Trump kvůli katastrofickému pondělnímu otvíráku na burzách s ropou volal večer Vladimiru Putinovi a podle Jurije Ušakova se řešil hlavně vzájemný business, ropa, Írán a okrajově Ukrajina a Venezuela! Podle analytiků Trump zabředl do konfliktu s Íránem, který měl skončit rychle, ale namísto toho se válka prodlužuje a navíc vybuchl mezinárodní obchod s ropou! Analýza dopadů ropné krize naznačuje masakr!
Všeobecně se očekávalo, že pondělní otevření ropných burz bude masakr a ropná krvavá lázeň na spotových cenách a ještě více na futures cenách opcí, ale že to bude až tak hrozné, to nikdo nečekal. Diskontní ruská ropa Urals vystřelila na chvíli na 100 dolarů za barel a Brent se dostal nad 118 USD za barel, přičemž cena později klesla.
A to poté, když Trump překvapivě prohlásil, že cíle operace jsou již skoro splněny, že Írán prý již nemá žádné zbraně, lodě, letadla, rakety, a že americká operace proto podle Trumpa splní své cíle dříve, než se očekávalo . Na tyto informace, když si odmyslíme ty bláboly o tom, že Íránu došly zbraně a zůstaly mu jen kameny a klacky, reagovaly trhy poklesem cen ropy v závěru obchodování jako signál, že válka může brzy skončit. Jenže, situace je podle všeho mnohem dramatičtější, protože Írán si začal klást podmínky pro ukončení svých útoků na Izrael a na spojence USA a Izraele v regionu.
!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src="https://rumble.com/embedJS/ubrzme"+(arguments[1].video?'.'+arguments[1].video:'')+"/?url="+encodeURIComponent(location.href)+"&args="+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, "script", "Rumble");
Rumble("play", {"video":"v74p7w6","div":"rumble_v74p7w6"});
Írán požaduje, aby celkem 9 arabských zemí, které umožňují USA provádět útoky a Írán, přestaly USA poskytovat své území, vzdušný prostor a výsostné vody, a rovněž je nezbytné, aby americké základny, které se na územích těchto arabských států nachází, přestaly provádět útoky na Írán. Problém je v tom, že některé tyto země, jako např. Saúdská Arábie, poskytují pomoc k útokům na Írán nejen Američanům, ale i Izraelcům.
Trumpův telefonát de facto prozradil jeho prohru ve válce s Íránem
Situace je tak v pozici, že když Izrael nebude chtít útoky zastavit, tak USA budou muset v operaci pokračovat. A proto musel Trump narychlo v pondělí večer volat Putinovi. Ruský prezident Vladimir Putin tak vedl v pondělí telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, sdělil novinářům poradce Kremlu Jurij Ušakov. Americký prezident inicioval hovor, aby projednal nejnovější mezinárodní události, uvedl.
Podle poradce se rozhovor zaměřil na konflikt v Íránu a trojstranná jednání mezi Moskvou, Washingtonem a Kyjevem zaměřená na urovnání konfliktu na Ukrajině. Dialog mezi oběma prezidenty byl „ věcný, otevřený a konstruktivní “, uvedl Ušakov a dodal, že oba lídři vyjádřili ochotu pokračovat v pravidelných kontaktech. Putin a Trump spolu hovořili asi hodinu, uvedl.
Jurij Ušakov, poradce Vladimira Putina Americký prezident znovu potvrdil zájem Washingtonu na ukončení nepřátelství mezi Moskvou a Kyjevem a dosažení dlouhodobého urovnání konfliktu na Ukrajině. Putin podle Ušakova poděkoval Trumpovi za pokračující zprostředkovatelské úsilí jeho administrativy. Putin také sdílel své názory na probíhající konflikt v Íránu a informoval Trumpa o svých rozhovorech s představiteli zemí Perského zálivu a íránským prezidentem Masoudem Pezeshkianem, které vedl minulý týden. Trump na oplátku vyjádřil svůj názor na situaci, uvedl Ušakov a dodal, že o této otázce vedli velmi podstatnou diskusi.
Trump volal podle analytiků kvůli jediné hlavní věci – ruské ropě!
Naposledy spolu oba prezidenti telefonicky hovořili v prosinci. Bílý dům to tehdy označil za pozitivní. V pondělí Putin varoval, že pokračující konflikt na Blízkém východě může vážně narušit globální dodávky ropy a zemního plynu, zejména vzhledem k faktickému uzavření Hormuzského průlivu, který je klíčovou námořní trasou.
Konflikt by mohl vést k zastavení těžby ropy v Perském zálivu a k „ nové cenové realitě “, uvedl na vládním zasedání. Moskva zůstává „ spolehlivým dodavatelem energie “, řekl prezident a dodal, že bude i nadále dodávat ropu a plyn zemím, které považuje za spolehlivé partnery. Moskva odsoudila bombardování Íránu ze strany USA a Izraele jako „ předem promyšlený a nevyprovokovaný akt agrese “.
Donald Trump na telefonu. Ilustrační foto Putin sám se k celé operaci veřejně nevyjádřil, ale zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího označil za „ cynické porušení “ morálky a mezinárodního práva. Jenže Trumpův rozhovor nebyl publikován a zůstal v režimu utajení. Je jasné, že Trump požádal Putina, aby vrhl na světové trhy více ruské ropy, aby došlo ke snížení cen. A to znamená, že konec války v Íránu, tedy nějaký brzký konec, se nedá očekávat. Telefonát Putinovi v den ropného Armageddonu na burzách je jasným signálem, že Trump od sionistických z Izraele a od Chabadu nemá dovoleno válku ukončit.
Vydíraný Trump dělá pro izraelské sionisty a Chabad tu nejšpinavější práci – únosy, vraždy, atentáty, terorismus, dětské oběti
Mají na něho kompro materiály, jak zneužíval nezletilé holčičky v 90. letech, prostě Trump je teď panáček na tu nejšpinavější práci na světě, panáček na zločiny, panáček na únosy prezidentů, panáček na vraždy ajatolláhů, panáček na zapalování Blízkého východu do válečného ohně, prostě panáček na šňůrkách ovládaných sionistickými mesianisty a jejich panskými, tedy Chabadem. A tím je to prostě dané a nedá se to odestát. Vydírají ho k těm nejšpinavějším činům, za které by se styděl i kriminálník a recidivista. Zavraždění více než 170 holčiček v íránské dívčí škole.
Donald Trump s členy Chabadu Lubavitch v Bílém domě, vpravo Trumpův chabadistický zeť Jared Kushner Bombardování odsolovacího zařízení na pitnou vodu Íránců. Tohle je rukopis izraelských sionistů, pravidelně takhle ničí vodní zdroje a studny na Západním břehu i v Gaze na palestinských územích, ale tady to prostě nechají dělat Trumpa v Íránu a jeho americké vojáky. Prostě ta nejčernější práce a současně nejkrvavější. Práce, za kterou se Trump bude smažit v pekle.
Ale tak jest dáno, protože zneužíval holčičky a teď mu to panští spočítali, nasměrovali ho rovnou do horoucích pekel. Ale než se tam dostane, provede pro sionistické darebáky a pro jejich panské z Chabadu ještě moc zlého a moc špinavé a krvavé práce. A cena ropy mezitím poletí do nebes. Pojďme si proto udělat malou analýzu toho, co nás čeká.
Ropná krize 2026: válka proti Íránu žene Brent i Urals vzhůru a otevírá scénář energetického šoku pro celý svět
Americko-izraelská válka proti Íránu proměnila ropný trh během několika dnů z relativně komfortního trhu s očekávaným přebytkem nabídky v nervózní, rozkmitaný a geopoliticky přepálený systém, který začal do cen okamžitě promítat nejen riziko výpadku íránských barelů, ale především riziko kolapsu celé logistické páteře Perského zálivu. Ropa Brent se po eskalaci konfliktu vyšvihla na nejvyšší úrovně od roku 2022 a během pondělního obchodování 9. března vystřelila až nad 119 dolarů za barel, než část zisků odevzdala.
Reuters uvedl, že v intradenním maximu šlo o skok až o 29 %, zatímco na závěr dne Brent uzavíral poblíž 98,96 USD za barel . Už předtím 6. března Brent futures uzavřely na 92,69 USD a týdenní růst dosáhl přibližně 27 % [ 1 ] [ 2 ] [ 3 ] . Tohle není běžná tržní epizoda. Jádro problému neleží jen v tom, že Írán je významný producent. Jádro problému spočívá v tom, že bojová zóna se rozprostřela přímo nad oblast, přes niž proudí klíčová část světové ropy a LNG.
Americká EIA uvádí, že Hormuzským průlivem v roce 2024 procházelo v průměru 20 milionů barelů denně, tedy asi 20 % světové spotřeby kapalných paliv a více než čtvrtina celkového světového námořního obchodu s ropou. Alternativních exportních tras je jen málo a jejich kapacita zdaleka nestačí na plnou náhradu [ 4 ] . Jestliže tedy trh dnes neoceňuje pouze íránskou produkci, ale bezpečnost Hormuzu jako takového, pak necení jeden stát, ale tepnu celého globálního energetického systému.
Tabulka 1: Klíčové cenové body a tržní signály po eskalaci války s Íránem
Ukazatel
Hodnota
Datum / kontext
Zdroj
Brent intradenní maximum
Více než 119 USD/barel
9. března 2026, vrchol paniky
[ 5 ]
Brent settlement
98,96 USD/barel
9. března 2026, po částečném výdechu trhu
[ 6 ]
Brent settlement
92,69 USD/barel
6. března 2026
[ 7 ]
Urals FOB Primorsk
68,6 USD/barel
6. března 2026, růst z 45,7 USD
[ 8 ]
Urals delivered do Indie
Prémiově +4 až +5 USD k Brent
březen / začátek dubna 2026
[ 9 ]
Front vs. 6M Brent spread
Cca 10 USD backwardation
6. března 2026, nejstrmější od roku 2022
[ 10 ]
Právě futures křivka prozradila, co se na trhu skutečně odehrává. Reuters popsal, že spread mezi front-month Brentem a kontraktem o šest měsíců dále se rozevřel na zhruba 10 dolarů za barel, což je nejstrmější backwardation od počátku rusko-ukrajinské války v roce 2022 [ 11 ] .
Tato struktura znamená jediné: trh neřeší abstraktní budoucnost, ale akutní nedostatek fyzických barelů tady a teď. Zadní část křivky zůstává relativně níže, takže finanční sektor zatím neoceňuje trvalou strukturální změnu, nýbrž brutální logistický šok v přední části trhu. V překladu: ropa může být ve světě papírově dost, ale není jisté, zda se včas dostane tam, kam má.
Hormuz je klíčem k ceně ropy, i která vůbec Hormuzem neproplouvá
A právě logistická stránka krize je podceňovaným dynamitem. Reuters uvedl, že sazby za pronájem tankerů VLCC z Blízkého východu do Číny vyskočily z přibližně 120 tisíc dolarů denně na více než 450 tisíc dolarů denně [ 12 ] . To je naprosto zásadní. Cena suroviny totiž neroste pouze kvůli samotnému barelu, ale i kvůli přepravě, pojištění, válečnému riziku, časovým ztrátám a zadržování plavidel.
Na energetickém trhu se tak rodí dvojitý šok: zdražuje komodita i její doprava zároveň. Když se k tomu připojí útoky na rafinerie, překladiště, terminály nebo LNG zařízení, trh dostane inflační impuls nikoli v jednom bodě řetězce, ale v každém jeho článku.
Trump s členy Chabadu v “ ohelu ” ( stanu ) u hrobu Menachem Mendel Schneersona v New Yorku, 7. října 2024 Další rozměr krize představuje OPEC+. Reuters 1. března napsal, že kartel sice odsouhlasil navýšení těžby o 206 tisíc barelů denně pro duben, analytici ale současně upozorňovali, že skupina má jen omezenou volnou kapacitu a že bez obnovení normální plavby v Perském zálivu stejně nebude snadné dodat nové barely na trh [ 13 ] . Jinými slovy, číslo 206 tisíc bpd vypadá na papíře jako uklidňující signál, ve skutečnosti ale proti riziku zablokování 20 milionů bpd v Hormuzu působí téměř směšně. Není to odpověď na systémovou krizi, ale symbolický pokus přesvědčit trh, že někdo drží ruce na volantu.
Rusové vyhráli po zapálení Blízkého východu Trumpovým válečným ohněm de facto jackpot
Zvláštní kapitolou je ruská ropa Urals. Právě současná válka jí otevřela cestu k nečekanému cenovému zhodnocení. Reuters 6. března uvedl, že Urals se při dodání do indických přístavů začal obchodovat poprvé v historii s prémií 4 až 5 dolarů k Brent, zatímco cena FOB v Primorsku vyskočila na 68,6 USD za barel z 45,7 USD, tedy o zhruba 50 % během týdne [ 14 ] . To je zcela mimořádný jev. Urals býval po sankcích diskontní grade, nyní se ale v Asii dočasně proměnil v „ bezpečnější “ alternativu k blízkovýchodním barelům.
Z geopolitického hlediska je to ironie téměř brutální: válka deklarovaně vedená ve jménu bezpečnosti a stability okamžitě zvedla hodnotu ruského exportu a posílila ropný příjem Moskvy. Je však třeba přesně rozlišovat, co se myslí cenou Urals. Na trhu dnes vedle sebe existují minimálně tři relevantní optiky: cena FOB v ruském přístavu, delivered cena v indickém portu a referenční srovnání vůči dated Brent.
Když někdo tvrdí, že Urals „překonal Brent“, zpravidla mluví o dodávce do Indie po započtení logistických a pojistných nákladů, nikoli o jednoduchém přímém spotovém srovnání na stejném místě a ve stejném čase. Přesto je faktický závěr stejný: asijský trh je v panice ochoten platit za ruskou ropu prémii, kterou by ještě před pár týdny považoval za nepředstavitelnou [ 15 ] .
Tabulka 2: Co žene ropu vzhůru rychleji než samotné bombardování
Faktor
Mechanismus
Dopad
Zdroj
Riziko Hormuzu
Ohrožení tranzitu asi 20 mil. bpd
Geopolitická prémie v ceně ropy a plynu
[ 16 ]
Backwardation
Front-month silně nad delšími splatnostmi
Signál akutního nedostatku fyzické ropy
[ 17 ]
Tankerové sazby
VLCC Middle East–China 120k → 450k USD/den
Zdražení přepravy a finálních paliv
[ 18 ]
Omezená spare capacity OPEC+
Papírové zvýšení těžby naráží na exportní realitu
Omezená schopnost trh rychle uklidnit
[ 19 ]
Růst poptávky po alternativních gradech
Asie loví barely mimo Perský záliv
Urals zdražuje rychleji než Brent
[ 20 ]
Ropa se může dlouhodobě stabilizovat, ale na ceně okolo 100 USD, což povede k likvidaci ekonomik v EU a podle situace i v USA
Do této explozivní situace vstupuje ještě jeden paradox. Ještě v únoru IEA očekávala, že světová nabídka ropy v roce 2026 vzroste na 108,6 milionu barelů denně, zatímco poptávka poroste pomaleji, jen o 850 tisíc barelů denně. EIA současně ve svém short-term outlook předpokládala, že v průběhu roku 2026 budou globální zásoby spíše narůstat a ceny by v základním scénáři měly během roku klesat.
A v roce 2027 měly zůstat pod 60 dolary za barel [ 21 ] [ 22 ] . Tedy ještě nedávno dominoval makropříběh o přebytku. Válka tento příběh nepřepsala tím, že by najednou změnila geologii, ale tím, že vyhodila do vzduchu distribuci. To je klíčové. Svět může mít papírový přebytek, ale přesto trpět cenovým šokem, pokud ztratí jistotu dopravy a zpracování. Doprava je totiž stejně důležitá jako samotná surovina. Není doprava, není surovina. To je tvrdá realita.
Vladimir Putin s vrchním ruským rabínem a chabadistou Berelem Lazarem Výhled cen je proto extrémně závislý na délce konfliktu a stavu Hormuzu. V měkčím scénáři, kdy bude tranzit sice drahý a rizikový, ale průliv zůstane formálně otevřený a námořní eskorty postupně obnoví část toku, může Brent po prvním šoku stabilizovat v pásmu přibližně 90 až 110 dolarů. To by byl stále tvrdý inflační zásah, ale ne ještě plnohodnotný ropný Armagedon.
Reuters 4. března citoval Goldman Sachs, který zvedl průměrný odhad Brentu pro druhé čtvrtletí 2026 o 10 dolarů na 76 USD, zatímco ANZ zvýšila svůj průměrný odhad pro první čtvrtletí 2026 na 90 USD. Tyto odhady však vznikaly ještě před pondělním cenovým výstřelem nad 119 USD a před dalším zhoršením situace v regionu, takže dnes působí spíš jako spodní mantinel než skutečná kotva [ 23 ] .
Trump se může nechtěně stát autorem největší světové likvidační recese, jakou planeta poznala
Tvrdší scénář počítá s vleklou válkou, častými útoky na tankery a exportní zařízení a s dlouhodobým ucpáním zálivu, i když ne úplným uzavřením. V takovém prostředí by Brent snadno mohl držet oblast 110 až 130 dolarů za barel po týdny či měsíce. Nešlo by už o jednorázový šok, ale o nový cenový režim. Energeticky závislá Evropa by čelila druhotnému úderu přes plyn a rafinované produkty.
Reuters už 5. března psal, že blízké evropské futures na plyn vyskočily zhruba o 70% po výpadcích v Kataru [ 24 ] . Jakmile vedle ropy začne znovu explodovat i plyn, dostává průmysl, logistika i domácnosti dvojitý zásah, který může rychle přerůst v recesní tlak. Krizový scénář, kterého se trh děsí nejvíce, je de facto blokáda Hormuzu. Nemusí jít ani o právně vyhlášené uzavření. Stačí, aby pojišťovny odmítly krýt plavbu kvůli vysokému riziku, rejdaři stáhli lodě a vojenské riziko bylo tak vysoké, že se tankerový provoz zhroutí sám.
JPMorgan podle Reuters upozornila, že při déle uzavřeném Hormuzu by mohly být během několika dnů odstaveny vývozy z Iráku a Kuvajtu a výpadek nabídky by mohl dosáhnout až 4,7 milionu barelů denně [ 25 ] . A to stále nemusí být konečné číslo, protože sekundární škody by dopadly i na Saúdskou Arábii, Katar, Bahrajn a navázaný petrochemický sektor. V takovém případě by cena 130 dolarů nebyla stropem, ale mezipřistáním.
Tabulka 3: Scénáře dalšího vývoje ropné krize
Scénář
Pravděpodobný Brent
Hlavní znaky
Důsledky
1. Omezená eskalace
90–110 USD
Hormuz funguje omezeně, plavba drahá, ale běží
Vyšší inflace, dražší paliva, nervozita na trzích
2. Dlouhá regionální válka
110–130 USD
Opakované útoky, trvale drahá přeprava, poruchy exportu
Stagflační tlak, zásah do průmyslu a letecké dopravy
3. Faktická blokáda Hormuzu
130 USD a výše
Kolaps pojištění a tankerové dopravy, tvrdé výpadky exportu
Globální energetický šok, nouzové zásahy států, recesní riziko
Státy už zjevně cítí, že trh sám situaci nezvládne. Reuters 9. března uvedl, že Washington zvažuje koordinovaný prodej ropy z americké Strategické ropné rezervy a jedná o společném postupu se zeměmi G7. Americká SPR podle téhož zdroje drží asi 415 milionů barelů [ 26 ] [ 27 ] . Takový krok může krátkodobě zchladit paniku a ubrat několik dolarů z ceny. Neřeší ale základní problém: rezervy dokážou suplovat barely, nedokážou odblokovat průliv, zlevnit válečné pojištění ani garantovat bezpečný tankerový koridor. SPR je náplast, nikoli chirurgický zákrok.
Cenovkou za rozpoutání války s Íránem bude masivní inflační spirála
Ekonomické důsledky této krize mohou být brutální. Ropa zdražuje dopravu, zemědělství, chemii, plasty, hnojiva i výrobu elektřiny v zemích, které stále významně spalují ropné produkty. Přes sekundární efekt dražších paliv se zdražují potraviny, námořní doprava i letenky.
Reuters už upozorňuje, že trhy znovu přehodnocují výhled úrokových sazeb a inflačního vývoje, protože drahá energie zvyšuje pravděpodobnost, že centrální banky nebudou moci tak rychle uvolňovat měnovou politiku [ 28 ] . Pokud se válka rozleje dál, může se z ropné krize velmi rychle stát krize měnová, dluhopisová a průmyslová zároveň. A to je prostě další realita.
Volodymyr Zelenský se členy Chabadu Lubavitch v roce 2019 krátce po svém zvolení do funkce prezidenta Ukrajiny Celkový obraz je tedy temný. Ještě před pár týdny byly hlavním slovem trhu „přebytek“, dnes je jím „zranitelnost“. Ještě před pár týdny se řešilo, kam až ropa letos spadne, dnes se řeší, zda se vůbec dostane přes Hormuz. Brent reaguje jako globální krizový benchmark, Urals jako nouzová náhražka pro asijské odběratele a futures křivka křičí, že fyzický trh dostal ránu do solaru. Pokud by se podařilo konflikt rychle utlumit, zůstane po něm i tak vysoká geopolitická prémie a dražší energie. Spekulanti všech zemí, spojte se!
Jestli ale válka přeroste do dlouhé bitvy o exportní tepny Perského zálivu, svět nevstoupí jen do další epizody volatility. Vstoupí do nové ropné krize se všemi klasickými průvodními jevy: inflací, stagflací, přerozdělením geopolitické moci a šokovým zchudnutím energeticky závislých ekonomik , s výjimkou těch, které mají bohaté vlastní fosilní zdroje, jmenovitě Rusko. A jmenovitě jeho majitelé – Chabad Lubavitch. Kontrolují Trumpa. Kontrolují Putina. Kontrolují Zelenského. Kontrolují Bibiho. A hlavně… kontrolují úplně všechny války a speciální i nespeciální vojenské operace, které tito prezidenti vedou. A tím je to dané!
-VK-
Šéfredaktor AE News
