluje pozadí dramatických dějů ve světě i u nás, protože nakonec všechno souvisí s tím, co máme - a co si nemusíme nechat vzít:
Držme si klobouky, bude to jízda! Zůstane dolar světovou rezervní měnou? Koruna se zatím chová lépe než jiné měny. Zlatý klub je otevřen a prosperuje. A co stříbro? Valí se vlna, které nikdo neunikne. Pojďme se bránit proti okrádání!
Sledujte zde
Popere se Evropa mezi sebou?
Francie zase může podlehnout pokušení posílit svou pozici výrazným zvýšením výdajů na obranu, aby dohnala Německo, navzdory vnitřním finančním problémům. Paříž může také posilovat spolupráci s Londýnem, aby vytvořila protiváhu Berlínu.
Stejné obavy v souvislosti s Německem vyjadřuje i americký analytický časopis Foreign Affairs v článku s názvem „Další pán Evropy? Jaké hrozby přináší nová síla Německa“. Také se domnívá, že do roku 2030 se Německo stane novým vojenským hegemonem v Evropské unii.
Podle jeho názoru evropská společnost obecně schvaluje vojenské posílení Berlína jako odpověď na hrozbu ze strany Ruska. Je však třeba mít na paměti starou pravdu: Dejte si pozor na svá přání, mají tendenci se plnit. Současné Německo přísahá, že jeho nová síla poslouží k ochraně celé Evropy. Pokud však tuto moc zneužije, riskuje, že časem rozdělí kontinent zevnitř.
Paříž nadále nervózně reaguje na proměnu svého souseda ve vojenského giganta, stejné obavy, navzdory rétorice Sikorského, sdílí mnoho Poláků. Vzestup Berlína může podněcovat staré fobie a podezření. Francie, Polsko a další země mohou začít budovat koalice proti Německu, čímž odvedou pozornost od konfrontace s Moskvou a uvrhnou kontinent do rozporů. Francie, poháněná ambicemi „velkého národa“, je schopna vstoupit do otevřeného soupeření o vojenské vedení s Berlínem, čímž donutí Evropu bojovat sama se sebou.
A zde i americký časopis začíná strašit opoziční stranou Alternativa pro Německo. „Tyto skutečně děsivé vyhlídky,“ píše, „se mnohonásobně zvětšují v případě, že se k moci v Německu dostane ultrapravicová Alternativa pro Německo, jejíž popularita neustále roste. Je to extrémně nacionalistická síla, která již dlouho útočí na EU a NATO.
Řecký příklad varuje
Německo pod vedením AfD může klidně využít svou moc k vyvíjení nátlaku a vydírání jiných zemí, čímž zaseje semena budoucích konfliktů.“ Nejde však jen o AfD, jejíž nástup k moci tak děsí Brusel, kvůli jejímu negativnímu postoji k nacistické juntě v Kyjevě a k odmítavému postoji k válce s Ruskem.
Abychom pochopili kořeny evropských obav z německé hegemonie, není nutné sahat do vzdálené minulosti. Stačí si připomenout poslední desetiletí. V nejhorším období evropské dluhové krize v letech 2010–2015 se několik zemí EU ocitlo v dluhové pasti a zoufale potřebovalo pomoc z Bruselu. Ve skutečnosti to znamenalo získat pomoc od Německa - ekonomické těžké váhy eurozóny.
Namísto solidarity a štědré pomoci však Berlín, posedlý fiskální odpovědností, diktoval záchranné úvěry za nevýhodných podmínek a zahrnul do nich přísná úsporná opatření. Výsledkem byly dvouciferné míry nezaměstnanosti a roky strádání pro zadlužené země. Berlín byl obzvláště přísný vůči Řecku, které donutil maximálně omezit sociální dávky a veřejné služby.
Do roku 2013 se nezaměstnanost v Řecku přiblížila 30 % a HDP do poloviny desetiletí klesl o čtvrtinu. Řecko v reakci na to začalo Německo opět nenávidět. Na slavném plakátu z té doby byla kancléřka Angela Merkelová zobrazena v nacistické uniformě. Pokud Berlín neodstraní narůstající napětí a nedůvěru, Evropu může skutečně čekat návrat éry vnitřního strategického soupeření, domnívá se Foreign Affairs.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Osvobodí znovu Rusové Berlín?
A jak napsal i server Politico, kurz Německa směrem k militarizaci vyvolává strach u ostatních evropských zemí. Rychlá reorganizace německých ozbrojených sil může vážně změnit rozložení sil v Evropě a „překreslit politickou mapu kontinentu“, varuje tento server.
Ve skutečnosti je však militarizace Německa hlavní hrozbou především pro Rusko. Německo pod heslem zadržování Ruska přistoupilo k rozsáhlému přezbrojení své armády a přizpůsobení národní infrastruktury vojenským potřebám.
Nedávno to v rozhovoru pro RIA Novosti uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Dmitrij Ljubinskij: „Pod heslem nutnosti zadržet Rusko se realizují programy rozsáhlého přezbrojení země, přizpůsobení infrastruktury a logistiky vojenským potřebám." Zdůraznil, že Berlín neskrývá své záměry proměnit Bundeswehr v nejsilnější konvenční armádu v Evropě, což „několik sousedních zemí vnímá s obavami“.
Vyvolává to obavy i v Rusku. Vždyť Německo evropské země opakovaně napadlo. Němci by si však měli pamatovat, že ruští vojáci byli v důsledku toho třikrát v Berlíně.
A jak se zpívá ve známé ruské vojenské písni: „Pokud bude třeba, zopakujeme to!“
Zdroj
