SYRZDARMA
Lidé volili v komunálních volbách ve Francii a ve dvou zemích v Německu , v celostátních volbách v Dánsku a v Itálii rozhodovali v referendu o justiční reformě. Plus něco málo z USA.
Zcela subjektivní výběr zpráv z USA a ze světa. Zdroj informací přímo v odkazu v textu. Hlas lidu je výběr komentářů alternativních médií.
USA
Fronty na letištích
Demokraté v Senátu odmítají schválit financování pro agenturu TSA, která má na starosti zajištění bezpečnosti na letištích, zejména kontrolu cestujících před nástupem do letadla. Zaměstnanci TSA tak nedostávají za svoji práci od poloviny února zaplaceno. Výsledkem jsou nekonečné fronty na letištích.
Výměnou za podpoření financování požadují demokraté změny v imigrační politice a omezení deportací.
Elon Musk nabídl , že osobně uhradí mzdy zaměstnanců TSA, ale Bílý dům nabídku z různých důvodů odmítl. Donald Trump místo toho poslal na letiště agenty imigrační agentury ICE. Během jednoho dne se doba čekání ve frontě na bezpečnostní kontrolu na mnoha letištích zkrátila z několika hodin na obvyklou dobu, což potvrdila i televize CNN.
Pozn. redakce: Kontroly před odbavením jsou takový milý dárek teroristů z 11. září všem občanům planety. Podporují urychlené dopíjení různých tekutin, včetně těch alkoholických, a výrobce kapesních nožíků, protože ty již zakoupené jsou lidé nuceni nedobrovolně vyhodit.
Boj v Senátu
Blokování financí pro některé úřady vlády je součástí boje, který v současnosti probíhá v Senátu. Jádrem sporu je návrh zákona o volebních pravidlech, který republikáni nazvali „Save Act”. Jeho klíčovými body jsou nutnost pro všechny voliče prokázat se u voleb dokladem totožnosti a doložit při zapsání na seznam voličů, že mají americkou státní příslušnost. Republikáni v Kongresu již zákon schválili, ale v Senátu jsou nutné hlasy 60 senátorů ze 100, pokud se republikánští senátoři neodhodlají ke změně hlasovacích pravidel, k čemuž je tlačí jejich voliči a Bílý dům.
Prezident Trump prohlásil, že schválení Save Act považuje ze nejdůležitější legislativní akt tohoto roku. Dále uvedl, že doklad totožnosti u voleb podporuje přes 80 % všech voličů a zajištění integrity volebního procesu je v podstatě otázkou přežití národa.
Pozn. redakce: Aby to nezapadlo: demokraté brání přijetí zákona, který nařizuje důkaz státního občanství a doklad totožnosti u voleb.
Hlasy po volbách
Nejvyšší soud projednává případ, který se zabývá otázkou, zde je možné u voleb započítávat korespondenční hlasy, které jsou doručeny na určené místo až po datu voleb, což je běžnou praxí ve více než 20 státech Unie. Otázka zjednodušeně zní: Termín „v den voleb” znamená, že hlas musí být v daný den obdržen, nebo že musí být podán na poštu?
Pozn. redakce: Je-li možné započítat hlasy, které přijdou až sedm dní po volbách, je možné korespondenční hlasy odeslat klidně den po volbách. Den po volbách je známo, kolik hlasů je potřeba ke změně volebního výsledku určeného hlasy, které dorazily ke dni voleb.
Kalifornie
V Kalifornii se měla konat debata mezi kandidáty na guvernéra. Organizátor ji na poslední chvíli zrušil, protože mezi kandidáty nebylo dostatek barevných osob.
Pozn. redakce: Frankfurtská škola říká , že pracující jsou v kapitalismu spokojeni, a proto je pro jeho rozvrácení nutné využít nějaké menšiny. Strategie je to dosud velice úspěšná.
Socha Kryštofa Kolumba
V roce 2020 během nepokojů po smrti George Floyda strhli demonstranti v Baltimore sochu Kryštofa Kolumba a rozbili ji na několik kusů, které hodili do moře v přístavu.
Tento týden nechal prezident Trump vztyčit repliku Kolumbovy sochy na pozemku Bílého domu. Byla vyrobena z částí, které se podařilo zachránit ze dna přístavu. Představitelé Baltimoru o obnovu pomníku neměli zájem.
Pozn. redakce: Jak snadné je bořiti. K tomu není třeba umět vůbec nic. Stačí spravedlivý hněv a kapesné od rodičů.
Větrné elektrárny
Bílý dům uzavřel dohodu s firmou Total Energies, která plánovala vybudovat větrné parky na východním pobřeží. Americká vláda projekt ruší a jako kompenzaci vyplatí firmě Total Energies téměř miliardu dolarů, za něž koupila licence na výstavbu. Firma též souhlasila, že bude investovat stejnou částku do projektů v oblasti fosilních paliv.
Pozn. redakce: Energetická politika za oceánem je prostě odlišná od té evropské.
Podvody
Finanční podvody v Kalifornii dosahují podle mnoha komentátorů obludné výše. Jedna věc se změnila. Dosud o nich psala pouze alternativní média. V tomto měsíci přinesla první reportáž televize CBS News, která informovala o desítkách hospiců v Los Angeles, které inkasují finance na neexistující pacienty za pomoci ukradených čísel sociálního pojištění. Republikány vedený Kongres oznámil tento týden, že zahájí samostatné vyšetřování.
Když na počátku roku člen Trumpovy administrativy upozornil ve videu na podezřelé aktivity falešných hospiců, požádal kalifornský guvernér Newsom, aby úřady zahájily vyšetřování údajné diskriminace, protože během videa zaznělo, že mnohé hospicy provozuje rusko-arménská mafie.
Pozn. redakce: Jakákoli snaha o zastavení vysávání státního rozpočtu se setká s velkým odporem, jehož klíčovou součástí budou slova jako „demokracie, nenávist, diskriminace, atd”. Na to musí být každý připraven.
Sociální sítě
Společnost Meta, která vlastní Facebook, byla odsouzena porotou k pokutě ve výši zhruba 8 miliard korun, protože dostatečně nechránila děti před pornografickým obsahem. Svědci vypověděli, že společnost věděla o tom, že sexuální predátoři využívají její platformu k lákání dětí, ale nezasáhla. Ve druhém, zcela nezávislém případu, rozhodl soud, že Meta a Google vědomě napomáhají vzniku závislosti.
Již v roce 2023 publikoval Wall Street Journal rozsáhlý článek na téma dětské pornografie na sítích. Autoři zjistili, že aplikace Instagram, která též patří pod společnost Meta, umožňuje vyhledávání dětské pornografie a navíc ji automaticky zájemcům nabízí, například matce, která nahlásila účet s názvem „incestní batolata”. Místo blokace matkou nahlášeného účtu začal Instagram jejím kontaktům zobrazovat pornografii.
Pozn. redakce: Společnost, která není schopná ochránit vlastní děti a ženy, si nezaslouží přežít.
Velká Británie
Sanitky v plamenech
V Londýně provozuje židovská charita několik sanitek, které poskytují v naléhavých případech odvoz pacientů do nemocnice zadarmo. Tento týden sanitky zapálili tři muži, kteří byli při činu zachyceni na kamerách. Z pěti sanitek byly tři kompletně zničeny a další částečně poškozena. Požár poškodil i blízkou synagogu. Policie vyšetřuje čin jako antisemitský útok. Současný britský premiér nazval útok „šokujícím”. Bývalý britský premiér Boris Johnson napsal na síti: „Co je to za maniaky, kteří zaútočí na sanitky?” Reakce na sítích na jeho dotaz není těžké uhodnout.
Pozn. redakce: V Británii dochází k velkému přeskupování sil na politické mapě, jehož motorem je imigrace. Jak velké bude, se ukáže ve volbách.
Sociální dávky
Britský poslanec na půdě parlamentu řekl, že podle údajů statistického úřadu žije 72 % Somálců v Británii na sociálních dávkách. Požádal o odpověď na svůj dotaz, zda bude vláda zveřejňovat příjemce dávek podle národnosti. Zástupce vlády řekl, že bude reagovat písemně.
Pozn. redakce: Některé statistiky jsou prostě příliš nebezpečné.
Modlitba na náměstí
Muslimové v Londýně zabrali Trafalgarské náměstí pro svoji večerní modlitbu iftar, kterou ukončují denní půst během ramadánu. Modlitba vzbudila kontroverze, protože jeden z poslanců nazval rituální modlitbu ve veřejném prostoru „aktem dominance”. Muslimský starosta Londýna reagoval vyjádřením, že taková vyjádření pocházela dříve od krajní pravice a že muslimská populace se jimi cítí ohrožena.
Pozn. redakce: Společnost zjevně dospěla do stavu, kdy jsou všichni ohroženi. Někdo je ohrožován noži a někdo se cítí ohrožen kritikou.
Shakespeare
William Shakespeare pochází z města Stratford. Budovu, kde se narodil, spravuje nadace, která tento měsíc prohlásila, že ji hodlá „dekolonizovat”, aby nepodporovala myšlenky „bílé nadřazenosti”.
Pozn. redakce: Výraz, že všichni jsou ohroženi, zahrnuje zjevně i zdravý rozum.
Blízký východ
Z bojiště
Írán vypálil balistickou raketu směrem na americkou základnu na ostrově Diego García v Indickém oceánu. Americká protivzdušná obrana raketu sestřelila. Útok vyvolal pozornost zejména proto, že ostrov Diego García je ve výrazně větší vzdálenosti než byl Íránem deklarovaný maximální dolet jejich balistických raket v rámci dříve uzavřených dohod. Evropští lídři si uvědomili , že s takovým doletem je Írán schopen zasáhnout téměř všechny země Evropy, včetně Londýna.
Probíhají jednání?
Mezi USA a íránskými představiteli probíhají jednání o ukončení konfliktu, která obě strany komentují různě. Bílý dům tvrdí, že Írán chce dohodu, ten to popírá. Prezident Trump na sociální síti ve čtvrtek : „Na žádost íránské vlády pozastavují USA destrukci íránských energetických závodů do 6. dubna. Jednání probíhají a přes nepravdivé zprávy lživých médií, která říkají opak, postupují slibně kupředu.”
Výhoda Írán
Bílý dům kritizuje média, že si přejí porážku USA a stojí na straně Íránu. Možná nejvíce pozornosti si získal časopis Economist se svojí titulní stranou: „Měsíční bombardování Íránu nedosáhlo ničeho. Bude Donald Trump situaci eskalovat, nebo bude vyjednávat? V tomto okamžiku, alespoň prozatím, je islámská republika ve výhodě.”
Evropa v kleštích
New York Times publikoval ve čtvrtek článek, podle kterého dostal Bílý dům Evropu do dvojitého sevření. Vysoké ceny ropy a plynu vyvolávají stupňující se tlak na evropské lídry. Amerika žádnou ropu ze zálivu nepotřebuje. Evropští představitelé si stěžují, že s nimi nikdo nic nekonzultuje, dokonce je ani nikdo neupozornil, že se něco bude dít. Jsou ve stavu šoku. Bez americké podpory není Evropa schopna bránit své území před balistickými raketami Íránu. Její schopnost podporovat Ukrajinu klesá a bojí se, že USA ji přestanou podporovat úplně.
Již počátkem týdne psaly ty samé NYT po útoku na ostrov Diego García, že se prezident Zelenskyj bojí dopadu konfliktu v Íránu na události na Ukrajině a vyslal svoje vyjednávače do USA, aby oživili mírová jednání.
Ve čtvrtek schválil Evropský parlament obchodní dohodu s USA, jež byla dojednána loni v červenci a stanovuje vzájemné dovozní tarify.
Pozn. redakce: Má souhlas Evropy s tarifní dohodou nějakou souvislost s událostmi posledních dní? Odpověď se liší podle toho, kdo ji dává.
Svět
Argentina
Argentinský růst ekonomiky ve výši 4,4 % v minulém roce byl podle nově zveřejněných dat tažen spotřebou domácností. V roce 2025 vzrostla o 7,9 % a dosáhla historické výše.
Pozn. redakce: Když je ekonomika tažena spotřebou domácností, rozhodují lidé, co chtějí a co si koupí. Když je tažena vládními výdaji, rozhodují úředníci, do čeho se investuje, podle a) dlouhodobé prospěšnosti pro společnost, b) krátkodobých cílů na posílení vlastní moci, nebo c) podle toho, kdo jim dá více?
Dánsko
Dánská premiérka Mette Frederiksen, sociální demokratka, ohlásila na březen mimořádné parlamentní volby, protože cítila silnou podporu veřejnosti díky svému odporu proti amerických snahám získat Grónsko. Volby nedopadly podle jejích očekávání. Sociální demokracie ztratila oproti minulým volbám přes 5 % hlasů, když získala 21.9 %. Je to její nejhorší výsledek za posledních více než sto let. Přesto zůstala nejsilnější stranou. Nejvíce posílala Dánská lidová strana, která podporuje masové deportace. Celkovou situaci v parlamentu označují média jako blížící se patu.
Pozn. redakce: V Dánsku je, podobně jako v Nizozemsku, v parlamentu přítomno relativně hodně stran. Dohody jsou složité.
Německo
V kraji Porýní-Falc, který leží na hranicích s Francií, se konaly před několika dny místní volby . Vyhrála vládnoucí křesťanská demokracie premiéra Merze, ale nejvíce posílila strana AfD. Oslabili sociální demokraté. Podle průzkumů veřejného mínění se strana AfD na úrovni celého Německa dotahuje v popularitě na vládnoucí CDU/CSU.
V bavorských komunálních volbách vyhrála Křesťansko- sociální unie CSU, ale oslabila. V roce 2002, kdy ještě dominovala, získala 45,5 % hlasů, nyní 32,5 %. Největší zisk zaznamenala AfD.
Pozn. redakce: Koho mají lidé volit, když je vládnoucí strany v otázkách imigrace ignorují? To je otázkou dneška.
Francie
Ve Francii se konaly volby do místních zastupitelstev. V Paříži vyhráli socialisté, ale celkem ve volbách zvítězilo Národní sdružení Marine Le Pen, které bude kontrolovat radnice ve 310 městech. Média oznámila výsledky voleb jako vítězství krajní pravice. Nejvíce hlasů získalo Národní sdružení na jihu Francie v oblastech, které jsou nejvíce postiženy masovou imigrací.
Pozn. redakce: K přeskupování na politické mapě dochází v celé Evropě.
Itálie
V Itálii rozhodovali lidé v referendu o ústavní reformě justičního systému. Premiérka Giorgia Meloni navrhovala mimo jiné vytvoření vyššího disciplinárního soudu s cílem posílit dohled nad výkonem justice. Levicové strany namítaly, že reforma ohrožuje soudní nezávislost. Lidé v referendu návrh odmítli většinou 54 % hlasů.
Pozn. redakce: Je to prohra italské pravice.
Švýcarsko
Švýcaři hlasovali v referendu o tom, zda má být do ústavy zavedeno právo platit hotovostí. Téměř 74 % občanů řeklo, že ano.
Pozn. redakce: Digitální měna je snem každého moderního demokrata. Myslíš si, co nemáš? Už si, můj milý, nic nekoupíš.
Evropská unie
Evropský parlament odhlasoval návrh, podle kterého bude možné zpřísnit deportační politiku a mimo jiné zřizovat detenční centra mimo země EU. Média schválení návrhu komentovala jako spojení pravicových stran s krajní pravicí. Socialistické strany a zelení označují takové spojení za skandální. Alternativní média považují konec izolace proti-imigračních stran za počátek obratu.
Pozn. redakce: To zvládneme. Asi to nezvládneme. Jejda, to je průšvih. Zkusíme zvládnout obrat o 180 stupňů. Budeme doufat.
SYRZDARMA.CZ
Článek Evropské země volily aneb události týdne se nejdříve objevil na .
