Zelený Dýl proti ekologii
RSS

Zelený Dýl proti ekologii

A svět se zase rozdělil na dva tábory. A jako obvykle, zase strašně hloupě a povrchně bez detailního vhledu do tématu. Klima, příroda, udržitelnost, člověk a jeho vliv na přírodu.





To jsou ta témata. A já, aby bylo jasno, jsem jednoznačně pro ekologii. Proč? No, protože mám děti a záleží mi na jejich zdraví, na jejich dětech a vnoučatech, a aby to celé hezky fungovalo ještě spoustu let. Jsem v zásadě proti všem, kteří chtějí planetu zničit, vydrancovat, zamořit, vyhubit lidi. A tak hledám toho nepřítele, který chce takové strašlivé věci… a žádného nenalézám.
Žít chceme všichni, skoro všichni chceme žít zdravě a většina udržitelně. Takže by tady vlastně neměl být spor, protože jestli se na něčem lidstvo může celkem jednotně shodnout, je to právě toto téma. A pak jsou tady technikálie, které vyústí ve třecí plochy.
Otepluje se vážně planeta? Určitě otepluje, ale – je to přirozený cyklus, nebo vybočuje z normy? Pokud to vybočuje z normy, má na to vliv konání člověka? A pokud na to má vliv konání člověka, lze tomu zabránit? A pokud tomu lze zabránit, jaká bude cena a jaký bude výsledek? Tyhle otázky si musíme všichni sami sobě položit, než se pustíme do technických diskuzí.
A pokud tedy něco máme ovlivňovat, tak asi CO2. Taky teď je hitovka metan a prdící krávy. Máme snižovat spotřebu? A tady už začíná špinavá hra, která rozděluje ekology, ekonomicky zorientované ekology a absolutně nepřemýšlející zfanatizované ekologisty.
Odmítám, že by na tom bandička poblázněných dětí byla s know-how tak dobře, aby uměla zachránit svět. A tedy odmítám interpretaci, že tahle bandička chce zachránit planetu, a kdo není pro jejich hloupá řešení, ten ji chce zničit. Zlí a dobří. Pro přírodu a proti přírodě.
Pokud nalézáme líbivá řešení, která jsou drahá, tedy nefinancovatelná, tedy nerealizovatelná, anebo jsou to pseudořešení, která nesnižují CO2 stopu, nebo ji dokonce zvětšují, nebo ji jen přesouvají do jiného místa výrobního řetězce – pak to z globálního hlediska řešení NEJSOU.
Úplně mne ničí ta černá pole plná solárních panelů, které vyrábějí jakýsi pofidérní, nestabilní a drahý elektrický proud. Uhlíkové náklady na výrobu a likvidaci odpadů si spočítat umíme a nevyjde to nějak závratně. Co už ale nikdo nepočítá – tramtadada – a tady se láme svět ekologistů a ekologů, tady se pozná, kdo přemýšlí jako skutečný ekolog: Víte, že kdyby na stejném místě rostl les, tak CO2 zase spotřebovává? Že energii slunce díky fotosyntéze ukládá do uhlíkových vazeb, a tak poutá uhlík do masy vzrostlého dřeva? Že navíc les zadržuje vodu v krajině a čistí vzduch o polétavé částice jako vzduchový filtr v autě? Takže les odstraňuje CO2 a CHLADÍ! Krajina, která je zájmem nás ekologů, musí ustoupit poli černých solárů, které nejen že CO2 neodstraňují, ale navíc jej na začátku i na konci svého výrobního řetězce produkují v nezanedbatelném množství. Jako to nás chcete fakt zabít? Proč vy, ekologisté, planetu tak nenávidíte?
Pojďme pracovně přijmout hypotézu, že uhlík je tedy špatně, že metan je špatně, a že s tímto fenoménem musíme začít pracovat. A to ještě neříkám, že důkazy pro toto tvrzení jsou nějak úchvatné, jen jsem ochoten tuto tezi na chvíli pracovně přijmout. Tak si tedy pojďme říci, co jsme schopni obětovat:
Můžeme obětovat změny technologií. Ano, můžeme třeba začít vyrábět elektřinu místo z plynu, ropy, nafty a uhlí z něčeho, co je bezuhlíkové. A ano, i plyn má v sobě uhlík a produkuje CO2; hustý, viďte? Já vím, síru, dusíkaté látky, NOXy, kyselé deště – to všechno zemní plyn nedělá. Ale tady je ten trik: Nebavíme se o kyselých deštích, ale o CO2, a ten plyn má, takže sorry jako, jako zdroj škrtáme a žádné filosofování, jak je plyn milý a hodný zdroj.
Co tedy zbývá? Jádro, vítr, voda, slunce a geoteplo. Miluji všechny, protože jsem trochu technologický freak.
U nás na severu moc nesvítí a fouká jen někde. Jen stěží se vyškrábeme na nějakých 15 % celkové výroby z OZE. Ať chcete, nebo ne, jediné řešení pak zůstane  jádro . Takže bych ty mladé ekologisty očekával před Temelínem a Dukovany, jak mávají transparenty a plačtivě křičí: „ Už nám konečně dostavte nové reaktory, vytrhejte ten černý bazmek z luk a vysaďte stromy, to nám sníží uhlíkovou stopu! “ A tady vstupuje do hry bububu radioaktivita. Jenže původní premisa nebyla: „ Panebože, všichni budeme ozáření, budeme mít rakovinu a svět umře na radioaktivitu“ . Myslím, že to celé přeci začalo: „ Panebože oteplování, panebože uhlík a CO2 “. Nebo se pletu? A řešení existuje, technologie máme. A zase se ekologistům nelíbí, protože tu zase máme jinou zlou emoci. Takže co vlastně chcete, vy ekologisté? My ekologové máme pořád jasno: lesy, fotosyntéza, parkoviště pod úrovní terénu, nahoře stromy, ochrana vody, kumulace vody v přírodě.
Ať žije  vííítr , huláká Lucie. Někdy fouká, někdy ne, někde fouká, někde ne. To geologický reliéf rozhoduje. Nikoli naše estetické cítění. Chcete vítr? Jsem pro. Tak pojďme do toho, děcka. Víte, kde fouká moc a intenzivně? Na Luční boudě. Od Sněžky až po Vrbatovku bych nechal postavit 100 větráků a byla by to suprová větrná elektrárna. Co v nížinách, kde se ani list nepohne? Ale na horách fouká skoro pořád. A víte co? Na Luční boudě by se mi líbila přečerpávací elektrárna, kterou můžete božsky propojit se špindlerovskou přehradou, to by bylo dílo tisíciletí. A už slyším narůstající řev ekologistů KRNAPÁKů: „ To nejde, přeci kleč, přeci ochrana životního prostředí, přeci ekologie, přeci unikátní biotop, rostliny a živočichové, panebože estetika, jak by ty Krkonoše vypadaly? “
A teď se pojďme vrátit na začátek příběhu, který celou tu diskuzi rozvířil. Planeta se otepluje, my za třicet let uhoříme v pekelných teplotách, umře miliarda lidí, musíme něco z naší civilizace okamžitě obětovat, protože teď už vážně jako bojujeme o život! HOW DARE YOU?! Jsme naštvaní, bojujeme a řveme, ovládá nás strach. A teď se rýsuje řešení… Jedno se nám nelíbí, protože je radioaktivní. Druhé sice radioaktivní není, ale co ta estetika, co ta kleč? Co ten KRNAP a co když je tam nějaký brouk? Takže to taky ne.
Takže na jedné misce vah je (prý) šílená katastrofa, ale jak dáte na druhou misku vah estetiku jednoho isolovaného biotopu ve střední Evropě – tak to ne, to neobětujeme, to radši shoříme. Tak co vlastně chtějí ty rozmazlené děti s ajfounama, bezkofeinovým latéčkem a avokádovými tousty? Chtějí řešit problém, nebo se chtějí vyřvat, dát si jointa, nebinárně se pomilovat jako šneci zahradní a odsoudit kapitalismus jako zdroj všeho zlého, aniž by věděli, proč jim vadí? How dare you?!
Voda . Ta tu je, elektrárny taky, funguje to, je to príma, geografický potenciál vytěžen, jdeme dál.
Geo . Miluji Island. Tam je sopka. Koho by kdy napadlo, že jednoho dne bude lidstvo těžit sopky. Tam jsou obří zdroje terawattů, ale Islanďani se bojí o své prostředí, aby moc elektráren nenarušilo estetiku. Aha, to už známe. El Salvador se kasá, že začne těžit sopku, a na vytěženou elektřinu rozjede kryptoekonomiku. Za mne super idea. Počkáme si na realizaci a uvidíme. Pak tu máme hlubokovrty. U Litoměřic něco vrtají, po ČR jsou ještě asi dva další pilotní projekty. Zajímavá technologie, někdo se bojí zemětřesení, někdo ne. Pojďme to zkoumat, líbí se mi to, ale shodneme se, že dvojciferné procento výroby z toho nikdy nebude. A to mluvíme spíše o teple než přímo o elektřině. I když co se mne týče, každý kilowatt tepla, který nemusíme vyrobit z elektřiny a s uhlíkovou stopou, je super.
Bio-cokoli.  Pamatujete na Kateřinu Jacques? Přesný prototyp aktivistky: chceme bio, chceme bio, chceme bio, sice nevíme, co to je, ale je to fajn. Batykovaná sukně a všeobjímající láska. Pro nás ekology kovalentní vazby sloučenin uhlíku obsahují skrytou energii. Je sice uhlíková, tedy na konci jakéhokoli spalovacího nebo fermentačního procesu bude CO2, ale tady nebudu tak přísný jako u solárů, protože ta degradace biosloučenin probíhá díky všudypřítomným baktériím a houbám tak jako tak. Určitě zvládneme v kádích koncentrovat rostlinný a živočišný bioodpad, chytat biometan, vyčistit ho, zbavit vodních par a pak s ním naplnit autobusy, vyrobit teplo nebo elektřinu. To všechno už umíme.
Problém je, že energie je tady ukryta ve strašně velkém objemu hmoty, jinými slovy energetická hustota je malá, a to zvyšuje náklady. Vůbec si neumím spočítat, jestli se technologie vyplatí, může vyplatit, nebo jestli má v budoucnu potenciál. V té spleti daní a dotací vlastně nevíte, co je náklad a co výnos. Asi by pomohlo, kdyby stát dal ruce pryč a nechal trh to spočítat. Celý segment totálně oddanit a oddotovat. Pak uvidíme, kolik koštuje taková tuna metanu nebo kilowatthodina elektřiny z metanu. Opět opakuji: sice to není bezuhlíková technologie, ale CO2 by vznikl tak jako tak tím, že by se bioodpad rozložil v přírodě sám a uvolnil CO2 do atmosféry tak jako tak. Že by ale elektřina z biometanu nějak zásadně změnila poměry v našem energetickém mixu, to si představit neumím.
A pak tu máme uhlíkové odpustky. Klasický přístup etatistů, despotů, socialistů a všech centralistů, kteří si chtějí sáhnout na cizí peníze. Pořád řešíme jen jednu stranu rovnice. Trestáme poluenty. Daníme tvorbu CO2 a pak tryskáči lítáme na klimatické summity. S obrovským úsilím a náklady ušetříme CO2 v Evropě za celý rok tolik, kolik Čína vyprodukuje za pár dnů. Za mne zlo, krádež a pokrytectví. Pokud jako lidstvo máme myslet globálně a strategicky, pak bych se zaměřil na to, jak nejlépe vylovit pryč z atmosféry uhlík a ještě tak, aby to bylo ekonomicky zajímavé.
A teď vám sdělím sladké tajemství. Pro nás ekology existuje nejefektivnější způsob, jak ulovit molekulu CO2. A máme i společný pohon jako vy ekologisté. Milujeme sluníčko. Zatímco vy ekologisté máte rádi pouště ze solárních panelů, my ekologové máme rádi fotosyntézu. A na ni vám stačí opravdu málu: CO2, voda, energie slunce – fotony, a nějaké stopové prvky jako síra, dusík, fosfor.
A teď se rozhlédněte po planetě: všude, kde je všechno na jednom místě, tam už bydlíme. Pak existují miliony kilometrů čtverečních, kde je půda a slunce, ale není tam voda. Anebo kde je voda, ale moc tam nesvítí. A ačkoliv jsme jako lidé schopni do takových míst natahat trubky a optické kabely přes celou planetu, nesmyslně vymýšlíme, jak „zachránit“ svět tím, že místo Baworákem pojedeme Teslou, že místo 70% daní budeme platit 90%, že budeme hulákat a křičet a zakazovat tamto a tohle, ale zase nevyřešíme vůbec nic.
Pojďme nedotovat zemědělství, pojďme nechat vystoupat cenu domácích potravin na jejich reálnou tržní cenu, pojďme kupovat produkty ze zemí, kde svítí sluníčko, aby se jim vyplatilo rozšiřovat výrobu a dotáhnout tam trubkami odněkud vodu. Pojďme jako Izraelci rekultivovat pouště, pojďme zalesnit území, kde teď roste nesmyslná řepka, jídlo nakupme z jihu a východu, věnujme se technologiím a jaderné energetice.
Výsledek bude pokrok, nižší ztráty, nižší uhlíková stopa a udržitelný byznys. Ono totiž bez byznysu neudržíte vůbec nic.
Jestli výsledkem bude taky zastavení globálního oteplování, jestli globální oteplování souvisí s čímkoliv, co děláme, a jestli by zastavení globálního oteplování bylo užitečnější než nezastavování, to nevím. Možná.



Martin Vavruša

  The post Zelený Dýl proti ekologii first appeared on .


Nejčtenější za týden