VIDEO: Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce! Lukašenko byl na tiskovce bledý jako stěna, Vladimir Putin ho zřejmě donutil vybrat si ruskou židli! Mohutný summit jednal o kolektivní bezpečnosti svazové federace Ruska a Běloruska a Moskva zřejmě aktivovala článek o kolektivní obraně!
Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celý útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.
Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [ 1 ] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [ 2 ] , ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.
!function(r,u,m,b,l,e){r._Rumble=b,r[b]||(r[b]=function(){(r[b]._=r[b]._||[]).push(arguments);if(r[b]._.length==1){l=u.createElement(m),e=u.getElementsByTagName(m)[0],l.async=1,l.src="https://rumble.com/embedJS/ubrzme"+(arguments[1].video?'.'+arguments[1].video:'')+"/?url="+encodeURIComponent(location.href)+"&args="+encodeURIComponent(JSON.stringify([].slice.apply(arguments))),e.parentNode.insertBefore(l,e)}})}(window, document, "script", "Rumble");
Rumble("play", {"video":"v1z11ec","div":"rumble_v1z11ec"});
Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [ 3 ]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně . Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR. Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.
Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím
Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.
Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas . Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působili jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.
Tiskovka v Minsku Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [ 4 ] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.
Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [ 5 ] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [ 7 ] , že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.
Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto
Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.
Přesuny k ukrajinské hranici probíhají i po vlastní ose Valerij Zálužný uvedl, že “ nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou “. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!
Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019 , když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.
Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka
Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.
Shromažďování bojové techniky v Bělorusku A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.
Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše
Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander , o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.
V roce 2019 chodil Luki po Minsku se zkrácenou útočnou puškou odvozenou od AK-47. Tehdy mu opravdu šlo o život Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci na Ukrajině, nikoliv o finanční profit. Rusko se bez pomoci Běloruska neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací, a to určitě nechce.
Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a blízkého okolí na 300 000 vojáků , přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, takže ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.
-VK-
Šéfredaktor AE News
S námi čtete, s námi objevujete
Vážení čtenáři Aeronetu, pokud se vám líbila v uplynulém roce 2022 naše investigativní žurnalistika a komplexní analýzy, které pro Vás už 8. rokem děláme, pokud se vám líbí naše články, videa, překlady videí a pravidelné páteční pořady na SVCS, a chcete-li, abychom vám i nadále mohli přinášet nové informace a politické analýzy a komentáře, přispějte prosím jakoukoliv sumou v závěru tohoto měsíce na naší obvyklé darovací stránce zde , ale pouze v případě, že si to můžete dovolit, tedy podle svých možností.
Každý příspěvek má smysl, každý se počítá, hlavně ke konci roku, malý i velký. Zatím jsme vysbírali jen cca. 51% z cílové sumy a do konce roku zbývá 10 dní . Přispět můžete bankovním převodem, PayPalem, kryptoměnami Bitcoin, Bitcoin Cash, Ethereum a Monero, a poštovní složenkou na účet. Naše práce může v novém roce pokračovat jedině s Vaší podporou, jinak to není možné a nemělo by to ani smysl, protože podpora musí být oboustranná. Náš server je tu pro vás. Za Vaši podporu a pomoc předem děkujeme a jménem redakce mi dovolte popřát Vám spokojené a šťastné Vánoce.
