SYRZDARMA
Princip „qui tam” se poprvé objevil v antickém Římě. V USA jej zavedl prezident Lincoln, protože chtěl zabránit dodávkám nekvalitní výstroje pro armádu. Tento týden oprášil qui tam Bílý dům.
Zcela subjektivní výběr zpráv z USA a ze světa. Zdroj informací přímo v odkazu v textu. Hlas lidu je výběr názorů z alternativních médií.
Zaostřeno na podvody
Exekutivní příkaz
Americký prezident podepsal tento týden exekutivní příkaz, kterým ustavil zvláštní úřad pro eliminaci podvodů se všemi druhy sociálních a zdravotních dávek na celoamerické úrovni. Důraz bude kladen především na podvody, kterých se dopouštějí ilegální imigranti. V čele úřadu bude stát viceprezident JD Vance, který bude koordinovat činnost pověřených pracovníků z více než deseti ministerstev a agentur.
Poradce prezidenta řekl při podpisu příkazu, že si Bílý dům myslí, že eliminace podvodů je sama o sobě dostatečným opatřením k dosažení vyrovnaného rozpočtu.
Zajímavá informace se skrývá v detailu, protože příkaz vyzývá ministerstvo spravedlnosti, aby využilo zákona číslo 31 U.S.C. 3730.
Armádní šejdíři
Klíčová ustanovení zákona byla schválena v roce 1863, kdy v Americe zuřila občanská válka a v Bílém domě seděl Abraham Lincoln. Vláda se chtěla bránit proti podvodným dodavatelům, kteří armádě Severu dodávali vadný materiál nebo se snažili jinak podvádět. Historické knihy uvádějí například vojenské boty s podrážkou, která byla místo kůže vyrobena z podřadných náhražek. Podrážka se v drsných podmínkách velmi brzo rozpadla a vojáci museli chodit téměř bosí.
Qui tam
Příkaz nařizuje maximální využití principu „qui tam”, podle kterého mohou soukromé osoby v zastoupení americké vlády žalovat třetí osobu, například podvodného dodavatele armády. Vláda, tedy ministerstvo spravedlnosti, má dvě možnosti. Může případ po nějaké době převzít nebo nechá soukromou osobu, aby jej dotáhla do konce. Kde je pointa?
V případě, že je žalobce úspěšný a podvodný dodavatel musí dle soudního rozhodnutí uhradit státu způsobenou škodu, dostane soukromý žalobce „provizi” ve výši 15 až 25 %, pokud spor převzalo ministerstvo. Pokud spor vedla soukromá osoba nezávisle až do konce, může dostat provizi až 30 %.
Princip „qui tam” není americkým výmyslem, ale jedná se o koncept, který využívali již v antickém Římě. Ve 14. století jej zavedli v Anglii a cílem příslušných ustanovení bylo zajistit integritu vládních úředníků. Lidé tak mohli sami soudit úředníky, kteří brali úplatky. Qui tam je zkrácená verze latinské věty, kterou lze volně přeložit jako „někdo v této věci jedná jak ve jménu krále, tak i ve svém vlastním zájmu”.
Pozn. redakce: Zaveďte stejný princip v české armádě a lidé se budou divit ještě více, než by si mysleli, že se vůbec mohou divit. Mohli by se dozvědět třeba o tom, že se částky při jednání ukazují na mobilu nebo že se klíčové pasáže v tichosti píší na dětské mazací tabulky. Takové, co se na ně píše plastovou tužkou a pak se otočením knoflíku celá „obrazovka” smaže.
Pro právní hnidopichy: Podmiňovací způsob naznačuje, že se jedná o čistě hypotetickou konstrukci a jakákoli podobnost se skutečností je kategoricky vyloučena.
Blízký východ
Překvapivé
Al Jazeera je arabský mediální konglomerát, který částečně financuje vláda Kataru. Možná překvapivě publikovala v pondělí článek s titulkem „Americko-izraelská strategie proti Íránu funguje. Tady jsou důvody.”
Podle autora existuje rozdíl mezi dojmem, který vytvářejí americká a evropská média, částečně na základě prezidentových příspěvků na sociálních sítích, a realitou na bojišti. Útok na Írán se skládal ze dvou fází. V té první americká armáda se zanedbatelnými ztrátami zničila íránskou protivzdušnou obranu, ochromila revoluční gardy zabitím jejich velitelů a z větší části eliminovala íránská zařízení na odpalování raket.
Ve druhé fázi, která probíhá nyní, ničí americká letadla průmyslové závody, které sloužily armádním účelům, zejména pro výrobu balistických raket a souvisejících zařízení. Cílem je strategické odzbrojení, které trvale ochromí schopnost Íránu ohrožovat své sousedy a vyhrožovat zavřením Hormuzského průlivu.
Události z bojiště
Ve středu bombardovala izraelská letadla největší světové ložisko zemního plynu, které se nachází v Perském zálivu a patří Íránu. V rámci odvety zaútočil Írán na Katar a zasáhl závod na výrobu zkapalněného zemního plynu. Prezident Trump reagoval zveřejněním příspěvku na sociálních sítích, ve kterém uvedl, že Izrael provedl útok bez vědomí USA, a důrazně varoval Írán, aby s útoky přestal.
Reakce?
Katar je největším spojencem Íránu v regionu. Pokud je nutné zprostředkovat nějaké jednání s íránskými vůdci, je Katar první volbou. Podle Wall Street Journal vyzvala koalice arabských zemí USA, aby před ukončením války „zdecimovaly” íránský režim. Představitel Saúdské Arábie, největšího sunnitského rivala šíitského Íránu, řekl, že trpělivost země nebude trvat věčně.
Ve čtvrtek podepsalo 13 muslimských států, včetně Pákistánu a Turecka, společné prohlášení, ve kterém vyzývají Írán k okamžitému zastavení útoků.
Írán bez vedení?
V úterý zabila izraelská armáda vysoce postaveného íránského představitele Ali Larídžáního, jenž byl podle Wikipedie hlavním strůjcem masakru íránských občanů, kteří v lednu vyšli do ulic, aby protestovali proti teokratickému režimu. Byl dalším v řadě vrcholných íránských představitelů, kteří „skončili ve funkci” po útoku dronu nebo letadla.
Podle agentury Bloomberg byl Ali Larídžání nejvyšším představitelem „civilní vlády” a měl úzké kontakty s revolučními gardami, které v Íránu představují skutečné centrum moci. Následně oznámila některá média, že íránský prezident Masúd Pezeškján chtěl podat rezignaci, ale syn zabitého Alího Chámeneího, který se na veřejnosti dosud neobjevil, měl schůzku s ním odmítnout. Prezident si údajně stěžoval, že jej revoluční gardy ignorují. Arabská média již dříve kladla otázku, kdo vlastně v Teheránu rozhoduje.
Hormuzský průliv
Situace zůstává nepřehledná. Klíč k otevření průlivu drží v ruce USA, protože bez jejich garance neobnoví námořní pojišťovací giganti v Londýně pojištění, bez kterého žádné lodě nevyplují. Na ropě, která musí projít Hormuzským průlivem, jsou závislé asijské země, zejména Japonsko a Čína, a Evropa.
USA nejsou na průlivu energeticky závislé díky zvýšené vlastní těžbě a nepřímé kontrole venezuelské produkce. Bílý dům na dočasnou dobu 60 dnů zrušil regulaci s názvem „Jones Act”. Podle sto let starého nařízení musí veškeré zboží, které se pohybuje mezi americkými přístavy, převážet výhradně lodě plující pod americkou vlajkou. Dočasné zrušení regulace znamená, že pohyb zejména ropy v rámci Severní Ameriky nebude omezovat kapacita přepravních lodí.
To je jedna z příčin, proč cena kontraktů na nákup americké ropy WTI vzrostla výrazně méně než cena jejího evropského ekvivalentu, ropy Brent. Rozdíl v ceně je nejvyšší za posledních 13 let. Stejně tak je cena zemního plynu v USA nižší než v Evropě nebo na Blízkém východě. V situaci, kdy je doprava kritickým místem, je vzdálenost místa spotřeby od místa těžby důležitou součástí ceny.
Pomoc ano, pomoc ne
Prezident Trump vyzval evropské spojence v NATO, aby se podíleli na ochraně Hormuzského průlivu, protože je z energetických důvodů důležitý zejména pro ně. Téměř všechny země odmítly. Německý ministr obrany doslova prohlásil , že to není jejich válka, podobná slova pronesl britský premiér.
V řádu hodin Bílý dům reagoval, že to je v pořádku, že americká armáda k ochraně Hormuzského průlivu nikoho nepotřebuje, ale varoval, že „Amerika si to bude pamatovat”. Během tiskové konference v Bílém domě řekl prezident, že aktuální události pouze potvrzují jeho podezření, že země NATO se do pomoci Americe nikdy nepohrnou.
Další Trumpův příspěvek naznačil , že jednou z možností je „dokončit destrukci” Íránu a oblast průlivu opustit. To by naše „spojence” rozhoupalo velmi rychle, stojí na konci příspěvku.
Generální tajemník NATO Mark Rutte následně prohlásil , že je v kontaktu s mnoha evropskými zeměmi, které se shodují, že průliv musí být brzy otevřen, a intenzivně hledají různé varianty řešení.
Hlas lidu
Americká žádost o pomoc s ochranou průlivu byla testem. Všechny významné evropské země v NATO odmítly. Součástí mezinárodního vyjednávání jsou také „public relations”. Prezident Trump se nikdy netajil tím, že chce vztahy v rámci NATO významně reformovat a nehodlá dále trpět, aby USA nesly většinu nákladů a evropské země za ušetřené peníze financovaly ilegální imigraci a další sociální systémy.
V tomto okamžiku má v ruce veřejné odmítnutí evropských spojenců, kteří jej pronesli v okamžiku konfliktu s režimem, o kterém do nedávné doby všichni říkali, že nesmí získat jaderné zbraně. To může být dobrý argument při diskuzi s americkou veřejností na téma další účasti USA v konfliktu na Ukrajině, který je proti americkým zájmům.
Druhým aspektem situace v Hormuzském průlivu může být snaha o posílení americké vyjednávací pozice s evropskými partnery na řadu témat, počínaje dovozními tarify nebo bezpečnostními otázkami. V mnoha zveřejněných dokumentech deklarovala americká vláda, že součástí národní bezpečnosti je energetická dominance a levné energie. V klíčovém dokumentu doslova stojí: „odmítáme katastrofální klimatickou změnu a ideologii net zero, které tolik poškodily Evropu”.
Při jakémkoli jednání budou USA vystupovat z pozice někoho, kdo má dostatek levné energie. Proti nim bude stát Evropa, v níž je dosud převládajícím názorem, že energetickou nezávislost a levnou energii přinesou větrné elektrárny.
Německo, Británie a Francie odmítly vyslat své jednotky do oblasti konfliktu, protože jejich rozhodování již ovlivňuje demografické složení jejich států. Ve všech třech zemích žije početná muslimská komunita, která je připravena k násilným protestům v případě svého nesouhlasu.
Zahraniční politiku evropských zemí již neurčují zájmy jejich občanů, ale zahraniční přistěhovalci. Francie & Co volá po klidu v Libanonu a bojí se nazvat Hizballáh teroristy. To je Evropa dneška.
Evropa
Španělsko
Španělský parlament na návrh pravicové strany Partido Popular velkou většinou odmítl plán premiéra Pedro Sáncheze, který chtěl legitimizovat pobyt až 1 milionu ilegálních imigrantů.
Německo: bývalá kancléřka
Bývalá premiérka Angela Merkelová řekla v rozhovoru, že němečtí přistěhovalci s právem volit by se měli spojit proti straně AfD. „Doufám, že budeme stát společně proti této straně”, dodala.
Pozn. redakce: Pro progresivní síly celé Evropy je islám přirozeným partnerem, protože mají jeden společný cíl. Tím je srazit svobodnou západní společnost na kolena. Stejně jako v USA jsou zdrojem nových hlasů imigranti a stejně jako za vlády Joe Bidena je evropskou strategií cenzurovat občany, kteří s tím nesouhlasí, a za pomoci médií vytvářet atmosféru vynuceného ticha. Evropa má v zásobě ještě prověřený institut rušení voleb.
Současný kancléř
Kancléř Merz napsal na sociálních sítích, že rostoucí cena benzínu způsobuje obavy u mnoha lidí. Proto se německá vláda rozhodla, že benzínové stanice mohou zvedat ceny paliv pouze jedenkrát za den.
Pozn. redakce: Víra, že síly trhu lze přemoci regulací, je zjevně nesmrtelná. Přestože v minulosti způsobila regulace cen například pád Antverp a hladomor. Malý historický přehled zde .
Bulvár
To je hnus, velebnosti
Minulý týden vyšlo najevo, že se před třemi lety zahraniční hacker naboural do složek, které FBI vedla na sexuálního predátora Jeffrey Epsteina. Hacker vyjádřil svoje zhnusení nad obrázky zneužívání dětí, které ve složkách našel, a zanechal vzkaz.
Pozn. redakce: V Británii byly podobné složky donedávna veřejně přístupné, byť „ pouze ” popisovaly znásilňování nezletilých dívek z dětských domovů pákistánskými gangy, ale vláda je pro jistotu skryla, aby to lidi příliš nepobuřovalo.
Humor na závěr
V Bílém domě byla včera na návštěvě japonská premiérka. Během tiskové konference se zeptal jeden z novinářů, proč Amerika neřekla svým spojencům o úderu na Írán předem.
Prezident Trump odpověděl, že to nikomu neřekli, protože chtěli využít momentu překvapení. „Kdo ví více o momentu překvapení než Japonsko? Proč jste mi neřekli o Pearl Harbor?” zeptal se prezident novináře.
SYRZDARMA.CZ
Článek Amerika vytáhla v boji proti podvodům zaprášený princip římského práva se nejdříve objevil na .
