Během pátku a soboty požádali kvůli pokračující válce na Blízkém východě podílníci největšího světového investičních fondu BlackRock o zpětný odkup 9,3 % akcií holdingu. Akcionáři chtěli zpět 1,2 miliardy dolarů, ale fond jim vyplatil pouze 620 milionů USD. Vedení fondu rozeslalo podílníkům dopis o zastavení výběru peněz kvůli nedostatku hotovosti.
Cena akcií BlackRocku poté hned klesla o 7,2 %. Omezení výběru hotovosti oznámily i další americké fondy, u nichž žádost o výběr peněz překročila 5 % majetku.
Podle agentury Reuters byli klienti BlackRocku, kteří měli štěstí a dostali zpět aspoň polovinu požadovaných peněz, vyplaceni kurzem akcií ke konci roku 2025.
(adsbygoogle=window.adsbygoogle||[]).push({});
Krize na pochodu
Pod tlakem na vyplacení peněz je i druhý největší fond Blackstone. Fond napřed dočasně zvýšil limit zpětného odkupu akcií z 5 na 7 %. Firma přinutila své zaměstnance investovat 400 milionů dolarů, aby mohli uspokojit požadavky investorů na návrat hotových peněz. Poté fond rovněž ohlásil pozastavení plateb investorů.
Rekordní kanibalizace postihla fond Blue Owl, který během února musel vyplatit 15,4 % svých akcií. Nejvíce peněz stihli podílníci vybrat před zastavením výplat z jeho pilíře Blue Owl Capital Corp II., který byl zaměřen na drobné střadatele.
Krize se na konci obchodování před uzavřením burz přelila i do sektoru alternativních správců aktiv. Omezení plateb investorů oznámila podle Wall Street Journal KKR & Co. a Ares Management. Následně u nich došlo k prudkému propadu cen jejich akcií na burze.
„HPS Corporate Lending Fund, společnost zabývající se rozvojem podnikání, která není veřejně obchodována, v pátek oznámila, že v tomto čtvrtletí odkoupí maximálně 5 % svých akcií – což je minimum, které se zavázala odkoupit každé čtvrtletí“, napsal The Wall Street Journal.
JIŽ ZÍTRA: VŠE NEJISTÉ. UBRÁNÍME SE?
Protiproudní televize uvede v pořadu Nepodvolení "zlatého chlapce" Roberta Vláška. Nejnověji s ním povede rozhovor Petr Hájek již zítra, ve středu 11. března od 18:00.
Útok USA a Izraele na Írán totiž korunuje všechny chaotické děje současného světa a činí naléhavými otázky, jak uchránit alespoň to málo, co ještě máme. Neotřásá se totiž jen obchod s ropou a ropnými produkty. Třese se celý finanční systém.
Možná stojí za to připomenout si jejich předchozí rozhovor
Sledujte zde
Bublina praskne každou chvíli?
Donald Trump rozhodně neměl důvod těšit se na pondělní otevření burz. Po čínském výprodeji federálních dluhopisů USA, který způsobil zvýšení úroků z desetiletého dluhopisu a tím i zdražení obsluhy amerického federálního dluhu, a oznámení arabských suverénních fondů o stažení investic z USA, začali vybírat peníze z burzy i drobní američtí střadatelé.
Již mnoho měsíců ekonomičtí experti varují před rizikem prasknutí přefouknuté bubliny akcií společností zabývajících se umělou inteligencí (AI). Tomuto sektoru na životaschopnosti nepřidal ani skandál odhalený New York Times, podle nichž dívčí školu vybombardovanou v Íránu americkou armádou vybrala jako cíl AI. Při útoku bylo zavražděno 175 školaček.
Je možné, že během následujících dnů se v USA naplno rozběhne ekonomická krize, která by podle prof. Oskara Krejčího mohla přinutit amerického prezidenta Donalda Trumpa k vyhlášení „vítězství“ nad Íránem a následnému stažení americké armády z Blízkého východu.
„Pokud by úspěšné použití finanční zbraně Číňany a Araby přimělo USA ukončit agresi proti Íránu, byl by to nejelegantnější způsob jak ukončit útok strategického protivníka v dějinách. Zároveň by to znamenalo, že Čína se stala světovou velmocí číslo 1.
Američané by sice dokázali válku rozpoutat, ale Číňané by ji dokázali ukončit. A to znamená mnohem více“, řekl Oskar Krejčí.
Zdroj
