Kdysi dříve byli k tomuto účelu shromažďováni otroci i jejich děti, aby v průvodech křikli své sláva tady tomu a pak zas jinému lumpovi, který civěl z transparentů a třepetalek, dostalo se jim mizerného kabanosu a dechovky s pochody a pak se to zase rozešlo domů.
Protože jsme prý byli v květnu 1945 osvobozeni a to Rudou armádou a nikdy jinak. A vyrůstaly tak v oněch dobách pomníky a sochy těm nejodpudivějším darebákům, jaké jen kdy tato planeta viděla.
Zde stál takový vagabund v kabátě a kynul k jasným zítřkům a tady zase ukazoval vpřed. Ale jako houby po dešti vyrůstaly i sochy s osobami v mundúrech a s plastrony na hlavě, což byly sochy sovětských maršálů a vojevůdců.
To byli ti pánové, co se v občanské válce přidali k rudým a spáchali dostatečně bestialit na to, aby jim ti v kabátech mohli věřit. Přičemž jediným kvalifikačním předpokladem pro takový kádr byla naprostá bezohlednost a brutalita s jakou dosahovali cílů, které jim stanovili okabátění.
Ivan Koněv, rolnický synek, nebyl výjimkou.
Více info na pravyprostor.cz
Příspěvek BUĎTE RÁDI RUSOVÉ, ŽE JSME DALI KONĚVA DOLŮ, NEBYL TO HRDINA, ALE VÁŠ VRAH pochází z ČeskoAktuálně.cz