VK
Trump zvažuje vystoupení z NATO poté, co některé země aliance zakázaly americkým ozbrojeným silám použít základny a námořní a vzdušné koridory! Ministr války a ministr zahraničí USA shodně prohlásili, že po skončení operace v Perském zálivu dojde k přehodnocení členství USA v NATO! Britský premiér i po výhrůžce odchodem USA z aliance prohlásil, že Londýn se do války s Íránem zatáhnout nenechá!
Severoatlantická aliance čelí podle všeho nejhlubší krizi od svého založení v roce 1949. To, co začalo jako regionální napětí v Perském zálivu, přerostlo během března 2026 v otevřený diplomatický střet mezi Spojenými státy a jejich klíčovými evropskými spojenci. Vladimir Putin může jen v klidu sedět a s balíkem brambůrků sledovat, jak se NATO sype.
Jádrem sporu je operace Epic Fury – americké vojenské tažení proti Íránu, kterému se podstatná část Evropy rozhodla postavit do cesty tím, že Spojeným státům uzavřela přístup k nezbytné infrastruktuře. Celá EU je totiž v dosahu íránské balistiky. A všichni v Bruselu ví, že ceny ropy a plynu kontroluje Írán skrze Hormuzský průliv. Během posledních týdnů se tak Washington setkal s nečekanou vlnou odporu. Jako první zasadilo Pentagonu ránu Španělsko .
Trump se dostal do vůbec největší roztržky s NATO Premiér Pedro Sánchez vydal dekret, který s okamžitou platností uzavřel španělský vzdušný prostor pro jakákoliv letadla zapojená do operací proti Teheránu. Klíčové základny Rota a Morón, které po desetiletí sloužily jako logistické pilíře americké moci ve Středomoří, osiřely. Podobně razantně zareagovala Itálie .
Řím odmítl povolit americkým strategickým bombardérům mezipřistání na sicilské základně Sigonella. Italský ministr obrany Guido Crosetto postoj vlády obhájil slovy o suverenitě: „Itálie není letadlovou lodí, kterou lze použít bez konzultace. Tato válka nemá mandát OSN ani NATO.“
Evropské země zakázaly americkým ozbrojeným silám použití základen a námořních a vzdušných koridorů k operacím proti Íránu
K odporu se přidala i Francie , která zablokovala transporty vojenského materiálu přes své území, a dokonce i Německo , kde kancléř Friedrich Merz pod tlakem veřejného mínění prohlásil, že konflikt s Íránem „není válkou NATO“. Ačkoliv technické uzly jako Ramstein zůstávají v omezeném provozu, politická podpora z Berlína prakticky zmizela.
Reakce z Bílého domu na sebe nenechala dlouho čekat a byla drtivá. Prezident Donald Trump během víkendového shromáždění v Ohiu nešetřil kritikou a poprvé otevřeně připustil scénář, o kterém se dříve mluvilo jen v kuloárech – odchod USA z NATO.
„ Desítky let platíme účty za obranu lidí, kteří se nám teď smějí do obličeje ,“ prohlásil Trump před burácejícím davem. „Španělsko, Itálie, Francie – všichni berou naše peníze, užívají si náš jaderný deštník, ale když jde do tuhého a musíme zastavit největšího sponzora terorismu na světě, zavřou před námi dveře. Pokud nás Aliance nepodpoří v našem boji za bezpečnost, pak už není k ničemu. Možná nastal čas, aby se Evropa bránila sama. My z NATO odejdeme a ušetříme biliony dolarů.“
Hrozba odchodu USA z NATO je opravdu velice vážná. Zákazy pro americké lodě a letadla v Evropě jsou nepřátelským aktem proti USA
Prezidentova slova okamžitě podpořili i jeho nejbližší spolupracovníci. Ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro stanici Fox News potvrdil, že ministerstvo již připravuje právní analýzy týkající se redefinice amerických závazků. „Článek 5 není jednosměrná ulice,“ upozornil Rubio.
„Nemůžete očekávat, že američtí vojáci budou krvácet za Tallinn nebo Varšavu, zatímco Madrid a Paříž aktivně sabotují naše operace, které mají zajistit stabilitu globálního trhu s ropou. Pokud naši spojenci v NATO nebudou spolupracovat na operaci Epic Fury, Washington musí přehodnotit, zda je tato instituce stále v souladu s našimi národními zájmy.“
Ještě ostřejší tón zvolil ministr obrany Pete Hegseth . Jako bývalý voják a zastánce tvrdé linie vidí v chování evropských států přímé ohrožení amerických jednotek v poli. „Je to zrada v přímém přenosu,“ řekl Hegseth. „Kvůli rozhodnutí Itálie a Španělska musí naši piloti létat delší trasy, což zvyšuje riziko a náklady. Pokud nám naši takzvaní spojenci házejí klacky pod nohy ve chvíli, kdy bojujeme s íránskými raketami, pak jsou to spojenci jen na papíře. Prezident Trump má pravdu – buď bude NATO fungovat jako jednotná síla pod vedením USA, nebo nemá smysl, aby existovalo.“
Spojenectví nemá smysl, když rolí USA má být jen obrana Evropy, ale když USA chtějí pomoc od Evropy, dočkají se odmítání a zákazů
Americký ministr války Pete Hegseth odmítl znovu potvrdit závazek Washingtonu k kolektivní obraně NATO a poukázal na to, že aliance odmítla poskytnout pomoc či se zapojit do americko-izraelské války proti Íránu. Hegseth v úterý na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že o budoucnosti zapojení USA v NATO nakonec rozhodne prezident Donald Trump.
Poznamenal však, že konflikt s Íránem „ odhalil “ řadu problémů v rámci tohoto bloku. „ Svět se mohl přesvědčit o tom, co jsou naši spojenci ochotni pro Spojené státy udělat, když se jménem svobodného světa pustíme do akce takového rozsahu ,“ uvedl Hegseth. Argumentoval tím, že íránské rakety nepředstavují hrozbu pro USA, ale pro jejich „ spojence a další “, kteří na žádost Washingtonu o pomoc reagovali „ otázkami, překážkami nebo váháním “.
„ Prezident poukazuje na to, že spojenectví nemá velký smysl, pokud jsou v něm země, které nejsou ochotné stát při vás, když je potřebujete ,“ řekl Hegseth. V rozhovoru [ 1 ] pro deník Telegraph, který vyšel ve středu, sám Trump potvrdil, že vážně zvažuje vystoupení USA z NATO, pokud se tato aliance nepřipojí k válce proti Íránu, a označil ji za „ papírového tygra “.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News rovněž naznačil, že Washington bude muset „přehodnotit“ své členství v NATO, až válka proti Íránu skonč í, a argumentoval, že „ pokud je NATO jen o tom, že my bráníme Evropu, když je napadena, ale oni nám upírají právo na zřízení základen, když je potřebujeme, není to zrovna výhodná dohoda. Je těžké v tom zůstat .“
Uvnitř EU je rozkol, část zemí by USA pomohla, druhá část je ostře proti
Řada členských států NATO se postavila proti nevyprovokované válce, kterou proti Íránu vedou USA a Izrael, přičemž několik členských států, včetně Francie a Španělska, se otevřeně odmítlo zapojit do této operace nebo umožnit Washingtonu využívat své základny či vzdušný prostor k útokům. Trump opakovaně ostře kritizoval členy aliance za jejich neochotu, na sociálních sítích je označil za „zbabělce“ a prohlásil, že NATO je „ jednosměrná ulice “ a že USA „již nepotřebují ani nechtějí pomoc členských zemí NATO“.
Evropští diplomaté v Bruselu jsou v šoku. Zatímco Polsko a pobaltské státy prosí o zachování jednoty a varují před ruským vlivem, západní křídlo EU trvá na tom, že se nenechá zatáhnout do „ další nekonečné války na Blízkém východě “. Pokud Washington skutečně přistoupí k vypovězení severoatlantické smlouvy, znamenalo by to totální přeskupení světového řádu. Bez americké logistiky, satelitních dat a jaderné odstrašující síly by Evropa zůstala vojensky obnažená. Otázkou zůstává, zda je Trumpova rétorika pouze extrémní vyjednávací taktikou, nebo zda jsme skutečně svědky posledních dnů aliance tak, jak jsme ji znali.
O konci války nebo naopak o pozemní operaci americké armády v Íránu rozhodne nakonec Netanjahu
Trump má ve středu ve 21 hodin amerického východního času vystoupit s projevem k národu. Očekává se, že oznámí buď vítězství ve válce a splnění hlavních cílů operace v Íránu a oznámí stažení amerických vojsk, anebo půjde jen o mediální snahu uklidnit ropné trhy tím, že slíbí konec operace do dvou až tří týdnů, jak už de facto slíbil ve středu dopoledne na tiskové konferenci.
Na ní prohlásil, že cíle operace byly splněny, že došlo ke změně režimu, že Írán již nemůže vyrobit jaderné zbraně, že je prakticky hotovo. Více máte v připojeném videu. Jenže pozor, může jít o zakrývací manévr. Trump vyslal do Perského zálivu dvě výsadkové lodě americké námořní pěchoty, první je již nedaleko zálivu a druhá má připlout zhruba za dva týdny.
Je možné, že jde o snahu získat čas, uklidnit na dva týdny ropné trhy, a až druhá výsadková loď mariňáků dorazí na místo, tak Trump spustí pozemní operaci. Opět překvapivě, neohlášeně, prostě tak, jak to má ve zvyku. Do zálivu míří kromě výsadkových lodí i americká bitevní letadla A-10 pro vzdušnou podporu pozemních jednotek [ 2 ] .
A vzhledem k tomu, že evropské země se staví na zadní a do odporu, a že ani jestřáb Keir Starmer s tím nechce mít nic společného, to dává tušit, že opravdu může jít o maskovanou přípravu na pozemní operaci. Trump tvrdí, že pro USA již práce v Perském zálivu není, a že drobné střílení raket, občasné palby zbraněmi na lodě, nebo házení min do vody, prý nemá řešit americká armáda, ale někdo jiný.
Třeba Francie a další země, které průliv potřebují. Trump dokonce prohlásil, že až USA odejdou, průliv se sám otevře. V podstatě řekl pravdu, ale otázkou je, co udělá Izrael. Jestli i on přestane útočit na Írán. Pokud ne, Írán bude v blokádě zálivu pokračovat. A protože Bibi je vyšetřován kvůli korupci a navíc čelí skandálu s financováním Hamásu [ 3 ] , bude chtít pokračovat ve vrtění psem, tedy ve válce s Íránem. Proto je třeba varovat, že cokoliv Trump řekne, neznamená vůbec nic, protože poslední slovo bude mít Netanjahu. A to je prostě realita.
-VK-
Článek Trump zvažuje vystoupení z NATO poté, co některé země aliance zakázaly americkým ozbrojeným silám použít základny a námořní a vzdušné koridory se nejdříve objevil na .
