Je to jen pár týdnů, co byl v Německu zavražděn průvodčí, který ve vlaku požadoval od cestujícího jízdenku. Vrahem byl samozřejmě jeden z těch, kteří údajně obohacují Evropu.
Vražda průvodčího byla jen jedním z bezpočtu incidentů, které v posledních letech sužují německé železnice. Média se – jako tradičně – zprvu snažila zatajit, že vraždící „Řek“ je ve skutečnosti Syřan, který již stihl získat řecké občanství.
Německé železnice na incident zareagovaly typickým způsobem, který je běžný dokonce i za oceánem.
Po desetiletí provozovalo Německo svůj železniční systém tak, jak je to běžné třeba i u nás. Nebyly tam žádné turnikety, žádné bariéry. Cestující si kupovali jízdenky, nastupovali do vlaků a průvodčí prováděli náhodné kontroly, aby se ujistili, že všichni zaplatili.
Byl to systém, který dříve fungoval, ale v posledních letech se rozpadá, protože Německo si dovezlo miliony migrantů, kteří nerespektují zákon.
Poslední případ, který ilustruje stav německých železnic, se odehrál začátkem tohoto měsíce, kdy průvodčí požádal cestujícího – 26letého migranta – o jízdenku.
Cestující neměl jen jízdenku, ale tak brutálně zbil průvodčího, že muž následující ráno zemřel na následky zranění.
Reakce vlády je mimořádná.
Místo toho, aby zavedly německé železnice zákon a pořádek a soustředily se na zločince, Deutsche Bahn – které vlastní německá vláda – nařídily průvodčím, aby se k cestujícím, kteří představují „vysoké riziko eskalace,“ NEPŘIBLIŽOVALI.
Stručně řečeno, nová politika je následující: pokud někdo vypadá nebezpečně, neobtěžujte se kontrolovat ho. To tedy znamená, že kontrolováni už budou jen ti, kteří nevypadají nebezpečně (tedy zřejmě jen děti, ženy a jedinci evropského vzhledu).
Takže běžní cestující – ti, kteří skutečně dodržují pravidla – budou nadále kontrolováni a trestáni, pokud budou chyceni bez platného jízdného.
Ti, kteří vypadají nebezpečně, si nemusí kupovat jízdenku, protože mají jistotu, že se jich kontrola nebude týkat.
Stejná logika už platí pro krádeže v maloobchodě ve většině Německa. Pokud kradou ti, kteří zemi údajně obohacují, tak se to zpravidla nijak neřeší.
Krádeže v obchodech dosáhly rekordních úrovní v roce 2024 – přibližně 3 miliardy eur ztrát – a podle údajů z odvětví zůstává 98 % krádeží v maloobchodě nehlášeno policii. Maloobchodníci to většinou vzdali, protože státní zástupci tyto případy málokdy řeší.
Navíc zaměstnanci, kteří se pokusí zasáhnout, čelí stále agresivnějším a násilnějším pachatelům… Proto maloobchodní prodejny nařídily zaměstnancům, aby nezasahovali a nechávali migranty krást.
Podobný typ politiky zavedli za Bidena i v USA.
Minulý srpen v Charlotte v Severní Karolíně seděla třiadvacetiletá ukrajinská uprchlice Iryna Zarutská ve vlaku, když muž za ní vytáhl nůž a ubodal ji k smrti.
Vrah – DeCarlos Brown Jr. – měl na kontě 14 předchozích zatčení včetně ozbrojené loupeže a byla mu diagnostikována paranoidní schizofrenie. Jeho vlastní matka se ho pokusila nedobrovolně hospitalizovat.
O sedm měsíců dříve ho magistrátní „soudkyně“ Teresa Stokes propustila bez možnosti kauce, pouze na písemný příslib účasti před soudem.
Slovo „soudkyně“ je v uvozovkách, protože paní Stokesová nikdy nedokončila právnickou fakultu ani neskládala advokátní zkoušky v žádném státě. Nebyla kvalifikovaná rozhodovat o dopravní pokutě, natož o násilném trestném činu.
Jenže jako černoška má jistá privilegia, takže nakonec rozhodovat mohla.
Ale zpět do Německa, kde je situace v mnohém podobná. Jedinou reakcí na ubití průvodčího bylo to, že ostatní průvodčí přestali dělat svou práci.
A nejde o nějakou ojedinělou chybu v úsudku. Je to vzorec, který se táhne prakticky každou vrstvou německé správy.
Začněme svobodou slova.
AfD získala v loňských federálních volbách 20,8 % hlasů a současné průzkumy je řadí na 25–27 % – těsně s vládnoucí stranou.
Nárůst popularity AfD je právě reakcí na bezpráví a neřešenou kriminalitu, která zuří po celé zemi.
Ale místo toho, aby přiznali, že jejich politika byla katastrofálními selháními a obrátit kurz, reakcí německého establishmentu bylo klasifikovat celou AfD jako „potvrzené pravicové radikály.“
Dokonce povolili domácí zpravodajské agentuře odposlouchávat a špehovat členy AfD.
Vládní politici také podali stovky trestních oznámení proti občanům, kteří je kritizovali online. Robert Habeck, bývalý náměstek kancléře ze Strany zelených, osobně podal 805 stížností. Ministryně zahraničí Annalena Baerbock jich podala 513.
Vláda často provádí razie nad ránem v domácnostech občanů kvůli příspěvkům na sociálních sítích. Tyto akce dokonce nazývají „Dny akce proti nenávisti.“
Ironií je, že jeden muž dostal podmíněný trest odnětí svobody za zveřejnění memu, který tvrdil, že bývalá ministryně vnitra „nenávidí svobodu slova.“
Studie organizace The Future of Free Speech z roku 2024 zjistila, že 99,7 % obsahu smazaného na Facebooku podle německého cenzurního zákona byl zcela legální projev.
Místo toho, aby se vláda ptala, proč jsou miliony Němců rozhořčeny – ekonomika v nejhorším poklesu od znovusjednocení, 120 000 pracovních míst ztracených v jednom roce, rostoucí násilná kriminalita – reaguje tak, že odpůrce označí za extremisty, cenzuruje jejich projev a snaží se zakázat stranu, pro kterou hlasují.
Pak je tu německá energetická politika.
Zatímco německá vláda přednášela celému světu o změně klimatu, zároveň uzavřela všech 17 jaderných elektráren. Poslední tři byly uzavřeny v dubnu 2023 během energetické krize.
Před ruskou invazí na Ukrajinu dováželo Německo 55–65 % svého zemního plynu z Ruska.
Když Rusko v roce 2022 přerušilo dodávky plynu, Německo horečně znovu spustilo více než 20 uhelných elektráren a dovezlo 42 milionů tun uhlí, včetně 278% nárůstu dovozu uhlí z Jižní Afriky.
Mimochodem, Německo již dříve zasypalo uhelné doly a naše idiotské vlády jdou v jeho šlépějích. I proto se do Evropy dováží uhlí z Jižní Afriky nebo Austrálie.
Země, která na Západ ukazovala prstem kvůli emisím uhlíku, je nakonec závislá na uhelných elektrárnách, protože neefektivní větrníky a solární panely, které hyzdí německou krajinu, nejsou schopny dodat dostatek energie, zejména pak pro průmysl.
A poté, co Německo uzavřelo své vlastní dokonale čisté jaderné elektrárny, se poprvé stalo čistým dovozcem elektřiny, když začalo nakupovat elektřinu zejména z francouzské jaderné sítě.
Podle německého práva, pokud barman nalévá zákazníkovi, který následně způsobí smrtelnou autonehodu, může být barman stíhán za vraždu z nedbalosti. Soudy rozhodly, že servírováním alkoholu se barman stává právně odpovědným za nebezpečí, které tím způsobil.
Ale nenese vláda, která podporovala dovoz milionů cizinců, stejnou zodpovědnost za kriminalitu, kterou její „hosté“ páchají? Měla by, ale ve skutečnosti v Německu (a vlastně ani kdekoli jinde) taková odpovědnost neplatí.
A totéž platí pro USA, kde – kdyby byla spravedlnost – by „soudkyně“ Teresa Stokesová byla ve vězení za vraždu z nedbalosti Iryny Zarutské.
Stojí za to tomu věnovat pozornost, protože Německo může být jedním z nejhorších viníků, ale není rozhodně jedinou západní zemí, která tato rozhodnutí činí…
Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 0 Průměrně: 0 ]
