Svět ruskýma očima 682
RSS

Svět ruskýma očima 682

Invaze. Nová vlna
Vladimir Malyšev
16. října 2022
Počet nelegálních vstupů do zemí EU od ledna do září 2022 se oproti témuž období loňského roku zvýšil o sedmdesát procent. Uvádí to německý list Die Welt podle zprávy agentury EU Frontex. Počet nelegálních běženců v EU je v letošních prvních třech čtvrtletích největší po katastrofálním nájezdu jejich tlup pocházejících z Afriky a asijského východu, v letech 2015 až 2016.
V těchto údajích nejsou zahrnuti uprchlíci z Ukrajiny. OSN oznámila, že od konce února uteklo z Ukrajiny přes 10,3 milionu lidí, přičemž minimálně 6,3 milionu se nachází v Evropě. Zvláště těžkou situaci mají Itálie a Řecko, na jejichž pobřeží se tlačí hordy migrantů. Podle listu Giornale přibylo v Itálii 71 tisíc nezvaných hostů, to je 31,25  % celkového počtu běženců, kteří v tomto období přišli do Evropy. V Itálii jsou možnosti na rozmístění těchto osob na kritickém bodu.
Skandály v Itálii (znásilňování dívek za bílého dne na veřejných místech) přiměly vládu ke slibu přísných opatření, ale zlo pokračovalo dál. V Piacenze znásilnil migrant na ulici za dne Ukrajinku. Nato se ozvala šéfka vítězné strany Fratelli d‘Italia (Bratři Itálie) Meloniová a na svých stránkách uveřejnila video s prohlášením: „Udělám všechno možné, aby byla v našich městech obnovena bezpečnost.“ Tím si pomohla zajistit vítězství ve volbách.
I na řeckých hranicích je napjatá situace. Na turecké straně je 100 tisíc migrantů Turky nazvaných Konvoj světla. Je ohlášeno, že brzy začne jejich útok na řecké hranice. Po přechodu hranic se horda migrantů vydá na sever přes Balkán do Německa, Francie, Švédska, Nizozemska a Británie. Řecký ministr pro ochranu občanů Theodorikakos má obavy, že by je Turecko mohlo před přechodem hranic ozbrojit.
V roce 2021 vystavělo Řecko na turecké hranici 40 km dlouhou stěnu, ale moc to nepomohlo – běženci se vyloďují z moře.
Jen za září zaregistrovala agentura Frontex přibližně 33 380 nezákonných překročení hranic. Je to víc než polovina incidentů na balkánské trase. Migranti byli hlavně ze Sýrie, Afghánistánu a Turecka. Zvýšil se počet nelegálů do Británie z EU přes La Manche. Od ledna do září bylo případů přes 52 700, tedy o 68 % víc než loni v tomtéž období.
Bavorský ministr vnitra oznámil, že možnosti rozmisťování uprchlíků v Německu jsou téměř vyčerpány a místa pro ně stačí do listopadu, maximálně do prosince. Německá ministryně vnitra oznámila, že Berlín inicioval komplex opatření pro posílení kontroly na hranicích s Rakouskem. Vyzvala vládu Srbska, aby zrušila bezvízový režim se zeměmi mimo EU. V mnoha velkých německých městech je kritická situace. V Lipsku jsou připravena stanová městečka, v Drážďanech byla použita k ubytování nových příchozích výstavní hala.
Částečnou mimořádnou situaci vyhlásilo Bulharsko. Důvodem je zvýšený příliv migrantů přes hranici s Tureckem, kde Bulharsko vybudovalo plot z ostnatého drátu dlouhý 200 km.
Francouzský europoslanec Garraud dal Evropské komisi výzvu: „Protože od začátku roku 2022 prudce stoupl počet nezákonných překročení hranic EU (o 82 % proti stejnému období loni), nese Brusel značnou část odpovědnosti za náplavu migrantů na náš kontinent. Táži se, zda v EK uznají svrchované právo členů EU bránit své hranice?“ Dnes je říjen a migranti dále útočí na hranice Starého světa.“
Nejsilnější útok na Evropu v lze v nejbližší době očekávat ze strany „Konvoje světla“, který se pohrne z Turecka přes řeckou hranici.
Převzato z Fondsk.ru
***
Experti: Turecký plynový uzel bude mít slibné perspektivy
19. října 2022
Světový trh s energiemi se prudce mění, během roku přijdou velké změny. Rusko se nepodvolí diktátu určování stropů cen na ropu a plyn a bude dodávat energie jen do zemí loajálních Moskvě. Oznámil to profesor Viktor Martynov, rektor Ruské státní Gubkinovy univerzity ropy a plynu.
Podle  něj bude RF také podporovat spotřebu energetických zdrojů uvnitř Ruska, aby se zvýšila efektivita hospodářství a plynofikace regionů. Důkladnější přepracování ropy a plynu přinese nové výsledky, nové možnosti doma i pro vývoz. Zajišťovat to bude Amurský závod na zpracování plynu a závod v přístavu Usť-Luga. Bude rovněž otočena část Severního potoku 2 k plynofikaci severozápadních oblastí.
Martynov považuje vybudování největšího evropského plynového uzlu v Turecku a vybudování ještě jednoho potrubního systému pro dodávku třetím zemím za „malou senzaci“. Ve své době byl plánován projekt Jižní proud jako plynovod o čtyřech větvích s kapacitou 63 miliard kubíků plynu za rok. Martynov doporučuje namísto současných dvou větví čtyři, protože kapacita pro těžbu plynu je a existuje i přepravní infrastruktura.
„Uzel se původně plánoval v Německu, ale z důvodů na Rusku nezávislých se Německo tímto uzlem stát nemůže. Mohlo by se jím stát Turecko, kde bude určena spravedlivá cena plynu a dodávky půjdou zemím, které budou mít o plyn zájem. Turecký uzel může být mezinárodní, nepřichází sem jen ruský plyn, ale například i ázerbájdžánský. Je to perspektivní myšlenka, jejíž realizace může významně změnit strukturu trhu s plynem. Pochopitelně, že Turecko má velký zájem a myšlenku podporuje.“
S Martynovm souhlasí jeho kolega z téže univerzity Vjačeslav Miščenko. Jeho pohled na věc: „Do Turecka přicházejí různé dodávky plynu. Mezi nimi i ázerbájdžánský a íránský. Teoreticky může přijít i turkmenský plyn, pokud se země dohodnou na výstavbě transkaspického plynovodu. Turecko může odebírat a zvyšovat objemy zkapalněného plynu. Plyn je takto odosobněný, je to jednoduše zdroj a není svázán se žádnou politikou. Pokračuje koridorem protaženým přes Bulharsko, Srbsko, Rakousko a dále bude dodáván přes sousední země bez politického zabarvení těm odběratelům, kteří ho nyní mají velký nedostatek.“
Rozhodnutí o vybudování plynového uzlu v Turecku označil Miščenko za „velmi moudré“ a aktuální proto, že Rusku nebylo dopřáno vyšetřit případ poškozeného Severního proudu – 2, podle dánské a norské policie poškozeného mohutnými výbuchy.
Miščenko ocitoval šéfa Gazpromu Millera, který řekl, že potrubí položené v Černém moři bude méně zranitelné, protože bude ve větší hloubce. Stavět a provozovat jej bude těžší a bude také těžší potrubí dosáhnout, než tomu bylo u baltských potrubí, kde je moře mělké. Proto má turecký plynový uzel dobré perspektivy.
Miščenko argumentuje: „Nikdo zde není nijak preferován. Ruský plyn bude žádán na tureckém trhu a evropští partneři zajímající se o plyn, včetně toho přes turecký uzel, tam najdou pro sebe trh. Cena na něm bude tržní. Všechno se bude vytvářet v tržních podmínkách.“
Převzato z Vestikavkaza.ru
***
Energetická krize: O čem se vůdci EU nedomluvili na summitu v Bruselu
Jevgenija Čukalina
22. října 2022
Vůdci zemí EU na dvoudenním summitu v Bruselu nedokázali schválit konkrétní kroky k překonání energetické krize. Jednali i o Ukrajině a o nových opatřeních na podporu Kyjeva. Projednávali i možnost využít zmrazená ruská aktiva k rekonstrukci Ukrajiny. Týká se to plynu.
EU věnuje pozornost rekordnímu zvýšení cen plynu a zaplnění zásobníků plynu. Jak se blíží zima, chtěli by evropští vůdci rychle rozhodnout, jak věc řešit.
Evropská komise zveřejnila ještě před summitem dne 18. října svůj plán boje s energetickou krizí. Navrhla zavést mechanismus na omezení příliš vysokých cen plynu na hlavní energetické burze TTF. Aby se přibrzdila vysoká volatilita, vyzvala EK zavést „nový dočasný limit vnitrodenních skoků cen“. Další návrh byl, aby EU měla k dispozici „nové právní nástroje pro společný nákup plynu“ a aby byly země EU byly v případě mimořádné situace povinny se navzájem dělit o energetické zdroje.
Po jednáních o těchto návrzích oznámila Leyenová, že tato opatření byla vydána jako strategické instrukce pro jejich další dopracování.
Rady EU a EK mají za úkol urychleně podat konkrétní soubor opatření a doplňujících opatření, dřívějších opatření a jejich vliv na stávající smlouvy. V seznamu na dopracování je zařazena myšlenka vytvořit pro příští rok nový mechanismus tvorby cen, návrh na společné nákupy modrého paliva a rychlý přechod na alternativní zdroje energie a na reformu energetického trhu EU.
Belgický premiér upozornil, že práce bude trvat několik týdnů a že se budou muset zohlednit konkrétní podmínky jednotlivých zemí, protože žádná země neblokuje určitá opatření jen tak pro nic za nic.
Jasné kroky nebyly stvrzeny, protože každá země má své zájmy. Podobně nebyla ve své době vytvořena energetická unie. Plánovalo se vytvořit takový evropský státní plán, který by zavazoval, kolik se nakoupí plynu. EK by potom nutila svou vůli evropským hráčům, které smlouvy mohou podepsat a které ne. K tomu nedošlo.
S blížící se zimou zůstanou buď hlavní regulace na národních vládách, nebo přece jen dostane EK zmocnění být nějakým státním plánem. Tím by mohlo dojít k další deindustrializaci Evropy, ke ztrátě průmyslového potenciálu. Ale naproti tomu by to mohlo pomoci ušetřit plyn pro komunální sektor.
Prezident Macron upozornil, že zkapalněný plyn, na který přechází Evropa, aby se vyhnula ruskému plynu, je v Evropě třikrát až čtyřikrát dražší než na trhu v Americe. Označil to za dvojí standardy a řekl, že se jedná o upřímnost v transatlantickém obchodu. Chce o tom jednat v prosinci při své návštěvě USA.
Věčná otázka
Druhý den summitu se týkal hlavně Ukrajiny. Evropská rada „co nejrozhodněji“ odsoudila masivní raketový útok z minulého týdne na Ukrajině. Vedoucí zemí EU znovu řekli, že odmítají referenda v Doněcké a Luhanské republice, v Záporoží a v Chersonu.
Ohledně nových protiruských sankcí se předvedlo Estonsko, které navrhlo další balík restrikcí. Krom toho podporuje zřízení speciálního tribunálu „pro zločiny, které se dějí na ukrajinském území“.
V závěrečném prohlášení ze summitu byla připomenuta nutnost předejít obcházení protiruských sankcí a byly vyzvány ostatní země, aby se připojily k omezení ve vztahu k Rusku. Bez nějakého upřesnění se v prohlášení uvádí: „Evropská rada jednala o tom, jak ještě zesílit kolektivní nátlak na RF, aby ukončila speciální operaci.“ Bylo také konstatováno, že Ukrajina bude podporována tak dlouho, jak dlouho bude potřeba. Bylo schváleno rozhodnutí o vojenském cvičení EUMAM Ukraine pro ukrajinskou armádu.
Co se týká finanční podpory kyjevské vlády, která žádala 3 až 4 miliardy EUR měsíčně, van Leyenová se vyjádřila, že se na summitu diskutovalo o 1,5 miliardy EUR měsíčně. Představuje to 18 miliard EUR na celý příští rok.
Byla předložena otázka zmrazených ruských aktiv v EU. Padl návrh, aby byla využita na podporu Ukrajiny.
Chorvatský člen styčné jednotky Evropského parlamentu pro Rusko Sinčič upozornil, že vyčleněné prostředky mohou přijít nazmar. Ukrajina byla před speciální operací jednou z nejzkorumpovanějších zemí Evropy a dnes je to ještě horší. Většina vojenské a finanční pomoci se ztrácí v moři korupce. Sinčič řekl, že EU by měla zahájit mírové urovnávání, a ne protahovat eskalaci.
EU vyzvala Minsk, aby přestal nahrávat Rusku, a vyhrožovala mu novými sankcemi. Odsoudila také vojenskou podporu Ruska Íránem. Kolektivní Západ je přesvědčen o dodávkách bezpilotníků Rusku, které je používá na Ukrajině. Moskva i Teherán toto obvinění odmítají.
Převzato z Iz.ru


Nejčtenější za týden