MILENA DOUŠKOVÁ
Vysokých škol je hodně a já rozhodně nechci něco zakazovat. Pokud někdo chce studovat kolik je pohlaví a co a jak dělají ať si to studuje, ale za své peníze. A to jede. Ať nechtějí po lidech aby jim platili takové pitomosti.
Dostalo se mi výtky, že jen kritizuji, ale jak to zlepšit, nenapíšu. Udělám změnu a napíšu, jak se dá výrazně ušetřit třeba ve školství.
Vysoké školy u nás platíme my všichni z našich daní a já si rozhodně nepřeji sponzorovat kdejaké studující dítě jen proto, že si přeje mít vysokoškolský titul, pak si sednout někam na zadek a celý život sestavovat tabulky o tom, kolik máme pohlaví.
Příklady studií, které společnost k přežití nepotřebuje, by si studenti měli platit sami. Nemá na to? Ať si vezme půjčku a po ukončení studií začne splácet. Pro společnost je neúnosné platit kdejakou hovadinu, kterou si přeje dítě vystudovat. Chce to? Tak ať si to platí.
Příklady neužitečných škol
Genderová studia a sociální ekologie: Často označovány za obory s nízkou poptávkou na trhu práce.
Kulturní antropologie: Může mít omezené přímé uplatnění.
Specifické umělecké a tvůrčí obory: Design obuvi, oděvu, skla či design nábytku (vysoká konkurence, potřeba talentu a dravosti). T
eoretické humanitní vědy: Archeologie, dějiny umění nebo teorie náboženství (uplatnění spíše v akademické sféře).
Aplikovaný golfový management: Často uváděn jako příklad úzce zaměřeného oboru. Trávníkářství: Pořádně zelený obor na zemědělce. Po třech letech studia budete podle webovek školy vědět všechno o „zakládání a pěstování okrasných, hřišťových, krajinných a technických trávníků“. Aby ne, mezi profilové předměty patří třeba Hnojení trávníků nebo Speciální trávníkářství.
Vinařství: Znalce vína s diplomem z vás udělají v Brně. Každý rok vezmou bez přijímaček 120 milovníků vína – 60 do prezenčního a 60 do kombinovaného studia. Jediným kritériem je prospěch ze střední školy.
Rekreologie: Přijímačky na rekreologii, kterou můžete studovat třeba na univerzitě v Ostravě, nejsou pro lenochy a pecivály. Kromě obecných studijních předpokladů tu totiž musíte prokázat sportovní talent v praktické části. Čeká vás cvičení na hrazdě, akrobatická sestava, sprint na 100 metrů i vytrvalostní běh na 1500 metrů.
Orální historie: Stanete se mistry biografických interview. Rozhodnete-li se pro studium Orální historie na Fakultě humanitních studií v Praze, pak z vás bude specialista na zaznamenávání jedinečných svědectví pamětníků historických událostí.
Historická interpretace: Tady se můžete v rámci magisterského programu pustit do studia historické interpretace. V rámci mnoha a mnoha specializací se z vás může stát odborník na historický zpěv, hru na kladívkový klavír, historickou hru na příčnou flétnu nebo loutnu. Uplatnění pak najdete třeba v souborech, které se specializují na renesanční a barokní hudbu.
Aplikovaný golfový management: Nechceš moc studovat, ale místo učení radši nosit bílou polokošili, vozit se v autíčku po golfovém hřišti a hrát golf? Na univerzitě v Birminghamu žádný problém. Za pouhé tři roky se tu staneš naprostým odborníkem přes náčiní k tomuto sportu.
Pivovarnictví a lihovarnictví: O tom, že je na vysoké škole každý v lihu, není pochyb. Tak proč nebýt v lihu přímo i ve škole? Tento program má za cíl vychovat budoucí manažery v oblasti lihovarnictví či pivovarnictví. Tento obor se dá studovat například na Herriot–Watt University ve Velké Británii. A nejspíš vás čeká každodenní ochutnávka destilátů, ať už ve škole, anebo s kamarády.
Profesionální kulinářské umění: Umět dobře uvařit a nachystat jídlo tak, aby dobře vypadalo, je bezpochyby uměním. Ale na druhou stranu zvládnout uvařit guláš nebo párky v rychlovarné konvici je také tak trochu uměním. I přesto se na univerzitě v anglickém městě Derby scházejí nadějní kuchtíci a kuchtičky z celého světa a učí se servírovat miniporcičky, které budou o pár let později podávat ve svých restauracích za nekřesťanské peníze.
Jachtový design: Který kluk si jako malý rád nestavěl lodičky? Na univerzitě v Southampton Solent si můžeš splnit svůj dětský sen a udělat první krok k tomu stát se návrhářem jachet! No, kdo by nechtěl takovou originální práci?
Wellness management: Stále více a více lidí dnes studuje management všeho druhu. Tak proč se nejít učit rovnou wellness management a při svém studiu testovat vířivé vany a bazénky? Kromě jiného tě tento obor skvěle zaškolí do rychle rostoucího wellness průmyslu, ale také zasvětí do základů anatomie, fyziologie a výživy.
Etické hackování: Proč hackovat nelegálně, když si stačí udělat výšku a hackovat eticky správně? I když tento obor zní dost neužitečně a i trochu šíleně, zdání může klamat. Ve skutečnosti se tento obor zabývá také bezpečností internetové sítě a má za cíl naučit své studenty bojovat proti kyberzločinům, které se v dnešní době stávají stále závažnějším problémem.
Vikingská studia: Pro všechny správné nadšence do Vikingů přináší University College v Londýně čtyřleté studium zaměřené na dobu Vikingů. Během tohoto studia máš ale šanci se také naučit něco o skandinávských jazycích. Třetí rok dokonce naskočíš na vikingskou loď a strávíš rok studia v Dánsku, Norsku, Švédsku či na Islandu.
Užitečné vysoké školy
Nejžádanější a perspektivní obory:
Informační technologie a počítačová věda: Neustále rostoucí poptávka po IT specialistech, programátorech a expertech na kyberbezpečnost.
Zdravotnictví a medicína: Všeobecné lékařství, zubařství, farmacie a ošetřovatelské obory jsou dlouhodobě stabilní a velmi žádané.
Technické a inženýrské obory: Strojírenství, elektroinženýrství a stavebnictví.
Ekonomika, finance a management: Obory zaměřené na bankovnictví, analýzu dat a podnikové řízení.
Přírodovědné obory: Biomedicínské inženýrství, chemie a další obory propojené s moderními technologiemi.
Pedagogika: Neustálý nedostatek učitelů v určitých aprobacích.
Psychologie: Zvýšená poptávka po odbornících na duševní zdraví. Právo: Tradiční, ale stále velmi perspektivní obor.
Ano, takové školy náš stát potřebuje, to ale neznamená, že je škola zadarmo. Jen je třeba k tomu přistupovat jinak. I tady by měl student platit. Nemá na to a je talentovaný? Existuje forma půjček, stipendia, sponzorství, anebo se státu upsat třeba na 10 let, že bude pracovat v oboru a nevypadne ze země vydělávat do ciziny – pak by všechny náklady na jeho studium byly zbytečné. My platíme a venku z toho budou mít užitek. Takhle by to opravdu fungovat nemělo.
Nejsnadnější je upsat se na roky práce pro naši společnost. To jsou potom dobře vynaložené peníze a myslím, že by tohle uvítali všichni. Šanci na studium má každé dítě, jen to nesmí být rozmazlený fracek, ale člověk, co ví, že něco dostal a něco musí společnosti vrátit.
POLITIKARINA.CZ
Článek Vysoké školy jako luxus na náš účet? Čas na změnu! se nejdříve objevil na .
