To, co se nyní děje v Nigérii, je velmi důležité i pro zbytek světa, neboť jde o událost globálního významu. To ovšem chápe jen velmi málo lidí. Pokud Nigerijci neobstojí ve „zkoušce ohněm,“ pak to bude velmi špatným znamením i pro nás.
Tato nejlidnatější africká země právě prochází pokusem o přechod k digitálnímu otroctví, jemuž má být postupně podroben i zbytek světa,
Postup k digitální totalitě jde možná mnohem rychleji, než většina z nás jen tuší a je možné, že pokud vše půjde nadále tímto tempem, pak bude digitální měna (CBDC) napojená na ID a sociální kredity zavedena po celém světě již za pár let. Stále více se zdá být rok 2030 reálným termínem, kdy začne digitální měna v bezhotovostní společnosti neofeudálního typu plně fungovat.
Již několikrát jste si zde mohli přečíst o zavádění digitální měny v Nigérii, která byla pro tento pokus zřejmě záměrně zvolena jako jistý „oříšek,“ neboť jde o zemi, kde je velmi malá všeobecná důvěra k systému.
Globalisté velmi dobře ví, že například Evropa je již natolik dobře „zpracovaná,“ že drtivá většina lidí na přechod k digitálnímu otroctví přistoupí bez větších problémů. Hloučky odpůrců v ulicích se pak velmi lehce potlačí. Ovšem Afrika je mnohem tvrdší oříšek, což bylo vidět i na mnohem menší důvěře ke genovým injekcím.
Afrika tak – na rozdíl od tzv. „Západu“ v posledních dvou letech, kdy probíhal test ovladatelnosti a manipulovatelnosti mas, tímto testem prošla z pohledu globalistů jako problematické území.
I to je důvod, proč se masové zavádění digitální měny nyní testuje právě zde. Moc dobře se vědělo, že v Africe to nebude snadné. Pokud projde přechod na digitální otroctví tam, tak pak už to půjde i kdekoli jinde.
Odmítnutí programovatelné CBDC tak zcela zřejmě bylo v Nigérii od samého počátku očekávané, což také znamená, že se předem počítalo nejen s odporem, ale i s tím, že tento odpor se bude muset nějak zlomit.
Ovšem než se začala CBDC v Nigérii zavádět, bylo nutné zavést ID (digitální identitu), což se úspěšně podařilo až pod pohrůžkami , včetně vypínání mobilních telefonů všem, kdo se nepodřídili.
Poté, co digitální měnu akceptovalo pouze 0,5% obyvatel Nigérie , bylo jasné, že zavádění digitální měny a posléze i na ni navázaných sociálních kreditů nebude tak jednoduché. Nyní tak v Nigérii přistoupili k další fázi postupu k digitálnímu otroctví – k omezování a časem zřejmě i k postupnému rušení hotovosti.
Omezení výběru hotovosti má tak zřejmě občany přinutit, aby začali využívat programovatelnou CBDC napojenou na ID, která byla plošně zaváděna již před časem. Napojení sociálních kreditů pak bude již jen maličkostí.
Pokud se zavedení digitálního otroctví podaří v Nigérii, kde je lid podstatně hůře manipulovatelný než v Evropě, pak na našem kontinentu, kde je většina lidí jen stádo poslušných „ovčanů“ naslouchajících médiím a loutkovým politikům, bude zavedení tohoto systému hračka.
Co se tedy aktuálně děje v Nigérii?
V Nigérii je již rok oficiálně zavedena digitální měna centrální banky, „eNaira“, nebo jednoduše digitální měna centrální banky (CBDC). Vláda zjevně vidí jedinečnou příležitost konečně skoncovat s hotovostí.
Pokud by tento zkušební provoz uspěl bez odporu, bude to mít potenciálně fatální důsledky pro celý svět. Už dlouho je jedním z cílů globalistů úplně zrušit hotovost a donutit lidstvo k digitálnímu otroctví. Pokud k tomu dojde, lidstvo ztratí jakékoli svobody a z tohoto otroctví nebude existovat cesta zpět.
Západoafrický stát proto nyní zavedl limity na výběry hotovosti , aby vyzval spotřebitele k alternativám, včetně vlastní digitální měny eNaira.
V dopise bankám a dalším finančním institucím zveřejněným v úterý zavedla Centrální banka Nigérie (CBN) nové limity pro výběry hotovosti na přepážce , stanovené na 100 000 ₦ (225 USD) týdně pro jednotlivce a 500 000 ₦ (1 123 USD) pro podniky.
Výběry hotovosti z bankomatů budou omezeny na 20 000 ₦ (45 USD) za den, přičemž na automatech budou k dispozici pouze bankovky v hodnotě 200 ₦ (0,45 USD) a menší nominální hodnoty.
V některých případech mohou zákazníci stále vybírat vyšší částky, ale musí zaplatit poplatek za zpracování ve výši 5 až 10 %.
Tento krok byl v dopise odůvodněn jako „v souladu s bezhotovostní politikou CBN“.
Ředitelka bankovního dohledu centrální banky Haruna B. Mustafa napsala, že zákazníci by měli být povzbuzováni k používání alternativních kanálů (internetové bankovnictví, aplikace mobilního bankovnictví, karty USSD/POS, eNaira atd.) k provádění svých bankovních transakcí.“
eNaira byla spuštěna v říjnu loňského roku, ale národní digitální měnu používá méně než 0,5 % Nigerijců.
Procenta obyvatel vlastnících nebo obchodujících s kryptoměnami se pohybují od 27 % do více než 50 %, přestože země již anonymní kryptoměny zakázala.
Centrální banka Nigérie proto nabídla různé pobídky ke zvýšení popularity CBDC, včetně slevového programu pro zákazníky motorizovaných rikšových taxi.
Při svém spuštění byla eNaira první africkou suverénní digitální měnou a její vývoj byl pečlivě sledován jako indikátor potenciálního úspěchu dalších projektů CBDC.
Jistě chápete, že Nigérie byla v testu ovladatelnosti, který probíhal poslední již téměř 3 roky, indikována jako jedna ze zemí, kde je většina populace velmi těžce ovladatelná, což je důvod proč se právě zde jako první zavádí nejen digitální měna, ale i současné omezování hotovosti, které má přejít do jejího zrušení.
Časem se samozřejmě peníze v bankách převedou na CBDC, což je ten nejmenší problém.
Pokud se Nigerijci nechají dovést až do bodu, kdy bude hotovost úplně zrušena, bude to špatné znamení i pro zbytek světa, který prošel zkouškou ovladatelnosti z pohledu globalistů mnohem lépe, takže i zavádění digitálního otroctví zde bude mnohem jednodušší….
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 1 Průměrně: 5 ] Článek Nigérie omezuje výběry hotovosti, aby mohla urychlit plný přechod na digitální měnu se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
