APOŠTOL
Kolega Clairvaux mě upozornil na materiály evropské komise, která uložila vládám členských států, aby zmapovaly skladovací kapacity pro zemědělské komodity v souvislosti s Ukrajinou. Ptal se mě, jestli o tom nevím něco bližšího, případně zda se to u nás skladovatelů nějak projevilo v praxi. Uváděl to jako jeden z možných důvodů, proč naše skvělá, pravdomluvná a demokratická vláda zavírá oči nad superrychlým výprodejem našeho obilí do zahraničí – prostě je třeba uvolnit kapacity pro ukrajinskou pšenici, která zatím zahálí v ukrajinských silech.
Svým způsobem přicházím s křížkem po funuse – ruská i ukrajinská propaganda nám už dávno nabídly obrázky nekonečných kolon kamionů, které převážejí ukrajinskou pšenici do bulharských přístavů. Mluví se o 25 milionech tun pšenice, která je k dispozici a může jít „do světa“. Jen pro představu – těchto 25 milionů tun dokáže nakrmit cca 60 milionů lidí na celý rok. Je to slušné množství… ale já si to teď propočítal a podle mě to na světové ceny nebude mít vliv. Jen samotný Egypt potřebuje ročně minimálně dvojnásobek tohoto množství a to by šlo o hladové přežívání. I Egypt má svých horních deset procent, kteří nechtějí jen jíst, ale chtějí žrát to nejlepší. Pokud chcete k jídlu maso, musíte si množství pšenice zečtyřnásobit.
Nemám představu, kolik té ukrajinské pšenice se dá vyvézt přes Bulharsko, ale ono to nebude zase tak velké číslo. Přístav musí na něco takového mít infrastrukturu a ta se v dnešní globalizované době dělá na just in time. To znamená, že kapacita přístavu byla využita celkem nadoraz už ve šťastnějších dobách a nedovedu si představit, že by tam jen tak odbavili půl milionu až milion kamionů s ukrajinským obilím. Když vám ruská propaganda nabídne nekonečnou kolonu náklaďáků, tak po přepočítání zjistíte, že pro zaoceánskou obilnou loď je to jen plivnutí.
Ještě k tomu to samozřejmě poněkud horší matroš, protože na Ukrajině nikdo neřeší pesticidy a těžké kovy, takže to určitě bude daleko překračovat evropské normy, ale to nikdo nebude řešit – vsaďte se, že ani jeden ekologický grýndýlista nepípne. Všechno to budou jen hoaxy šířené na proruských webech. Ale samozřejmě to úžasná EU má pevně pod kontrolou a na Ukrajině během krátké doby udělali neuvěřitelný pokrok a přešli na západní standardy.
Stejně tak je takřka nemožné vyvézt tu pšenici do EU přímo třeba vlakem. Ukrajina má jiný rozchod kolejí a na nádražích chybí infrastruktura pro překládku. Opět – něco sem může dojet kamiony, něco přijede i po kolejích, ale nebude to žádné velké množství. Příprava evropských skladovacích kapacit určitě nesouvisí s ukrajinskou pšenicí, protože jednak není k dispozici milion kamionů na přepravu k nám, jednak pro ně na Ukrajině není nafta a jednak se tam válčí, takže se tam ani polští řidiči moc nehrnou.
Ukrajina prostě exportovala přes své černomořské přístavy. Tečka. Takhle to bylo vymyšlené, takhle jsou napojené logistické trasy. Ale teď to prostě nejde. Ukrajina sice má ještě Oděsu, ale ta je zaminovaná a všechny námořní trasy kontrolují Rusové. Letadlová loď Krym se v praxi projevuje právě takto. Žádné významné množství ukrajinského obilí prostě na světové trhy nepřijde, protože nemá kudy. A to, co se z Ukrajiny vyveze různými improvizovanými trasami, to s cenami rozhodně nepohne.
Já osobně odhaduju, že Ukrajina může přes Bulharsko a Evropu vyvézt do žní možná pět milionů tun. Když jsem si to spočítal, tak beru zpět svá slova o tom, že na Ukrajině vypukne hladomor. Nevypukne. Oni by možná rádi vyváželi, možná by rádi prodali ty miliony tun zrníček, možná by tamní náckové klidně ožebračili své hloupější spoluobčany, ale nemají jak.
Víte, my tu pořád spekulujeme, čeho to vlastně chtějí Rusové na frontě dosáhnout. Že se jim moc nedaří, ani ten Donbas ještě nemají celý… ale když jsem to teď dopočítal, tak Putin už nemůže dosáhnout ničeho víc, než čeho dosáhl v prvních čtrnácti dnech bojů. Putin získal Cherson, zablokoval Oděsu a Nikolájev, získal Berďansk i Mariupol… jinými slovy získal naprostou kontrolu nad exportem prakticky všeho, co Ukrajina dodávala na světové trhy. Žrádla především.
Úplně si představuju, jak po žních telefonují Macronovi všichni ti šejkové z celé Arábie a Afriky, že jestli nechce mít miliony lidí na pochodu, ať se kouká s Putinem dohodnout. Že bez ukrajinských přístavů to prostě nepůjde, protože globalizace už je taková. Nikdo nestaví nic zbytečně a navíc. Ať evropští lídři hezky koukají vysvětlit Zelenskému, že buď bude mír, nebo se ukrajinské obilí bude pěkně exportovat přes Ruskem kontrolované přístavy, protože jinak přijdou jiní uprchlíci a ti se nezakecají…
Ropu a plyn, to potřebujeme my vyspělí…, ale jídlo potřebují úplně všichni. I ten nejposlednější feláh někde u Fajjůmské oázy.
A teď si představte ten druhý fór – že ten tlak bude neúnosný a opravdu k nějaké dohodě dojde. Ne hned, nejprve se bude patřičně dlouho jednat, pak uběhne ještě nějaký ten měsíc, kdy Ukrajina bude žádat ještě víc peněz na válku i pro obyvatelstvo, bude žádat ještě víc zbraní a produkovat ještě hrdinštější příběhy o slavném vítězství… a nic z toho. Arabský a africký tlak bude k neunesení, Němci si tedy vzpomenou, že na Ukrajině se to hemží nácky a korupčníky, Macron se přidá a dojde k nějakému byznysovému dealu. A ceny obilovin spadnou. Ale až po žních.
Představte si, jak se v Evropě ve žních nakoupilo za vysoké ceny, jak se v obilí uložilo hodně peněz různých investičních fondů, jak si prostě všichni uvědomili, že jíst se musí. A pak cena spadne na půlku. Rusko bude mít všude otevřené dveře s levnou pšenicí a Evropa zjistí, že buď bude exportovat se ztrátou a nebo to bude doma zpracovat draho, aby to nepoložilo ani investiční fondy ani zemědělské překupníky. Představte si, jak kupujeme drahý chleba a celá severní Afrika se ve stejné době raduje, jak je Putin zachránil od hladu.
Jsem jen obyčejný zemědělský Apoštol, ryju se v hlíně a můj obzor nepřekračuje katastr vesnice, ale tak nějak bych si myslel, že až do žní bude cena pěkně vysoká, pak se pomalu bude jednat a na podzim už to pro všechny Scholze a Macrony bude k neunesení, protože opět vyplují čluny z Lybie a dalších zemí. A pak Putin prostě vyhraje, protože on má klíče od řešení. On má nejenom svou pšenici, ale i tu ukrajinskou. Jsem zvědavý, kdo si troufne mluvit o sankcích na ruské obiloviny…
Když si to tak vezmu, začínám chápat to ruské válčení na půl plynu. Všechno důležité se stalo za prvních čtrnáct dnů války, teď už nejde o území, teď se vyrábí ojebávka století. Nic tak nevyjasní mozek, jako hlad. Možná proto Putin tak nějak zavírá a nezavírá plyn – nutí tím Evropu, aby stavěla terminály na LNG a nemá čas stavět překladiště na pšenici. Teď Zelenský tlačí na Evropu, aby mu dala zbraně a peníze. Na podzim to bude naopak. Evropa bude tlačit na Zelenského, aby se s Putinem dohodl… uvidíte, jak nám chlapec prezidentská stárne před očima. Po desítkách tisíc mrtvých a zničené ekonomice přijde ukrajinský Mnichov.
Zároveň není vyloučeno, že to dostaneme v celé nejaderné triádě – nedostatek jídla, ropy i plynu. Hádejte, co to s naší Jůnií udělá?
Když nic jiného, bude to jedna lekce pro naše válkychtivé spoluobčany. Uvidí, proč bylo lepší ten náš Mnichovský diktát přijmout. Abychom nedopadli jako Ukrajina za půl roku.
a.a. (Apoštol)
The post Ojebávka století first appeared on Pravý prostor .
