Evropská
komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nedávno publikovala svoji šestou
monitorující zprávu o Německu. Přestože Německo má jedny
z nejrepresivnějších zákonů o nenávistné mluvě v Evropě, tak se ECRI
rozhodla, že podle ní Německo pořád ještě nedělá dost.
Že jste o ECRI ještě
neslyšeli? Tak je tu pár
slov k jejímu představení:
ECRI, která sama sebe
označuje jako „nezávislou“ je orgán monitorující lidská práva pro Radu Evropy –
tu si nepleťte s Evropskou unií. Rada Evropy se skládá z 47 členských
států včetně všech 27 členských států Evropské unie. Jejím rozhodujícím a
politiku přijímajícím orgánem je Komise ministrů skládající se z ministrů
zahraničí všech členských států. Jejím nejproslulejším orgánem je Evropský soud
pro lidská práva. Rada Evropy na rozdíl od EU nemůže přijímat závazná pravidla
pro své členské státy. Loni oslavila své 70. výročí. Rada Evropy sama sebe
nazývá „vůdčí organizací pro lidská práva tohoto kontinentu… Všech 830 milionů
lidí žijících v tomto společném právním prostoru má ultimátní právo
dovolávat se svých práv u Evropského soudu lidských práv.“
ECRI byla
založena v roce 1994 hlavami států 47 členů Rady Evropy. Podle své Výroční
zprávy z roku 1997:
„Mandát ECRI je určován
hlavami států a vlád a je jím: revize legislativy, politiky a dalších opatření
členských států ve věci boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a
netoleranci a hodnocení jejich efektivity; navrhovat další aktivity na místní,
národní a evropské úrovni; formulovat obecná politická doporučení členským
státům…“ (strana 3)
„ECRI se skládá z členů
určených jejich vládami (jeden za každou členskou zemi Rady Evropy) na základě
jejich hluboké znalosti v oboru boje proti netoleranci. Ti by měli mít
vysokou morální autoritu a být uznávanými experty v boji s rasismem,
xenofobií, antisemitismem a netolerancí. Členové ECRI jsou jmenováni do své
osobní kompetence a jednají jako nezávislí členové.“ (strana 7)
ECRI od roku
1994 monitoruje členské státy Rady Evropy, aby zajistila, že jejich politiky a
legislativa dodržují cíle stanovené hlavami států Evropské rady.
V roce 1997
Štrasburský summit členských států Rady Evropy:
„Zopakoval svůj cíl
dosáhnout větší jednoty mezi členskými státy tak, aby se budovala svobodnější,
tolerantnější a spravedlivější evropská společnost, a vyzval k zintenzivnění
boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a netoleranci.“
Teď, téměř o tři
desetiletí později, je Evropa protkána předivem zákonů a politik proti
nenávistné mluvě, a to do velké míry díky úsilí tohoto nevoleného ušlechtilého
a pokrokového orgánu Rady Evropy zvaného ECRI.
Podle webové
stránky ECRI:
„ECRI v rámci své práce
monitorování jejích zemí zkoumá situaci týkající se projevů rasismu a
netolerance v každém členském státě Rady Evropy. Nálezy ECRI spolu
s doporučeními k tomu, jak by každá taková země měla ten
identifikovaný problém řešit, se publikují ve zprávě o této zemi. Takové zprávy
se zhotovují po kontaktní návštěvě v dotyčné zemi a po důvěrných
rozhovorech s národními orgány. Monitorování zemí se týká všech členských
států na základě stejných podkladů a dochází k němu v pětiletých
cyklech, kdy se vždy ročně vyhodnotí devět až deset zemí.“
Práce na šestém
kole zpráv ECRI začala na konci roku 2018. Šesté kolo zpráv o zemích se u všech
členských států soustředilo na tři společná témata:
Skutečná rovnost a přístup
k právům; Nenávistná mluva a nenávistí
motivované násilí; a Integrace a inkluze.
Šestá zpráva
ECRI o Německu byla publikována 17. března 2020. V té se ECRI předvádí
s něčím, co lze těžko popsat jinak než jako politikářskou agendu.
ECRI si všímá „pozitivního
vývoje“ a vítá ho, přičemž ten „pokrok“ připisuje mj. následujícím věcem:
„Německo v roce 2015 vřele
přivítalo neobyčejně velký počet žadatelů o azyl. Kancléřka a ministři veřejně
promlouvali proti nenávistné mluvě a sociální sítě vyzývali, aby vynutili
směrnice k odstraňování nenávistné mluvy.“
Nicméně podle
ECRI: „I přes ten dosažený pokrok obavy vyvolává řada problémů.“
Článek se
zaměřuje na „obavy“ ECRI ohledně nedostatečných německých opatření proti „nenávistné
mluvě“:
Ač německé
předpisy o nenávistné mluvě patří k nejrepresivnějším v Evropské unii,
tak „ECRI s politováním zjišťuje, že v posledních letech se veřejný
diskurz mezi Němci stává čím dál xenofobičtější a nenávistná mluva je čím dál
běžnější.“
„Na tomto pozadí ECRI velice
pozitivně vyzdvihuje, že mnoho Němců vřele vítalo iniciativu spolkové kancléřky
k přijetí nesmírně vysokého počtu 890 000 žadatelů o azyl, kteří
dorazili na podzim 2015. Tato ‚kultura vítání‘ mobilizovala statisíce lidí,
kteří přispěli k ubytování a pomáhali nově příchozím, z nichž mnozí
byli uprchlíci ze Sýrie.“
ECRI ale
lamentuje, že:
„Ostatní části obyvatelstva
však naopak projevovaly obavy z takové migrační vlny. Nevraživé a
xenofobické přístupy narůstaly a veřejná debata se zhoršovala. Politická strana
‚Alternativa pro Německo‘ (AfD) proti migraci zaujala rozhodný postoj. Záležitosti
jako vyšetřování velkého počtu stížností na sexuální napadení a krádeže při
novoročních oslavách 2015/2016 v Kolíně a domněnky, že mezi podezřelými
bylo hodně žadatelů o azyl, rozpoutaly ohromnou veřejnou debatu, ovlivnily
obecný pocit bezpečnosti a přispěly k narůstajícím islamofobickým a
xenofobickým sentimentům a k nenávistné mluvě. Opakovaná pozornost
veřejnosti a médií k dalším přečinům domněle spáchaným žadateli o azyl,
útok islamistických teroristů na berlínský vánoční trh z 19. prosince 2016
a další podobné útoky v sousedních zemích dále posílily strach, xenofobii
a rasismus. AfD ve spolkových volbách 2017 získala 12,6% hlasů a např. 15,1% ve
volbách v Bádensku-Württembersku, 20,8% v Meklenbursku – Západním Pomořansku
a 24,3 % v Sasku Anhaltsku.“
ECRI naléhá aby:
„V mnoha oblastech je třeba
přistoupit k zásahům, aby bylo efektivně dosaženo prevence nenávistné
mluvy a úspěchů v boji proti ní. Do toho patří i zvyšování uvědomělosti,
prevence a boj proti mluvě, podpora obětí, sebekontrola, použití zákonných
pravomocí a jako poslední možnost trestní stíhání a tresty.“
ECRI se domnívá,
že „tu chybí dostatečně robustní a hustá síť poradenských služeb pro oběti
nenávistné mluvy. Orgány starající se o rovnost by měly mít jasný mandát,
nezbytné kompetence a zdroje, aby pomáhaly obětem nenávistné mluvy.“
ECRI si však s uspokojením
všímá, že:
17. března 2017 německá
Tisková rada změnila svůj Tiskový kodex a vydala směrnice o tom, jak se správně
podle ní má interpretovat veřejná debata a mediální referování o událostech
jako trestné činy dost možná páchané cizinci a zvláště útoky na ženy na Nový
rok 2015/2016. Směrnice 12.1 tohoto Tiskového kodexu stanovuje, že příslušnost
podezřelých k etnickým, náboženským či jiným menšinám by se normálně
neměla vůbec zmiňovat, pokud pro to nebude dobře podložený veřejný zájem.“
ECRI rovněž „připomíná,
že takové informace by policie měla vyzrazovat pouze, je-li to nezbytně nutné a
poslouží-li to legitimnímu účelu.“
Pak se ECRI
uchyluje ke komentářům k Německem zavedenému kontroverznímu zákonu o
cenzuře z roku 2017 známému jako NetzDG, který od Facebooku vyžaduje, aby
odstraňoval do 24 hodin obsah, jinak ho čeká pokuta 50 milionů euro. Tento zákon
ECRI s nadšením legitimizuje oslavným tvrzením:
„Ty restrikce uvalené NEA
(Síť vynucujících zásahů) lze v demokratické společnosti považovat za
nezbytné, zvláště aby se ochránila reputace a právo na soukromí a důstojnost
osob vystavených nenávistné mluvě a aby se zabránilo rozvratu a zločinům.“
ECRI je však
zjevně zklamaná, že ty cenzurní zákony nejdou dost daleko.
„ECRI rovněž lituje, že k těm
zavedeným mechanismům nepatří takový, v němž by sociální sítě systematicky
předávaly trestně udatelný obsah spolu s doprovodnými důkazy policii a
prokuratuře. Tudíž se obecný preventivní účinek stíhání a rozsudků za
nenávistnou mluvu nemohl plně vyvinout a dále tak přispět k odstraňování nenávistné
mluvy na internetu. ECRI doporučuje, aby německé úřady zavedly standardní
přístupy a předpisy pro udávání nenávistné mluvy na sociálních médiích, při
nichž se budou zajišťovat důkazy o nenávistné mluvě na internetu, jež se budou
uchovávat a předávat úřadům vynucujícím tyto zákony a aby se tak vypracovaly způsoby,
při nichž bude policie a prokuratura moci rozbíjet nové kanály šíření
nenávistné mluvy na internetu.“
Německo ve
skutečnosti už nejméně podle některých z doporučení ECRI postupuje:
V říjnu vláda
oznámila, že pracuje na zavedení legislativy, která mj. poskytovatele
internetových služeb jako Facebook, YouTube a Twitter zaváže nejen prostou
cenzurní povinností nenávistnou mluvu do určitého časového termínu mazat, nýbrž
ji také udávat německým úřadům a rovněž předávat i IP adresy uživatelů
sociálních médií podezřelých z nenávistné mluvy. Německá vláda tento zákon
schválila v únoru a ten teď čeká na schválení dolní komorou německého
parlamentu Bundestagem a horní parlamentní komorou Bundesratem.
ECRI rovněž
protlačuje svoji agendu dirigování médií, když prohlašuje:
„ECRI je potěšena oznámením
nového Národního akčního plánu na integraci, který bude mít i kapitolu o
médiích. ECRI nabádá všechny zainteresované, kteří se zapojí do jeho revize,
aby vypracovali opatření, která pomohou zadusit šíření nenávistné mluvy a
zamezit zprávám, které byť i neúmyslně podněcují rasismus a xenofobii.“
Nakonec ECRI „radostně
vítá to, jak německá vláda realizuje jejich cenzurní doporučení (z páté zprávy
ECRI o Německu) na zavedení zákonů a povinností o zrušení financování
politických stran a dalších organizací, které prosazují rasismus“ a doporučuje,
aby se přezkoumalo, jak takové procedury použít proti straně Alternativa pro
Německo (AfD).
ECRI od roku
1994 šíří svá vysoce zpolitizovaná doporučení evropským vládám během důvěrných
konzultací s vládami, které jsou vyloučeny z kontroly veřejností.
Publikuje se pouze závěrečná zpráva.
Když se teď už řadu
desetiletí uplatňují takového způsoby vlády, jež lze formálně označit na
protidemokratické, když nevolený orgán „expertů“ diktuje národním vládám, jak
mají vládnout v základních záležitostech, jako je svoboda slova, tak jak
je to vlastně s Evropany? Schvalují ti ta jejich opatření, nebo je
naprosto ignorují?
by Tyler
Durden
Sat,
04/18/2020 – 08:10
Authored by Judith
Bergman via The Gatestone Institute,
Zdroj: https://www.zerohedge.com/political/germany-still-too-much-free-speech-says-european-commission-against-racism-intolerance
The post V Německu je pořád nepřípustně vysoká svoboda slova, vzteká se Evropská komise proti rasismu a netoleranci appeared first on Reformy.cz .