EMA
U osamělé farmy daleko od města zazvoní tři poutníci – Žid, muslim a Zdechovský.
Farmář jim otevře a oni prosí o nocleh.
„Mohu vás ubytovat, ale mám v domě místo jen pro dva. Jeden bude muset přespat ve chlévě.“
„To nevadí,“ říká muslim, „jsem zvyklý na nepohodlí.“
V noci znovu zvonek, farmář jde otevřít a za dveřmi muslim: „Já jsem sice slíbil, že přespím ve chlévě, ale nikdo mi neřekl, že je tam taky kráva. Opravdu nemohu spát v místnosti s tímto zvířetem.“
„Mně kráva nevadí,“ řekne Žid, „přespím tam já, ať nejsou potíže.“
Za chvíli zvonek, farmář jde otevřít, za dveřmi Žid: „Mně opravdu kráva nevadí, ale tam je taky prase. Nezlobte se, je šábes, nemohu sdílet jednu místnost s něčím tak nečistým, jako je prase.“
„Prosím vás, vy toho naděláte,“ houkne Zdechovský. „Ve chlévě budu spát já a hotovo. Dobrou noc!“
Za chvilku zvonek. Farmář jde otevřít a za dveřmi kráva a prase.
Přijde chlap do obchodu a ptá se: „Dobrý den, máte dost chleba? Já si totiž musím ještě domů skočit pro peníze.“
Prodavač: „Milej pane, chleba tady máme tři prdele.“
Chlap si tedy odejde domů pro peníze a když se vrátí do obchodu, říká: „Uff.. jsem tady. Vzal bych si jeden chleba.“
Prodavač: „Hmmm, už nemáme.“
„Jakto? Říkal jste, že chleba máte ještě tři prdele“
„Milej pane, tři prdele, to je šest půlek a to máte prodaný za pár minut.“
Lháři a manipulátoři se vždycky snaží vykreslit všechno na světě jako náhodné, izolované a bez souvislostí. Nic spolu nesouvisí. Události se dějí samy od sebe. Lidé selhávají individuálně. Systém je čistý.
Proč? Protože kdyby někdo začal ty souvislosti opravdu zkoumat, zjistil by, že stopy vedou k těm, kteří nejhlasitěji tvrdí, že žádné souvislosti neexistují. A tomu je potřeba zabránit za každou cenu.
Níže je pár základních technik, jak se to dělá. Nemyslete si, že to používá jen „ta druhá strana“. Politici to znají velmi dobře – i ti, kterým fandíte a které volíte.
1. „Už se tím nezabývejme“
Oficiální verze:
Už se o tom napsalo dost. Je potřeba se posunout dál. Nemá smysl se v tom pořád vrtat.
Skutečnost:
Přestaňte se konečně rýpat v našich podvodech, lžích a zločinech. Většina lidí o nich ještě neví a bylo by fajn, kdyby to tak zůstalo.
Tohle je klasická taktika unavení. Nevyvracet, nevysvětlovat, neargumentovat – prostě vydržet. Lidi mají krátkou paměť. Mediální cyklus je rychlý. Stačí vytvořit jinou kauzu, jiný skandál, jinou emoci.
Ideální je spustit něco bombastického, ideálně morálně výbušného, a valit to na lidi ve dne v noci, aby zapomněli na náš průser.
Nejde o pravdu. Jde o přesměrování pozornosti.
2. „Přestaňme se zabývat minulostí a soustřeďme se na budoucnost“
Oficiální verze:
Co bylo, to bylo. Před námi je spousta práce. Máme nové výzvy a nové úkoly.
Skutečnost:
Přestaňte se zabývat tím, co všechno jsme vám provedli a co jsme zkurvili.
Lháři nikdy nepřiznají, že něco posrali. Maximálně řeknou, že „došlo k určitým chybám“. Vždycky anonymně. Nikdy neřeknou: „Udělal jsem to já a nesu odpovědnost.“
Pasivní formulace je jejich nejlepší kamarád:
„Došlo k selhání.“
„Systém nebyl ideální.“
„Některé kroky se zpětně ukázaly jako problematické.“
Ale kdo to udělal? Kdo rozhodoval? Kdo nese důsledky? Ticho.
Bohužel se většina lidí nechá zase oblbnout a tuhle ptákovinu bude dál vykládat ostatním. V politice to vidíme pravidelně – nová vláda nikdy nepotrestá tu předchozí. Maximálně si trochu zanadávají, ale systém zůstává nedotčený.
3. „Víme všechno, co potřebujeme“
Oficiální verze:
Máme to dostatečně podložené. Není třeba k tomu něco přidávat nebo o tom dál debatovat.
Skutečnost:
Nemáme zájem, aby nám do toho někdo kecal.
Jakmile někdo začne tvrdit, že je všechno jasné, uzavřené a není dál co zkoumat, je to neklamná známka toho, že se musí něco skrýt a zamlčet.
V normální společnosti je diskuse znakem síly. V manipulativním prostředí je diskuse hrozbou.
Když někdo tvrdí, že „věc je vyřešena“ a současně odmítá otevřenou debatu, je to vždycky podezřelé. Ale lidi to zase sežerou a budou to papouškovat dál.
4. „Mějte respekt k XY a nemluvte už o tom“
Oficiální verze:
Vytahování a rozebírání tohohle tématu je neslušné vůči XY. Mějte trochu empatie.
Skutečnost:
Jelikož nechcete zavřít hubu a přestat poukazovat na zločiny jednoho z nás, uděláme z vás necitelné zrůdy s vadným charakterem.
Tohle je silná taktika. Není třeba vyvracet fakta. Stačí napadnout motivaci tazatele.
„Jak můžete takhle mluvit?“
„Tohle je neuctivé.“
„Tohle je dezinformace.“
Vytáhnou na lidi cokoliv, co může zabránit dalším otázkám, pátrání a zkoumání. Myšlení je drzost. Otázky jsou podezřelé. Kritika je nemorální.
5. „Byl to jen jeden nešťastný člověk“
Oficiální verze:
Tuto tragédii měla na svědomí jedna osoba, která měla problémy, kterých si bohužel nikdo nevšiml. Byla to náhoda. Selhání lidského faktoru.
Skutečnost:
Nevšímejte si nesrovnalostí a toho, že v našem „vysvětlení“ nic nedává smysl. Po ničem nepátrejte, protože stopy vedou k nám.
Typicky – násilné činy, vraždy politika, postřílení náhodných lidí. Manipulátoři se vždycky snaží lidem nakukat, že za to může jeden vyšinutý jedinec a s ničím to nesouvisí.
Typickou vlastností takových událostí ale je, že oficiální verze nedává smysl, protiřečí si a na spoustu otázek nedokáže odpovědět – a ani se o to nesnaží.
6. „Byl to jen ojedinělý incident“
Oficiální verze:
Není tu nic k vidění. Je to jen náhoda. Běžně se to nestává.
Skutečnost:
Nevšímejte si toho, že se to děje pořád a my to vždycky zameteme pod koberec, protože v tom máme prsty.
Tohle je další varianta mantry „nic s ničím nesouvisí“. Věci se dějí náhodně. Nemá smysl hledat vzorec. Nemá smysl hledat trend.
Když se provalí něco, co se děje desítky let, oficiální verze je vždycky, že se to stalo až teď a jen jednou.
„Máme to pod kontrolou. Už se to nestane.“
Ukázala se korupce? Ojedinělý incident. Ojedinělé bylo jen to, že to tentokrát prasklo.
7. „Věda mluví jasně – všichni odborníci se shodují“
Naše pravda je oficiálně potvrzená, takže nám můžete věřit.
Skutečnost:
Nedaří se nám přesvědčit vás o pravdivosti našich dementních výmyslů, tak se zaštiťujeme autoritami, přičemž ignorujeme všechny autority, co s náma nesouhlasí, i když je to většina.
Tohle všichni známe z kovidu.
Můžeme si položit jednoduchou otázku: Když je věda tak jasná a odborníci se shodují, tak proč je to tak kontroverzní?
Když něco musíte pořád dokola obhajovat, cenzurovat jiné názory a tlačit jeden jediný výklad, asi to zase tak „jasný“ nebude.
8. „Když neuděláte, co vám řekneme, lidi budou umírat“
Oficiální verze:
Udělejte správnou věc a následujte naše pokyny.
Skutečnost:
Jelikož děláme něco odpornýho a některejm z vás to pořád ještě myslí, budeme vás vydírat a vyvolávat ve vás pocity viny, abyste se podřídili.
Strach je mocný nástroj. Pocit viny ještě silnější.
Když to nejde po dobrým, půjde to po zlým.
Když se nepodřídíte dobrovolně, podřídíme vás výhrůžkama.
A pak budeme samozřejmě říkat, že to bylo dobrovolné a nikdo vás nenutil – protože tak vypadáme líp.
A jestli „dobrovolně“ neuděláte, co vám nařizujeme, tak jste fuj fuj vrazi a můžete za všechno špatné, co se stane.
9. „Kdybychom to neudělali, bylo by to mnohem horší“
Oficiální verze:
Naše kroky sice vedly k negativnímu výsledku, ale zabránily ještě větší katastrofě.
Skutečnost:
Všechno jsme zkurvili, ale rozhodně to nepřiznáme, takže si vymýšlíme trapné výmluvy.
Tohle jsme taky nedávno viděli naživo. Když se ukázalo, že lockdowny a ostatní ptákoviny byly k ničemu, začali mudrovat, že to bylo to nejlepší, co mohli udělat, jinak by to bylo ještě horší.
Tohle tvrzení je geniální v tom, že se nedá ověřit. Nikdo nemůže dokázat, co by se stalo v alternativní realitě. A oni to vědí.
Co s tím?
Upřímně? Nic zásadního. Je to marný.
Lidi jim to pokaždé uvěří. Nehledají zradu tam, kde je, ale tam, kde jim řeknou, že je.
Nezkoumají souvislosti. Neřeší motivace. Nepátrají po tom, kdo z dané situace těží.
A dokud to tak bude, Vysoká škola lhaní bude mít otevřeno.
degener.cz
The post Jak se baví internet: 9 osvědčených triků, jak udělat z lidí idioty first appeared on Pravý prostor .
