MILENA DOUŠKOVÁ
U tohoto pána to tak sice zřejmě nebude, ale jeho chování naznačuje, že i studená modrá krev může zplodit hovado. Možná je čistokrevný, ale nesahá prostému slovenskému bačovi ani po kotníky.
Vetřelec bez české krve znesvěcuje Českého lva
Symbol Českého lva, který si tak drze vystavujete na svém tričku, pochází z naší středověké královské dynastie a patří k nejstarším nepřetržitě používaným státním symbolům v Evropě. Korunovaný lev představuje suverenitu, sílu, odvahu a hrdost českého národa – vlastnosti, které vy jako politik nikdy nebudete skutečně reprezentovat.
Tento lev byl po staletí symbolem Českého království, přešel do Československa a dodnes tvoří jádro státního znaku České republiky. Symbolizuje naši tisíciletou státnost, nezávislost a národní hrdost. Vy ho však svou přítomností znesvěcujete. Nemáte v sobě českou krev. Jste člověk, který sem přišel zvenčí, a přesto si troufá nosit náš nejsvětější národní symbol na prsou, jako by k němu patřil. Jste cizinec, který se snaží přivlastnit si naši identitu a naši historii.
Jste vetřelec, zločinec, lidský odpad a parazit, který se nasál do českého národa jako klíště a saje z něj všechno, co se dá. Ať si navléknete sebevíc triček s Českým lvem, nikdy se nestanete součástí tohoto národa. Vždy zůstanete tím, čím jste – vetřelcem bez kořenů, který se pokouší ukrást symbol, který mu nikdy nebude patřit. Nikdy nebudete Čech. Nikdy nebudete patřit k nám. Tento lev na vašem tričku je jen dalším důkazem, jak hluboko jste ochotni zajít ve své snaze předstírat něco, čím nejste.
Autorem těchto řádků je Jaroslav Lobkowicz.
Tenhle styl psaní – používat slova jako „parazit“, „klíště“ nebo „odpad“ – je klasická dehumanizace. Jakmile někoho označíte za hmyz nebo věc, berete mu lidská práva. A historie nás už párkrát naučila, že od takových textů je ke „kamenování“ bohužel už jenom krůček.
Historický paradox: Sám lev, o kterém autor tak zapáleně píše jako o symbolu „královské dynastie“, se k nám v podstatě dostal skrze dynastické sňatky a vlivy z ciziny. Přemyslovci se běžně ženili s cizinkami. „Čistá krev“ je v evropské historii v podstatě mýtus.
Slovenská stopa: U nás v Česku je propojení se Slováky tak silné, že rozdělovat lidi na „čisté“ a „nečisté“ je nejen morálně pochybné, ale i prakticky nemožné. Máme to v rodinách, v kultuře i v jazyce.
Jaroslav Lobkowicz byl poslancem za KDU-ČSL, později za TOP 09. Jak jinak. Skrze Andreje Babiše uráží tolik lidí, že si to ve své aroganci buď vůbec neuvědomuje, nebo je mu to jedno. Možná platí obojí. Modrá krev zkrátka nezaručuje slušného člověka. Naše země i naše rodiny jsou propletené; na území ČR žije mnoho Slováků a ještě více těch, kteří jsou napůl Slováci a napůl Češi či Moravané. Kdo dal takovému člověku právo tyto lidi urážet?
Já se také neptám, se kterou služkou ho otec možná „uplichtil“. Nebo to mohlo být jinak – otec mohl být nějaký koňský handlíř. Hned jsem si vzpomněla na film Prstýnek , kde si šlechtična vdaná za impotenta prostě pořídila potomka se selským synkem. U tohoto pána to tak sice zřejmě nebude, ale jeho chování naznačuje, že i studená modrá krev může zplodit hovado. Možná je čistokrevný, ale nesahá prostému slovenskému bačovi ani po kotníky.
Článek Nemáte čistou českou krev? Pak jste hovado … teda podle Lobkowicze se nejdříve objevil na .
