Zdá se, že pozornost CIA – a tedy i USA – se postupně přesunuje od Ukrajiny (resp. Ruska) k Tchaj-wanu (Číně). Rétorika CIA směrem k Číně je totiž velmi podobná té z konce loňského roku ve vztahu k Rusku.
William Burns , ředitel americké tajné služby CIA, v rozhovoru obvinil čínskou vládu z ambicí chtít v blízké budoucnosti ovládnout Tchaj-wan.
V současné dekádě se pravděpodobnost vojenského konfliktu o Tchaj-wan jen zvýší, řekl ředitel CIA William Burns .
Řekl, že nemůže předvídat, zda se to stane za několik měsíců nebo za rok, ale řekl, že nechce podceňovat snahy Číny ovládnout Tchaj-wan, „jinými slovy, sjednotit Peking a Tchaj-wan za podmínek Čínské republiky.“
Jeho kolegové z CIA byli také toho názoru. Zatímco čínský prezident Si Ťin-pching veřejně trval na tom, že by to raději udělal bez použití síly, šéf zpravodajské služby prohlásil: „Víme, že také nařídil svému vojenskému vedení, aby bylo připraveno jít do války do roku 2027. Takže si myslím, že upřímná odpověď je, že s postupem tohoto desetiletí se zvyšuje riziko vojenského konfliktu.“
Burns předpokládá, že toto riziko je akutní. Ředitel CIA také uvedl, že jeho agentura nepřikládá vysokou prioritu pouze situaci kolem Tchaj-wanu. Čínské vládnutí je spíše vnímáno jako dlouhodobější geopolitická výzva. Burns také dříve označil Čínu za nejdůležitější výzvu pro Spojené státy.
Například v projevu na Georgia Institute of Technology v polovině dubna řekl: „Naši budoucnost budou formovat čtyři hlavní výzvy. První je bezprostřední hrozba obnovené ruské agrese proti Ukrajině. Druhým je dlouhodobější výzva, kterou představují ambice čínského vedení. Podle mého názoru je Čína jedinou a tou nejdůležitější geopolitickou výzvou 21. století.
Šéf americké tajné služby tehdy označil za další důležité výzvy „masivní dopady technologických změn“ a „formování pracovní síly na základě rozmanitosti americké společnosti“.
Tchajwanská otázka má svůj původ v čínské občanské válce v letech 1927 až 1949 mezi komunisty pod vedením Mao Ce-tunga a stranou Kuomintang pod vedením Čankajška.
Po porážce na čínské pevnině a vyhlášení Čínské lidové republiky 1. října 1949 tento uprchl se svými jednotkami na ostrov Tchaj-wan. Koncem 80. let se obnovily obchodní a neformální kontakty mezi ostrovem a pevninskou Čínou. Od počátku 90. let se obě země začaly stýkat prostřednictvím neziskovek.
S ohledem na „strachy“ vyjádřené šéfem CIA zůstává otázkou, do jaké míry by to mohlo být vnímáno jako „startovací signál“ až příliš známé americké „strategie“. Totiž identifikovat problém jako takový, aby bylo možné poskytnout záminku k „zasahování do řešení problému.“
Jen si vzpomeňte na „strašení USA“ ohledně následně prokazatelně neexistujících iráckých zbraní hromadného ničení, které v té době sloužilo jako „americké ospravedlnění války.“ A tehdy tato lež USA prošla, tak proč ne v případě „bratrské pomoci“ Tchaj-wanu?
Ohodnoťte tento příspěvek! [Celkem: 0 Průměrně: 0 ] Článek CIA vidí rostoucí pravděpodobnost vojenského konfliktu o Tchaj-wan se nejdříve objevil na Necenzurovaná pravda - nepřikrášlená realita islamizovaného světa .
