Opakuji starou pravdu: epidemie měly daleko ničivější dopady na lidstvo, než jakýkoli ozbrojený konflikt. Současně připomínám anglického spisovatele a novináře, představitele myšlenkového proudu osvícenství Daniel Defoe (1660 - 1731). Jeho život byl zachráněn v době moru v Londýně (1665), tj. ve věku pěti let přemístěním na venkov. Jeho články z let 1720, 1721, včetně Journal of the Plague Year z roku 1722 by měly být povinnou lekturou ve školách. Nehledě na epidemie a jejich dopady se život nezastavil, naopak. Vývoj šel a jde dál. Současně je nutné konstatovat, že neštovice, mor, tyfus, tuberkulóza či cholera trápily Evropu až do konce 20. století a dnes, v 21. století se staré nemoci vracejí, nové vznikají a především u mladé generace nezabírají na zmutované viry často antibiotika ani čtvrté generace.
Trocha historie nikoho nezabijeV březnu tomu bude 120 let, co umřel v San Francisco první Číno-Američan Chick Gin na území USA na bubonický mor, jinými slovy dýmějový mor. Protože tehdejší mikrobiologie nebyla na vysoké úrovni, určení příčiny smrti trvalo déle, než je tomu dnes. Tenkrát jako dnes však strach z nákazy a hospodářských ztrát hrál důležitou roli. Dnes také mají politici, úředníci zdravotních center a správci systému moci strach, někteří se učí a někteří lžou.
campbell 0617
Promo článek:
Promo článek
číst dál