JIŘÍ FIALA
Za kterým nic dalšího není a nenásleduje. Tak se mi jeví náš pan současný premiér – a můj jmenovec.
Občas slyším, jakého máme skvělého premiéra, že jsme takového ještě neměli. No, to je možné, ovšem je třeba si také uvědomit, jaké premiéry jsme tu měli (viz nezkušený a nafoukaný cápek Gross, sexista, zbabělec a studovaný vojenský politruk Nečas se svou dnešní Jaňulkou, mimoň Špidla spolu s dalším mimoněm Sobotkou, anebo – nakonec, bohužel – estébák Babiš, alias Bureš). Není, bohužel, opravdu těžké být mezi slepými jednookým králem.
Na premiéry, ani na presidenty tato země opravdu posledních 30 let příliš štěstí neměla, dobu předtím raději ani posuzovat nebudu, protože tu nemohl prostý lid ovlivnit vůbec, tuhle by už aspoň částečně mohl, proto je to i jeho vizitka).
Protože, jak jsem nejen ze svých zkušeností, ale i z poznatků mnohých jiných, zjistil, tahle populace obecně hloupne a pokud jde o politiku, tak obzvláště, není rozhodně od věci si připomenout, resp. redefinovat, co to vlastně JE PRAVICOVÁ VLÁDA, a co se od ní PRÁVEM OČEKÁVÁ, resp. co to je PRAVICOVÁ POLITIKA.
Aby bylo jasno a také abychom měli nějaké uchopitelné měřítko pro měření její úspěšnosti.
Tak především : PRAVICOVÁ POLITIKA je :
FUNGUJÍCÍ HOSPODÁŘSTVÍ , naplno běžící EKONOMIKA. Tedy – žádné podpory, žádné přídavky – ale rovné příležitosti pro všechny, aby si podle svých schopností mohli dobře a slušně vydělat, pokud dělat chtějí a aby pracující člověk dobře žil a na všechno podstatné (bydlení, jídlo, oblečení, kultura, cestování, zájmy) měl i beze všech podpor a přídavků. K tomu samozřejmě patří inflace blížící se nule, nebo rozhodně pod 3 % roční – (nikoliv měsíční) – míry .
Dále : II. Štíhlý a výkonný státní aparát , tedy všechny státní orgány. Sem patří především orgány mocenské, tedy policie a justice. Protože s těmi se občan – na rozdíl od armády – setkává prakticky denně.
Pokud jde o tuto kapitolu, tzv. „pravicová“ vláda nedělala a nedělá VŮBEC NIC, je vládou udržovací, která jen převzala předchozí chlív a nadále jej beze sebemenší změny udržuje. Příklady najdete denně na těchto stránkách, a protože jsem zažil dvě velmi čerstvé zkušenosti, dokreslující tento tristní stav, není od věci se o ně podělit se čtenáři.
Okresní soud, resp. policie Česká Lípa, resp. Nový Bor. Trestní řízení o náhradu škody. Tedy – poškozování cizí věci. Šlo o to, že při přebírání dětí vyběhnul bratr matky na nic netušícího otce a jeho družku a začal jim bušit do auta. V něm způsobil boule a propadliny, celková oprava za skoro 50 tisíc korun. Klíčovými svědky byli – samozřejmě – policajti, a to zvláště za situace, kdy pachatel vinu – jak jinak – popíral, prý to mají od kamenů, a bůhvíkde k tomu vůbec přišli, on samozřejmě nic, on jen muzika.
Předvolaní policajti – v roli úředních osob (!!!) – na první předvolání nepřišli vůbec, resp. přišla jen jedna policajtka, ta si údajně „nic nepamatovala“ (názorný příklad, k čemu je dobré zaměstnávat ženy u policie). Kvůli těm dalším se muselo jednání odročit, soudce si je musel pozvat ještě jednou. Poprvé tvrdili, že jsou na dovolené, když policajt přišel do jednací síně, byl prý najednou tehdy nemocný a nešel u nich vůbec signál, takže se nemohl ani omluvit. Omlácené auto nenafotil, pachatele neztotožnil, ani se o to nepokusil – protože, podle jeho „úsudku“ šlo o prkotinu, přestupek.
Přitom dva trestné činy jako vyšité – nejen poškozování cizí věci, ale také výtržnictví – obžaloba zněla jen na první z nich.
Policajt ve své výpovědi ještě zkreslil výpověď poškozeného, který prý tehdy říkal, že má jen jednu bouli na kapotě, ve skutečnosti poškozený nahlásil, že škody jsou nejspíše po celém autě, ale že ho musí nechat nejprve umýt, aby to šlo nafotit a zadokumentovat.
Policajti tedy buďto nedosvědčili nic, nebo si nic nepamatovali – a trestný čin, namísto zadokumentování, se snažili zbagatelizovat, a smáznout. Jen aby nemuseli nic dělat.
To, že policajti nepřijdou k soudu ani na soudní předvolání, mi přišlo natolik závažné, že jsem napsal stížnost řediteli policie v České Lípě. Jeho odpověď ?? Vyrazila mi dech : Prý je to věc soudce, ten nese za všechno odpovědnost.
Proč má tedy tamní policie vůbec ředitele, by asi pak nedokázal nikdo vysvětlit.
O stavu justice tady čtete denně, viz naposledy Svitavy – feministické opice setřesené ze stromů – Zvláštní škola Svitavy (k213.cz) , je děsivý a s nástupem mladé generace se nezlepšuje, ale jen dále zhoršuje. Ti jsou totiž nejen hloupí, ale navíc i drzí a arogantní, což ti starší, uvyklí pokoře alespoň vůči „vedoucí síle ve společnosti“ tolik nebyli. Tihle mají pocit, že jsou ve třiceti mistři světa, nad ně není a přes ně vlak nejede.
NIC SE NA TOM NEMĚNÍ, zjevně ani MĚNIT NEMÁ, vláda na to nemá žádný program, ministrem spravedlnosti v klidu ustanovila zjevného loupežníka, kryjícího čachry a kšefty své exekutorské manželky.
Na ministerstvu spravedlnosti, jež já obecně považuji za nejproblematičtější část justice, protože od něj všechno zlo (anebo dobro) pochází a právě to je má v hrstí, se nemění rovněž vůbec nic, žádný plán, třeba odpovědnosti soudců za způsobené škody, se nikdo ani neodváží navrhnout, natož aby v praxi fungoval. Natož pak radikální změnu justice třeba směrem k porotnímu systému, jenž je pro demokratické společnosti typickým – na rozdíl od senátního uspořádání justice, typické pro totalitní stát, jež tu bez sebemenší změny zůstává i 30 let po tzv. revoluci.
A konečně, za
III. Úcta k člověku. To je ten nejsprávnější projev jak demokracie, tak i každé pravicové vlády. Úcta k síle osobnosti, k jedinci jako takovému. Měla by být patrná především z jednání (a v jednání) státních orgánů.
Běžte na jakýkoliv úřad – ať tu úctu na vlastní oči uvidíte.
Pokud by byla, pak by osoby, nesoucí odpovědnost za zjevně vykonstruovaná trestní stíhání, o jejichž vykonstruovanosti není od počátku nejmenších pochyb (opět, čerstvě – viz Svitavy Zvláštní škola Svitavy (k213.cz) ) musely na jakékoliv pozici ve státním aparátu OKAMŽITĚ skončit, přičemž práce napříště by pro ně byla už jen doma na zahradě, anebo v soukromém sektoru, pokud by se našel někdo, kdo by je zaměstnat chtěl.
Ale nejsou to jenom takto křiklavé příklady.
Nedávno jsme se zúčastnili středočeského zastupitelstva ohledně alejí a péče o ně. Stav je špatný, ten, kdo se o ně má starat, se nestará již celá desetiletí – a pokud se někdo další starat chce, což by měla být oceněníhodná záležitost občanské angažovanosti, tak zjistí, že je těmto lidem evidentně na obtíž. Ty zajímá jediné – vlastní prospěch. Vše, co mu škodí, je jim nepřátelské. Ptáte se, jak jim může škodit, že se někdo chce – zadarmo a ve svém volném čase – starat o aleje u silnic ? Takhle : Nemohou to zadat domluveným firmám, které sice často nic neudělají, ale za to od nich mohou pršet štědré provize. Takže – k čemu nějaká „občanská angažovanost“, byť je to základní stavební kámen demokracie, že ?
Občanská angažovanost a občanská odpovědnost . O ty ale u nás nikdo nestojí, alespoň z těch vládnoucích ne. Tak – jakápak pravice, a jakápak demokracie ??
A tak zbývá už asi jen poslední oblast, a tou je :
Zahraniční politika a vnější postavení země v Evropě a ve světě.
Snad jedině tady, v oblasti, která se běžných občanů prakticky vůbec nedotkne, je vidět jistý – pravicový – posun. A to ještě je nutno si uvědomit, že je třeba rozlišit mezi svébytným a sebevědomým vystupováním a postavením na straně jedné – a okatým lokajstvím či dokonce patolízalstvím na straně druhé.
Pokud někdo namítne, že nám, jako malé zemi, nic jiného nezbývá, tak nechť se podívá na jiné – malé – země : Holandsko, Dánsko, a především Finsko se Švédskem – jak může vypadat samostatná a suverénní zahraniční politika.
Ale, budiž, tohle je JEDINÁ KAPITOLA, kde se vláda aspoň nějak vůbec projevila. I když, pravda, pod tlakem okolností, kdy ruská agrese byla a je už na dosah a ohrožuje celou minimálně středovýchodní Evropu, jež už jednou do sféry vodky a veřejného chlívu nechtěně patřila.
Tak – a teď si sami zhodnoťte, jakou vlastně máme vládu, zda pravicovou, či jinou, případně zcela beztvarou, co pro vás jako občany udělala – a zda se vám žije líp, nebo hůř než předtím, případně stejně mizerně.
Závěr je na každém z vás.
Jiří Fiala
The post Líbivý maskot a prázdný vývěsní štít first appeared on Pravý prostor .
