Rusko se rozhodlo jít cestou spálené země a devastuje ukrajinskou infrastrukturu. Velké obavy jsou z prolomení hráze Kachovské přehrady, jež by jednak způsobila velkou záplavovou vlnu a dále by došlo k selhání chlazení reaktoru Záporožské jaderné elektrárny. Rusko využívá plošnou palbu klasickým dělostřelectvem nebo raketomety a případně i termobarickou munici.
Ale poznatky z minulosti, a to jak z druhé světové války, tak současného konfliktu ukazují, že přesné jednotlivé výstřely, kdy protivník nikdy neví kdy a odkud, jsou více smrtící a psychologicky decimující. Za druhé světové války údajně Rudá armáda soustředila na jeden úsek fronty vysoké množství odstřelovačů. Když Němci zahájili útok, očekávali kulomety a samopaly, ale bylo ticho, sem tam padnul výstřel, a co rána, to mrtvola. Za chvíli vznikla panika a ústup. Obdobně se dařilo Rusům nyní, klidně kotvící křižník v plné zbroji, dvě rakety a šel ke dnu. Žádná palba předtím ani potom – překvapení s maximálním účinkem, vojenským i psychologickým. Jednak, že jejich systémy selhaly a dále že šla pod vodu Moskva. I z tohoto důvodu nechal Hitler přejmenovat křižník Deutschland na Lützov, aby se nepotopilo Německo. Moskva šla ke dnu bez přejmenování.
Co by tedy Ukrajinci nejvíce potřebovali, aby mohli Rusku oplatit obdobnou mincí? Jednoznačně ukrajinská armáda potřebuje restrukturalizaci, modernizaci, unifikaci zbraní a zbavit se sovětské techniky. Takže cokoliv v ukrajinské armádě je, potřebuje nějak systematizovat a případně obměnit či zásadně modernizovat.
The attack on Ukrainian energy infrastructure is an attempt to create a humanitarian disaster affecting tens of millions of people in the heart of Europe. We know that Belarus is used as a launchpad for missiles & drones. Lukashenka will be held accountable for his complicity. pic.twitter.com/DxuReq1O6Q
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) November 1, 2022
Ale pro zásahy na teritoriu Ruska, jež zatlačí na citlivá místa, a to psychologicky, politicky i ekonomicky, to jsou zbraně s vysokou mobilitou, dostatečným dosahem a maximální přesností. Jak se říká, jeden „blesk z čistého nebe“ může vykonat víc škody než bouřka s hromobitím.
Pro odvetné údery na infrastrukturu Ruska nejsou zapotřebí tanky ani PTŘS. Jsou zapotřebí vysoce mobilní raketomety a dělostřelecké systémy, případně letecká munice, s přesným naváděním. Problém však je cena této munice, avšak v porovnání se způsobenou škodou se to může vyrovnávat s plošnou salvovou palbou.
Raketomety HIMARS jsou pravidelně zmiňovány díky mobilitě a přesnosti a účinnosti. Následují samozřejmě německé samohybné houfnice PzH-2000 a využitelnost mají i americké M-109 A6 Paladin či M-109 A7. ale k těmto systémům, jež jsou vysoce přesné a mobilní je nutná i munice:
– NAMMO HE-ER 155 mm z Norska, dostřel 20 km s přesností cca 30 m
– M982 EXCALIBUR 155 mm z USA, dostřel 50 m–40 km s přesností 5 m, ale cena je 160000 USD
Chytré letecké bomby a střely:
– CBU-107 Passive Attack Weapon (pasivní útočná zbraň)
– AGM-65 A s elektrooptickým naváděním
– AGM-65 D s infračerveným naváděním
– AGM-65 E s laserovým naváděním
– GBU-28 Bunker Buster s laserovým naváděním
– GBU-24
– Střela AGM-114 HELLFIRE II
– Střela AGM-65 MAVERICK
Drony:
– MQ-9 REAPER – může nést i střely HELLFIRE na strategické vzdálenosti
– SWITCHBLADE – Loitering Ammunition – vyčkávací munice/sebevražedné drony
– PHOENIX GHOST – Loitering Ammunition – vyčkávací munice/sebevražedné drony
IMINT:
– Kvalitní satelitní nebo z dronů pořízené fotografie pro precizní plánování
CYBER:
– Efektivní kybernetické nástroje k pronikání do ruských informačních sítí a případné jejich eliminaci
Eliminace energetické rozvodné sítě:
– Ruská armáda má dosah na ukrajinské elektrárny i rozvodné body či trafostanice, což je zřejmě opačně mimo dosah ukrajinské armády na ruském území. Zřejmě by však pro dostatečné vykolejení ruského hospodářství i civilního života byly vhodné zbraně, jako byly grafitové bomby/střely použité NATO v bývalé Jugoslávii, jež neničily explozivně objekty, ale efektivně vyzkratovaly a tím eliminovaly rozvodnou síť
Samozřejmě je nutno přidat radiolokátory včasné výstrahy i dělostřelecké, laserové ozařovače, různé systémy protivzdušné obrany, letouny, vrtulníky atd. atd.
Ve válce je nutné všechno a hodně. Odpor ukrajinské armády tu Ruskou deptá, a jak již se potvrdilo třeba nasazením dronů BAYRAKTAR, chirurgické zásahy jsou pro ni ještě náročnější. Problémem je, že pro všechny strany, a především i pro Ukrajinu a její spojence, se to stává ekonomicky velmi náročné. Takže zřejmě se vyplatí jeden drahý výstřel, jeden perfektní zásah a jedna velká panika na druhé straně. A perfektní zásah eliminuje vedlejší škody na civilním obyvatelstvu, což ruská armáda nerespektuje.
SECURITY magazín
The post Co by Ukrajina potřebovala, aby mohla zaútočit na ruskou infrastrukturu first appeared on .
