NIKOLA BORNOVÁ
V médiích, mezi většinou politiků i mezi pomatenou částí veřejnosti se neustále opakuje jedno konstatování – my to přes tuhle zimu zvládneme! Wir schaffen das! Vezmeme si dva svetry, nebudeme se koupat ani sprchovat, budeme jíst jen červíky a sóju, naši rodiče pomřou na zápaly plic…pardon, na Covid a půlka firem zkrachuje, ale my tuhle zimu překonáme i bez Putlerova plynu! Putler pak bude hrozně plakat, jak jsme to my hrdinové vydrželi a jak už si od něj nekoupíme ani toho nejmenšího kubíka plynu nebo soudek ropy!
Fajn, tak tuhle zimu nějak zvládneme. Zatneme zuby, zabalíme se do dek a do svetrů, budeme v kamínkách pálit odpadní dřevo a plastové lahve a zimní měsíce vydržíme.
Ale já se ptám – a co pak?
Co se pak na jaře změní?
Myslíte, že Rusko se najednou absolutně vzdá s výkřikem: „ Tak jo, my se všem omlouváme a končíme tuhletu naší naprosto nevyprovokovanou agresi. Tady máte od nás plyn a ropu zadarmo, služebníček! A vemte si Krym i Donbas a vyvražděte tam obyvatele podle původního plánu. Taky o bnovte na Ukrajině ty bio-laboratoře a na hranice nám umístěte ty slibované jaderné zbraně a namiřte je na naše hlavní město. N ám už to nevadí. Stejně se nám Moskva nelíbila! “
Pokud si tohle opravdu myslíte, doporučím návštěvu Chocholouška a zvýšení dávek psychofarmak. Rusko nemá sebemenší důvod něco takového udělat. Nezáleží, jestli si myslíte, zda je v tomhle střetu padouch nebo hrdina (či něco mezi) – Rusko prostě necouvne. Ono totiž ani couvnout nemůže , Rusům tu jde doslova o přežití. A oni, světe div se, přežít chtějí (na rozdíl od nás EUropanů). Navíc i přes absolutní nesmysly šířené v médiích mají v konfliktu navrch takřka ve všech oblastech – jejich ekonomika je zasažena zásadně méně než ta evropská a americká, nemají žádný problém s nedostatkem zdrojů, mají lepší vojáky, lepší vojenskou techniku a i přes některé fascinující chyby na bojišti průběžně vyhrávají. Ostatně, část Ukrajiny už se v referendu dobrovolně připojila k Ruské Federaci. Rusko se také přeorientovalo na posílení vztahů s Čínou, Indií a dalšími zeměmi a naši sebevražednou EU už vlastně ani tolik nepotřebuje. Rozhodně nás nepotřebuje k přežití, jsme pro ně spíš zdroj luxusní než nezbytný.
To my jsme na tom přesně naopak – bez surovin z Ruska prostě končíme. Nemáme žádnou alternativu, EU je na mohutném prsu Matky Rusi naprosto závislá.
Znovu se tedy ptám – až přežijeme tuhle zimu, tak co budeme dělat pak? Žádné nové zdroje se tu zázračně neobjeví. Je to přesně naopak – dojdou nám i ty malé zásoby, které jsme si stihli nakřečkovat ještě když jsme na sebe neuvalili tolik sankcí a bylo nám dovoleno si od Rusa něco nakoupit. Tohle ale na jaře skočí – zásoby se vyčerpají, transfer z Ruska prakticky skončí (a to čistě z našeho rozhodnutí) a my nemáme žádnou skutečnou alternativu. Jen chiméry a nesmyslné sliby ze Západu.
Skromná těžba v Norsku a na pár dalších místech v blízkém okolí pro naše potřeby ani náhodou nestačí. A to, co se natěží, stejně schramstne jak malinu skomírající průmysl Německa. Tentokrát nám už Němci plyn nepustí, i když je o to budeme prosit.
Spoléhat se na dovoz plynu a ropy loděmi z USA je také absurdní – objem, který jsou schopné přepravit, je naprosto minimální. Navíc bude vše za naprosto absurdní ceny. A pokud vám záleží na ekologii, tak tenhle dovoz je samozřejmě monstrózně neekologický.
Se zeměmi arabského poloostrova se Západ dokázal díky své aroganci ještě víc rozhádat, takže i tam se nám podařilo místo záchrany získat spíš další nepřátele.
Takže znova – až skončí zima, co budeme dělat pak? Sundáme svetry, poděkujeme Fialovi, podíváme se na nějakou hezkou talkshow s hajlující Drábovou, pohřbíme nemocemi skolené rodiče, uvolníme v bytech místo dalšímu milionu Ukrajinců a s blaženým úsměvem budeme vyvěšovat další plakáty Vladimíra Vladimiroviče Putina v pytli na mrtvoly? Budeme radostně tančit v ulicích, jak jsme to těm „ruSSákům“ nandali tím, že jsme si úplně zdevastovali zemi, že nám krachnul průmysl, že se k nám vrátila proslulá ukrajinská mafie, že nemáme benzín do aut, elektřinu pro tramvají, plyn pro průmysl ani domácnosti a dokonce ani hnojiva na to, abychom si mohli vypěstovat aspoň trochu toho jídla? A i orat pole budeme asi pomocí motyček, protože i ty zatrolené traktory a kombajny jezdí na naftu. Jediné, čeho budeme mít na jaře víc, je cenzura a počet politických vězňů…a nevím, jestli tohle je zrovna komodita, kterou bychom se měli chlubit.
Nebo co je tedy ten náš plán do budoucna? Budeme pohánět naše stroje usilovným zdviháním pravice a zahřívat se řvaním aktualizovaného hesla „ Heil Uršula “? Nebo máme někde ve sklepě zavřeného českého Nikolu Teslu, kterého vypustíme ven a on nám za pytlík sušených červů vynalezne zázračný stroj, který bude generovat elektřinu z duhových vlajek?
Takže se ptám ještě jednou – co je náš plán, až skončí tahle zima? Nějaký plán určitě máme, že? Umíme myslet dál než za horizont jednoho dvou měsíců, že jo? Protože jestli ne…tak pánbů s námi.
bornova.pub
The post A co jako budeme dělat po téhle zimě? first appeared on Pravý prostor .
