LUBOMÍR VYLÍČIL
Jak už asi víte, dnešním dnem má skončit okupační stávka vysokoškoláků, nazvaná „Univerzity za klima“. Angažovaní studenti, studentky (a 62 dalších genderů) se už dostatečně vyblbli, zademonstrovali si, navázali nová přátelství mezi sobě podobnými, užili si mediálního zájmu… a jejich svolavatelé vykázali splnění úkolu. Je tedy nejvyšší čas vyrazit domů, na prodloužený víkend. K nabrání nových sil, peněz a čistého prádla, před novými koly boje za Planetu.
Podívejme se, o co vlastně šlo. Seznam studentských požadavků naleznete zde . Začíná větou, že „Vláda si musí vytyčit řešení klimatické krize jako svou prioritu“. A podobně zní i všechny ostatní požadavky na státní orgány. Všechny je rámuje a spojuje slovo „musí“. Působí to dojmem jakéhosi téměř ultimáta, kterým vítěz diktuje své podmínky poraženému státu. Ukončit spalování fosilních paliv, zdanit uhlík a vše, co jej obsahuje, sofort přejít na obnovitelné zdroje…
Proto se vyplatí nahlédnout, kdože jsou oni lidé, kteří by nám chtěli tohle naordinovat. Seznam stávkujících škol naleznete zde . Již při prvním pohledu vás zaujme, že se jedná, v drtivé většině, o tzv. „kecací obory“ a umělce. Tak například v Praze se stávkovalo na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Fakultě sociálních věd, Přírodovědecké fakultě, Fakultě humanitních studií či na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Zapojeny jsou rovněž některé další fakulty Univerzity Karlovy a také Akademie výtvarných umění, FAMU i DAMU. V Brně se krom Fakulty sociálních studií připojila JAMU nebo FaVU. Techniky a přírodovědce, kteří by onen přechod na bezuhlíkovou budoucnost měli vymyslet a do praxe uvádět, abys tu lupou pohledal.
A teď něco k účasti. K masovosti oné studentské bouře. Protože Čt a podobné zdroje nám tu „událost“ podávaly tak, jakoby všichni studenti, co jich republika má, vyšli na barikády. Takže zpět na zem. Například v takovém Brně, na Fakultě sociálních studií, se do akce zapojilo odhadem zhruba čtyřicet studentů. Přitom tato fakulta má momentálně 3275 studujících. Podle děkanova odhadu se stávky účastní něco mezi třiceti až šedesáti lidmi, což je jedno, možná dvě procenta studentů. V Praze to vypadalo dost podobně. Například na náměstí Jana Palacha, před filozofickou fakultou, si zademonstrovalo dobrých osmdesát studentů….
Jaké jsou tedy první závěry? Akce se účastní minorita studentů. Většinou z oborů, které se praktickým provedením „bezuhlíkové budoucnosti“ nebudou zabývat a nemají mentální kapacitu k pochopení souvisejících přírodních zákonů. Zato mají pohádkové mediální pokrytí. Dalo by se hovořit dokonce o totální, mainstreamové propagaci, s lehkým morálním nátlakem na většinovou společnost. Podobně, jako kdysi u Gréty…
Vysvětlením může být jeden bod z pozvánky ke stávce, vydané studenty Fakulty sociálních studií Brno: „Připojujeme se ke studentkám a studentům okupujícím své univerzity v dalších městech v Česku a v desítkách dalších zemí po celém světě! A spolu s nimi požadujeme skutečné kroky k rychlému a spravedlivému řešení klimatické krize! Jsme součástí globálního hnutí! A je šídlo z pytle venku. Součástí globálního hnutí… Jako ta zmiňovaná Gréta.
Dalo by se to shrnout do jedné stručné věty, přicházející od Bruselu a jemu nadřízených bankovních sfér: „My do vás tu Zelenou bídu natlučeme, třeba skrze vaše (zblblé) děti!“
The post O té stávce za klima first appeared on Pravý prostor .
