Pokud se už stane, že někdy v Německu rozhodnou o deportaci některého z obohacovačů, pak musí jít o jedince kriminálního, který pochází z jasně bezpečné země, případně se již v minulosti zaregistroval jinde v Evropě, kam by měl být na základě dublinských dohod navrácen.
Ovšem spíš velmi řídká rozhodnutí o deportaci mnohdy zhatí podvratná církev, která nabídne muslimským zločincům azyl. To se děje v situaci, kdy stále více německých důchodců žije na hranici chudoby. Ti ovšem církev nezajímají. Islamizace Evropy je nyní zásadní cíl církve, jak ukazuje i Bergoglio.
Kostely v největší německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (NRW) se stále častěji mění v azylová centra a nabízejí „církevní azyl“ stovkám migrantů.
S 1,2 miliony migrantů, kteří letos vstoupili do Německa, a téměř 200 000 žádostmi o azyl od migrantů z neevropských zemí, jako je Irák, Sýrie a Pákistán, Německo opět čelí invazi podobné jako v letech 2015-16. Nyní církve zaznamenávají nárůst žádostí migrantů žádajících o azyl, řekl předseda ekumenické církevní azylové sítě v Severním Porýní-Vestfálsku Joachim Poggenklaß.
Církve se v posledních desetiletích v celém Německu stále více stávají čelní silou islamizace , přičemž protestantské církve otevřeně financují lodě pašeráckých neziskovek. Tyto církve také začaly nabízet „církevní azyl“, na který se ve skutečnosti nevztahuje zákon, ale zdá se, že ho úřady respektují.
Nyní je počet žádostí o církevní azyl tak vysoký, že není dostatek míst pro každého, kdo o azyl požádá. Nicméně církevní azyl může být vysoce účinný. V posledních 12 měsících bylo 200 z 203 lidí, kterým byl nabídnut církevní azyl, dovoleno zůstat v Německu, protože je úřady odmítly deportovat.
V současné době je 166 lidem nabídnut církevní azyl a úřady také všechny odmítly deportovat. V současné době existuje 220 otevřených žádostí o „církevní azyl“ od žadatelů o azyl, kteří se chtějí vyhnout deportaci.
Tyto případy se většinou týkají lidí, kteří by byli deportováni zpět do jiných zemí EU kvůli dublinským pravidlům, která stanoví, že migranti se musí vrátit do první země EU, ve které se zaregistrují. V praxi to často znamená Řecko, Španělsko nebo Itálii. Tam se jim ovšem nechce, neboť Německo nabízí vyšší sociální dávky.
Němečtí církevní představitelé se zasazují o větší imigraci a rychlejší proces udělování občanství. Zajímavostí je i to, že v případě udělování církevních azylů mají zásadně přednost muslimové, v některých církevních zařízeních dokonce nemuslimské žadatele o azyl odmítají.
Církevní představitelé navíc neradi přiznávají, že mnoho Evropanů trpí v důsledku invaze muslimů do Evropy, včetně teroristických útoků, sexuálních útoků a individuálních tragédií , které na kontinentu zanechaly hluboké jizvy. Zřejmě je nezajímá ani nedávná informace o tom, že v Německu již čeká půlmilionové džihádistické vojsko na povel k útoku.
Navzdory těmto skutečnostem biskup Franz-Josef Bode tvrdil, že církev svým promigračním postojem stojí na straně „utlačovaných“. Tvrdil, že církve po celém Německu musí oživit „vítací kulturu“, která existovala před několika lety.
Nedávný průzkum veřejného mínění ukazuje, že většina Němců má velké obavy z rostoucího počtu přistěhovalců, což naznačuje, že roste neklid, protože populace země poprvé vzrostla na 84 milionů .
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 2 Průměrně: 5 ] Článek Německé církve blokují deportace zločinných muslimských ilegálů se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
