Díky všem našim dosavadním vládám si Česká republika vytvořila velmi silnou závislost na Německu. I proto je také naše životní úroveň přímo závislá na životní úrovni v Německu. Jde-li tedy životní úroveň v Německu nahoru, jde nahoru i u nás (to jsme viděli před pár lety) a jde-li dolů, stáhne Německo ke dnu i nás.
S tím se v naší situaci příliš nedá dělat, to je jednoduše daň za naši nesoběstačnost a tupou víru předchozích vlád v sílu německé ekonomiky. Ta se ovšem i přes značnou vládní finanční injekci dostává stále více ke dnu, což může mimo jiné souviset i s nekončící vítačskou politikou, neboť od roku 2015 přijalo Německo již asi 3 miliony cizinců a zatím s vítáním zatím nehodlá končit.
Další miliardy šly také na Ukrajinu a nemálo bude stát i snaha o udržení průmyslu v zemi poté, co již některé firmy ohlásily odchod ze země. Ovšem ona finanční injekce asi nebude stačit, neboť jedna ze čtyř německých firem stále uvažuje o odchodu ze země. Dočasná „záplata“ navíc zřejmě také nepomůže.
Hlavním důvodem problémů je však zelená energetická politika v kombinaci s protievropskými sankcemi…
Stále více ekonomů a zástupců podniků varuje před trvalým oslabením Německa jako obchodní lokality. Existují určité důkazy, že bezprostředně hrozí nejen recese, ale spíše strukturální otřes. Obchodní model německé ekonomiky je pod drobnohledem.
Spolková republika platí vysokou cenu za svou zcela pomýlenou energetickou politiku. Mnoho společností se jen stěží vyrovnává s dvouletými ekonomickými údery kvůli nesmyslným koronavirovým opatřením a důsledkům rudo-zelené sankční politiky. Sestup z exportního mistra světa na „nemocného muže Evropy“ je v plném proudu.
„Vysoké ceny energií a slábnoucí ekonomika zasáhly německou ekonomiku plnou silou a velmi zatěžují naše společnosti ve srovnání s jinými mezinárodními lokalitami,“ uvedla Tanja Gönnerová, výkonná ředitelka Svazu německého průmyslu. Každá čtvrtá německá firma zvažuje přesun výroby do zahraničí.
Ekonomové Deutsche Bank zaujali podobný názor ve studii zveřejněné v říjnu: „Pokud se podíváme zpět na současnou energetickou krizi asi za deset let, mohli bychom toto období považovat za výchozí bod pro zrychlenou deindustrializaci Německa,“ zněl obsah říjnové studie Deutsche Bank.
Nyní ji následuje také dceřiná společnost „Strategy&“ společnosti PricewaterhouseCoopers, která se zabývá strategickým poradenstvím. Podle jejich analýzy Business Impact Energy Prices by energetická krize mohla „vyvolat masivní posuny v evropské ekonomické struktuře až k deindustrializaci“.
Zejména výrazně zvýšené ceny plynu v Německu si vybírají svou daň a kromě kovoprůmyslu, který byl obzvláště tvrdě zasažen, vystavují obrovský tlak i dalším klíčovým odvětvím, jako je automobilový průmysl nebo chemický průmysl.
„Přestože německý průmysl ve většině odvětví nadále vyrábí levněji, než je průměr EU, společnosti z nejvíce postižených odvětví by mohly přemístit svou výrobu do jiných regionů mimo Evropu,“ uvádí analýza. Podle „Strategy&“ zůstane situace v energeticky náročných odvětvích v nadcházejícím roce napjatá. „Uvolnění trhu s energiemi se neočekává dříve než v roce 2024,“ předpovídá spoluautorka studie Eva Poglitsch.
Přibližně jedna z 60 německých společností již před prudkým nárůstem nákladů na energie přemístila ekonomické aktivity do zahraničí. Jak v úterý oznámil Spolkový statistický úřad ve své studii, 1,6 procenta společností učinilo tento krok mezi lety 2018 a 2020 – zejména kvůli nákladovým výhodám. „Náš obchodní model je pod obrovským tlakem,“ varoval prezident průmyslu Siegfried Russwurm toto úterý na průmyslové konferenci 2022 v Berlíně: „Nebezpečí emigrace je reálné.“
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ] Článek Každá čtvrtá německá firma uvažuje o přemístění výroby do zahraničí se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
