V Kataru wokeismus prohrál. Ukázalo se, že zatímco na Západě je tato radikální, menšinová ideologie se svými prostředky nátlaku, delegimizace a prorůstání institucemi úspěšná, všude jinde je lidem tak akorát k smíchu. Duhové vlajky a pásky Katařané prostě zakázali a politizujícím týmům se celý arabský svět svorně vysmál.
„Kdybych si vzal Fatemu, moji milovanou druhou ženu, v Británii, dostal bych až sedm let vězení. Tak jakápak JednaLáska (OneLove)?“ nastavovali sebevědomí a bohatí muslimové zrcadlo tomu, co sami považují za západní pokrytectví.
Výsměch nebral konce. Když politizující týmy (Německo, Anglie, Wales) k tomu nezvládly své úvodní zápasy s outsidery, celý nezápadní internet zahltily tisíce memů a vtipů na jejich adresu. Zvlášť to schytali aktivističtí Němci. Ti se kromě jiného dlouhodobě přou se svým bývalým reprezentantem Mesutem Özilem. Ačkoliv je Özil již třetí generací Turků narozených v Německu, dává najevo, že je především hrdý Turek, muslim a podporovatel tureckého prezidenta Erdoğana.
Za to byl z německé reprezentace svého času vyřazen a od té doby kudy chodí, tudy si stěžuje na údajný rasismus v německém národním týmu. Domácí fanoušci proto neváhali a s Özilovými portréty v hledišti výsměšně opakovali německé gesto s rukou na ústech.
Současné mistrovství je tak užitečné hned z několika hledisek.
1) Wokeistům ukazuje, kde jsou limity jejich ideologie. Že valné většině obyvatel planety jsou pouze k smíchu, počínaje křováky a dolarovými miliardáři konče.
2) Západním konzervativcům ukazuje, jak se bude pravděpodobně vyvíjet budoucí soužití/střet mezi progresivisty a rostoucími islámskými komunitami v Evropě.
3) Ale bohužel i to, že silná, sebevědomá, nábožensky založená kultura je pro wokeisty nedobytnou pevností. Západní kultura taková byla po stovky let, ale problém začal mnohem dříve, než jsme jej začali pozorovat ve formě různých stupidních požadavků.
Konzervativní noviny
The post Progresivisté a Katar first appeared on .
