PETR VLK
Uvědomuji si, že té Mnichovské konference už musíte mít plné brejle. Nicméně věřte, že si pozornost Kosy skutečně zasloužila. Ne tím, čím by snad pohnula, aby se vět stal lepším a bezpečnějším nýbrž tím, co v tomto směru se ani nepokusila udělat vůbec nebo tím, že naopak tam přítomní papaláši se naopak činili seč mohli, aby se ještě více zkomplikovalo!
Zatím všechny příspěvky, které jste četly, ten potlach rozebíraly ze zahraničně politických úhlů a dopadů. Z pohledu Ameriky, Ruska, Číny, Ukrajiny, globálního Jihu, Evropské uHnie, jednotlivých evropských států a tak podobně. Co ale chybělo zcela a je třeba rozhodně nepominout, je čistě český pohled, či čistě český dopad. Než se vlk do něj pustil, ozval se A a přeposlal náramného Kaisera z Echa24.cz v této věci!
Takže tady je.
Zločin v Mnichově
Český ministr zahraničí se zúčastnil jedné veřejné debaty na mezinárodní konferenci. Učinil několik provokativních poznámek a přitom se dostal do sporu s dvěma celebritami mezinárodních konferencí, Hillary Clintonovou a Radkem Sikorským. To zní dobře, to všechno by bylo v pořádku – kdyby se český ministr nejmenoval Petr Macinka a kdyby nebyl Motorista.
Vzápětí po vystoupení se zformovala skupina domácích kritiků. Macinkovi vyčítá, že nás všechny jaksi kolektivně ztrapnil. Co mělo být podstatou toho ztrapnění? První výtka je, že Macinka nemluví dobře anglicky. Ve skutečnosti mluvil docela dobře, ve skutečnosti občasné gramatické chyby kompenzuje výslovností, jakou bychom od člověka, který nestrávil delší dobu v cizině, vlastně nečekali. A vůbec, co je to za pojetí politiky, kdy způsobilost ministra měříme podle toho, jestli dokáže promluvit tak, aby řekněme Angličan nepoznal, odkud ministr pochází? Uhlazenost – jazyková vybroušenost je forma uhlazenosti – není na mezinárodním fóru tak důležitá jako schopnost říct si svoje.
No právě, odvětí Macinkovi kritici, vždyť on vinou svého jazykového deficitu nebyl ani schopen promlouvat jinak než ve frázích, opakovat klausovské axiomy, které se ve střetu s protivníkem hned rozpadnou. Ve skutečnosti Macinka učinil tři postřehy: 1) že Donald Trump, o němž předtím Hillary Clintonová promluvila tónem, jakým mluvíme o viru, je reakcí na předchozí excesy progresivistů, na woke levice, genderismus s jeho desítkami pohlaví, na klimatický alarmismus; 2) že Ukrajina nebojuje za žádnou naši svobodu, jak předtím deklamovala Clintonová, ale za svoji, ukrajinskou svobodu; 3) že hlavní proud v Evropě nadužívá obviňování politických oponentů z fašismu, přičemž demokratický deficit nalézáme především v orgánech EU.
Co přesně z toho všeho bylo tak nepravdivé, aby to české politiky (a různé osobnosti veřejného života) ospravedlnilo k následujícím výrokům? Vít Rakušan píše o „mnichovském trapasu“, Martin Kupka píše, že ministr zahraničí ze sebe v Mnichově udělal „truhlíka okresního přeboru“, Tomáš Zdechovský soudí, že Macinka se tam choval „jako idiot“, a jeho lidovecký kolega Marian Jurečka s radostí hlásí, že Sikorski si našeho ministra „namazal na chleba“.
Jmenovaní pánové na hromadu, kam se měly odevzdávat věcné argumenty proti Macinkovi, neodevzdali nic. Citované reakce těžko můžeme chápat jako ideové souznění s Clintonovou. Protože kdyby s ní souzněli, znamenalo by to, že předáci českých stran ubytovaných v Evropském parlamentu od středu doprava, od evropských lidovců po evropské konzervativce, považují za skandální, že se někdo otře o americký woke tábor, o genderismus… Kdyby souhlasili se Sikorským, znamenalo by to zase, že všechno o milimetr napravo od nich je fašismus. A k tomu ani po hajlování Filipa Turka zatím nedošli.
Zbývá podezření, že celá ta choreografie rozhořčení byla nesena radostí z toho, že domácí nepřítel byl ve světě okřiknut, co ve světě – světem. Je to představa o sobě samých, která by byla adekvátní tak v prosinci 1989, a možná ani tehdy ne, že jako výjimečně ošklivá a chudá nevěsta musíme být vděční, pokud o nás za branami našeho statku někdo zavadí pohledem.
Svět, myšleno Západ, ovšem není monolitický, jak se to mohlo jevit při prvních výjezdech za Rozvadov. Když se paní učitelka (navíc v penzi; Hillary Clintonová je slušně za zenitem) na nějakého našeho krajana křivě podívá, neznamená to, že krajan má ve světě utrum, natož že by nemilost, v níž se prý ocitl, měla dopadnout i na nás.
Macinka se naopak stal hrdinou americké internetové pravice, lidí, co podobně hledají rychlé vzrušení a vrhnou se na každý moment, kdy domácímu nepříteli někdo zvenku zatopí. Takoví Kupka a Zdechovský. Záhada je, že strany, které po většinu trvání České republiky reprezentovaly rozum, uměřenost, dokonce státnickost, tento druh „politiky“ trpí.
***
Daniel Kaiser pravdu dí! Ale nikoli celou! Ano, ta za každou cenu škodolibost z úst jmenovaných českých papalášů doslova tryskala, Stejně jako z klábosnic jejich mediálních poskoků!
O to více, že nikdo prakticky tu debatu mezi Macinkou a prolhanou Hillary a polským obrlepševikem Sikorskim neviděl a na vlastní uši neslyšel. Takže buď schrupnul jako malinu, že prolhaná jak prolhaná Hillary, tak obrlepševik s Macinkou naložili jako s toaletním papírem, byť poněkud neforemným nebo se o realitu přestal po zaregistrování titulku přestal zajímat. Proč také , když titulky na Seznamu, Novinkách, Aktuálně, Furu 24 a tak dále hovořily ve vzácné shodě a jednotě – ten Macinka to je ale trapnej patlák! V zahraničí ještě více než doma!
Osobně jsem si dal práci, abych alespoň něco zjistil o Macinkově výměně názorů s lhářkou Clintonovou a superprogresivistou Sikorskim ( pamětníci vědí, že to je ten týpek, co po destrukci Nordstreamů děkoval veřejně Americe za tenhle čin!). A jakkoli nezakrývám sympatie k současnému českému ministru zahraničí v této kauze, poctivě jsem se snažil zjistit, jak si vedl. Protože třeba jeho vystoupení v Kyjevě se mi nelíbila ani trochu. Poctivě prohlašuji, že z mého pohledu si Macinka vedl víc než dobře a že si uměl podat oba své kontrahenty velmi přesvědčivým způsobem.
Přesto, že Kaiser napsal náramný fejeton na toto téma, nevyčerpal jej úplně. Macinka prý vypadal jako kopáč z pralesní ligy, co se nějakou souhrou omylů a náhod dostal do ligového mančaftu. Píše, že to není pravda. Což je správný postřeh. Dodejme, že si na něm, jak už řečeno, zgustli čeští poražení – obojího druhu – politikáři i jejich písmáci. Prostě se chtěli pomstít.
Co posoudit neumím a nemohu jsou jeho jazykové kompetence. Ale oba mu zjevně rozuměli až příliš dobře! Takže tady žádný problém neexistuje. Jde jen o maximální míru dehonestace ze strany poražených českých politpapalášů a jejich mediálních slouhů. Rovněž poražených. Prolhaná Hillary patří k těm americkým a pokud se nestane něco nečekaného, pak Sikorski se dočká stejného statusu po příštích volbách na sever od nás. Jeho manželka, jedna z nejvýznamnějších a nejprogresivnějších amerických gendertet Annie Appelbaumová už od posledních prezidentských US voleb také patří do tohoto tábora. Jinak řečeno, za poznámku stojí, že zkrátka Macinka reprezentuje problém pro ty ve volbách neúspěšné!!!! Naopak, ti co v posledních hlasováních v Česku/USA zvítězili a je jich tedy nejspíše aktuálně více, mu tleskali! To je jeden markant.
Druhý, je závažnější! Macinka je prý nekvalifikovaný, buranský, škodící vlastní zemi! Ve smyslu – za naší vlády by se něco takového nestalo, protože mi bychom do prvoligového mančaftu poslali prvoligového plejera!!!
Ano, kdyby vládli oni, místo současné vlády, zkuste hádat, kdo by za Česko byl tím skvělým prvoligovým hráčem? Se skvělou angličtinou, originální a správnou argumentací? Říkáte, nevzdělanec – bakalář Lipavský??? Trefa!!! Zkuste si ho představit. Jak tam sedí vedle Clintonové a Sikorského.. Jak se tetelí blahem, že si ho vůbec na chvilku pustili k sobě…. Podal by určitě nikoli prvoligový, alebrž světový výkon. A jeho angličtina i argumentace by súplňovaly ty nejnáročnější kritéria! Protože by mlčel, přihlouple slouhovsky by se usmíval a horlivě kýval hlavou, ať by prolhaná Hillary a oberlepševik Sikorski vyjevili cokoli! Tahle si pánové Kupka, Jurečka, Zdechovský a nájemní psáči z pražských redakcí představují ideálního ministra zahraničí České republiky!!! Přesně takhle!
Tohle považuji za nutné k textu Daniela Kaisera dodat. Ale jeho titulek každopádně sedí – Macinka v Mnichově spáchal zločin! choval se tam jako ministr zahraničí suverénního a svéprávného státu! A to poskoci mocných nikdy neodpouštějí, protože to sami neumí. Lhostejno, zda ti politikářští nebo mediální.
KOSA NOSTRA
Článek Zločin v Mnichově se nejdříve objevil na .
