Poruchy učení způsobuje horší konektivita mozku, nikoliv jednotlivá mozková centra, jak ukazuje studie týmu z Univerzity of Cambridge

Poruchy učení způsobuje horší konektivita mozku, nikoliv jednotlivá mozková centra, jak ukazuje studie týmu z Univerzity of Cambridge

University of Cambridge
Překlad: NaSeveru.org
27.února 2020
Obrázek © University of Cambridge
 
Konkrétní oblasti mozku nejsou zodpovědné za různé poruchy učení. Dříve jsme se domnívali, že opak je pravdou. K tomuto závěru dospěli vědci z University of Cambridge. Hlavní roli při obtížích, které děti v procesu učení mají, hraje horší mozková konektivita mezi jednotlivými centry.
Kolem 14-30% dětí a dospívajících na celém světě má poruchy učení takového stupně, že potřebují dodatečnou podporu. Tyto obtíže jsou často spojeny s kognitivními nebo behaviorálnímí problémy. V některých případech jsou dětem, které mají ve škole problémy, formálně diagnostikované specifické poruchy učení nebo postižení typu dyslexie , dyskalkulie nebo narušená komunikační schopnost , případně vývojové poruchy jako porucha pozornosti s hyperaktivitou [ anglicky ADHD – Attention Deficit Hyperactivity Disorder, pozn.překl. ], dyspraxie nebo poruchy autistického spectra .
Vědci doposud měli problémy určit konkrétní mozková centra, která by mohla způsobovat tyto obtíže a bylo publikováno nepřeberné množství studií, které poukazovaly na různé oblasti mozku. Například ADHD je spojováno s cingulárním kortexem , ocasatým jádrem ( caudatus nucleus ), pallidem (paleostriatum), žíhaným jádrem ( striatus ), mozečkem , prefrontálním kortexem a většinou oblastí temenního laloku.
Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že diagnózy jednotlivých osob se mezi sebou výrazně liší vzhledem k individuální, rozdílné kombinaci mozkových center. Nicméně vědci z týmu MRC Cognition and Brain Sciences při Univerzitě v Cambridge přišli s mnohem provokativnějším vysvětlením: ve skutečnosti neexistují konkrétní oblasti mozku, které by byly odpovědné za všechny zmíněné problémy a ‘poruchy’.
Vědci v rámci testování své hypotézy využili na zpracování dat umělou inteligenci – metodu strojového učení , aby zmapovali rozdíly ve skupině 479 dětí, z nichž 337 bylo klasifikováno jako děti s kognitivními problémy s návazností na poruchy učení a zbylých 142 dětí bylo v kotrolní skupině. Algoritmus interpretoval data z rozsáhlého souboru kognitivních, učebních a behaviorálních měřenía také snímků z magnetické rezonance. Výsledky byly publikovány v časopise Current Biology .
Vědci zjistili, že rozdíly v mozku se neodrážely v žádných diagnózách a nálepkách, které byly dětem přisouzeny – jinými slovy, nenašly se žádné oblasti mozku, které by mohly předurčovat výskyt např. autismu nebo ADHD. Ještě více překvapení přineslo zjištění, že z úrovně funkčnosti jednotlivých mozkových center nebylo ani možné předpovídat konkrétní kognitivní problémy – například se nenašly nedostatky v žádné specifické části mozku, které by poukazovaly na jazykové problémy nebo potíže s pamětí.
Místo toho tým zjistil, že mozky dětí se organizovaly na principu ‘uzlů’, jako výkonný dopravní systém nebo sociální síť. Děti, které měly uzly dobře propojené mezi sebou, měly buď velice specifické kognitivní potíže jako problémy s nasloucháním nebo neměly vůbec žádné problémy. Naopak děti, jejichž mozkové uzly byly nedostatečně propojené – jako nádraží, ze kterého vede jen málo spojení, měly celou řadu kognitivních problémů, jejichž závažnost byla mnohem větší.
“Vědci po dlouhá desetiletí tvrdili, že za konkrétní potíže a poruchy učení mohou odpovídající oblasti mozku, ale my jsme teď ukázali, že tomu tak není,” řekl Dr. Duncan Astle, jeden z vedoucích přispěvatelů studie. “Ve skutečnosti je mnohem důležitější brát v potaz, jak jsou jednotlivá centra propojena – konkrétně jestli jsou propojena prostřednictvím uzlů. Intenzita, s jakou se poruchy učení projevovaly, se zásadně odvíjela od propojenosti těchto uzlů a my si myslíme, že tyto uzly hrají klíčovou roli ve sdílení informace mezi mozkovými centry.”
Dr. Astle řekl, že jejich práce poukazuje mimo jiné na to, že [lékařská či pedagogická] intervence by se neměla spoléhat na diagnostické nálepky a označení.
“Obdržet diagnózu je důležité pro rodiny. Pomáhá to dítěti najít přístup ke specialistům díky vyhodnocení lékařským odborníkem. Ale co se konkrétních zásahů týká, například ve škole ze strany učitelů, stanovená diagnóza může být spíše překážkou. Je lepší dívat se na jednotlivé oblasti kognitivních problémů, přijít s konkrétní metodou např. ke zlepšení schopnosti naslouchat nebo vyjadřovat se, případně najít řešení, které bude výhodné pro celou třídu, třeba jako snížit pracovní vypětí, které zatěžuje paměť během učebního procesu.”
Zjištění studie mohou vysvětlit, proč se nasazování léčiv pro vývojové poruchy ukazuje jako neefektivní. Například Methylfenidát (Ritalin), který se používá u případů ADHD, očividně snižuje hyperaktivitu, ale neléčí kognitivní potíže ani nezvyšuje pokrok ve vzdělávání jedince. Drogy obvykle cílí na konkrétní typy nervových buněk, ale jejich vliv na systém, který se několit let vyvíjel prostřednictvím vlastní organizace komunikačních uzlů, je mizivý.
Zatímco uvedená studie je prvním případem, kdy se mozkové uzly a jejich spojení ukázaly jako klíčové faktory při poruchách učení a vývojových poruchách, jejich důležitost při mnoha mozkových poruchách se v posledních letech ukazuje stále zřetelněji. Výzkumníci z Cambridge již dříve zjistili, že ony uzly hrají důležitou roli při vzniku mentálních poruch, které se rozvíjejí v době puberty, jako např. při schizofrenii.
Studie byla financována Výborem pro lékařský výzkum (Medical Research Council).
 
Reference : Siugzdaite, R et al. Transdiagnostic brain mapping in developmental disorders. Current Biology; 27 Feb 2020; DOI: 10.1016/j.cub.2020.01.078
 
Komentář : Málo známou a poměrně novou metodou, která pomáhá revitalizovat konektivitu mozkových center a vracet efektivitu fungování mozku na nejlepší možnou úroveň jak u dětí, tak i u dospělých, je dynamický neurofeedback . Přestože se nejedná o léčbu jako takovou, ale přesněji spíše o trénink pro mozek, výsledkem je zlepšení funkce celého organismu ve všech procesech, které souvisí s funkcí centrálního nervového systému. Stovky případových studií, které máme k dispozici, vypovídají o tom, že je možné neinvazivním způsobem umožnit mozku, aby samoregulačním procesem účelněji vynakládal své úsilí, což obratem přináší zkvalitnění života jedince v mnoha ohledech, často s nepopsatelným vedlejším efektem, který lze bez nadsázky považovat za léčivý a terapeutický.

Nepřerušovaný spánek nezbytný pro mozek: nová studie prokázala, že jeho nedostatek způsobuje mozku doslova otravu
Bloudivý nerv – jak je mozek schopen regulovat zánětlivé procesy
Druhý mozek? Máme ho ve střevech
Mozek uchovává jakoukoli informaci aneb proč se vyhýbat destrukci

 
SOTT archiv : Study shows learning difficulties due to poor connectivity, not specific brain regions
Jak poznat nevěru?

Máte podezření, že vás váš protějšek podvádí?

Rychlá půjčka ihned

Není nic jednoduššího než si vybrat rychlou půjčku na www.finmoney.cz.

Špionážní technika

Jak zjistit pravdu? Pomocí profesionálních pomocníků.

Jirkovo rychlé půjčky

Srovnejte si online půjčky z pohodlí vašeho domova. 100% přes Internet

Slevové kupóny

Ušetřete nemalé peníze na online nákupech. Slevové kupóny do e-shopů.

Účetní program AdmWin

Nabídky, zakázky, objednávky, sklady, faktury, dod.listy, účtenky EET

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!



Dnes nejprohlíženější